Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Co dělat dál s dítětem?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
31.5.26 17:52
Taky mi to přijde moc vjemů. S dvouletým dítětem nám bylo nejlépe na nejbližším hřišti. Klidně každý den. Nejmladší dcerka chodí od dvou let do dětské skupiny. Je to autistka. Má teď 3,5. Odpoledne je jí nejlépe doma na terase, kde má svoje hračky a zázemí, hraje si po svém. I hodiny.
Párkrát jsme byli na větším dětském hřišti, prostě to nedávala. Byla nervózní z hluku, z toho, jak se s ní snaží družit ostatní děti, berou jí hračky…Na hřišti si pohraje jen, když tam nikdo nebo skoro nikdo není.
Taky dovede být někdy vzteklá, agresivní a snaží se rozbíjet věci. Ale nějak fungujeme. Nemáme ale takové množství kombinovaných podnětů a výletů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.26 18:08
@Anonymní píše: Více
já jsem chtěla dovolenou letecky dokud dítě nemělo 2 roky, že má letenku zadarmo - no neexistovalo, dát si ji na klín a připoutat nevydržela ani 2 minuty, a začal jekot, kopání a mlácení do mě,
riskla jsem jet autobusem do Itálie a to klaplo, byla převážně hodná- měla 1 rok a 7 měsíců
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.26 18:12
Nemám děti zdaleka takové, jak píše zakladatelka, ale máme tři po dvou letech. Dovolené byly roky stanování v kempu v dojezdové vzdálenosti max. 2 hodiny. A celý den se z velké části přizpůsoboval jim. Chtěli jsme děti dobrovolně a tak jsme tomu přizpůsobili životní styl.
Ale to, jak to zakladatelka píše, bolí. Zakladatelko, přečti si to po sobě, klidně několikrát. Určitě je to psané v silném afektu…
Pokud máš pocit, že je to opravdu neúnosné, jdi s ním na vyšetření… ať víš, na čem jsi.
Pracuji s dětmi 5-15 let na různých úrovních a ano, občas tam máme náročné dítě a někdy mi těch pár hodin s ním stačí… ale ani o cizím bych nikdy neřekla, že je to hajzl. Protože všechny ty děti jsou obrazem svých rodičů a jejich výchovy. I silné ADHD děti někdy rodiče krásně zvládají.
Co kdyby jsi navštívila ty psychologa? Víš, že jeho chování může být odraz tvé nervozity a jste vlastně v začarovaném kruhu? Děti jsou totiž hodně citlivé.
Příspěvek upraven 31.05.26 v 20:39
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.26 18:18
Zakladatelko…já teda nevím, ale ty chceš po dítěti, aby dvě hodiny sedělo na sedačce vašeho kola, kochalo se krajinou, a potom způsobně potichu sedělo v zahradní restauraci a těšilo se na slíbenou zmrzlinu? A potom si zase sedlo a jelo domů ve stejném módu? Ty se divíš, že se mu to nelíbí a že protestuje? Ty chceš, aby sedělo a koukalo, jak sážíš kytky? To dítě je ve věku, kdy když mu dáš odrážedlo do ruky a otevřeš mu dveře, tak po třech hodinách, kdy vymetete všechna dětská hřiště v okolí, dítě vjede domů plný energie a ty to za ním doplacatíš s myšlenkou jít si lehnout. To tvé dítě je ve věku, kdy se celý den nezastaví a nemá čas se najíst. Takže dokud se dítě budeš snažit nacpat přes jeho potřeby do formy, jakou chceš ty, nikdy to nebude fungovat a současných pocitů, které jsi tak trefně vyjádřila, se nezbavíš…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.26 18:19
@Apolena05 píše: Více
Teď už nejsem na RD, tak je to jiné. Ale kolem těch dvou let to bývalo dost podobný tomhle, za hezkého počasí.
Ráno snídaně, vlakem někam do přírody, na hrad, zříceninu, procházka kolem 10 km, případně zoo, návrat zhruba ve stejnou dobu jako táta z práce, společná večeře, koupání, spánek. Přes den dítě spalo chvíli ve vlaku.
Další den třeba návštěva babičky.
Další třeba výlet někam k vodě a večer práce na zahradě, navečer delší procházka celé rodiny.
O víkendu celodenní rodinný výlet, minimálně jeden, zas nejčastěji nějaká rozhledna, hrad, zřícenina.
Doma jsme vlastně byli celý den, jen pokud bylo ošklivé počasí víc dnů za sebou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.26 18:19
@Anonymní píše: Více
Nikam, zkusili jsme ve dvou letech a jeli jsme domů. Pak až ve čtyřech, to už šlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.26 18:21
@Apolena05 píše: Více
Minimálně 2× týdně jsme v téhle době měli oběd v restauraci, minimálně 2× týdně nějaká kavatna, někdy i večeře po cestě. Jedli jsme v normálních restauracích bez dětských koutků.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.26 18:22
@Anonymní píše: Více
V tomhle věku jsme jezdili po Čechách. Buď chaty nebo penziony někde co nejvíc v přírodě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.26 18:23
@blabla01 jak jste resili obědy? vozila jsi krabicky/termosk s jidlem nebo jedli uz od takto utleho veku po restauracich? nebo měli jen studené obedytyou sendvič apod.? fakt me to zajima…
edit. ted po aktualizaci stranky vidim, žes to uz psala, jak jste resili jidlo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.26 18:26
@Noku píše: Více
Nikdy jsem dítěti nedávala skleničky. Já sama konzervy jím minimálně, takže jsem neviděla nejmenší důvod, abych je dávala dítěti. Takže buď jsme s sebou měli studený oběd, což byly výlety do přírody. Nebo jsme něco vhodného našli na jídelním lístku. Ve dvou letech už snad děti jedí běžně to, co jedí dospělí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.5.26 18:31
@stinga tak připoutané musí být na startu a po příletu a to jsem do 2,5let kojila, takže 6 letů, 3 destinace…pak si chvíli prohrály, prohlédly knížky…starší měla rok a třičtvrtě na noční Egypt a let prospala…na jaře na Kanárské ostrovy jsme jeli 3,5h autem a pak 5,5h let, v cíli jsme půjčili auto a v poklidu jeli na jih na ubytování…teď poletíme poprvé bez kojení a trochu nastal vzdor u mladší, tak budou asi více mít pohádku na cestu, hlavně když budou spokojené…jako malá jsem jela i v 5letech do Řecka autobusem nebo do Chorvatska, pak i lůžkovými vlaky…ale v autobuse se mi dělá špatně a už se to moc nechystam absolvovat a už vůbec ne s dětmi, to radši poletíme nebo i autem…
- Citovat
- Upravit
31.5.26 18:33
@blabla01 píše: Více
No jasně, my víme Luceno, že máš všechno ideální. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.26 18:36
@mado píše: Více
jen tak si vždycky odskočili z Vietnamu, nebo kde to byli
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.26 18:38
Zakladatelko, mám aktuálně skoro stejně staré dítko. dcera je hodná, ale vzteknout se taky umí a kdybychom s ní zkusili to, co píšeš, tedy prdnout ji vyspanou na kolo a jet s ní dvě hodiny někam, tak by to bylo velký špatný a proto to nedělám. stejně tak, kdybych si na zahradě chtěla poklidně sázet kytky. píšeš, že se mu pořád přizpůsobujete, ale z toho co píšeš to tak není. a ano, asi můžeš jít cestou, že se dítě má přizpůsobit tobě a dělat si svoje, pak se ale smiř a obrň, že bude řvát a dělat ostudu. je to přímý následek tvých (špatných) rozhodnutí, nemůžeš mu to vyčítat. taky jsem si některé věci v rodičovství představovala jinak, ale to dítě je člověk co má svoji povahu, potřeby a názory. kdyby tobe nalinkoval někdo program, co tě ale vůbec nebaví a vnutil ti ho na podstatnou část dne, tak taky budeš zpruzelá i když ti pak za to milostivě dá kafíčko/čokoládu/dvojku vína. tak buď k němu trochu víc empatická. fakt není normální jak o něm píšeš. ještě beru, když v momentu největší frustrace člověku něco takového prolétne hlavou, ale ze to napíšeš a hodíš na fórum a ještě si za tím tady stojíš… no je to smutné čtení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
