Co dělat dál s dítětem?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
196
1.6.26 07:18
@Eva2610 píše: Více

Ne nejsem, jen jsem si nenechala dítě přerůst přes hlavu. A neznám ani nikoho ze svého okolí, kdo by skákal pořád podle dítěte.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
204
1.6.26 07:23

To mi pripomelo tu okopirovanou sms konverzaci, co jsem viděla na fb.
A: Děkjjeme moc za hlídaní, co Honzík. Spinkal?
B: Ne
A: ta mrdka
B: co?
A: mrdka.
A ; ježiš mrška

Od te dovy rikam klukovi mrška kdyz řve a nespí a celkem mi to pomahá.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
576
1.6.26 07:24
@blabla01 píše: Více

Vtipný je, ze si myslím, že klidne batole je výsledek tvojí výchovy.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
196
1.6.26 07:28
@Eva2610 píše: Více

Ale ono nebylo klidné. Bylo to normální batole. Takže je jen na rodičích, co svému dítěti umožní, jak mu nastaví hranice.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
336
1.6.26 07:31

@Eva2610 To vtipný je. Protože to není pravda. Kamarádka ma prvni dítě chlapečka, ktery je opravdu kliďas a žadnej lump a o neco mladší holčičku která je totální torpédo a zlobi neuvěřitelně a takových je i více..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
576
1.6.26 07:46
@ANYk9 píše: Více

Já mám taky oba vzorky doma🤣.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
336
1.6.26 07:49

@Eva2610 chlapeček taky klidnější než holčička?😍 😂

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2337
1.6.26 07:50

Měla jsem náročné dítě taky 3 hodiny spala přes den a taky jinde než v posteli ne. Mluvit teda začala dřív než chodit. Měla jsem možná štěstí že v té době byly lockdowny a všechnop bylo zavřené nemohlo se ani cestovat a tak jsme chodily jen po vesnici za vesnici.

Teď je jí na pozdzim bude 8 a ma diagnostikované verbální a kognitivní nadání a zároveň psychomotorický neklid. He to ale naprosto zlaté dítě hodně přemýšlivé samostatné.

Do 3 let to bylo náročné pak se to začalo zlepšovat. Ze začátku problémy ve školce, ale sedlo si to.

Já jsem jí teda zabít nechtěla. Jen jsem byla hodně vyčerpaná. :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
576
1.6.26 07:58
@ANYk9 píše: Více

Naopak. První dítě dcera, žádný velký scény. Tak to jsem si taky myslela, jak jsem skvělá a dobře ji vychovávám. No, druhé dítě, kluk, mi to důkladně vysvětlil :mrgreen:.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
1.6.26 08:31

Když se mi narodilo třetí dítě, velmi specifické, propadala jsem občas totální beznaděje. On byl do cca roky je náročné dítě, peklo začalo pak, když v 9,5 měsících začalo chodit (hm vlastně běhat), bez pudu sebezáchovy s vysokým prahem bolesti. Bez mluvení a porozumění. Několik let jsem poslouchala řeči rodiny ale i okolí (a klidně zcela neznámých lidí), jak je nevychovaný, jak jsme si neměli pořizovat tolik dětí, když je neumíme vychovat. Potřebovala jsem fungovat, protože jsme měli i ostatní děti, ale někdy to bylo fakt na bednu. Afektivní jednání, stereotypní jednání, atd…
Mezi 2-3 rokem to bylo peklo. Samozřejmě klasicky školka nepřipadala v úvahu, takže návrat do zaměstnání byl oříšek. Až později jsme se dozvěděli, že rozumí o 1,5 roku méně k věku, mluvil ještě méně, atd… Bylo toho víc. Říkala jsem si, že když jsem zvládala tohle dítě zvládnu vše.
Ha, ha, ha… S velkým rozdílem jsme si pořídili benjamína a už v porodnici nastalo peklo. Už tam nesnášel tu postýlku a ječel jen jsem se pohla bez kontaktu. Proč se doporučuje ženám sprcha po porodu netuším. Byla jsme ráda, že jsem si zvládla dojít na WC, aniž by dítě bouralo porodnici.
Dítě co nesnášelo kočár, postýlku, autosedačku (jediná cesta kterou neřval celou byla ta z porodnice), nespal nikde jinde než doma v posteli v kontaktu (Jo ty řeči jaké si to člověk udělá no jasně). Nesměla jsem se pohnout, aby vůbec spal… Osobní prostor 0, protože jinak to dítě bouralo barák.
Nesměla jsem sama ani s odpadky. První měsíce odmítal i manžela. Naštěstí manžel je super chlap a otec, takže pomaličku trpělivě vydržel a cca v 1.5 letech mohli spolu třeba na 20 minut ven bez mé osoby, když byl dobrý den a musel se mu 100% věnovat. Doma spolu mohli zůstat daleko později. Že bych někdy něco dělala v domácnosti, když dítě spalo neexistovalo nikdy. Ve 2 letech zrušil spánek úplně přes den. A do té doby raději nespalo, než spát jinde než ve své posteli.
A noste na ruce dítě co má ve 5 měsících 8 kg třeba několik hodin, protože jste se rozhodli jet na výlet. No výlet, s přetaženým dítětem, protože jinde než doma v té posteli v kontaktu spát prostě nebude.
Diagnózy mu naskakují věkem.
Aktuálně řešíme třeba počůrávání na školkové zahradě, protože nesnáší venkovní WC.
Neměla jsem dny kdy bych ho nesnášela, ale kdy jsem ryla totálně pusou v zemi, protože osobní prostor 0 (a nebylo to že bych ho nechtěla mít - to dítě mi ho prostě nedovolilo) a chyběl mi brutálně spánek (to dítě šíleně spalo a spí tedy roky).
Jen ty řeči okolí jsou mi už teď naprosto jedno, protože oni doma takové dítě nemají.
Jo a babičky si na hlídání netroufly v případě dítěte před ani teď.
Moje máma neustále vyžaduje návody, ale tedy aktuálně je schopna s ním fungovat v mé přítomnosti. Do cca 3 let ječel jen ji viděl (důvod netušíme nikdo). že by ho vzala nějak ven naprosto nehrozilo. V kočáře si ho vzala 1× jako že nám to ukáže a za 10 minut byla doma s totálně uřvaným kočárem a hotovým dítětem, protože došli tak tak na roh ulice.
Na druhou stranu čte, takže si mnoho věcí už přečte, chápe číselnou osu / umí sčítat a odčítat, chápe přechod přes 10, atd… Jen sociálně je jinde a ráno si nezvládl vyřešit tričko opačně. A půlku cesty jsme řešili jestli učitelka řekne slovo pláštěnka (pršelo) nebo ne.

Jo jedno z našich dětí milovalo jízdu autem, milovalo kočár. Naprosto mu nevadily dlouhé výlety. Klidně spalo 2 hodiny v zaparkovaném kočáře na terase a já mohla pracovat na zahradě. Taky bych v té době uměla mít rady, jak úspěšně vychovat dítě :-)))) :lol:

Příspěvek upraven 01.06.26 v 08:42

  • Citovat
  • Upravit
2431
1.6.26 08:31

Ja nevím proč si Lucena furt mění nicky, když ji podle stylu diskutování stejně každý pozná, tohle je už tak minimálně pátej nick od doby, co teatrálně skončila s Lucenkou ne? :pocitac:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
1.6.26 09:03

@Serpentini Když budeš mít demoliční dítě tak zničí mraky hraček určené pro děti. :kytka:
Můj manžel byl velmi opatrné dítě na hračky. Hračky po něm byly skoro ve 100% stavu.
Tchýně dlouho třeba tak nechápala, jak dítě může hračky rozbít. No může. Stačilo mít doma jedno z našich dětí. A samozřejmě mu člověk nekupoval rozbitné hračky.

  • Citovat
  • Upravit
1621
1.6.26 09:10

To naštěstí doma nemáme. Když jsme se dřív setkali s širší rodinou, dost z nich se divilo, že syn neposedí. Ano, dospěli si rádi sednou a povídají si. Děti ne. To jsem si bláhově myslela dřív, když u nás probíhala narozeninová oslava.
Pro dvouleté dítě to musí být jako trest.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1577
1.6.26 09:40
@Anonymní píše: Více

Už jsem to tu jednou psala, některé ženy, by se neměly stát matkami. :zed:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15876
1.6.26 10:36
@blabla01 píše: Více

Možná podle tvých rad, by zakladatelka měla dítě vzít třeba na koncert vážné hudby, nebo na výstavu porcelánu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin