Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@blabla01 píše: Více
A co bys dělala, kdyby tvého syna nebavilo co ty děláš? Nechtěl by nikam jezdit, chodit, měl problém se spaním jinde než doma? Táhla bys ho všude smykem?
@arinecka píše: Více
Odpověď znáš – ona by ho naučila, aby ho to bavilo😃
@arinecka píše: Více
Tak kojenec ani batole ještě není tak velké, aby mohlo rozhodovat o chodu domácnosti. Je to jen o nastavení hranic rodiči. A ti s tím musí začít hned od narození dítěte.
Tak další diskuze řítící se do zániku. Lucenko děkujeme, odejdi ![]()
@blabla01 píše: Více
Promín, ale to jsou presne reci tech, co to nezazili. Nebo je to ve stylu moji mamy. Ta mi taky sedmitydenni dite zvykala na kocarek tak, ze jezdila se rvoucim a ona mu zpivala. No, nakonec usnulo, po 40 minutach vycerpanim, a z kocaru jsem ho pak vytahla pozvracene. Verim ze by casem rvat prestalo…verim ze to vuj pripad neni, jen tvoje dite proste tvarne bylo a prizpusobit se zvladalo. Kdyz to to dite nezvlada, tak prave u tech nejmensim, pokud ho nechces vlect rvouciho a dat si spunty do usi, neprinutis ho prizpusobit se tobe i kdyby ses na hlavu stavela. Kdyz to pro nej nebude komfortni, bude proste rvat. Ja jsem taky mela sve predstavy a pak narazila…ono si fakt vyborne uzijes vylet s miminkem v kocarku, ktere nenavidi autosedacku, nenavidi kocar, v nositku vydrzi tak tri ctvrte hodiny…k cemu ti to je, kdyz to tedy udelas podle sebe nebo zbytku rodiny, a to dite vyvadi a vyvadi. Ja bych v tom nemohla zit ani tyden. To dite rozum a sebeovladani nema, aby ustoupilo, tak radsi holt ustoupim ze svych predstav ja a mam jakz takz klidne dite, klidne dny, a pockam az se s nim domluvim.
@Anonymní píše: Více
Třeba to, že si nenaučím dítě spát jen v náručí, nebo jen v posteli. Prostě dítě zahrnu do rodinného rytmu. Ne že ho dítě celé rodině otočí vzhůru nohama.
@blabla01 Takže když dítě bude chtít spát pouze doma v posteli a jinde bude plakat, vztekat se a bude mu to vadit, tak Ty mu nastavíš hranice a donutíš ho spát i jinde?
Moje dítě spalo ve specifické poloze a místě od porodnice. Dneska má několik diagnóz. Ale v době věku dítěte zakladatelky jsem věděla prd. Jo a k tomu všemu má extrémní nesnášenlivost změn. Jo a hranice nastavené mít musel, velmi. U dětí s tou diagnózou jsou velmi důležité. Jemně ale důsledně. Ale to fakt není, že ho budu tahat po galeriích a nutit spát jinde na sílu, když je z toho KO.
Za našeho dětství bylo častý jev nechat dítě vyřvat, ideálně ať si trénuje plíce.
Co na tom, že to dítěti nevyhovovalo. Stejně jako kolektivní výchova.
@Anonymní píše: Více
tomu se take rika vyrvani. Neustoupis a dite casem pochopi, ze na vylety se jezdit musi, kde je jeho misto.
@blabla01 Já jsem třeba nic svoje děti neučila. Naše jedno z dětí nesnášel autosedačku, kočár a postýlku už od příchodu z porodnice. Už v porodnici nesnášel tu plastovou postýlku a ječel tam jak pavián než se vyndal. Co by jsi doporučovala?
@Anonymní píše: Více
Každé dítě je tvárné. Nechce spát v kočárku. Dobře. Tak kompromis v podobě nosítka. Ale prostě ven se půjde a nebude se kvůli dítěti sedět několik let celé dny doma na zadku, protože umí spát jen v posteli. Ale pokud někomu vyhovuje nudný život jen v nejbližším dosahu domova, tak pak dítěti ustoupí. Pro nás by takový život nebyl. Proto jsme dítě hned od narození učili spát na různých místech.
@blabla01 píše: Více
jasne no. A kdyz jinak nemuze usnout a breci, tak ho nechat a pockat az se urve a usne. Opakovat tak dlouho nez brecet prestane. Ja vim, to funguje i u novorozencu a jeste je dobra sance ze pozdeji uz nic chtit nebude. Akorat na to ne kazdy ma zaludek.
@Anonymní píše: Více
Tak ale to dítě se. jsi nějak naučit spát doma v posteli. Není nic snazšího, než mu takovou příležitost vůbec nedat.
Chceš říct, že jste několik let bydleli v porodnici? Protože už jen přesun z porodnice nějak. muselo zavládnout, že. Takže změna prostředí a postele. A bavím se o zdravém dítěti. Což to tvé evidentně není.