Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dítě 2 a 3/4 odmítá říkat Prosím, děkuji - ale rozkazuje
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
4.7.18 09:08
Dítě 2 a 3/4 odmítá říkat Prosím, děkuji.. ale rozkazuje :-(
Dítě 2 a 3/4 roku… před rokem a půl jsme přes půl roku řešili, že odmítala ukázat rukama Prosím… samozřejmě jsem to nechávala na ní, ona radši to či ono nechtěla, než aby poprosila. Nechápu prostě, připadá mi že jí takovýhle akt připadá moc pokořující…
Teď jak už mluví, tak na mě začala dost nevybíravě ‚houkat‘ třeba „Stávej a piprav pomejanč!! Pipav!! Chci pomejanč!!“ ne zrovna přátelským tónem… už přes měsíc jí učím, že říkáme Prosím…
Někdy v posledních pár dnech už místo vysvětlování udělám to, že když mě začne takhle rozkazovat, tak na ní jen upřeně koukám. Ze začátku téhle strategie jí to i došlo. Samozřejmě když jí řeknu „A co říkáme?“, tak řekne. Anebo řeknu „Když něco chceme, říkáme prosím“ atd. atd. Ale po tomhle „laskavějším“ vydatném učení už ode mně začala i slýchat že ale chci aby to říkala sama od sebe. (Ono když dříve na mě zároveň nepředváděla to nelaskavé houkání tak jsem neměla potřebu to hrotit… 
) Včera jsem se nakonec po mnoha jejích rozkazech Pipav pomejanč, viz výše, rozhodla se jí zeptat, proč asi máma nechce připravit ten pomeranč. Tak začala vzteklo-hystericky pronášet „Posím“ a scéna byla na světě.
A já jí nakonec řekla že jí nic nedám, protože to říkáme hezky a ne se vztekáním…
Ach jo ani nevím proč to píšu. Dělám něco špatně? Já jsem zrovna tak děkovací a prosící typ… Včera mně navíc slušně dostala dalším divadýlkem v rámci tzv. slušného chování… že se začala stydět a když potkáme někoho známého, tak si rukou zakryje obličej a dělá že neexistuje, to bych brala.. stydění dobře znám.. ale že odmítá říct Ahoj dětem když ze školky odchází, to je na mě teda moc… Potřebuju obejmoooooooout 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
4.7.18 09:15
Je malá, máš na ní moc velké nároky - s tím děkováním a prosením, čím více jí to nutíš, tím více to dělat nechce (a nedělá to schválně). S tím křičením, to je většinou věkem, často si to děti nesou třeba ze školky, nebo to přebírá od někoho z rodiny, kdo jí úkoluje příkazy se zvýšeným hlasem.
Pomáhá na to se doma učit, jak se mluví „pěkně“ - prostě hrou - budeme si hrát na pěkné mluvení a na křičení, třeba na panenku. A prostě si to zkoušet a pak už bude vědět, co je to mluvit „pěkně“, když jí řekneš - Já nemám ráda, když na mě někdo křičí, když něco potřebuješ, řekni mi to pěkně 
Když po ní chceš, aby poporosila a poděkovala, je lepší jí to říct „pozitivně“ a jako informaci, né jako výčitku nebo hádanku - když něco chci, poprosím…když něco dostanu, tak poděkuju - to třeba u nás pomáhá mnohem víc, než hádanka - dítě pak hrozně přemýšlí, co po něm chceš, místo aby ho to rovnou navedlo, že má poděkovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.7.18 09:18
Je na to mala, dcera ma ctyri roky a porad ji to musim pripominat. Obcas si vzpomene sama. Jeste donedavna odmitala odpovedet na pozdrav, stydela se. Ted zdravi ostosest, kolikrat i cizi lidi 
Jsou to proste ruzne faze vyvoje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.7.18 09:19
@acimedaca ale jo, určitě. Teď jsme s tím rok neměli problém, ale můj „nátlak“ začal až když na mě začala takhle houkat. To zase taky neberu. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.7.18 09:21
@Lenca27 Já to fakt vůbec neřešila když jsme spolu mluvily pěkně. Ale na rozkazy fungovat nechci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.7.18 09:24
@JáDante píše:
@Lenca27 Já to fakt vůbec neřešila když jsme spolu mluvily pěkně. Ale na rozkazy fungovat nechci.
To ne, na rozkazy nereaguj. Taky to obcas zkusi,ale nema to zadny efekt.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.7.18 09:27
@Lenca27 ona mi to klidně řekne 20× i když jí třeba hned po prvním, druhém, řeknu že říkáme Prosím a pak už na ní nereaguju. Je to na budku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.7.18 09:28
@JáDante píše:
@acimedaca ale jo, určitě. Teď jsme s tím rok neměli problém, ale můj „nátlak“ začal až když na mě začala takhle houkat. To zase taky neberu.
je to věkem, vývojem - u každého dítěte to přichází v jinou dobu, prostě začíná si uvědomovat sebe sama, období vzdoru, inspirace ze školky - děti mají pořád nějaké období. Určitě na sebe nenechat pokřikovat, ale učit jí, jak se to dělá správně a né, že takhle se to nedělá. Dát jí informaci o tom, jak to je pěkné a jak se k sobě doma chováme, pořád se učí a ještě se učit bude, je malá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.7.18 09:28
@JáDante píše:
@Lenca27 ona mi to klidně řekne 20× i když jí třeba hned po prvním, druhém, řeknu že říkáme Prosím a pak už na ní nereaguju. Je to na budku
Jasne no, chce to cas, zkousi to
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.7.18 09:33
@JáDante píše:
@Lenca27 ona mi to klidně řekne 20× i když jí třeba hned po prvním, druhém, řeknu že říkáme Prosím a pak už na ní nereaguju. Je to na budku
a jak ta situace vypadá - ona ječí, vy nad ní stojíte a nebo jste zády a ona ječí zespoda.
Zkusit sednou ti na bobek, kouknout na ní a říct - ty asi něco potřebuješ, vid…a čekat. Už jste na stejné úrovni a lépe se mluví. Může se stát, že jen to pomůže k tomu, aby viděla, že jste klidná a posloucháte ji. Pokud křičí i tak, tak říct „já nemám ráda, když na mě někdo křičí, pojdme si to říct pěkně a domluvíme se“ …a zase čekat, co ona na to, jak zareaguje. Pokud pořád křičí, tak to zkusit ještě jednou zopáknout a třeba ještě dodat „můžeš mi to třeba říct takhle "mami, dej mi prosím pomeranč“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.7.18 10:30
Syn dělá to samé, časem to pochopí. Důležité je aby to slovo prosím a situace kdy se používá viděl a slyšel i od rodičů. Takže když od něj chci něco extra co nepatří k jeho „povinnostem“ taky ho poprosím. Třeba dneska chtěl nanuka (včera jsme je vyráběli) tak si ho vytáhl z mrazáku. No vysvětlila jsem mu, že o dobroty se prosí,tak musel nanuka vrátit do mrazáku a poprosit. Pochopil velice rychle. Je pravda že já se s ním nikdy nepárala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.7.18 10:55
Mne poradila tchyne - kdyz nepoprosi delat,ze neslysim. Kdyz dite zacne kricet, rikam,ze ji slysim,ale nerozumim ji a trvam na svem, dokud nepoprosi. Zatim to fungovalo na obe moje deti i synovce. Ale vsechny deti byly vetsi, chodily uz do skolky,takze minimalne trilete.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.7.18 12:03
používala jsem metodu „slyším, ale nerozumím“ - jestli něco chceš, řekni si o to slušně. Ale taky jsem prosím a děkuji hojně používala sama. A bez odměn, nevidím důvod, proč odměňovat dítě za to, že používá prosím a děkuju.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.7.18 12:09
@JáDante píše:
Dítě 2 a 3/4 roku… před rokem a půl jsme přes půl roku řešili, že odmítala ukázat rukama Prosím… samozřejmě jsem to nechávala na ní, ona radši to či ono nechtěla, než aby poprosila. Nechápu prostě, připadá mi že jí takovýhle akt připadá moc pokořující…
Teď jak už mluví, tak na mě začala dost nevybíravě ‚houkat‘ třeba „Stávej a piprav pomejanč!! Pipav!! Chci pomejanč!!“ ne zrovna přátelským tónem… už přes měsíc jí učím, že říkáme Prosím…
Někdy v posledních pár dnech už místo vysvětlování udělám to, že když mě začne takhle rozkazovat, tak na ní jen upřeně koukám. Ze začátku téhle strategie jí to i došlo. Samozřejmě když jí řeknu „A co říkáme?“, tak řekne. Anebo řeknu „Když něco chceme, říkáme prosím“ atd. atd. Ale po tomhle „laskavějším“ vydatném učení už ode mně začala i slýchat že ale chci aby to říkala sama od sebe. (Ono když dříve na mě zároveň nepředváděla to nelaskavé houkání tak jsem neměla potřebu to hrotit…
A já jí nakonec řekla že jí nic nedám, protože to říkáme hezky a ne se vztekáním…Ach jo ani nevím proč to píšu. Dělám něco špatně? Já jsem zrovna tak děkovací a prosící typ… Včera mně navíc slušně dostala dalším divadýlkem v rámci tzv. slušného chování… že se začala stydět a když potkáme někoho známého, tak si rukou zakryje obličej a dělá že neexistuje, to bych brala.. stydění dobře znám.. ale že odmítá říct Ahoj dětem když ze školky odchází, to je na mě teda moc… Potřebuju obejmoooooooout
ale ona mooooc dobre vi, co se od ni ceka. Z tveho popisu to vi. Ale nechce.
Male deti do urciteho veku jsou zvykle, ze vsichni skacou, jak dite piska. Nelibi se ji ta predstava, ze by mela o neco prosit, ona ti rozkaze, ty mas udelat.
Rekla bych, ze tvuj pristup je spravny. Zacina vstupovat do veku, kdy musi pochopit, ze ne vsechno se toci kolem ni a i kdyz ji donedavna byly tolerovany vsechny excesy v chovani, ted to uz tak nebude a musi se naucit spolecenskemu chovani, ke kteremu holt patri i prosim a dekuju. A cim drive se to nauci, tim lepe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.7.18 20:35
@warita právě, taky mám z různých detailů těch situací pocit že ví moc dobře… jen člověk má výčitky i tak …
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
