Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Dítě neustále pod dozorem?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
1.11.19 16:40
@Anonymní píše:
@_0812_ @Šmoulice však ať majzne, ja bych jí to doporučila taky.Ty smrady a nevychované hajzliky si nechte, ANO?! Díky! V úvodním příspěvku píšu, že syna za každé takové chování napomenu a trestám. Připadá vám to jako nevýchovávání? Co bych jako měla, zřezat ho rákoskou za to že někomu rozšlápl bábovičku?
Sorry, nebráním ho, ale mluvím o těch běžných šarvátkách batolat na hřišti, ne že by někomu rozbíjel hlavy.
A fakt ho za to nechválím. Vy, co jste dostaly do vínku hodné panenky v koutě, můžete být vděčné osudu, já jsem bohužel (nebo bohudík?) dostala hyper hyper aktivního raubíře a snažím se s ním pracovat. Nebojím se zařvat nebo plesknout, ale zase mlátit ho hlava nehlava za (za mě blbosti) nehodlám.
Díky všem za komentáře. Jsem ráda, že mi pár z vás rozumí.Budu doufat, že se to bude zlepšovat a tedy asi mu dál stát za zadkem, což tedy doposud dělám.
Takže dítku se vlastně nic neděje, je v pohodě a jediný problém je v tom, že si o tobě úplně cizí osoby myslí, že špatně vychováváš svoje dítě? 
Takových ještě bude.
Já s dětmi na hřiště chodila výjimečně, protože neměly rády právě takové děti „od rány“ a radši si hrály samy bez interakce s ostatními jedinci svého živočišného druhu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.11.19 17:00
@Anonymní píše:
@_0812_ @Šmoulice však ať majzne, ja bych jí to doporučila taky.
Díky všem za komentáře. Jsem ráda, že mi pár z vás rozumí.
To, že je dítě „smrad“, nijak nesouvisí s tím, že je vychované nebo nevychované a nemusíš kvůli tomu vyšilovat. Já to o svých dětech říkám běžně, když se chovají jako zmetci. No a? Jinak ano, stůj mu za zadkem a uč ho, jak ty situace řešit správně, nic jiného se dělat nedá. Držím palce, ať to brzy přejde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.11.19 18:11
Ahoj, nevím, co zde už padlo za rady a názory, ale po přečtení mě napadlo jediné - žárlí na mladšího a vynucuje si takto pozornost. Nemůžeš třeba sem tam mladšího dát hlídat a se starším si udělat pár hodin jen pro sebe a fakt se mu věnovat? Ale jakože věnovat jen sami dva, i si s ním povídat, něco spolu já nevim vyrábět (nebo cokoliv jiného). Aby cítil tu 100% pozornost jen jeho osobě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.11.19 23:12
@bjetuschka No, bohužel, byl „náročný na pozornost“ už předtím, doufala jsem, že ten mladší sourozenec ho v tom trochu „obrousí“. Mladší dítě je lezoucí mimino. Žárlit žárlí jako blázen, ale bohužel. Musí si zvykat, v tomhle jsem nekompromisní. Svět se stejně točí kolem toho staršího, má prakticky veškerou mou pozornost. Takže nemá důvod cítit se odstrčený. Moc možností hlídání nemám a když už, tak toho staršího protože je jednodušší hlídat tříleťáka než kojené dítě v období separační úzkosti. 
Tohle beru v potaz, ale odmítám ještě víc prosazovat toho staršího, to už snad ani nejde. Taky by se měl smířit s tím, že se nebude celý svět točit jen kolem něj, protože na to počínaje školkou těžce narazí. 
- Citovat
- Upravit
2.11.19 09:59
@Anonymní píše:
@bjetuschka No, bohužel, byl „náročný na pozornost“ už předtím, doufala jsem, že ten mladší sourozenec ho v tom trochu „obrousí“. Mladší dítě je lezoucí mimino. Žárlit žárlí jako blázen, ale bohužel. Musí si zvykat, v tomhle jsem nekompromisní. Svět se stejně točí kolem toho staršího, má prakticky veškerou mou pozornost. Takže nemá důvod cítit se odstrčený. Moc možností hlídání nemám a když už, tak toho staršího protože je jednodušší hlídat tříleťáka než kojené dítě v období separační úzkosti.
Jsme na tom hodne podobne. Starsi ditko stejne. Uzurpuje si vetsinu pozornosti a zarlenim to taky neni, protoze byl narocny a jiny mnohem drive nez se narodil sourozenec.Na hristi jsem mu taky musela furt byt za zadkem.Ted je to celkem fajn, protoze v tomto pocasi jsme vetsinou na hristi sami, tak mam chvilku treba klid, ale taky moc ne, protoze mladsi leze po vyskach.Taky uz moje dite nazvaly ruzne.Neni to vubec prijemne. Pritom je s nim mnohem vic prace a musim se mu vsemozne venovat mnohem vice nez jine matky.Taky spoustu veci neslo vysvetlit, nepomahala duslednost, tresty nebo naopak chvala za kazde dobre chovani. Nasledovalo selhani v miniskolce.Uz vim proc to neslo. Pomohl klinicky psycholog.Tak uvidite, jak to bude u vas dal pokracovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.11.19 12:49
@Anonymní píše:
@bjetuschka No, bohužel, byl „náročný na pozornost“ už předtím, doufala jsem, že ten mladší sourozenec ho v tom trochu „obrousí“. Mladší dítě je lezoucí mimino. Žárlit žárlí jako blázen, ale bohužel. Musí si zvykat, v tomhle jsem nekompromisní. Svět se stejně točí kolem toho staršího, má prakticky veškerou mou pozornost. Takže nemá důvod cítit se odstrčený. Moc možností hlídání nemám a když už, tak toho staršího protože je jednodušší hlídat tříleťáka než kojené dítě v období separační úzkosti.
Rozumím ti a nemáš to lehké, jen si nemyslím, že to, že když mu věnuješ 1×-2× týdne část odpoledne jen a jen pro něj, že ho prosazuješ. Naopak si to dle mého zaslouží, jen tu mámu, která nebude chvíli odbíhat pořád za mladším, ale věnuje se 100% jen jemu. To není prosazování, to je krok k dobrému vývoji 
Mně to psycholožka doporučila u mých dvojčat, a to jsem se vždy snažila být spravedlivá k oběma stejně. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.11.19 15:00
Holky mám to podobně v tom, ze malý je silene aktivní dítě, od narození nespal a brecel, v kočárku nikdy nevydržel… to byl řev. Srovnalo se to až trochu ve sportaku když viděl ven, ale nesmělo se zastavit. Teď jsou mu dva a jak popisujete tady… je to silene. Pořad musí něco dělat, u všeho vydrží 3 sekundy… jídlo za pochodu… Bohužel také nemám hlidani. Jedna babi daleko a druhá bohužel nemá zájem. Takže někdy už jsem z toho na prášky. Ale čeho se děsím je školka… vůbec si to nedovedu představit. 
Jsem tedy toho názoru, ze jo, můžou být děti rozmazlené, ale pak jsou právě ty opaky, ze my se snažíme a stejně je to k ničemu… ale když se chci vždy utěšit… tak přeci jenom malé krůčky zlepšení vidím… Nez třeba před půl rokem. Takže třeba to bude jen delší cesta k tomu úspěchu..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.11.19 15:02
Jo a na druhou stranu mám co jsem chtěla… 
Když jsem byla těhotná, tak jsme s manželem několikrát říkali, ze než to dítě co sedí v koutě, raději draka No a teď máme
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.19 12:12
@Anonymní píše:
@Oriseka a na co psycholog přišel nebo co poradil, smím-li se zeptat?
Nemuze to porad pochopit, jak se ma chovat, protoze ma poruchy. Socialne je na urovni 1,5 az 2 roky(mel 3 a 3/4 roku),prestoze inteligenci je nadprumer. Prestoze mluvil pekne ve vetach uz pred tretim rokem, tak nedokaze tu rec vyuzit efektivne ke komunikaci mezi lidma- coz zpusobuje ty spory s detmi. Celou dobu jsem si myslela.,ze rozumi velmi dobre, ale kdyz ted 'vidim mladsiho(1,5 roku),co vse chape, tak jsem teprve pochopila, ze mel rozumet mnohem vic a vic chapat souvislosti.Ve skolce problemy s chovanim, protoze on by na svou uroven potreboval rezim jesli.Ale vas syn je vazne jeste maly a o problemech ve skolce nic nepisete. V te skolce se to projevi nejvic. Diagnoza ADHD a poruchy autistickeho spektra, ktere jsou na ustupu. Pomohlo to, ze ma ve skolce asistentku (diky te klinicke psycholozce)a ja za to dopoledne naberu silu.Ale jelikoz mam vse hodne nastudovane, tak mi nic moc noveho psycholozka neporadila-chvalit, duslednost, rezim, dopo skolka s podporou, logo pece kvuli porozumeni(logopedie neresi jen vyslovnost),predvidat situace, vysvetlovat jednoduse, menit cinnosti, hodne se venovat a rozvijet pozornost.Holt stat za zadkem a korigovat. Prave nenechat vubec postuchovat, protoze to vetsinou prezene. Neodhadne, co je ok a co uz je pres caru. Vydrzet, nezabi 
t a casem z toho nejpis vyroste-dozraje pozdeji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.19 12:30
Taky zajistit aby nebyl unaveny, hladovy, ziznivy. Fyzicke tresty jsou skutecne kontraproduktivni. Nepochopi, ze kdyz to dela maminka, tak on nemuze a vede to k vetsimu afektu. Odhadnout, kdy je spatny den a misto na hriste jit do lesa, kde se muze vydovadet spolecensky prijatelnym zpusobem.Ucit vety, ktere ma pouzivat pri reseni sporu.No hlavne, aby konflikty resil slovne a ne fyzicky.Holt to mame tezsi, nez jine maminky, nepocteme si.Me osobne pomaha sledovat pribehy vazne nemocnych a hodne postizenych deti a pak si clovek uvedomi, jak to ma jeste jednoduche.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
