Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dítě, pořád něco chce
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
7.9.21 21:57
Proč si lidi, co nechcou děti, dělají děti?
Když ji nedáváš pozornost, co potřebuje, jasně, že se o ní bude snažit. Tvoje dcera s tebou chce trávit čas, tak si toho važ, než chtít nebude.
Nebo jsi troll? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.21 22:02
Mám stejného syna, je jen o rok mladší. Když je s kýmkoliv jiným, tohle nedělá, ve školce je hodný, dokáže si hodiny hrát. Doma jen neustále něco chce. Kdysi jsem o tom tady zakládala diskuzi. U všeho vydrží 5 minut a dožaduje se další činnosti. Fakt mi normálně připadá, že mě šikanuje. Když si po ranním kolotoči ve volnu(mám k tomu ještě dvouletou a chodím na plný úvazek do práce, děti do školky), sednu konečně s kafem, on začne. A jediné, co mi pomáhá, je prostě kolektiv pro něj a prázdný byt. Asi už jsem se smířila s tím, že mám prostě jiné dítě, ale je to strašně vysílující. Kdo nezažil, nepochopí. Jak často tu večer sedím s hlavou v dlaních a otázkou, co dělám špatně 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.21 22:05
@Asiina tohle ale není o tom, že by dítě nemělo pozornost. Náš to dělá pořád a to se mu věnujeme dostatečně. Chce se mnou stavět lego, jdu s ním. On ale za minutu spustí, že potřebuje/chce tohle a tamto. Vařím v kuchyni a on místo toho, aby mi pomáhal, jak chtěl, se vzteká a neustále se něčeho dožaduje. Jak říkám, kdo nezažil, nepochopí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.21 22:09
To jako myslíš vážně, že fackujes dítě kvůli tomu, že chce pozornost? 
Chudák holčička. Facku dej sobě a pořádnou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.21 22:10
Mám stejného kluka, pro změnu o rok staršího. Je to peklo, ale co nadelame, že.. taky mi někdy rupnou nervy, ale snažím se. Nejlíp funguje dát mu dost pozornosti, věnovat se mu, být sluníčková… a pak vydrží chvíli dělat něco sám. Nejhorší jsou dny, kdy a spoustu práce, do toho třeba dlouho škola, pak kroužek, nákup.. a už není moc čas individuálně na něj. Ale tak už to nebude na dlouho. Za pár let je tu puberta a budu ráda, když jendlu denně vyleze ze svého pokoje, abych věděla, že ještě žije 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.21 22:20
Úplně že chápu. Pomáhá mi:
- Kámoš. Ideálně starší. To o nich nevím celý den. Dítě se věší na něj a bezmezně ho poslouchá.
- Vidět, že to tak má plno dětí. Všichni známí totiž mají takové ty dokonalé děti, co se samy obléknou, udělají přesně co po nich chceš, spokojeně si hrajou s jednou hračkou…a to mě totálně s prominutím sr*lo. - pak jsem poznala ve školce pár rodičů s dětmi stejného typu. Desetkrát za minutu máámíí, když nedovolí, dítě začne hysterčit, pak se bez oznámení sebere a jde pryč apod. Prostě sobečtí tvrdohlavci. Nejsi v tom sama, dítě se jen zkouší prosadit. Na tom vlastně není nic špatného.
- Věnovat se dítěti většinu času. A pak mu nastavit budík a říct, hele, celý den jsme si pěkně hráli, teď potřebuju něco dodělat, než zazvoní budík, budeš si hrát sám. Neodmítat mu tu pozornost, ale ukázat, že máš taky právo na život a být v tom nekompromisní.
- Akce, pohyb, nadšení. Tohle dělají děti hlavně z nudy. V zapálení hry nemají čas vymýšlet nespokojenosti.
Příspěvek upraven 07.09.21 v 22:23
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.21 22:36
Já teda za to své děti netrestám, ale mám to doma v černobílém. Akorát je mu 9 a to už si myslím, že by chápat i mohl a stejně ne. Ještě mám 4letou a o tè někdy ani nevím. Prostě je takový. Někdy už padám na hubu. Nejhorší je, že mluví ze spaní a to dost hlasitě a já mám velmi lehké spaní, tskže když už usnou.. přijde toto… stále čekám, kdy ho to přejde 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.21 22:42
@anahita tak v 9 a 4 letech muzou spat sami spolecne, ne? Spunty do usi a mas klid 
@Anonymní píše:
Já už prostě nemůžu. Mám doma pětiletou dceru, která po mně pořád něco chce. Teďka si řeknete, že takové jsou všechny děti a bůhví, jak to není normální. Ale mě to vůbec nepřijde OK, když dítě neustále má na vás nějaké požadavky. Kolikrát už z toho brečím a prosím ji, ať mě nechá být. Že mám práci, ať počká. Ale je to jako kdybych mluvila do dubu. Někdy mi tak rupnou nervy, že ji dám facku a seřvu na dvě doby. Říkala jsem, že už nemůžu? Dcera měla vždycky problém s tím počkat a všechno chtěla hned. Utěšovala jsem se tím, že je to jenom období. Je malá a vyroste z toho. Houby s otcem! Poslední dobou začínám mít na ní averzi a jsem značně podrážděná. Do toho mi není dvakrát nejlépe. Proležela jsem celý den s vysokými horečkami. Manžel mi moc nepomůže. Bývá služebně mimo zemi, takže jsem na ní neustále sama. Dala jsem ji omalovánky, poslala jí hrát si do pokojíčku, ať si hraje sama. Dovolila i tablet a TV. Ale to ne. Neustále jsem celý den slyšela furt samé požadavky. A modlila se, ať to skončí. Vůbec nedokáže, pochopit, že mi není dobře a bez kupy prášků nejsem schopna ani vylézt z postele. Jsem naštvaná a nešťastná zároveň. Půjdu si zase lehnout. Snad, už nic nebude chtít.
Pokud nejsi troll, tak jsi frustrovana z toho, ze se nezapoji a nepomuze tatinek a vybijis si to na chudaku diteti. Normalni dite, stejne, jako jsi to napsala sama nazacatku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.21 22:46
Když je ti blbě, řekni manželovi, babičce nebo kamarádce když tě to dítě tak obtěžuje. Ono nemůže za to, že tobě je blbě a v tomhle věku moc pochopení nemá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.21 10:06
Mám to podobné s dcerou, neustále vyžaduje pozornost.Cist knížku pak si malovat na to si hrát s domeček…když jdu dělat svou práci okamžitě ji mám u sebe a už to jede st jdu za ní. Chodi do MŠ tam si vyhraje pak jdeme i ven a stejně. Kdyz to člověk má den co den nedivím se že je na prášky a decku jednu šoupne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Já už prostě nemůžu. Mám doma pětiletou dceru, která po mně pořád něco chce. Teďka si řeknete, že takové jsou všechny děti a bůhví, jak to není normální. Ale mě to vůbec nepřijde OK, když dítě neustále má na vás nějaké požadavky. Kolikrát už z toho brečím a prosím ji, ať mě nechá být. Že mám práci, ať počká. Ale je to jako kdybych mluvila do dubu. Někdy mi tak rupnou nervy, že ji dám facku a seřvu na dvě doby. Říkala jsem, že už nemůžu? Dcera měla vždycky problém s tím počkat a všechno chtěla hned. Utěšovala jsem se tím, že je to jenom období. Je malá a vyroste z toho. Houby s otcem! Poslední dobou začínám mít na ní averzi a jsem značně podrážděná. Do toho mi není dvakrát nejlépe. Proležela jsem celý den s vysokými horečkami. Manžel mi moc nepomůže. Bývá služebně mimo zemi, takže jsem na ní neustále sama. Dala jsem ji omalovánky, poslala jí hrát si do pokojíčku, ať si hraje sama. Dovolila i tablet a TV. Ale to ne. Neustále jsem celý den slyšela furt samé požadavky. A modlila se, ať to skončí. Vůbec nedokáže, pochopit, že mi není dobře a bez kupy prášků nejsem schopna ani vylézt z postele. Jsem naštvaná a nešťastná zároveň. Půjdu si zase lehnout. Snad, už nic nebude chtít.