Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Syn v tomto věku podobně ignoroval dědu. Když jsme tam přijeli, nechtěl se přivítat atd. Ale vždy jsem trvala na tom, že dědu pozdravit musí, že to je slušnost. Dědu to mrzelo, syn mu to dělal naschvál. Vysvětlovala jsem na obě strany a časem se situace srovnala. Ano, je pravda, že děti v tomto věku mívají takové nálady. Na druhou stranu není akceptovatelné to přecházet se slovy, že je „malá“ a má na to nárok. Ve 4 letech je dítě dost velké pro akceptování základních pravidel slušného chování.
@Sany80s píše:
Já si nemyslím, že je to nenormální ve smyslu toho, že by dcera byla nějaká divná.
Spíš mi přijde nenormální, že ty to dceři toleruješ a omlouváš ji tím, že je to období.
To je dobře řečeno. Když dítě cítí od maminky podporu v nevhodném chování, možná ho ještě stupňuje. Děti si furt testují hranice.
Zakladatelko, mně to tedy přijde jako úúúplně normální chování. Každý, včetně dospělých, přece někdy nemá náladu se vybavovat - akorát že dospělý by už měl být schopen svoje pocity zvládnout a nějak rozumně formulovat. („Dejte mi pokoj a nechte mě bejt,“ třeba
)
Takže ano, chování dcery je „neslušné“ - ale od toho máme proces výchovy, abychom mrňatům postupně vštípili zásady toho, co považujeme za slušné chování, že. Takže za mě dítěti vysvětlovat (že by bylo dobré alespoň nějak krátce odpovědět), ale nijak netlačit… no stress.
Časem to dcera určitě pobere. Ono na druhou stranu je taky slušné - pokud nepotřebuju něco akutního - nerušit člověka (i malého), když vidím, že je do něčeho zabraný nebo chce být v klidu sám.
Babička je tady ta dospělá, měla by mít rozum a vzít to s nadhledem. Kdyžtak vysvětlujte i babičce
Že jí má malá ráda, jen je to prostě jedno z mnoha záhadných dětských období.
Argument „jak to mají v jiných rodinách“ znám, tím mě často moří moje máma. Tam se dá asi poukázat na to, že vaše babička určitě nekoukala na ty cizí děti nonstop celý den a že spousta těch cizích malých dětí má taky určitě stavy, kdy se s prarodiči nebaví… (ale to si mezi sebou babičky neřeknou, páč málokterá se s tím chce chlubit). Ale jestli to máte stejně, jako je to u nás doma, tak argumenty stejně moc nezaberou a musíte se prostě obrnit a vydržet. ![]()
Zakladatelko, tvoji mamku taky ignoruje, nebo jen tchyni?
Já manžela chápu. Někdo se hrubě chová k jeho mamce, tak mu to nepřipadá normální, byť je to jeho malá dcera. Dcera nemá povinnost babičku zbožňovat, ale je slušnost odpovědět a neignorovat ji.
Myslím, že každý chápe, že život není fér. Někdo má skvělé vnouče, které se mazlí a prarodiče zbožňuje, takže chápu, že to může být babičce líto. Hloupé je to zejména, když jsou třeba vnoučata dvě až tři. pak - když je jedno mazel a druhé samorost, je těžké „mít je rád stejně“.
Taky jsem jako dítě byla spíš samorost. Ale ignorovat dospělého bych si netroufla.
Příspěvek upraven 02.07.17 v 12:27
Neznam vasi babicku, ale tu svou znam dokonale.
Prijde za mym synem - mas hlad, mas zizen, chces zmrzlinku, jak bylo u tatinka, jak bylo ve skolce, pry mas novou kolobezku, co rikala pani doktorka… Slovni prujem.
Jiste, elementarni lidska slusnost nam veli nikoho neignorovat, na druhou stranu na tyhle vyslechy nemam nervy ani ja. Syn (5 let) vetsinou po dvacatepate otazce rezignuje a zoufale krici, ze chce mit klid. Nedivim se mu. Neni to cvicena opice k pobaveni nudicich se senioru.
@luloinka píše:
Neřešila bych, já taky nemám někdy náladu se bavit s někým na povel. Hlavně na ni netlačte. Babička je dospělá a taky měla děti, tak by to měla snad pochopit.
Mam stejny nazor.
Moje dcera je vetsinou ukecana dost, ale stane se obcas, ze nema naladu nic vypravet, tak ji do toho nikdo nenutime. Trvam jen na tom, aby pozdravila, nebo se rozloucila.
Zakl.: Dělá to i druhé babičce, i mě někdy neodpoví, když nemá náladu. Zjistila jsem, že třeba při konverzaci o školce nemůžu dávat otevřené otázky typu: S kým sis hrála?, protože dle mého si třeba hned nevzpomene, je z toho rozmrzelá a kvůli tomu odsekne, nebo se nechce bavit. Když se zeptám konkrétně: Hrála sis s Janičkou? Tak odpoví, že ano atd… Jinak máte pravdu, že ji neučím reflexi typu: Teď, babi, nemám náladu, povím ti to později. Pracujeme na základnější reflexi - nebouchej do věcí, když se rozčiluješ, neodpovídej vztekle, když se ti nedaří, řekni si v klidu o pomoc atd.
Máte pravdu, že odpovědět na dotaz je elementární slušnost a zkusím na tom zapracovat. Na druhou stranu, je to jen dítě a ruku na srdce, ani my dospěláci nemáme často tolik sofistikovanou reakci a partnerovi např. odsekneme, když se zlobíme nebo nemáme náladu, místo abychom řekli: Drahý, teď nemám náladu, nazlobila mě fronta v obchodě a šéf v práci a že je hrozné horko a jsem unavená, dej mi prosím chvilku, vydechnu a pak hned budu příjemnější, neber si to prosím osobně, že s tebou zrovna nechci komunikovat, za chvíli to bude lepší…
nebo tak něco. A po dětech tuto nebo podobnou vpodstatě složitou sebereflexi chceme.
Ale díky za reakce. Jsem ráda, že se dozvídám, že to není až tak nenormální a že se s tím dá pracovat. ![]()
Obdobi to asi je, ale to neni omluva, urcite bych to jako máma nenechala tak a opakovala dceri ze je slusnost odpovedet, vzdyt to je nevychovanost, pak si bude dcera myslet ze to muze delat normalne.
Zakladatelko ono jí pak budeš v 15 těžko vysvětlovat, že se má pozdravit a slušně odpovědět i když se ti zrovna nechce ![]()
Nase mala ani me nerika, co bylo ve skolce, kdyz nema naladu..ale druhy den nebo za par hodin odpoledne mi rekne vsechno pekne dopodrobna…jinak mame stydlivku a taky je dost bojacna..dedovi sotva odpovi na pozdrav, kdyz ho o neco jde poprosit tak max jednoslovne idealne semnou za ruku…nasi kamaradi rikaji, ze by chteli umet lidi ignorovat stejne jako ona, protože v tom je fakt excelentni
no nikdo ji nijak nekara (akorat by se mohl vyvinout elektivni mutismus)…u dedecka vyzadujeme aspon pozdravit podekovat (porad ji neco kupuje dava..)..pokud se zrovna neciti na podekovani nedostane to… az kdyz rekne dedovi: uz sem pripravena ti podekovat…
Pokud se s babickou normalne bavi treba pri hre.. a nechce jen odpovidat na dotazy(podle me pekne stupidni, do ted si pamatuju jak sem to nesnasela..) jak bylo ve skolce a podobne vubec bych ji za to nekarala a doporucila babicce at najde jine tema…copak babicka se s Vama bavi i o tematech, ktery nechce myslim ze to je normalni bavit se o tematech o kterych chci zlvast v tomhle veku…
a nemyslim si ze to je nezadouci nebo dceri aspon rict: vis babicka je smutna, kdyz ji nereknes jak bylo ve skolce kdyz se te zepta, tak rekni, ze ses mela dobre ale, ze ted by sis s ni radeji hrala…
Nase dcera se v obdobi vzdoru naucila nam rikat svoje potreby napriklad kdyz se zacala vztekat a uz nevedela jak z toho ven prisla a rekla ze se chce pochovat..aplikuje to do ted a krasne se tim naucila ovladat emoce..
Ja bych omezila kontakt s babickou a nasla si s ditetem vlastní program. Ono poslouchat porad dokola to samé a odpovídat na ty samé otazky může být zahul i pro dospeleho, natoz pro dítě. Podle me ponorka jak vysita ![]()
Tim netvrdim, ze akceptuji neslusne chování k dospělému, prave proto bych omezila kontakt, aby se uklidnila situace.
@Sany80s a co kdyz je to dite proste introvert..nase mala proste neopovi nikomu z koho ma strach nebo respekt(coz jsou u ni vsichni dospelý)..to uz jsou slizicky a plac je z toho nestastna ted uz se nauciala aspon treba mavnout na pozdrav..a nerekal bych ze je nevychovana..naopak ve skolce ji chvali jak je slusna chova se k ostatnim detem hezky…jsou to deti, kazdy ma jinou osobnost, se kterou se uci pracovat..nehlede na to ze nucenim do cehokoliv jim nepomuzeme…
Diteti bych vysvetlia, ze babicka se neignoruje, ze je to neslusne a zaroven bych se pokusila babicce vysvetlit, ze davat diteti kazdy den ty same otazky, je ro dite vysilujici a hlavne, ze si pak babicky ani tolik nebude vazit.
Jinak situace hrozna, dovedu si to zive predstavit, to je proste uskali spolecneho bydleni. Ono i to dite potrebuje nechat dychat a dneska na jedne strane ty deti neustale otravujeme a vymyslime jim cinnost uz od kojeneckeho veku. Proste zadny extrem neni dobry.
Zakladatelko, jiné deti nebydli s babickami pod jednou střechou, dovedu si představit, jak může byt dceri babička vtirava a otravna. Zvazila bych to i po této stránce. Proste se neprdelit pořád na společné zahradě, ale být vic pryč ![]()
Ahoj, hlavně si moc nepripoustej tady ty příspěvky jak je to nevychovane a neslušné.
ty sama nejlíp víš, jak ti to vadí. Na obranu tvoji malé - na mě každej den přijít návštěva s horou otázek, tak bych byla pekne naprdla (me denně po porodu volala tchýně a chtěla si povídat, az jsem ji přestala brát telefon). Co zkusit na začátek babičku zavalit otazkama z tvé strany? Aby se babí necítila blbě a malá se treba připojí, až si budete povídat. Pak mi nekdo radil, dojit k male, položit ruku na rameno ( abys měla pozornost) a říct něco jako, přišla za námi babí - aby pozdravila. Plus bych zkusila zapojit tatínka, když mu to vadí - at to s malou probere, že ho to moc trápí, protože to je jeho maminka. Drz se☺