Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Bubla Bůčková píše: Více
no třeba elektrikář nemůže být zas úplný blbec, svářeč nevím, na to je kurs, to asi je docela zvládnutelné
@Anonymní píše: Více
Aha, díky. A on byl takový vždycky? Už od první třídy? Má stále stejnou učitelku na hlavní předměty?
Zakladatelko, u nás pomohly cílené a trpělivé debaty. Že i my dospělí někdy musíme dělat, co je nám nepříjemné. Že je potřeba někdy vystoupit z komfortní zóny. A že to ve skutečnosti nedělá ani pro rodiče, ani pro jedničky, ale pro sebe.
A že hlavní smysl učení je získat různé dovednosti jako je informační a digitální gramotnost, finanční a čtenářská gramotnost, samostatnost, schopnost rozhodování, určitou disciplínu. Nemusí být zrovna chodící encyklopedie, ale měl by získat tyhle a podobné návyky.
@stinga me to bavi, dělám to rada, ve skole pracuju a studuju ucitelstvi pro MŠ. Takze ja tim tak nějak ziju. Chápu, ze pro někoho by to byl trest. Pro me je to radost.
A samozrejme i chápu, ze ne vsechny deti by se na to chytly a ze mam byt rada, ze ty moje ano… jak mi tu nekdo psal. Ja jsem ale přece nedávala univerzální radu, ale svoji zkušenost a jak to dělám ja. Čili presne to, o co zakladatelka zadala, a co je vlastne smyslem diskuze. Napsat zkušenosti… je jasný, ze kazdej to ma jinak.
@Anonymní píše: Více
A třeba tohle mu smysl začne dávat. Já prolézala s odřenýma ušima až do 7. V 8 mi to teprve začlo dávat smysl. Hlavně proto, že mě zaujala právě ta biologie a chemie. Tam mi to šlo téměř samo. I chemické rovnice mi šly líp, než matematicke. No a průměr najednou vyletěl a spolužáci se ke mě začali taky chovat líp. Ve smyslu: aha už nám stačí.
Tenkrát jsem to neviděla ale postupem času mi došlo, že se vzdělávání zaměřuje na to, co konkrétnímu žákovi nejde a úplně vytlačuje to v čem by mohl být dobrý.
Třeba někomu nejde matika a tak chodí na doučování aby nepropadl ale už se nemá čas a energii zaměřit třeba na… Zeměpis, který ho zajímá. Spousta látky je úplně zbytečná. Nějaký rovnice v běžném životě fakt nepotřebuješ. Postupem času úplně vymizí pravopis a psací písmo. Všechno už se bude opravovat samo. ![]()
@Anonymní píše: Více
Nechávala jsem oba dva být. Udělali úkoly po svém, já podepsala. Když potřebovali pomoct, rekli si a my pomohli. Holt neměli pořád jen samé jedničky. Ale maturitu udělali v pohodě.
@Krákora997 píše: Více
Jo jo, miluju, že si o češtině moderne a zábavne pustili na youtube písničku Abeceda, aby jsme pak v potu a slzách psali doma malý p za domácí úkol. Asi teda dle zákona nezakonny a nepovinný, ale nevím, kde by se teda jinak syn naučil psát.
@Anonymní píše: Více
no ta třetí věta „A ještě ke všemu mu to nejde“, to je přece základ, jádro pudla, kdyby mu to šlo, tak by se učil a úkoly psal s lehkostí, učit by se možná ani nemusel a úkoly by byly brnkačka
@stinga píše: Více
Tak ono to není o chytrosti, ale že dítě nechce se učit, mot zodpovědnost..že jako elektrikář nebo automechanik jsem si hned představila ty smrtaky ![]()
@nozu píše: Více
No my byli v PPP a jediný plus je, že dali doporučení do školy. Je to tedy 14 dní, ale změny už pociťuji, že škola spolupracuje. Zklamalo mě ale, že jsem čekala, že dostanu obsáhlejší doporučení pro rodiče. Já bych třeba klidně i uvítala doporučení na nějakou literaturu, nebo zkrátka víc tipů, jak se zaměřit na slabé stránky, popřípadě ty silné. Dostala jsem jen pár doporučení a nějak extra mě to neobohatilo. Bylo to vesměs to, co aktuálně dělám už 4 roky. Mrzí mě, že je nedostatek informací. Náš kluk se také nerad učí. Našli mu tedy problém s pozorností a špatné porozumění čtení. Písmo také špatné. Má horší jemnou motoriku. Čím je starší, tím víc vzdoruje při domácím procvičování. Teď jsem zavedla to, že nakonec trénujeme 3× týdně 15 minut. Přestože by potřeboval víc. Na druhém stupni, pokud to nepůjde, tak ho nechám na čtyřkách prolejzat. Vedeme ho k řemeslu. Je potřeba ale, aby udělal základní školu a to také často na druhém stupni nerozlišují a nejvíc se bojím propadání.
@Midaku píše: Více
Také to mám ráda a mám i pracovní dobu upravenou, abych měla na toto vše čas. Do třetí třídy to byla se synem pohoda. Sice taky byly scény, ale stále se snažil. Od čtvrté úplný vzdor a řev při jakékoliv práci. A to jsem velmi kreativní. Už to došlo tak daleko, že už nechtěl hrát ani společenské hry, včetně třeba procházky, kdy jsme cestou také hrály různé hry. Tak jsem to prostě musela zkrátit na úplné minimum a bohužel, trošku už spoléhám i na školu od té doby, co jsme byli v PPP. ![]()
@Bubla Bůčková píše: Více
Je to u všech řemesel, taková ta zodpovědnost. U mě třeba se setkávám i s dětmi, že propadají i na učnácích a to je třeba pro mě úplný strašák. Za mě je nejlepší, když vede rodič k řemeslu, které sám dělá. Stejně je to vše o praxi. Ve škole naučí pouze zlomek.
To je jak ten náš. U nás pomohla drsná promluva.