Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
První dítě jsem dala při VŠ
Těhotenství ve druháku, mimčo ve třeťáku, čerstvě těhotná při státnicích na Bc. ![]()
Další dítě ani studium neplánuji
![]()
Teď je mi 25 ![]()
Holky, a byly jste některé těhotné ještě při studiu a rodily až po státnicích a bydlely jste na koleji? Dá se to zvládnout to dojížděn atd.. my teda ještě čekáme až dostavíme ať je všechno v klidu. I škola i bydlení. Jen by mě to zajímalo. Já si neumím představit to cestování s věcma… a ty zkoušky… nevolnosti - vím, že každý nemá, ale co kdyby. i to odloučení od budoucího tatínka, rodiny, kdyby něco náhodou… tak mi celkově přijde, že je lepší počkat, ale pořád o tom přemýšlím.
S přítelem jsme spolu 8 let. Jsme od sebe o 9 (1980,1989) a miminko bychom si už přáli. Počkáme, ale ráda bych další názor, nebo zkušenost.
Snad mi někdo, ještě v téhle zamrzlé diskuzi odpoví
ať nezakládám novou… Děkuju ![]()
No, já jsem na tom stejně jako ty, věkové i co se manžela týká, spolu sme 7 let. Máme dceru 11 měsíců. Chodit do školy a učit se a zkouskovat s břichem se dá, ale je to náročné, hlavně na konci. Chtěla jsem po porodu dál studovat, ale svědomí, srdce a hormony mi nedovolily opustit být na pár hodin denně dceru, mám školu kousek. Takže jsem přerušila na rok. Ve středu jsem akcne běžela do školy obnovit studium, celá natesena jsem si koupila notas, at se mužů učit v posteli vedle dcerky v noci.. hahaha, v pátek jsem zjistila, že jsem těhotná:)) asi neposkvrnene početí
takže letní semestr udělám a pak zase na rok prerusim. Je to na prd
určitě bych pockala, ještě, když jsi na kolejích.
Tak to je náhoda, rokově i věkově to máme podobné, takže víš jak nás to láká už
.
Taky bych neměla to srdce a asi ani chuť, kdyby už bylo na světě. Teď by se to stihlo tak (kdyby se zadařilo), že bych dostudovala ještě 2 v 1 a max 3-tí měsíc - takže začátek, kdy bych asi měla být nejvíc v klidu, ale státnice… a když nemusím se vystavovat stresu s miminkem v bříšku, tak prostě počkám, určítě pracující to taky museli zvládnout, ale když ještě můžu počkat… jj počkáme. Zajímalo mě, kdo to tak ale má, ať už plánovaně nebo ne
. Těch pár měsíců ještě vydržíme, pak už čekat nebudeme
.
A Ty už čekáš druhé miminko? To někdo tam nahoře zařídil
. V jakém jsi ročníku? (já bych vyšla už s Ing.). Jj zkus to a uvidíš, přerušit můžeš vždycky, Já to měla jasný a dřív bych ani mimi nechtěla… teď už jo. A jsem ráda, že už za chvíli budu mít školu hotovou. Kdybych bydlela blíž od školy jako Ty… no asi bych stejně počkala. Teď se na to cítím celkově.
I kdybych do školy nechodila… tak bych asi počkala.(mít ho dřív při studiu)
Držím palce, budeš to ted mít hodně zajímavý
. Přeju hodné dětičky (i to v bříšku)
. A nezávidím, vybírat si mezi školou a dětmi… zas to bude odreagovaní třeba. Uvidíš během děje
. - v tomhle případě je dobře, že školu nemáš daleko, jako já ![]()
No, zítra kdu k dr, zatimam příznaky a pozitivní testy
já jsem studovala několik semestru v brně na lf, ale odešla jsem, nějak mě to přestalo bavit
tak teď jsem ve druhaku bc studia
tenhle obor mě moc moc baví a dokončím to ikdybych to měla studovat dalších deset let
- nadsázka:) pak jak se zadari bych šla ještě další 4 semestry na mgr.
Tak a mozna jeste spis hledat praci, protoze se tak nemusi zadarit hned,,, no ale pak bych nerada, abych hned z prace odchazela.Jak to pak budes mit s praci? asi uz budou deti chodit do skolky vid.
Jj, do školky. No a práce.. uvidíme. Budu hledat ve svém oboru, ale vemu vše, co zvládnu.. třetí mimo už nechci.
Ahojky holky! ![]()
Já jsem ta, co tu diskuzi kdysi zakládala
V dubnu 2011 jsem otěhotněla, byla jsem ve čtvrťáku na VŠ, s přítelem jsme spolu byli půl roku. Přítel je o 7 let starší, je to právník, byl zajištěnej. Mě čekal poslední rok na farmacii. Výhoda byla, že jsem v páťáku už neměla normální školu, jen půlroční praxi v lékárně. Zkoušky ve 4.roč. jsem dělala s malým bříškem a pak nastoupila na praxi. Už s pořádným bubnem.. Vyšlo to tak tak! V prosinci jsem dochodila povinnou praxi a 5.1.2012 se nám narodilo naše největší štěstíčko
Teď mu byl rok a nebyl zrovna snadný. V červnu jsem dělala státnice. Odjela jsem na 6 týdnů k rodičům, kteří hlídali a já se učila nonstop, jen s pauzami na kojení.. Vůbec jsem s malým nebyla, nevěděla jsem, co dělá nového, prostě jsem se jen učila. Státnice jsem v červnu udělala a čekalo mě sepsání diplomky, celé letní prázdniny jsem psala DP a v září ji úspěšně obhájila. 26.10.2012 jsem měla slavnostní promoci v Karolinu v Praze a ted už si konečně naplno užívám malého
Ale mrzí mě, že jsem si ho neužila víc.. strašně..
Takže za mě ROZHODNĚ dostudovat a pak si to opravdu popřádně užít!
Je to neuvěřitelný dar. Nemůžu se dočkat dalšího prcka ![]()
@Lisa_Qr Já otěhotněla v 17. Ještě tak složitě, že jsem studovala v Praze, ale rodila v Lucembursku trochu z ruky 800 km. Přítel byl do dubna v Praze a já do konce školního roku v Praze studovala. S mimnem jsme nikde do září moc nebydleli narodil se v prosinci a jenom jsme s 2 taškama cestovali ruzně po příbuzných. Občas jsem byla s přítel v Lucembursku a dalo se to a rozhodně toho nelituji.
Yasmi: jsi skvělá, že jsi to všechno takhle zvládla ať už praxi s bříškem nebo i to učení a odloučení od malýho. Ale zvládla
. U druhýho si to určitě užiješ víc. Půl roku chození před mímem by pro mě předtím bylo málo. A vůbec v 16 by to ani nešlo
.Takže jiný případ. Teď,,zralejší", nevím jak to nazvat, ale i zkušenější, starší.. bych to asi viděla jinak. Taky bych nečekala 8 let jako teď. Jiná situace
.
Děti do rodiny (života) prostě patří. Máš můj obdiv a děkuju za příspěvek, ať se daří…
V současnosti se mi vrací nemoc a mám druhé antibiotika, do toho teď zkoušky… Rozhodně počkám
. I když vím, že by se o nás přítel postaral, ale já bych se trápila, škola, dítě někdo i práce, do toho onemocnět, je to síla a dá to hodně zabrat. Jsem ráda, že si můžu vše ještě v klidu dokončit.
annaie: to je srdcervoucí bříběh, určitě to chtělo taky dost síly
Takhle mladá a už tolik zodpovědností a povinností. Jsem ráda, že máš takové příbuzné, já říkam pořád, že by si lidi měli víc pomáhat. Často pomůže i cizí člověk. Nu a jak to dopadlo? Jste teď všichni 3 spolu? A máš dostudováno? ![]()
Ahoj všichni,
můžu s k Vám přidat?
Je mi 24let, z Prahy a také studuju univerzitu. Čekáme s přítelem prví mimi, neplánovaně…a oba s přítelem jsme workoholici, i když já ted práci omezila a ve škole teda zatím pokračuji.
Mám taky trochu strach, protože jsem zvyklá být pořád v jednom kole a najednou to nejde…únava, žaludeční potíže, atd… Přítel podniká, tudíž skoro pořád v práci, i když se moc snaží se mnou být co nejvíce a na mimi se těší…jen by bylo fajn si s někým popovídat, kdo je v podobný pozici…taky mám strach, že školu budu muset přerušit
Eeevulkaaa: ahój, to víš, že můžeš, vítej
. Tak to se to u Vás vyřešilo samo
. To víš miminko si říkne co chce, a teď o sobě dává znát. Říká se, že po prvopočátku to zmizí, tak třeba už Ti bude líp. Musíš hodně odpočívat a být v klidu. Já bych právě nechtěla teď, kuli tomu zmatku celkově (škola, dojíždění, u Tebe ta práce..)… a chci si to užít. Ale ono všechno se dá zvládnout. ![]()
Můj přítel taky podniká a říká, že až bude mimi tak to omezí. (ale výhoda je, že bude pracovat přes dvorek vlastně… Tak to je moc dobře, když se Tvůj snaží a těší
.
A v kolikátém jsi ročníku? A v kolikátém měsíci těhulkovství, jestli se prosím můžu zeptat… Taky jsem ráda, že tu jsou holky na popovídání. Spolužačky o dětech ještě nahlas neuvažují, nebo až po praxi… (jedna rodila v druháku bc myslím.., ale s tou se moc neznám)
A myslím, že všechno zvládneš
. podívej někdo studuje a užívá si.. chodí pařit, možná i prodlužuje. A Ty ještě pracuješ… ![]()
@Lisa_Qr píše:
A myslím, že všechno zvládneš. podívej někdo studuje a užívá si.. chodí pařit, možná i prodlužuje. A Ty ještě pracuješ…
jsi moc milá, nojá jsem yvzklá stíhat vše a ještě se to docela i dá, jen na jednu stranu mám strach, abz ten všechen stres neohroyil prcka, ale na druhou stranu mám ten stres ráda:)
jinak já yačala studovat letos při práci první ročník britský univerzity v Praze, tudiž je i docela dost náročná, jelikož je vše v angličtine…ale chtěla bych dokončit první ročník prezenčně.
je hezký, že budeš mít přítele přes dvorek, ten můj řídí dvě firmy, tak je taky v jednom kole a mám trochu strach, že nakonec to zvládnutí těhtenství a dítěte ybzde nakonec stejně jen na mě, protože i kdzž se snaží mít víc času, tak to kolikrát moc nejde.
Ahojky
Neboj se. Sama vím, co prožíváš, protože jsem v podobné situaci. Jsem v 7+1 tt a za dva nebo tři týdny mě čekají magisterské státnice, takže je to trošku náročný, hlavně z toho pohledu, že mi není dobře a zvracím a k tomu chození po doktorech-rizikové těhotenství a navíc se musím učit a učit, ale vše se dá zvládnout. Hlavně si věřit, těšít se z miminka spolu s manželem. Musím říct, že ten mi je velkou oporou
Přeji hodně štěstíčka 