Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Druhé dítě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Missorka
18.1.06 07:30
- Citovat
- Upravit
Anonymni
18.1.06 08:59
Ahoj
Záleží jen na Vás jestli jste připravení na další mimi. Taky jestli máte dostatek peněz atd.
My se rozhodli mít další dítě. Narodí se až bude mít malá 3 a 3měs. Takže za 4měs. Myslíme si, že je to optimální doba. První dítě je mnoha věcech samostatnější. Může pomáhat. Důležitější je, že už je ve školce. Tak máte čas na to druhé. Je to, ale jen náš názor. Linda
- Citovat
- Upravit
18.1.06 09:55
Ahojky
já jsem pro co nejmenší věkový odstup (mám 3r, 21m, 9m) a neměnila bych. Vyhrají si spolu už docela sami a co teprve, až budou starší. Je pravda, že jako miminka byli vlastně všichni moc hodní, kolika je netrápili, spali celou noc, a tak vlastně celkem s nimi taková „práce“ není jako jinde, tak proto bych se přikláněla k nejmenšímu věkovému rozdílu.
Věra od Květňátek 2005
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.06 10:10
Peto, já nevidím na Marcelině dotazu nic divného. Prostě neví, jaký to je, tak se ptá na zkušenosti jiných. Ptala bych se stejně - a vlastně se taky ptám..... 
Máme 7 měsíčního čerta a příští vánoce bych byla ráda čerstvá těhulka 
, teda to jsou jen plány.....
Pročetla jsem na toto téma miliiony diskuzí a rozdíl 2-3 roky je ideální, náročný pro maminku, ale bezva pro děti. Budou opravdu sourozenci, a ne dva jedináčci vedle sebe.
Sama jsem jedináček a Teriku, možná i proto jsem i já až přehnaně citlivá na ztrátu soukromí. Vůbec jedináčkovství ve mě zanechalo dost negativní zážitky. Nikdy.....
Chci mít děti dvě, potrestat je jedináčkovstvím nechci 
Nechce to osudu, ten správný věkový rozdíl stejně obstará Matka Příroda, že ?Plánovat můžeme jen zhruba..
NiKi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.06 10:12
Já mám zatím jen jednu holčičku, ale mám na to ten názor, že pokud se jedná o plánování druhého dítěte, pak záleží na každé z nás a také na tom, jaká je celková rodinná situace a na tom, jaké je první dítě.
Vždycky jsem chtěla 2děti, jedním vrzem mít dovolenou s oběma, ale s 2-3letým odstupem.
Jenže Bára je hrozně živá, často se vztekající a hysterická, je to někdy dost náročné a já jsem povaha, která s tím má sama občas problémy, takže si nejdřív chci trochu vydechnout.
Naopak někde jsou děti zlaté a tak se rodičové nebojí jít do druhého. Já ve slabé chvilce řekla už nikdy.
Nevím, jestli druhé mít někdy budu, ale rozhodně to ucítím uvnitř, že je ten čas. A pak nebudu tápat.
Jinak ten deníček nemá chybu
Gabča a Bára
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.06 10:15
Nikino, mohla bys specifikovat blíže pojem: potrestat je jedináčkovstvím nechci? CO si pod tim mam představit? Nemyslím, že to musí být trest, někdy rodiče na výběr nemají, každé první dítě je vychovávané jako jedináček, kolikrát bez plánu na druhé a nemusí být nijak traumatizováni.
Myslím, že záleží na rodině, která vychovala, jak vychovala, jaké byly možnosti, ale nevidim na tom nic zas tak špatného, abych to nazvala potrestáním.
Jsem ze dvou, mam o 5,5let mladšího bráchu a byli bychom se zabili, jak jsme se rvali a hádali. Jsme dva, já vychovaná k samostatnosti (bez výchovy otcem - nemám), brácha je rozmazlenej spratek, tak nějak, jak si představuju občas některé jedináčky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
18.1.06 10:42
Peto, den deníček je super !!! Je tak upřímný a ze života, až z toho bolí srdce… 
Je hezkej a držím palce a pevný nervy !!!!
Gabinko, vím, že jsou jedináčci pohodoví a rodiče ještě pohodovější. Já nevím, jak to popsat: Snad jen jediná věc, na svůj dětský všetečný dotaz, proč že nemám sourozence jsem dostávala neustále odpověď: Protože jeden parchant nám stačí A máma byla na potratu v mých asi 10 letech… 
Jsem ráda, že žiju, ale někdy mám dojem, že konkrétně moje matka si neměla pořizovat ani jedno dítě…
A taky mám pocit, že úplná rodina je rodina s více dětma, kde dítě má možnost být s někým stejně starým, kout pikle proti rodičům , milovat je, hádat se mezi sebou a zase udobřovat.
A ne žít neustále jen se starší generací a ve styku se stejně starými dětmi být jaksi „out“, protože prostě nejsem naučená, jak se k nim chovat…
Těch důvodů je hodně, já to těžce nesla, tak jsem proti tomu asi víc vysazená.
Ale jeden klad to mělo : Vím, že já na to půjdu jinak…
NiKi
- Citovat
- Upravit
18.1.06 12:37
Nikina: to je jasny ze si takove veci muzem planovat ale vysledek muze byt uplne jiny. Jinak ja sem jedinacek a jako ztrestana se vubec necitim Deti mam od sebe 6l, maji se moc radi uvidim jak to bude v pozdejsim veku ale i decka s rocnim rozdilem muzou mi v pozdejsim veku rozepre treba i vic nez ty s vetsim rozdilem Sany.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.06 13:02
Záleží na tom, jakou rodinu rodiče vytvoří…
To ale není problém pouze u jedináčků…
Tak buďme fajn rodiče, jo ?
NiKi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.06 13:18
Kamarádka psycholožka tvrdí, že jak jsou děti šest sedm let od sebe, už jsou to prakticky jedináčci - se všemi klady i zápory - a že se k nim tak v případě nějakých doktorských akcích psycholožických i přistupuje. Co tak znám jedináčky i „jedináčky“ kolem sebe, tak to vcelku potvrzují 
Taky myslím, že nejde ani tak o rozmazlenost jako takovou (i když to tam bývá častější , jako spíš o to, že se to dítě nikdy nemusí dělit ani o prostor, ani o lásku či péči; byť ho naučí dělit se o pytlík bonbónů. A myslím, že mu ta zkušenost i schopnost chybí. Měla jsem na partnery - jedináčky docela „štěstí“ a je mnohem těžší je přivést k různým drobným detailům v soužití, jaké lidé z více sourozenců považují za samozřejmé.
Ale to je na strááášně dlouhou debatu a je to příliš subjektivní, než aby se kdy došlo k nějakému opravdovému závěru
Za sebe jsem usoudila, že raději nic, než jedináčka a chceme tři nebo čtyři. První je teprve na cestě, takže je otázka, jestli nás pak nevyděsí tak moc, že názor na jedináčky přehodnotím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.06 13:40
Ahoj holky, par mesicu po porodu jsem rikala, ze nechci o dalsim diteti ani slyset.
No v listopadu jsme slavili prvni narozeniny a ja myslela, ze jsem znovu a neplanovane a rozhodne nechtene tehotna. Jak ja brecela. Sestricce do telefonu, kdyz jsem se objednavala na kontrolu, kamaradce ve dverich a to to musel slyset cely barak. Nebo kdyz jsem chovala syna.
Nez vysly krevni testy, tak jsem se zacala pomalu tesit. Tehotna jsem nebyla a chvili mi to bylo lito. Ale jen chvili. Je to dobre. Na jare se stehujeme, Vitka v noci stale minimalne 4× kojim, jsem nevyspala.
Ale zase uz vim, ze bych chtela mezi detmi tak dva roky a kousek rozdil. Takze po prestehovani to zacneme zkouset a bude to planovane miminko. Ale abych se priznala. Jak to poprve vyslo napoprve. Podruhe to muze klidne i chvili trvat.
Jinak Missorko, ten clanek byl fakt moc hezky. Kdyz pomyslim na naseho milacka, tak jsem na meko. Ze snad ani uz nikoho nemuzu mit tak moc rada a ze ho budu sidit. Presne, jak pises.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.06 19:15
Nedá mi to a musím napsat svoji zkušenost:
mám bratry o 3 a 4,5 let mladší a sestřičku, která se narodila, když mi bylo 15. Já si s bráchama nikdy moc nehrála, starší brácha si většinou taky vystačil sám a mladší byl mámin mazlíček. Kluci se spolu často rvali, tak jak to bývá. Pokoj jsme měli společný, trávili spolu spoustu času spolu i s rodiči. Kluci se nejvíc kamarádili, když jim bylo kolem 12. V 18 se pohádali tak, že spolu dlouho vůbec nemluvili a teď se spolu trošičku baví. Mají trošku složitější vztah i proto, že starší brácha má (od puberty) psychickou poruchu a mladší to nějak „nechce“ chápat.
Sestřička je miláček celé rodiny i když na ni teď v 11 už leze puberta:)
Takže když přemýšlím nad tím, kdy druhé, třetí, … dítko, tak řeším spíš to, že manžel jezdí přes týden za prací. Myslím si (vím), že kromě věkového rozdílu záleží i na tom, v jakém věku se sourozenci zrovna nachází i na tom, jakou má které dítko povahu.
Jen bych dodala, že se máme všichni čtyři rádi, ale projeví se to nejvíc při nějaké krizové situaci. Zatím. Uvidíme, jaké budeme mít vztahy, až mi moji sourozenci dospějí…
Nějak jsem se rozepsala, to je hrůza…
Ch.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.1.06 19:24
Mám dvě sestry a věk. rozdíly jsou mezi námi 1,5 a 5 let. A všechny si rozumíme:-)
Já mám 6-ti letého synka a sourozenec se mu narodí v létě. Jsem také zvědavá, jaké to bude, přece jen je to 6,5roku rozdíl.
Každopádně záleží na rodičích, jak své děti povedou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.1.06 14:56
Missorko:tedy mooooooooooooooooooooooooooc pekné,co jsi psala jak te malický naucil milovat druhé mimi:-))Nedivím se ze ti tam nejaká mamina psala ze u toho plakala,já málem taky.Dekuji za takový clánecek,protoze ne kazdý by jej napsal ze svých pocitu.Obema detem moc zdraví a lásky.
M+Táda
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
23.1.06 13:47
ahojky, já mám dvě sestry jedna o 3 roky mladší a ta druhá až o 13 let. S Dášou(o3) jsme se dost hádaly, měly jsme společný pokoj.Ale potom, když jsem se vdala, tak si velice rozumíme a neumíme bez sebe žít.S Markétkou je to jiné, starala jsem se někdy o ni a hlídala, psala jsem s ní úkoly a tak, něco jako moje dcera.Taky je vidět, že je jinak vychovávaná než jsme byly my dvě. Je jako jedináček, o víkendu za ní přijíždí sestřenice stejně stará a je ráda, že ji má.Markétka nemá ráda samotu a tak si myslím, že to není dobré mít děti tak velého věkového rozdílu.Já sama mám 15měs.dítě a druhé chci mít asi tak za rok a něco.Ale nechci, aby to bylo pod nátlakem našich rodičů, pořád mluví o bratříčkovi či sestřičce jako by to byla samozřejmost mít více dětí. V dnešní době je to však risk přivést dítě do tak zkaženého světa.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Aktuálně na Instagramu
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Máte to tam!
- http://emimino.cz/modules.php?…
Peta