Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
já si dvojčata nedokážu vůbec představit, jenom z toho jídla mi není dobře
Ne vážně…to by ještě scházelo…ale je brzy to zjišťovat, fakt je to na začátku
Jako těch „přirozeně“ počatých dvojčat není tolik, neboj. Jinak mně to zjistili okamžitě na první kontrole v 7. týdnu, na UZ viděla dva váčky a dvě bijící srdíčka. To nezapomenu, tu větu: „ale já tam vidím dvě a obě mají už srdeční akci“
Já absolutně nečekala dvojčata, jak píšu v rodině to nebylo, HA ani omylem… ![]()
teď abych se ještě obávala takové věty já
když to máme v té rodině
tak dnes už je ta nálada trošku lepší, to jsou vážně ty hormony ![]()
No představ si, dneska to na kontrole uslyšela moje sestra. Byli na umělým, zavedli jedno embryo, před týdnem na kontrole, že se hezky uchytilo, super, a dneska jí řekli, že tam jsou dvě - jednovaječný - obě srdeční akce. Takže se rozdělilo.
No jsme z toho v šoku, do nás v rodině nic, a teď to máme obě.
![]()
Ahoj, narazila jsem náhodou na toto téma. U nás taky aktuální, druhé těhu je neplánované a já se tak nějak plácám ve svých pocitech. První děťátko je ted na vrcholu příšerného období vzdoru, já ve stresu, podstoupila jsem amnio kvůli podezření na Downa, navíc si budeme muset brát hypotéku, protože nám chtějí odprodat byt. Po prvním porodu jsem si prošla poporodní depresí a strašně se bojím, že se to bude všechno opakovat a to bych už nezvládla:-(
vveronikaa píše:
Ahoj, narazila jsem náhodou na toto téma. U nás taky aktuální, druhé těhu je neplánované a já se tak nějak plácám ve svých pocitech. První děťátko je ted na vrcholu příšerného období vzdoru, já ve stresu, podstoupila jsem amnio kvůli podezření na Downa, navíc si budeme muset brát hypotéku, protože nám chtějí odprodat byt. Po prvním porodu jsem si prošla poporodní depresí a strašně se bojím, že se to bude všechno opakovat a to bych už nezvládla:-(
je toho koukám hodně…tak držím palce ať to zvládneš…holt člověk vydrží hodně, ale když je to všechno najednou, je to naprd…jenže život se neptá ![]()
Holky, můžete napsat, jak to u vás vypadalo, když jste měly první mimi a prošly si poporodní depresí a když jste pak měly druhý mimi. Teď začínám uvažovat, jestli jít do druhýho mimča, nejspíš ale asi jo, protože malej je strašně společenskej a děti miluje, takže mi přijde sobecký, aby kvůli mýmu strachu neměl sourozence. Vůbec si ale nedokážu představit, jak to budu zvládat - miminko a ještě k tomu staršího raubíře. Hlavně mám strach z těch prvních 3 měsíců.
pampalin píše:
Holky, můžete napsat, jak to u vás vypadalo, když jste měly první mimi a prošly si poporodní depresí a když jste pak měly druhý mimi. Teď začínám uvažovat, jestli jít do druhýho mimča, nejspíš ale asi jo, protože malej je strašně společenskej a děti miluje, takže mi přijde sobecký, aby kvůli mýmu strachu neměl sourozence. Vůbec si ale nedokážu představit, jak to budu zvládat - miminko a ještě k tomu staršího raubíře. Hlavně mám strach z těch prvních 3 měsíců.
já se s tím pocitem, že čekáme druhé pořád zžívám…můj raubíř je 15m a když na něj koukám, potřebuje sourozence jako sůl
Ale když si vzpomenu co mě čeká.....tak mám pořád samé strachy
A to ještě chodím do školy…nevím jak to zvládnu, ale říkám si, že nejsem jediná
jo a ještě připomínám, že já teda poporodní depresi neměla a obdivuju všechny, které se s ní zdárně popraly ![]()
mamkasl píše:
jo a ještě připomínám, že já teda poporodní depresi neměla a obdivuju všechny, které se s ní zdárně popraly
No, já se s ní poprala díky skvělým lékařům, lékům a báječnému příteli! ![]()
tak to je úplně normální, že nastávají obavy a strachy, jak t člověk zvládne a utáhne, ale ber to tak, budeš to mít těžký, to je jasný, ale nic nepromrháš a budeš na sebe pyšná, já jsem ze strachu o budoucnost, abych se uživila chodila každý den do práce myslím tím na 8 a půl hodiny jako každý jiný a dělala ještě přesčase a chodila každý pracovní den do škole, jako ostatní učni, protože to bylo denní studium a tak jsem to zvládala několik let, ze kterých jsem měla jen 5 dnů volna, protože i dovolenou jsem strávila na organizování táborů, pro potřebné děti- zdarma. Takže jsem několik let nepoznala pomale ani jeden prázdný den,ale zvládla jsem to. A ty to taky zvládneš, člověk ani o tom neví, ale má hodně sil, když chce někomu pomoct, sice potom spí i ve stoje, ale zvládá to, tak se neboj a nelituj toho, co tě čeká, děti za to stojí, jsou naším pokladem!!!! Nelituj té situace a využij ji, máš poslední možnost mít druhé dítě,tak toho nelituj a poper se s tím a budeš na sebe pyšná, že jsi něco tak těžkého zvládla.
život není lehký a nikdy lehký nebude, záleží jak k tomu přistoupíš, hled na to pozitivně aa o to líp ti bude, tak se holka drž!!!!! a užívej si to!!!!!!
Verunko neboj se to zvládneš, musíš se s tím poprat to je jasný, ale to stejný co jsem psala ted patří i tobě, tak se drž a vydrž, stojí to za to
![]()
Je to ze začátku stres a první měsíce lehké nejsou, můj mladší ma rok a třičvtrtě a teď to začíná být v poho. Ale když se poprvé objali a dali si samy od sebe pusu, málem jsem se rozbrečela. Začínají spolu rošťačit, vymýšlí bejkárny a často se teď smějem (i když je i víc řevu). Já se bála, jak tu lásku k dcerce rozdělím pro syna a ona se krásně zdvoj násobila a miluju je oba nezřízeně ( i když někdy mám pocit, že mě z nich klepne), ale to je prima, prostě žijeme naplno. Bez nich by to byla nuda nebo jen s jedním rozmalánkem. Všechno určitě zvládněš a budeš za to druhé ráda. Držím palce.
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.