Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Druhé dítě a deprese
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
25.10.11 20:49
Druhé dítě deprese
Hezký večer, mám takový problém. Mám malého syna 15 měsíců a hrozně moc jsem vždy chtěla dvě děti. Zjistila jsem, že čekám druhé dítě a jsem z toho pěkně hotová. Nějak mě ten stav prostě překvapil. Mám hrozné obavy ze všeho, jak to zvládnu, co kdyby se něco stalo. Je mi 35 a práci jsem měla slušnou, ale teď představa dalších 4 let doma, sice dělám školu, ale nevím jak to půjde se dvěma dětma. Vím, že to ode mne není fér k těm, co čekají byť jen na první dítě, ale měl to někdo z Vás a jak jste se s tím popraly Vy? Asi potřebuju nějakou vlídnou duši na stejné vlně 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
25.10.11 20:53
Podle mě je to normální, člověk si něco přeje, ale pak zjistí, že se mu to splnilo, už je to definitivní a spadnou mu takové ty růžové brýle a může se začít strachovat, co vše se podělá 
U obou zjištění těhotenství jsem měla pocit „ježiš, co jsem to provedla“, ale přešlo to, asi je to i hormony a vším.
A děti mám od sebe necelých 26m a nepřijde mi to nijak strašný 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.11 20:56
Díky za to…já si prvního syna moc přála, vlastně jsem si přála i to druhé…ale nějak se s tím nemůžu zatím smířit. Nějak víc to prožívám a to si můžu stokrát říkat, že musím být v pohodě. Včera jsem usnula až v půl druhé v noci a fakt mi bylo úzko ze všeho. A to jsem za sebou měla celkem náročný den. Asi mě drtí ty finance a další 4 roky doma. Přemýšlím dost sobecky a za to se také stydím. Fakt nic moc pocity 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.11 20:57
Jasne, ze to zvladnes! Nemusis byt 4 roky doma a skola se taky da prerusit Ja planuju na pristi rok prijimacky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.11 21:00
Mám kamarádku, co to zvládla i se dvěma dětma. Byl to záhul, ale dalo se to a to má hodně náročný děti. Já jsem byla z dalšího těhu taky tak nějak vyplesklá, ono když se to pal stane definitivní, tak si člověk na to prostě musí zvyknout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.11 21:00
Měla jsem to taky tak - neboj, je to normální. Hormony rozhozené těhotenstvím a navíc si člověk uvědomí, že teď se to všechno otočí zase úplně jiným směrem. Už zajetý, pohodový, všem vyhovující režim se totálně rozhodí, převrátí a kdoví, co přinese čas. Jak se to bude zvládat, jak bude starší dítě žárlit nebo nebude, zase hodiny nevyspání… sepisovat to všechno by bylo na tři stránky.
Ono se to srovná. Určitě jsi byla psychicky trochu vedle i v začátcích prvního těhotenství, ne? Neznám nikoho, kdo by nebyl… jenom se na to snadno zapomíná, když už to teď jede v pohodě. Neboj. Zvládneš to, jenom to chce trochu času. Těhotenství pokročí, hormony se srovnají.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.11 21:05
Já se nervuju ze dvou dětí a někdo jich má třeba pět. Jsem holt asi dost přecitlivělá, možná je to věkem, možná povahou, ale nerada bych byla hysterka. Jen mi občas dává zabrat i syn a teď při představě třeba dvou takových raubířů mi není nejlíp.Prostě teď víc převažují pochyby nad radostí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.11 21:07
BohunkaP píše:
Měla jsem to taky tak - neboj, je to normální. Hormony rozhozené těhotenstvím a navíc si člověk uvědomí, že teď se to všechno otočí zase úplně jiným směrem. Už zajetý, pohodový, všem vyhovující režim se totálně rozhodí, převrátí a kdoví, co přinese čas. Jak se to bude zvládat, jak bude starší dítě žárlit nebo nebude, zase hodiny nevyspání… sepisovat to všechno by bylo na tři stránky.Ono se to srovná. Určitě jsi byla psychicky trochu vedle i v začátcích prvního těhotenství, ne? Neznám nikoho, kdo by nebyl… jenom se na to snadno zapomíná, když už to teď jede v pohodě. Neboj. Zvládneš to, jenom to chce trochu času. Těhotenství pokročí, hormony se srovnají.
díky za ta slova…vím, že hormony dělají věci a možná je to také tím, že s jedním dítětem je to tak nějak snazší a tak tu jsou ty obavy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.11 21:09
No, nebudu te lakovat, ze to neni zahul…ale je to krasny! Jedno dite je takovy smutny…ja byla jedinacek a ted tem svym previtum fakt zavidim
Tyhle pocity prejdou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.11 21:26
asha píše:
No, nebudu te lakovat, ze to neni zahul…ale je to krasny! Jedno dite je takovy smutny…ja byla jedinacek a ted tem svym previtum fakt zavidim
Tyhle pocity prejdou.
souhlas, není smutnějšího dětství,než jedináčkovo…
taky svým dětem závidím… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.11 21:27
Druhé těhotenství jsem zjistila, když bylo dceři 19 měsíců, do toho rozdělaná vysoká.
No nebudu zastírat, byl a je to docela záhul. Nejdřív nevolnosti a únava, pak krásné těhotenství, do toho studium, praxe. Teď mám 3 měsíce po porodu, starší dcera náročná na pozornost, nervák a vztekloun, mladší je naštěstí hodná, únava obrovská, pooc ze strani rodiny nulová kvůli vzdálenosti, chuť do psaní bakalářky pod bodem mrazu.
Ale je to nádherné, mít dvě děti, všechno to za to stálo a stojí, miluju ty své princezny 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Betty03
25.10.11 21:29
To jsou hormony, já se taky tak těšila na druhý, bála se, že se něco stane a najednou to nepůjde, a když to vyšlo a ukázalo se, že jsou to hned dvojčata, tak jsem brečela a bála se hrozně, aby to ten chudák starší neodnesl, abych neproležela těhotenství v nemocnici atd. atd. Fakt to bylo hormonama, za pár týdnů se to srovnalo, těhotenství proběhlo v pohodě a teď tu pobíhá skvělá partička pětiletýho bráchy a tříletých dvojčat-sestřiček, co se milujou. Ještě bychom jim rádi pořídili nejmladšího benjamínka (doufám teda jednoho 
) a co myslíš - nervuju se, jestli to třeba nepůjde (my máme vždy poločas tak půl rok-rok), aby to ti tři starší zvládli, abych neležela v nemocnici… 
a to ještě ani těhotná nejsem.
- Citovat
- Upravit
25.10.11 21:30
Karleon píše:
Druhé těhotenství jsem zjistila, když bylo dceři 19 měsíců, do toho rozdělaná vysoká.No nebudu zastírat, byl a je to docela záhul. Nejdřív nevolnosti a únava, pak krásné těhotenství, do toho studium, praxe. Teď mám 3 měsíce po porodu, starší dcera náročná na pozornost, nervák a vztekloun, mladší je naštěstí hodná, únava obrovská, pooc ze strani rodiny nulová kvůli vzdálenosti, chuť do psaní bakalářky pod bodem mrazu.
Ale je to nádherné, mít dvě děti, všechno to za to stálo a stojí, miluju ty své princezny
To je hezké, také jsem nechtěla jedináčka. Přítel má sice ještě syna z prvního vztahu, ale já sama jsem ze tří dětí a sourozenci pro život jsou prostě důležití.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.10.11 21:32
Betty03 píše:
To jsou hormony, já se taky tak těšila na druhý, bála se, že se něco stane a najednou to nepůjde, a když to vyšlo a ukázalo se, že jsou to hned dvojčata, tak jsem brečela a bála se hrozně, aby to ten chudák starší neodnesl, abych neproležela těhotenství v nemocnici atd. atd. Fakt to bylo hormonama, za pár týdnů se to srovnalo, těhotenství proběhlo v pohodě a teď tu pobíhá skvělá partička pětiletýho bráchy a tříletých dvojčat-sestřiček, co se milujou. Ještě bychom jim rádi pořídili nejmladšího benjamínka (doufám teda jednoho
a jéje ještě dvojčata Teda, z toho mám také hrůzu…máme je v rodině a to by ještě scházelo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Betty03
25.10.11 21:41
No my je v rodině nemáme, nějakej hormon moje tělo v životě nevidělo, ale prostě se stalo. Moje mamka má teorii, že už jsem byla tak „nabuzená“, abych užuž byla těhotná (jak se hned nedařilo), že jsem ty vejce prostě pustila dvě. A proto mě teď krotí, ať jsem v klidu, aby se to neopakovalo.
Fakt se neboj, to se zvládne, odstup taky máte únosný, znám tu maminku z diskuzí, co po dvojčatech neplánovaně otěhotněla a má odstup snad 15 měsíců?? No to je teprve masakr - to zas žasnu já. Ale prostě každý to nakonec zvládne, protože musí. 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Aktuálně na Instagramu
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
