Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@lusiieja píše:
Dobrý den určitě tohle téma tady už bylo znovu ho chci obnovit, z přítelem máme 13 měsíčního chlapečka, chtěli by jsme se snažit o druhé mimi mám nitroděložní tělísko chci jse zeptat? Za jak dlouho jste otěhotněli po vyndání a jaké to vubec je mít tak blízko děti od sebe? Da se to vubec zvladnout hlavou my jdou strasne moc otazek neumim jse rozhodnout byla bych rada za jakou koliv odezvu…dekuji a nejake zkusenosti maminek dvou ditek zatim si to neumim predstavit
Mám děti přesně po dvou letech a je to masakr. Ani jeden není pohodář, staršího chytla obrovská separační krize, mladší špatně spí a skoro furt řve nebo aspoň nespokojeně kňourá.. je to na hlavu ![]()
Mám děti 22 měsíců od sebe, babičky nehlídací. Zvládnout se to samozřejmě dá, dost zálěží i na temperamentu a náročnosti dětí. Doma máš v podstatě jeden a půl mimina, protože to starší ještě není úplně samostatné - nedojde si na záchod/nočník, samo si neumyje ruce, neoblékne se, některé věci mu ještě nejde vysvětlit nebo je to náročnější (že se musíš věnovat mladšímu, že nemá křičet, když mladší spí apod.), kolikrát nemluví nebo jen velmi omezeně, některé se neumí samy najíst, samy toho moc neujdou (je prima tlačit domů kočár, staršího na krku a v ruce motorku).
Na něco (třeba ježdění na kole) je potřeba i druhý rodič. Spoustu věcí musíš mít doma 2×, protože co má A musí mít i B, jinak je z toho válka Roseových.
Na druhou stranu děti si jsou dost parťáky (tak od roku, roku a půl toho mladšího), baví je pořád stejné věci, hrají si se stejnýma hračkama, takže se dobře plánují společné aktivity.
Starší mladšího dost táhne. Mohou se velmi milovat, ale taky ta věková blízkost může podněcovat větší rivalitu, kdy se to mladší snaží za každou cenu vyrovnat staršímu (tam je to o povaze).
EDIT: Já bych neměnila, ale je pravda, že pokud chce mít matka mateřskou na pohodu, tak ideální rozestup jsou pro 3 roky. Ty dva je super rozestup z pohledu dětí.
Mam deti od sebe 25 mesicu, zimni deti. Miminko mam pohodare, takze bych rekla, ze dobre. Prvni 3 mesice mimi skoro porad spalo, takze nebyl moc rozdil oproti 1 diteti (ale na to se neda spolehat, ze budes mit take hodne miminko - kdyby byl maly kolikar, asi bych si hodila masli). Dalsi 3 mesice celkem narocne, starsi se srovnaval s tim, ze uz neni sam a take trvalo, nez se naucil, jak se k miminku chovat, aby je clovek mohl nechat treba minutu o samote, aniz by starsi mimi zaslapl, zalehl atp. Ale slo to, ale obcas jsem byla docela ko, a to mi starsi po obede spi 3 hodiny takze se take vyspim.
Ted je malemu 7 mesicu a uz je to cele v pohode. Starsi se uz srovnal, dopoledne, kdyz jsme na hristi, to miminko prospi. Odpoledne pak spim vetsinou ja, mimi i starsi. A pak nekdy jdeme na hriste i po spani, to uz je narocnejsi, protoze uz je casto zima, mimino jeste nechodi, jen se plazi, tak ho musim mit porad tak nejak na sobe.
Cele leto jsme s klukama travili venku, hlavne u vody a v pohode.
Krize samozrejme take mam, ale ne moc casto.
Babicky mam take nehlidaci.
Mam rozdíl 22 měsíců, hlídání žádné, manžel věcně pryč a popravdě mi to jako žádný zahul nepřijde. Jediné, co mi vazne chybí je spánek, ale co už. Chtěla jsem s takovým rozestupem i treti, takže věř, že se to dá v klidu
jen si musíš zavést systém a držet se pravidel
@sladke-mameni píše:
Mám děti přesně po dvou letech a je to masakr. Ani jeden není pohodář, staršího chytla obrovská separační krize, mladší špatně spí a skoro furt řve nebo aspoň nespokojeně kňourá.. je to na hlavu
U nas ma tedy starsi take neuveritelnou separacku.
Ale tim, ze mladsi je slunicko (starsi je od narozeni narocnejsi), tak je to celkem v pohode. Mit mladsiho knourala, tak me trefi.
Ale stejne jako prispevatelka nade mnou bych si dala treti klidne i s mensim rozestupem.
@Svistice Já mám děti podobně, teď mají 8 a 10 a teda můžu říct, že bych je několikrát denně nejradši přetrhla
Hádají se kvůli každé prkotině. Když byly menší, bylo to v pohodě a pevně doufám, že až budou starší zase se to spraví. Jinak mě asi odvezou ![]()
Ja mam deti tri…opravdu hodne zive /zejmena prvni/..od sebe 3,5 roku mezi prvnim a druhym, a rok a pul mezi druhym a tretim…jsem starsiho data vyroby…je to zahul, ale zvladnout se to da…pokud mas partnera, ktery ti s nimi pomuze. Sama bych je takto mit asi nechtela:)))))))) Napr. na dnesek jsem spala 3 hodiny…nejsou vyjimkou ani 4 nebo 5 hodin. Vic nejde a vim, ze to tak bude minimalne jeste rok…Vyzivne je, kdyz jsou nemocni a ono i 2 x denne vlacet do skolky tri deti je docela sila:) Rikam si, ze casem bude lip…a hlavni je, ze jsou zdraveostatni jsou vyresitelne a zvladnutelne veci.
@Z.jev píše:
@Svistice Já mám děti podobně, teď mají 8 a 10 a teda můžu říct, že bych je několikrát denně nejradši přetrhlaHádají se kvůli každé prkotině. Když byly menší, bylo to v pohodě a pevně doufám, že až budou starší zase se to spraví. Jinak mě asi odvezou
To zalezi, ja mam treba nejhorsi vztahy se sourozencem, co je ode me 1.5 roku, i kdyz uz se sneseme
A nejlepsi s temi o 10 a o 13 let. Takze se to spravit muze, ale nemusi.
Nevim, kdo vymyslel, ze z pohledu ditete je nejlepsi ten nebo onen vekovy odstup.
@Z.jev My měli období hádání se kvůli hounu asi tak ještě před půl rokem, kdy jako bonus starší nabančil mladší a ta se vždy okamžitě proměnila v malého paviána, i když do ní třeba jen strčil.
Teď je relativně klid (otázkou je na jak dlouho?), uvidíme co přes zimu, až spolu budou muset být víc zavřený v bytě. ![]()
Ale já jsem s tímhle rozestupem spokojená. Víc jak ty 3 roky bych nechtěla, když vidím, jaké problémy zase musí řešit v rodinách, kde je ten věkový rozetup větší.
Mám 22 měsíců od sebe, aktuálně čerstvě 2 a 4 roky. Jsme bez hlídání (jsme v zahranici) a manžel hodně i dlouho v praci. Mladší byl pohodove mimi, obzvlášť v nosicce. Takže abych si mohla hrát se starší a fungovat i doma, měla jsem ho skoro pořád na břiše, než začal spinkat ve své postýlce nebo v kosiku. Jinak se prostě ten mladší musel přizpůsobit dennímu režimu te starší
snažila jsem se je co nejdřív nějak zesynchronizovat a za mě můžu říct, že se to dá zvládnout celkem v pohode. Ale neměla jsem urvane miminko a starší už spala taky celou noc. Jako jasně že bych se ráda lip vyspala, ale s tím musí každá maminka počítat
teď už jsou parťáci a když se nervou, dokážou si i hrát a za chvíli poputuje syn k dceři do pokojíčku. Spí spolu rádi v jedné místnosti
já doporučuji, ale asi hodně záleží na temperamentu děti ![]()
@JaniceB píše:
Ja mam deti tri…opravdu hodne zive /zejmena prvni/..od sebe 3,5 roku mezi prvnim a druhym, a rok a pul mezi druhym a tretim…jsem starsiho data vyroby…je to zahul, ale zvladnout se to da…pokud mas partnera, ktery ti s nimi pomuze. Sama bych je takto mit asi nechtela:))))))))Napr. na dnesek jsem spala 3 hodiny…nejsou vyjimkou ani 4 nebo 5 hodin. Vic nejde a vim, ze to tak bude minimalne jeste rok…Vyzivne je, kdyz jsou nemocni a ono i 2 x denne vlacet do skolky tri deti je docela sila:) Rikam si, ze casem bude lip…a hlavni je, ze jsou zdraveostatni jsou vyresitelne a zvladnutelne veci.
Jo, to je podstatné. Pokud první není kam ho posadím, tam ho najdu, tak je důležité, aby fungoval partner. Aby si máma mohla občas orazit a aby starší dítě mohlo dělat věci s druhým z rodičů, zatímco máma se musí věnovat miminu (aby se prostě ten starší necítil omezený nebo odstrčený na úkor mimina).