Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mame rozdil 6 let. Starsi je nevlastni ve stridavce. Mladsiho miluje a mladsi miluje jeho. Spolu si moc nevyhrajou, protoze mladsimu je 1,5 a starsi se mu neumi svoji hrou prizpusobit. Ale delaji spolu blbiny, obcas si maluji, starsi mu dela „rodice“, pripadne mu dela zabavu, jak je zvykly byt porad mezi dospelymi. Takze u nas jsou to zatim spis dva jedinacci a uvidime casem.
Starsi je hodne pecujici typ teda, takze ho maly neprudi, spis naopak, musime ho krotit, aby se o nej nestrachoval a nebral si peci moc za svou. Prijde mi, ze je z toho zbytecne ve stresu potom, ikdyz po nem nechceme zadnou pomoc typu pohlidat, povozit v kocare a pod.
Muj muz ma taky o sest let mladsiho bratra a vzpomina si na to, jak ho otravoval a nemel ho rad az snad do dospelosti. Muj muz byl jako dite typicky vesnicky raubir.
Pokud chceš druhé dítě, tak ho měj a neřeš, jaký je věkový rozdíl. Povaha zúčastněných, nedělat rozdíly, celkové klima rodiny. Věkový rozdíl v tom roli nehraje.
@anonym9999 Myslim,že to je úplně jedno, ideální věkový rozdíl neexistuje. Za mě, lepší 5-6 let, než 2roky. S názorem, že jsou to dva jedináčci nesouhlasím.
Ja mam holky 6 let od sebe a je to dobry, rozhodne to nejsou dva jedinacci, ted jsou 13 a 7 let a jsou to normalne partaci, mladsi starsi miluje, starsi mladsi pomaha, maji hodne spolecnych aktivit, taky se nekdy hadaji ale nervou se jak nekteri co jsou od sebe 2-3 roky. Za mne pohoda, a i s tim miminem to budes mit mnohem jednodussi nez kdybys k nemu mela dvouletaka ![]()
Mám děti s odstupem deseti let. Za mě moudra typu, že to budou dva jedináčci říkají ti, kteří s tím nemají osobní zkušenost. Představovala jsem si to kdysi jinak, ale ono otěhotnění a donošení dítěte jaksi podle představ nefunguje. Každopádně starší dítě střední škola, mladší první stupeň základní školy. Mají se rádi, občas se chtějí vzájemně pozabíjet. Taková klasika. Dovolená, výlety, vše dnes jde kloubit bez větších problémů. V širší rodině máme mezi dětmi běžně věkový rozdíl pět a více let. Všichni fungují normálně. Navíc si pochvaluji systém investic do vzdělání s tímto rozdílem. Mladší dítko moc nestojí, starší o poznání víc. Než půjde mladší dítě na střední školu, starší bude mít případně hotovou již VŠ a chodit do práce. A vlastně i kdyby to byli dva jedináčci, tak co jako? Znám sourozence, kteří jsou si věkově blízko a nevycházeli spolu už jako děti, natož jako dospělí.
@Martina84 píše: Více
Mám to podobně, ale „nerozumění si“ vidím v odlišnosti pohlaví, než věku.
Mám děti od sebe bez 5 dnů 5 let a za mě nic moc. Vztah mezi nimi je spíše o povaze…ale jde o to, že každé dítě potřebuje dlouho (vlastně do nějakých 15 a i tam) prostě něco jiného a tak se pořád musí přizpůsobit něco něčemu…To co chce malé, starší už nebaví, co chce větší, mladší nemůže…atd atd. Takže tam kde jsem vše zajištovala sama, žádné babička jde se starší někam, aby si to užila…to bylo logisticky náročné. Sestra má kluky o 9 let…je to každý trochu jedináček, ale vztah mezi sebou mají dobrý…Ale vy nemáte možnost volby, zpět už se nevrátíte, takže bych v tom nehledala nic a dítě měla.
Za me hraje vetsi roli povaha deti. Mam kolem sebe lidi, kteří maji se sourozencem maly věkový rozdil a v dospělosti vztahy někteří super, někteří vubec. Pak lidi s větším věkovým rozdílem a vztahy někteří super, někteří vubec. Si vyber. V dětství se nějakým způsobem postuchuje většina sourozenců. Ja mam deti 7 let od sebe, neplánovaně, ale je to super. Na hodnocení vztahu je brzo. Staršímu je 9 a kousek, mladší bude mít 2,5 a je to zatím hlavně láska. Nejaky sarvatky jsou, hlavně o jídlo. Ale velký brácha je pro toho malého velký tahoun a vzor. Starsi furt chodi, ze nechape, jak muze brachu tolik milovat. A ja mam čas si vypipilat dalšího prcka. Byt mezi detma v praci bylo taky osvěžující.
Mám 3 děti cíleně s většími věkovými rozdíly. Mezi prvním a druhým je 8 let, mezi druhým a třetím 5 let. Za mě je to bezva a jinak bych to v žádném případě nechtěla, nezvládla bych třeba dvouleťáka a mimino. Ale každá jsme jiná, někdo to naopak chce „sfouknout“ co nejdřív za sebou…
Máme 3 roky a to je ještě tak na hraně, že děti jsou parťáci a vyhrají si. Těch 6 a více let už jsou v podstatě dva jedináčci, ale zase si můžou rozumět a být si oporou v dospělosti. Menší věkový rozdíl už stejně nezařídíte, takže já bych do toho šla.
Myslím, že je úplně jedno, jaký věkový rozdíl mezi dětmi budete mít. V dnešní době, kdy má mnoho žen problém vůbec otěhotnět, je každé těhotenství radostí, ať už se dítě narodí kdykoli. Ideální věkový rozdíl neexistuje – podle mě má všechno své plusy i mínusy. Takže tím bych se vůbec neřídila ![]()
Starší ségra je ode mě 8 let, mladší 5,5 let. Se starší si rozumíme spíš teď v dospělosti, s mladší jsme sice měly vždy dost rozdílné zájmy, ale rozuměly jsme si vždy. Jasně, že jsme se hádaly, ale to asi všichni sourozenci. Já bych mezi dětmi chtěla menší věkový rozdíl, ale těch 6 let není nic strašného. Starší už bude trochu soběstačné, může pomáhat s mladším a zároveň si spolu mohou hrát
Malý věkový rozdíl neuznávám, takže ja bych klidně ještě počkala. Za me je ideál 8 let a víc.
Hele nikde na to není manuál.
Je to o dětech, rodičích atd.
Můžou být 2 roky ode sebe a nemusí se mít rádi a obráceně. ![]()
Zbytečne resit. Dítě chcete, tak to je zásadní věc. Víc není třeba řešit.