Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
@Hoa Mai no já si totiž dlouho myslela, že je běžný jíst, kdy to komu vyjde a chtít si vychutnat jídlo v tichu a o samotě, ale prý ne, tak jen ověřuju
Tak jestli jsi chtela vedet, co je bezne, tak beznejsi je jist spolu. Vicemene ve vsech typech kolektivu (rodina, spoluzaci, kolegove atd.). Z tech lidi, co znam, co ji sami, tak tam nefunguje zacleneni do spolecnosti i v jinych ohledech (neharmonicky vztah, nezapadnuti mezi kolegy, spoluzaky…). Otazka je, k cemu je ti ta informace dobra.
@modravlocka K obědu si obvykle beru jídlo první já, hned jak se uvaří, manžel si ho bere tak půlhodiny po mně, kdy je ještě tak akorát teplé, a dcera teplé jídlo nesnese, musí ho mít vychladlé na pokojovou teplotu. Takže v tomhle je to naopak velmi praktické, každý má jídlo v teplotě, v jaké mu vyhovuje. Večeře teplé nemáme, to si bere každý, na co má chuť. Když dojíme, tak si po sobě uklidíme talíř a příbor do myčky, popřípadě ho rovnou umyjeme, rozhodně se nám nikde nic neválí ![]()
Jak kdy. Pres tyden casto ne, manzel prijizdi z prace nekdy pozde, do te doby nakrmim minimalne deti, nekdy I sebe. O vikendu prevazne jo. Ale na nejake velke stolovani to u nas neni, nejcasteji jsme nacpani kolem detskeho stolecku momentalne
Az budou deck vetsi, tak treb zase zacneme jist jak normalni lide ![]()
O víkendu ano, přes týden jak kdy záleží jak směňuje chlap někdy máme oběd někdy večeři, ale aspoň jedno společné jídlo denně máme ![]()
My jsme spolu 29 let a jedli jsme spolu tak asi 30×, z toho 29× u štědrovečerní večeře. Nemohu se s tím celý život smířit, že si jako rodina nesedneme ke stolu k obědu aspoň o víkendu a vadí mi to čím dál víc. Ale už s tím nic nenadělám, chlap si to vezme k televizi, talíř si opře o břicho a vždy se pobryndá.
Děti si jídlo někdy vezmou do svých pokojů, někdy ne a jedí se mnou u stolu. Myslím, že společné jídlo aspoň v neděli by mělo být. ![]()
@Hoa Mai k ničemu, akorát se cítím divně
ale aspoň rozumím tomu, proč to tchyni tak vadí, asi má pak pocit, že nefungujeme jako rodina.
@Anonymní píše:
@Hoa Mai Jako když je například grilovačka rodinná, tak to mi nevadí, je to takové uvolněné. Nebo oslava, dort, kafíčko, zákusky. Ale nemám ráda třeba obědy s kolegy, vůbec nerozumím tomu jak si přátelé skočí na oběd, na večeři. Takové to jak sedíš a koukáš, jak ostatní jedí. Je mi to nepříjemné. Já prostě jím ráda sama, manžel taky a dceři je to asi zatím jedno, nevím.
Tchyně je hodně taková, že dělá věci „tak jak se mají“ a to jestli je to příjemné nebo ne, podle ní není vůbec důležité. Což respektuju a když nás zve na oběd, tak bez řečí jdeme a jíme s nimi. Ale ji prostě trápí, že sami doma to tak neděláme.
Oni ti lidi nesedi a nekoukaji, jak druzi ji. Oni se spolu bavi. Ty kdyz s nekym pijes kafe, coz jak rikas delas, tak jen sedis a koukas, jak pije kafe? S obedem nebo veceri je to to same. Ale kdyz to delat nechces, takcto nedelej, co jineho chces slyset?
@Hoa Mai já se prostě raději bavím s lidmi, když nemám plnou pusu oběda ![]()
Jinak ja se klidne najim sama v klidu a tichu a klidne si u toho ctu, jsem introvert a samotu obcas potrebuji a mam deti, co za mnou lezou I na zachod
takze kdyz se treba nekdy vzbudim driv nez vsichni a muzu si vzit rano kafe a snidani na sedacku a u toho neco precist, tak je to pro me vrchol blaha
Divne mi to vubec neprijde…Stejne tak se obcas „uklidim“ s veceri, hlavne kdyz mame narocnejsi den
Jsem cely den doma s detmi, nekdy „zdrhnu“ jen se manzel ukaze vw dverich
a kdyz jeste nejsem najedena, tak si klidne tu veceri vemu sebou nekam do klidu.
Ja se teda taky nejlip najim o samote a v klidu a co si pamatuju z detstvi, tak spolecne obedy treba u babicek byly vzdycky bez nich. To same u tchyne, ale tam je to tim, ze ma maly stul. Nam spolecne jidlo vychazi hlavne na dovolenych a prodlouzenych vikendech, doma a v beznem dennim rezimu je to horsi. Manzel se vraci z prace ruzne nepravidelne a uz nekolik let neveceri, rano odchazi kdyz jeste zbytek rodiny spi. Ja mivam odpoledni do 8 nebo 9 vecer nebo sluzby o vikendu. Pokud mam volno tak na vikendy jezdime pryc. Takze tech prilezitosti moc neni. Zvladam spolecne snidane s klukama a nekolikrat tydne i vecere. Vsichni dohromady jime jenom o vikendech, kdyz mam volno.
Držíme rodinné obědy o víkendech. Večeře nám vyjde občas, když dělám třeba palačinky nebo omeletu, určitě ne denně. Jinak my dost často máme pečivo s něčím, každej něco jinýho, dítě jí dřív než my s mužem… Spíš nám vyjde večeře společně s mužem než s dítětem všichni tři. Na oběd v práci chodím sama a vyhovuje mi to. Sice jsem musela překonat ostych - jít sama do restaurace, nezvyk
ale já se v klidu najím jen s lidma, který znám fakt dobře (manžel, kamarádka), takže je to pro mě nakonec lepší.
Anonymní tulipáne, tak máš divnou do party.
Na společném jídle s rodinou netrvám, je mi to jedno. Taky si ráda u jídla čtu. Ač to většině zní divně, lépe si ho tak doma vychutnám.
Zase na druhou stranu mi oběd s kolegy v restauraci nevadí, jdu s nimi ráda, s nimi se zasměju (což u dětí u oběda fakt nehrozí).
Teplé večeře nevedeme.
Manžel dělá na směny, ale když jsme oba doma, tak vždy snídáme, obědváme, večeříme společně… On to doma nikdy nezažil, ale my jsme to s mými rodiči vždy dodržovali, takže se manžel v tomhle přizpůsobil mě a teď to máme jako takový náš rituál, hlavně o víkendech. Posedíme si u jídla, popovídáme si…Zatím děti nemáme, ale určitě je k tomu povedeme taky.
Každopádně na to nevidím nic špatného pokud to máte u vás doma jinak… Je to vaše rodina a na tchýni bych se vyprdla ![]()
Ano, o vikendu snidane, obedy, vecere spolecne drzime. To neznamena, ze vzdy vsichni jime stejne jidlo.
Snidane, vecere kazdy podle chuti a obed podle moznosti. Ja treba jim minimum polevek a vseobecne jsem nejvybiravejsi clen nasi domacnosti. Ale sedneme si spolecne u jednoho stolu a jime. Jsem zjistila od deti, ze to dnes neni zcela bezne v rodinach. Pres tyden to chapu, ale o vikendech spolecny rod. obed. Proc ne? ![]()
Pres tyden jsme v praci, skolce, skole, takze obed nelze. Ale snazime se spolecne zasednout k veceri. Moje synovecky jsme letos o prazdninach ucili, ze se ji hezky, klidne u stolu, ze za nima nebude nikdo litat a premlouvat je, ze je jidlo.
Klidne jdeme ven na terasu nebo jime doma. Mame i polstare ke konferencaku, takze klidne muze byt vecere u nej, ale spolecna. Ja miluji piknik, takze klidne dame ven deku a najime se v trave. My jsme si to zavedli uz svobodni, kdyz jsme spolu zacali bydlet. Kdyz mame decka, tak proste pokracujeme.
Kdyz neni muz doma, ze je v praci. Tak jime spolecne decka a ja. Nekdy jejich navstevy.
Příspěvek upraven 05.09.19 v 14:00
@Hoa Mai Jako když je například grilovačka rodinná, tak to mi nevadí, je to takové uvolněné. Nebo oslava, dort, kafíčko, zákusky. Ale nemám ráda třeba obědy s kolegy, vůbec nerozumím tomu jak si přátelé skočí na oběd, na večeři. Takové to jak sedíš a koukáš, jak ostatní jedí. Je mi to nepříjemné. Já prostě jím ráda sama, manžel taky a dceři je to asi zatím jedno, nevím.
Tchyně je hodně taková, že dělá věci „tak jak se mají“ a to jestli je to příjemné nebo ne, podle ní není vůbec důležité. Což respektuju a když nás zve na oběd, tak bez řečí jdeme a jíme s nimi. Ale ji prostě trápí, že sami doma to tak neděláme.