Duch? Negativní energie?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
- Citovat
- Upravit
@Caty píše:
Holky, mě baví jak to všechny čteme ikdyž víme, že se budeme bát jít i pro pití nebo na wc
no, svatá pravda, jsem si říkala, že to číst nebudu a jsem poctivě a bez přeskakování na poslední stránce a ted přemýšlím jestli se tu nebudu bát… 
zatím mě to teda nikdy dřív nenapadlo…
tak doufam že to brzo zas zapomenu… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
No to je tema na vecer. Chtela jsem dat na chodbu zrcadlo a ted ho uz asi nikam nedam.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Aladina píše:…to je fakt, na půdu jdi radši pro hrábě..
Tak jsem chtěla na půdu pro prádlo a nepůjdu asi ani zítra za bílého dne.
To uvidíš věci! 
- Citovat
- Upravit
Holky čurám smíchy, myslím, že skláři nebo ti co vyrábí zrcadla asi zkrachují
- Citovat
- Upravit
Chtela jsem to zrcadlo dat misto obrazu. Ale po teto diskuzi nevim, nevim.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Moje babička nenechala pohřbít svého manžela. Měla jeho urnu doma a ač byla takový ten zcela ateista, tak několikrát říkala, že jí chodil někdo po dvorku a i tam někoho viděla a zajímavé bylo, že jejich pes který jinak na všechny štěkal, neštěkal.
- Citovat
- Upravit
@Jupix píše:
Dobrý den,Předně bych chtěl říci, že se o esoteriku jako takovou zajímám jen okrajově. Na takové věci jako jsou posmrtný život, zlé a dobré síly atd. jsem jako obyčejný smrtelník a realista nikdy příliš nevěřil. Ale vždy jsem měl mysl otevřenou všem teoriím a řešením, pokud jsem si nevěděl v životě rady. Tento dotaz je myšlen vážně, žádám někoho znalejšího o radu, proto dodávám co nejvíce informací o problému.
K mému dotazu…Mám přítelkyni. Ta ode mě bydlí cca 110 km, bydlí v rodinném domě. Její pokoj je situovaný v prvním patře (dům má přízemí a 1. patro) na konci chodby. Její pokoj je součástí přístavby, která byla přibudována o mnoho let později k původnímu domu. Pokoj je tedy ze tří stran „nekrytý“ - nic s ním nesousedí. Okna má však jen do dvou stran. Ty dvě strany jsou obehnány balkónem. Její pokoj je poměrně prostorný a chladný.
Teď o co jde…
Máme podezření na přítomnost nějaké energie vázané na její pokoj. Před několika měsíci, když jsem u ní přespával, šel jsem večer z koupelny v přízemí, do jejího pokoje nahoře. Šel jsem po osvětlených schodech. Vyšlápl jsem jich několik, abych se dostal do mezipatra, mohl se otočit a vystoupat zbytek schodů. Periferně jsem poměrně jasně zahlédl siluetu postavy, sedící na schodech. Samozřejmě jsem přímým pohledem nic neviděl, ale nemohl jsem se zbavit dojmu, že tam někdo seděl. S úsměvem jsem přítelkyni sdělil, že má na schodech duchy. Namísto očekávaného legračního rozhovoru, se mi však dostalo poučení, že nejsem první, kdo jí to sdělil. Její rodiče jen neradi za ní do pokoje chodí a pár jejích návštěv říkalo obdobné věci. Zatím jsem to bral poměrně s humorem, jako zajímavost domu. Ten začal časem pomalu a jistě přecházet, když jsem byl svědkem divokých snů, jež přítelkyně měla. Několikrát se stalo, že se probudila roztřesená s pláčem a strachem v očích. Když jsem se jí ptal, zda se jí něco zdálo, ještě se nestalo, že by si něco pamatovala. Tohle by se asi dalo přisuzovat stresu nebo holt špatnému spaní. Zajímavé na tom je, že u mě doma se nám zatím nikdy nic takového nestalo. Kvůli tomu jsem se o to začal víc zajímat a probíral jsem to s ní. Zjistil jsem, že se nikdy necítila v pokoji dobře. Záměrně ho na noc zamyká. Zjistil jsem, že se vždy snaží jít spát před půlnocí. Každý den. Pokud to jde, tak se vyhýbá usínání po půlnoci co to jen jde. Říkala mi, že nejhorší je to mezi 0:00 a 3:00 ráno. Prý se neodváží vylézt z postele. Pokud musí usínat v této době, nasazuje si sluchátka, usíná u poslechu hudby, spí hlavou ke zdi se zataženými žaluziemi a absolutní tmou v pokoji. Když jsem se jí ptal proč, řekla mi, že je to proto aby nic neviděla a neslyšela. To už jsem vážně začínal mít pochyby. Ale né o ní. Ona není ani hloupá a ani to není lhářka. Sám jsem byl několikrát svědkem jejího usínání, kdy se mi po našem ponocování omlouvala, že bude u toho poslouchat hudbu a ptala se, jestli mi to nevadí. Zároveň ležela vždy tak nepřirozeně, jakoby strnule. Stále jsem tomu moc nedával a říkal jsem si, že se tu asi prostě jen v tom prostorném pokoji bojí. Jednou se stala další zvláštní věc. Probudil jsem se u ní v noci v hodně zvláštní poloze. Ležel jsem na boku a po probuzení jsem zjisti, že jsem jí musel ve spánku od sebe co nejdál odtlačovat, protože jsem ji tlačil rukama ke zdi. Ona byla vzhůru a přimáčklá na zeď jen čekala až se probudím. Zřejmě se bála se otočit a probudit mě. Pak mi to potvrdila. Musela to pro ní být nepříjemná zkušenost, být mnou probuzená a násilně přitlačená na zeď a bát se otočit a probudit mě. Po tomhle incidentu mi řekla všechno. Říkala mi, že se jí několikrát stalo, že při jejím usínání v noci cítila náhlý tlak a chlad u nohou. Jakoby si na postel někdo sednul. Říkala, že byla vždy tak vyděšená, že se nezmohla na nic a snažila se usnout. Dál mi vyprávěla, jak kdysi v dětství u ní byla kamarádka, se kterou prováděly různý ezo-vylomeniny a že by to mohlo mít souvislost. Má vymalovaný pokoj a řekla mi, že dřív měla na zdech symboly a runy, které jí tám ta kamarádka na ochranu nakreslila, ale protože jí rodiče pokoj přemalovali, tak to ztratilo sílu. Vysvětlovala mi, že tu knihovnu, kterou má vedle postele, tam má naschvál. Abyste byly trošku v obraze. Chodba do jejího pokoje je asi 5 metrů dlouhá a rovná. Pak otevřete dveře a můžete jít stále rovně. Tam narazíte na malou knihovnu, plnou knih a hned za ní vedle zdi je postel. Postel se tedy dotýká dvou zdí, z jedné strany je otevřená (do pokoje) a z jedné (ke vchodu) má knihovnu. Takže není vidět na dveře. Podle ní ta knihovna tvoří jakousi bariéru, formu ochrany, věří, že knihy mají moc a že jí aspoň trošku chrání před přímým přístupem jakékoliv síly. Proč má takové obavy z chodby? Nejen ty schody. Ale i zrcadlo. V pokoji má jedno a to má směrem od postele. Je za knihovnou, takže na něj taky z postele nevidí. Ale to co jí prý dělá vrásky je zrcadlo na chodbě. To je na skříni a je právě přímo naproti dveřím k ní do pokoje, tedy přímo jakoby naproti posteli. Proto tam má tu knihovnu. Když jsem se jí ptal, proč ho třeba nepřikrývá, vysvětlila mi, že je to prý horší, než když tam to zrcadlo je jen tak. Tu skříň ona nevlastní a není ji kám dát, s tímhle tedy nehneme. Po pokoji má spoustu zvonečků, čínských mincí…Na knihovně má asi 8 plyšových pand ( z toho 2 jsou ode mě jako dárek, což by mělo trošku prý přidávat na jejich síle). Přesto jí to všechno moc na pocitu bezpečí nepřidává.
Tak to bylo trošku o situaci, ve které se nacházíme a pro představu pokoje. Teď ty důvody, které mě donutili tohle napsat.
Tento víkend, jsme spolu ponocovali. Měli jsme takovou slabší chvilku, byly jsme akorát po jedné z intimnějších aktivit. Byla v pokoji tma a já jak jsem byl takovej šťastnej a spokojenej, tak jsem tak prohlásil do té tmy, něco ve stylu „Ať si sem zkusí něco přijít, teď jsem v takový náladě, že by se mnou měli co dělat…“
Co jsem absolutně nečekal, byla reakce přítelkyně. Do té chvíle byl zhruba ve stejným citovým rozpoložení, jako já. Když jsem to ale řekl, tak se zhroutila. Vyděšeně plakala a nemohl jsem ji pěknou dobu utěšit. Tak vystrašenou a roztřesenou jsem ji ještě neviděl a i mnou to rozhodně otřáslo. Samozřejmě jsem ihned rozsvítil všechna světla (jde o to, že já nemám příliš tmu rád a světlo mě stejně jako spoustu lidí hned uklidní) a snažil se jí uklidnit. Celá uplakaná mi bázlivě řekla, že bych je neměl moc rozzlobit. Pak mi samozřejmě došlo, jakou jsem udělal pitomost. Machruju v domě, který není můj a následky by si mohla odnést ona. Nakonec se mi jí podařilo uklidnit, a za rozsvíceného světla jsme oba usnuli. Noc na to se mi to stalo. Nemohl jsem zabrat. Šli jsme spát před půlnocí, ona už dávno usnula. Já ještě ne. Mohlo být tak kolem půl jedné. Pak ze vteřiny na vteřinu, mě polil studenej pot, tep se mi zrychlil z 75 na 220 za minutu a já cítil nepříjemné mrazení v zádech. Z ničeho nic. Bez zvuku, bez důvodu. Bez jakékoliv negativní myšlenky, mě popadl úplně panickej záchvat strachu. Jen silou vůle jsem vstal rozklepanej z postele a dobelhal se ke světlu. Když jsem rozsvítil, během několika málo sekund jsem se zase cítil dobře. Tu noc jsem nespal. Přítelkyni jsem to neříkal, nechtěl jsem jí ještě více děsit. Tato noční zkušenost mě donutila tohle napsat. Stalo se mi to v noci ze 17 na 18.6. 2012Tohle vás asi už muselo buď odradit, nebo vyčerpat. Pokud jste ale vydrželi až sem, patří vám má poklona a díky za zájem.
Děkuji. Martin
Co si prosím o tom myslíte? Nesnažím se nic konkretizovat, ani nevyslovuju žádné své teorie. Nevyznám se v tomto oboru a doufal jsem, že mi nějaký odborník nějak poradí, nebo mi k tomu aspoň něco řekne. Cokoliv. Nejde o mě. Jde o tu holku, která v tom pokoji musí spát každou noc.
No pane jo úplně mi běhá mráz po zádech
to se děje jen v jejím pokoji? nebo v celým domě?
já osobně bych dům ani né prodala ale nechala tam, a utekla pryč do bezpečí, třeba má ten dům svou minulost, třeba tam straší majitelé ale nesedí mi že jen v jejím pokoji, co ho třeba vysvětit??
Hlce to nezávidím.. chudák 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
A jak tak čtu dál o zrcadlech no, já tady měla jedno malé, ale už jsme ho odnesla pryč a ani jsem se do něj nepodívala
fůůj, já takový posera a takovéhle věci tu čtu 
se bojím aj vlastního stínu, 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Jupix Na očistu prostorů je výborná šalvěj bílá, dostane se koupit např. ZDE
TADY ještě něco k těm zrcadlům.
Jinak se domnívám, že les,který byl původně na místě domu může mít souvislost! Bývalé pohřebiště, popraviště, místo nějakého hrůzného činu apod.
@Jupix píše:
P. S. Kněze si asi necháme jako jednu z posledních možností
S tím souhlasím 
- Citovat
- Upravit
Ahojky, tak já vám něco povím, já jsem si našla chlapa, te´d už svého manžela kterému umřela manželka na rakovinu děložního čípku. Bydlíme v bytě kde umřela, už 2 roky každý den sedím na sedačce v obýváku na které umřela, někdy na ní i spím, a když ne na ní tak na patře na spaní co je v tom obýváku. A aby toho nebylo málo tak její urna mi tu stojí na skříni. A nikdy jsem žádného ducha neviděla. Asi jsem moc ateista.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Řekla bych, že každý má to vnímání toho druhého světa trochu jiné. Někdo to cítí dost a někdo vůbec a těm kteří to cítí se jen vysmívají. Já s manželem na to věříme a máme s tím i zkušenosti, které jsou na dlouhé povídání, ale můžu říci, že za mým manželem chodí i spousty duchů, kteří nebydlí pouze v našem bytě, ale jsou to většinou ti, kteří mají nějaký nevyřešený problém.
Bohužel ani my jsme nepřišli na to, jak se těch duchů zbavit. Také nás napadlo, že by třeba vysvěcení pomohlo, ale jelikož jsme oba ateisti a já mám z křesťanství spíš legraci, tak jsme to nikdy neudělali a tak nějak s tím žijeme.
Váš problém v domě je tedy poněkud složitější, protože tam jsou duchové aktivní každý večer. Někdy opravdu pomůže se jim naštvaně postavit přímo: prostě nerosvítit a postavit se jim čelem. Můžou zmizet a nebo naopak to bude ještě horší. On je totiž přiživuje také Váš strach - vyloženě se jím baví.
Také mně kolikrát napadlo kontaktovat někoho kdo má zkušenosti s mediem a pod. Také by mohl třeba pomoci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Noc byla hrozná nemohla jsem vůbec spát pořád se mi vracely myšlenky na tyto články a bála jsem se, že se mi o tom bude zdát 
Do zrcadla v ložnici jsem ani nepohlídla jen nevím jak přesvědčit manžela, že chci zrcadlo z ložnice pryč @wildcat Víš co nechápu, proč jste si nekoupili sedačku jinou chápu, že s bytu se asi stěhovat nemůžete, že by jste neměli, kde bydlet ,ale na sedačce, kde někdo umřel a ještě ke všemu manželka manžela to bych asi nedala i kdyby se mi žádnej duch neukázal.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
No já si taky myslím, že člověk využívá hodně malé oblasti svého mozku, i jsem to někde četla. využívá cca jen 30% nebo kolik kapacity mozku což je hodně málo no.