Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dudlik pro dvouleté dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
4.9.06 16:34
Dudlik pro dvouleté dítě
Naše malá se nechce rozloučit s dudlíkem, má ho sice jenom na noc, ale bez něj neusne a brečí a brečí. Už jsme zkoušeli hodně fíglů, ale nepomohlo to. Chtěla bych se zeptat jak vy jste se zbavili dudlíku a jaký ji mám ještě dávat většina jsou do 18 měsíců a mám strach aby ji ty malé nekřivily zoubky 
Děkuji všem za odpovědi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
4.9.06 16:57
Ahoj saal,
žádné strachy, jednou ho taky dá. U nás zabral Mikuláš, Viki s ním vyměnila dudlíky za pytel čokolády. Připravovala jsem ji na to dobře dva měsíce, ale proběhlo to naprosto v pohodě. Podotýkám, že jí v té době bylo 28 měsíců 
. Myslím, že i díky naprosté dobrovolnosti si za něj nenašla žádnou méně vhodnou náhražku, jak se občas u předčasného sebrání dudlíka stává (plínka, roh povlečení, noha plyšáka, vlastní palec apod.).
A dudlíky od 18 měsíců jsou normálně k dostání (po celé Evropě děti dudají mnohem déle než u nás , např. http://www.lekarna.cz/…36latex-1ks/
Tak hlavně klid a chladnou hlavu .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.9.06 17:06
Ahoj,
taky se snažím nedělat z toho vědu. I zubařka mě upozorňovala, že předčasné sebrání dudlíku by nadělalo víc škody než užitku. Takže Míša ho dala čertovi 2 měsíce před 3. narozeninami. V té době měla tu nejobyčejnější kytičku a zuby má v pořádku. Vítek stále dudlá, teda na usínání a jelikož ho zrovna zlobí špičáky tak i někdy přes den.
Katka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.9.06 17:09
Já jsem taky řešila kolem dvou let odstranění dudlíku (už byl jen na spaní, ale zato ta nejpříšernější velká kulatá kaučuková bambule). Jelikož nepřidalo v úvahu, že by ho za cokoliv vyměnil, tak jsem do něj udělala dírku a pak každý večer o 2 mm ustříhavala odzhora. Sice se mu to nezdálo, ale dudal, dudal, až najednou nebylo co a jen ho držel v ruce Odvykl dudání ani nevěděl jak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.9.06 19:44
Ahoj,
my taky strihame a ted usina uz jen s tim plastem v ruce…Puvodne jsem ji ho chtela jeste chvili nechat, ale jeji oblibene schovavani dudliku a nasledne neprijemne hledani me donutilo s dudlikem skoncovat.
Terik
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.9.06 20:36
Ahoj,tak mě jedna paní zas poradila,že byli hodit dudlíky kačenkám.Že když uvidí fyzicky dudlík mizející v dáli,že je to lepší než dávat čertovi,že si nedokáže představit,co se pak s tím dudlem jako děje.
No koukali na nás jak na blázny,když jsem házela deset ožumláků do vody.Počkala jsem,až byly malý kachničky(ty ten dudlík potřebujou) a pak jsme mávali jak blázni.A pak vždycky,když se zmínila,tak jsem jí řekla,že si kačenky dudlají v řece.A dobrý,prošlo to.(byly nám dva a kousek).
Kámoška takhle balila do balíčku po návratu z nemocnice dudlíky nemocnejm dětem.Taky dobrý.
Tak hodně zdaru!
jitka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.9.06 20:43
Já si myslím, že stříhání je nejšetrnější. I když třeba některý děti ve dvou letech jsou už schopny komunikovat a vysvětlíte jim kačenky a mikuláše… Jířa do dvou a půl let prakticky nemluvil, takže o nějakým vysvětlování nebyla řeč. Prostě můj dudu a konec… nechtěla jsem riskovat, že mi přestane kvůli odebrání dudlíku v poledne spát a bylo mi jasný, že nějaký kačenky ho vůbec nezajímaj. Tuhle se vzteknul, protože mu spadl kus jídla na zem a já ho odkopla pryč, a když se o něj zajímal, tak jsem řekla, že tu byl hladový ptáček a spapal to… no to jsem si dala!
Takže asi tak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.9.06 22:22
Taky podle toho, co jsem viděla v jiných zemích, tam děti mají dudlíka daleko dýl a nikdo z toho nedělá vědu (nevím, co těm komančům na tom tak vadilo - stejně jako na plinkách). Pro naše rodiče je stále ostuda, že Bára má plinky a dudlíka na noc. Neřeším to, přece nebudu stresovat děti kvůli tomu, že se to nelíbí babičce . A sebe mimochodem taky, p¨rotože někdy se stane, že je to jediná šance k utišení.
Taky u tchyně bojuju s poznámkami typu: „Barčo, dej mi toho dudlíka, já ho hodím ptáčkům z balkonu“. 
Bára chudák kouká jak zjara, protože ptáčky chodíme normálně krmit a snažím se, aby měla ke zvířátkům pěknej vztah 
. No ale to je prostě ten zvyk „které dítě bude první“ a tím je postižena celá starší generace. Ach jo 
.
Pokud i zubař řekne, že to dítěti na noc neublíží.............naví je asi důležitější ty zoubky čistit, což ti největší argumentátoři nedělali asi do dvou let. A nedělají ani dnes - moje sestřenice má syna, který má ve 3 letech zoubky vepředu vykotlané dočerna. Ale byl v roce bez dudlíku - to je výhra!
Bubu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.06 12:08
Ahoj, my mame taky dudlik uz jen na spani asi tak 5 mesicu, ale ne a ne se ho zbavit, mala uz vydrzela dokonce i jednu noc bez nej, ale dalsi noc ho zase mela. Taky nevim, jak ji to vysvetlit, ze dudlik je ostuda ale drasticky ho brat mi prijde hrozny 
tak snad to ty nase deti prejde to dudlani samo
Simona
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.06 13:29
Holky děkuji za rady, asi to zkusímě s tím ustřiháváním On mi ten dudlík taky nějak moc nevadí ikdyž trochu smrdí a musím ho furt vyvařovat, protože jinak je to humus ,ale horší je že malé v noci vypadne a potom ho v noci hledáme všude možně a bez něj řve a nechce usnout, nejhorší je když zapadne pod postýlku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.06 13:35
Taky v noci lovíme po posteli . Částečně pomáhá, když máme ten na spaní s řetízkem (připnutý i nepřipnutý) - líp se nahmatá po tmě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.06 12:04
To jste mě všechny potěšily
Tomík má svojeho dudu na spaní taky pořád, občas když je unavený přes den, tak si ho vezme a vleze s ním do postele, ale ví, že jinak nesmí a že mu přes něho není rozumět, tak ho plive dobrovolně 
K tomu máme bohužel ještě dvě „bubu“ neboli plyšové krávy, kdysi dávno bílé, dnes šedo-neurčité, hnusné, smradlavé (odmítá je vydat na vyprání) a bez těch by se prostě nemohl točit svět Ale na druhou stranu je vždycky 100% jistota, že když je zle, tak tyto fetiše zaberou A zatím to nehodlám měnit… Pořád se utěšuju, že ho to přestane bavit samo od sebe
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.06 10:31
Zdravém všechny, my jsme včera zkusili metodu dát dudlík kačce a asi to zabralo. Malá sice usnula až skoro v 11 do té doby furt mlela a mlela a chtěla dudu, ale celou noc spala bez toho aby začala hledat nebo chtít dudlík. Tak snad to vyjde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.06 12:03
Ahojky,
Matěj měl dudlík nejen na spaní, ale v podstatě i na hraní a jakékoliv řešení nudy, popř. vzteku.
Chtěla jsem mu ho postupně odstříhávat, protože dobrovolně ho vydat nechtěl a měla jsem za to, že nejméně dva týdny bude mít čas na to, aby si uvědomil, že dudlík postupně mizí. Když byl jeden den po snídani ve velmi dobré náladě, navrhla jsem mu, že si vezmeme nůžky a ustřihneme dudlíkovi špičku a uvidíme, co se bude dít. Odkýval to (moc dobře všechny víte, že v určitém věku ty děti odkývou naprosto všechno, to se ale záhy změní na radikální nesouhlasy s čímkoliv…) a když jsem to udělala, zkusil, jak takový dudlík chutná a zjistil, že to není ono. Ta špička mu tam prostě chyběla a bez ní mu dudlání nechutnalo. Zašklebil se, dudlík mi vrátil a šli jsme si hrát. Od té doby po dudlíku ani nevzdechl a když přeci, tak jsem mu ukázala ten bez té špičky a ten nechtěl, takže se s tím smířil. Teď, když na něho občas mezi hračkami narazíme, tak zkouší, jestli špička nenarostla, ale zjistí, že opravdu ne a tím to pro něj končí.
O vánocích se nám má narodit druhé miminko, tak jenom doufám, že až s ním příjdu domů a budeme muset zavést dudlík, že mu ho (no vlastně spíš jí - zatím se to tak jeví) Matěj nebude krást.........
Kamila
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.06 13:56
Ahojky,
tak u nás zabrali popeláři. Jířovi byli 2 roky a kousíček, měl dudáků celou zbírku - samý kaučukový bambule, v různým stádiu odudanosti a museli jsme to tahat všude sebou. Jakmile měl jít spát nebo se vztekal, bylo to to jediné co na něj zabíralo.
Kolem 2 let se nejdřív zbláznil do plyšovýho krokodýla - že ho vymění za dudák, ale když došlo na lámání chleba, moc se mu nechtělo. Nakonec se rozhodl, že dudu vyhodí do koše. Hodil ho tam sám, vynesli jsme to do popelnice a druhý den když jeli ráno popeláři, tak dudákům zamával a bylo to hotový. První noc a den dudáky hledal, ale jak viděl, že je odvezli popeláři, stačilo mu to jen občas připomenout a byl zase v pohodě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
