Dva, tři, čtyři týdny před porodem!

257
29.7.10 16:45

Dva, tři, čtyři týdny před porodem!

Ahojky všem, sice jsou tu založené skupiny srpňátka 2010 atd,ale tam jsou již tak rozjeté diskuze,že se tam nebudu cpát:o) jsem 38 týden a do porodu zbývá jen pár dní.. chtěla bych vědět,jak to prožívají ostatní maminky.. já jsem totiž docela „poprděná“ :lol: Bojím se, jestli se dostanu včas do porodnice, jestli nebudu mít dlohý porod, jestli to všechno zvládnu.. co vy? Je lepší muž u pododu nebo ne?..ten můj tam za boha nechce..tak ho nenutím :-) jak přežíváte poslední dny-nebo lépe řečeno-jak je přežít? Já už mám totiž pocit, že to tak dlouho nevydržím, jsem jak Obelix :zed:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
PetkaK
29.7.10 16:56

Ahoj,

já jsem dneska taky 38tt a zatím nijak nepozoruju že bych měla rodit :) - nemám zatím žádné poslíčky.

Teďkom když už je takový chladný počasí, tak to prožívám celkem dobře, ale v tom červenci jsem si přála abych už porodila, protože už to nešlo moc vydýchat ty vedra.

Jak daleko máš do porodnice, že máš strach že to nestihneš? Já myslím že u prvorodiček (čekáš první mimčo?) to nepostupuje tak rychle a že to stihneš, z toho neměj obavu. A pojedeš tam autem nebo zavoláš sanitku?

  • Citovat
  • Upravit
PetkaK
29.7.10 16:57

Já jsem ráda že chce být se mnou manžel u porodu, sice neví jestli tam vydrží až do konce, ale za jeho přítomnost v první době porodní budu fakt ráda - myslím si že mi může s hodně věcmi pomoct a hlavně bude taková moje opora.

  • Citovat
  • Upravit
3588
29.7.10 17:01

ahoj ja 36+1 a zatim v pohodě. Nemam ještě vše hotové a proto doufam, že malej tam ješte chvilku bude. doktor řikal, že se ješte ven nechystá tak snad ješte vše stihnu dokoupit a udělat :) Jinak přítel jde k porodu tak jsem malinko klidnější. Jsem spíš zvědavá kdy to na mě přijde:)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
17368
29.7.10 17:05

Ahoj,tak já jsem zrovna ze Srpňátek a určitě tě tam rádi uvidíme :hug: .
Jinak ten konec těhu je fakt šílený. Když není horko, tak to ještě jde, ale jak bylo před týdnem ty horka, tak to jsem počítala každou vteřinu do konce :poblion: . Každý den už si ale říkám, že snad to musí přijít, jinak už o fakt nevydržím. Ta tloušťka, neohebnost, celé tělo takové…určitě to znáš. :poblion: Navíc dr mi neustále říká že zatím je čas, není kam spěchat,… Takže opravdu až do termínu tady budu trčet. Fuj. A to už chci to svoje robátko mít tak moc u sebe. A :srdce: kdy máš termín?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7569
29.7.10 17:05

Ahoj,
dneska jsem 38+4 a zrovna včera jsem byla u doktora a říkal, že to vůbec nevypadá, že bych měla rodit. Cervix score 2, břicho stále vysoko…tak jsme si dělali srandu, že nakonec budu přenášet, jelikož mi jsme na miminko čekali přes rok a ještě jsem v počátku brala nějaké tabletky na udržení… a nebo to nakonec bude v termínu, že to bude tak rychlé, že se budu divit :-) ale nevadí…nebojím se, jen si říkám,kdy to bude. Do porodnice to mám kousek, zvládla bych to i sama autem :-) , kdyby byl přítel v práci a nestíhal dojet, takže z toho strach nemám. Jak to máš daleko ty ?
Jinak jsme domluveni, že do porodnice půjde se mnou a když jednomu z nás bude přítomnost toho druhého nepříjemná, tak si to řeknem a on odejde. Ale hlavně ho tam chci, abych měla někoho u sebe, kdybych třeba omdlela na záchodě, chtěla něco přinést..a tak.
Dneska jsme přivezli kočárek ( je schovaný u našich ) a vaničku, takže mám všechno, jen čekám kdy to začne. POslíčky už mám, ale velmi občas. A naštěstí nejsou taková vedra, tak se to dá snášet. Jen mě pálí žáha - nesmím se tak přecpávat :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8499
29.7.10 17:10

Ahoj, koukám, že ty poslední dny a týdny prožívá většina z nás stejně :-D Taky se bojím neznámého, co mě čeká, ale už se nemůžu dočkat až budu držet naší princeznu v náručí :dance:
Náš taťulda se k porodu taky sám necpe, ale bude s náma. Mám pocit, že se taky bojí, chudák :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
257
29.7.10 17:21

Já jsem dneska 37/3,takže to ještě může klidně měsíc trvat..což já mám pocit asi nevydržím (i když nic jiného mi stejně zbývat nebude :-D ) čekám druhé dítě,ale to první už je 6let na světě a já mám pocit, že po těch šesti letech si vůbec nic nepamatuju..jsem prostě zmatkář :-) do porodnice to mám cca 30 minut,ale můj manžel-kamioňák je bohužel 80% svého času mimo domov,takže si tak říkám, že asi nakonec budu muset řídit sama,když by to přišlo:o) asi se i zbytečně stresuju právě proto,že on je prostě mimo a vím, že s ním nemůžu moc počítat:o( termín mám 16.8. tak uvidím,ale popravdě se podle termínu moc neřídím, jelikož u první jsem rodila až maximim po termínu..měla jsem jít na vyvolání a v noci před tím si usmyslala, že už je jako čas :lol: Tak já nevím..ten můj mužík to vůbec neprožívá, vůbec nepodporuje u porodu by se mi složil, to vím na 100%..takže jsem možnost-mít ho tam, rovnou vyloučila! Ještě bych ho tam musela obskakovat s mokrym hadrem :lol: :lol: a u Vás jak je to s chlapama- prožívají to s vámi?? Mě tak nějak připadá, že dokud to neuvidí venku,tak jakoby miminko neexistovalo :think: (na první dceru jsem byla od začátku sama,takže nemůžu psoudit)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3550
29.7.10 17:23

Ahoj,taky jsem ze srpňátek,taxe hezky přidej k nám :dance: Já jsem 37+3 a doktor mi řekl,že dřív jak v termínu rodit nebudu(17.8.) a zatím to tak vážně nevypadá.Teď 3týdny před porodem to prožívám asi tak,že jednou bych už rodila a pak,když mě jen trochu začne bolet břicho,říkám si,ježkovy oči,ještě si tam buď..a začnu hysterčit,že to nestihnu do nemocnice,že budu mít nějaký komplikace a takový prostě tragický konce se mi honěj hlavou.Takže nejsi jediná!!
Přítel chce být u porodu a já bych ho tam ráda měla,lepší,než být na to všechno sama a ať taky vidí,že to není žádná sranda :-) ale,když ten Tvůj nechce,tak ho nenuť a vezmi si tam s sebou třeba nějakou dobrou kamarádku,nebo někoho z rodiny.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3588
29.7.10 17:24

animatu: no čekáme první mimi a příteli se nejdřív moc k porodu nechtělo ,ale ted říka, že budeme rodit tak jsem ráda :) jinak se na malýho už moc těší a vzdycky se tak ptá kdy už bude na světe. je skvělěj :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
PetkaK
29.7.10 17:34

Můj manžel to se mnou prožívá, a hrozně se těší, až bude malá venku :) - ale jelikož nemáme ještě dorekonstruovaný byt a vše děláme na poslední chvíli tak malou moc přemlouvá, aby ještě zůstala tam kde je, aby to všechno stihnul dodělat.

Po poslední KO, kterou jsem měla v pondělí to u mě na porod nevypadá ani omylem (asi rodinná tradice přenášení) - takže si asi ještě těch 14 dní počkám, i když se to může změnit ze dne na den.

Když jsi doma většinu času sama, není lepší si raději zavolat sanitku, než jet sama autem? Já bych na to asi neměla odvahu.

A pokud k porodu nechce, asi ho nepřemlouvej - já jsem taky nepřemlouvala, prvně moc nechtěl, ale teďkom chce i když pořád neví jestli neodejde. A jestli se tam složí, mi asi bude jedno, budu mít jiné starosti :)

  • Citovat
  • Upravit
17368
29.7.10 17:35

Animatu, s tím chlapem to je mrzuté, že nemá zájem, ale něco málo mi to připomíná doma. Můj se o to zajímá jen tak občas, se zeptá, jak mi bylo, jak mi je, pohladí bříško občas, a tím to tak nějak hasne. Nějaké velké přípravy nemá, k porodu se teda žene, to jo..spíš ale nevím jestli ho tam chci já. Když mě totiž něco bolí, jsem raději sama a trpím někde v koutě potichu. Nemám ráda, když mě někdo lituje, pozoruje jak se kroutím a tak..To mi dělá docela starosti, jak to zvládnu.
Taky mám CS2, zítra jdu na kontrolu, tak snad se mi něco změní. I když já si připadám, že už tak zůstanu na věčnost. Už chci moc moc rodit, ale moc moc nechci ten porod. Je to logické? NEní, už blbnu. :zed:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8499
29.7.10 17:38

Animatu, to jsi teda odvážná a obdivuju tě, že si troufáš se v případě nouze vézt sama 8-o
Já pojedu do porodnice zhruba 30km a nedokážu si představit se vézt sama, i když jsem taky měla takové nápady. Už mě teda přešly :oops: takže naštěstí chlap je stále na telefonu a připraven v pohotovosti. :-D
Je mi jasný, že když nemůže být kvůli práci nablízku, že se to nějak zvládnout musím, ale nemáš možnost že by tě někdo odvezl? :wink:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2216
29.7.10 17:46

ahoj Animatu, já jsem v 36 týdnu a už se nemůžu dočkat, až se mimi narodí. Naštěstí ta vedra jsou snad za námi a doufám, že už se nevrátí, páč já myslela, že to nepřežiju. V těch vedrech bych byla nejraději doma, někde v chládku, ale vysvětli to 3,5 leté dceři, která by chtěla být pořád venku. Co se týká porodu, tak já jsem byla moc ráda, že jsem tam měla manžela. Aspoň podle zkušeností mých kamarádek, které mi potvrdili, že když tam s tebou někdo je, tak se personál k tobě chová o dost líp, než když jsi tam sama, takže když manžela nepřesvědčíš, tak si tam vezmi třeba maminku nebo nějakou kamarádku. Jinak můj první porod byl hodně rychlý, ve čtvrtek odpoledne jsem navštívila mého gynekologa a ten se mě ptal , jestli chci hned v pátek rodit , páč to byl první termín porodu a já řekla „a to vy můžete jako nějak zařídit“? , a on že jo. Nevěděla jsem o nějakém chvatu „hamilton“ a myslela jsem si, že si gyndař dělá jenom legraci. No a po návštěvě gyndaře jsem začala trochu krvácet, tak jsem volala sestře, jestli je to jako normální a ona že můžu být v klidu. V noci mě nějak začalo tlačit břicho, ale nebylo to nějak moc. Kolem 2 hod. ráno jsem začala mít stahy a nepravidelné kontrakce, tak jsem šla do vany a dala si teplou sprchu. Trochu se to zlepšilo, tak jsem šla spát. Asi za hodinu opět kontrakce, ale opět nepravidelné, no a kolem půl páté hodiny už jsem najednou měla kontrakce po pár minutách, tak jsme fičeli do porodnice vzdálené 40km od nás, páč tam měli novoroz. Jipku a já proto chtěla rodit tam. Vyjeli jsme pár minut před pátou hod. a dojeli jsme tam v 5.35 hod , no a malá se narodila v 5.45 hod, takže jen tak tak jsme to stihli.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
257
29.7.10 17:51

Já jsem to zas až tak doslovně nemyslela,asi bych si na to netroufla,takže mám na telefonu tátu a případně kamarádku,ale přece jen..v týhle chvíli bych raději toho manžela..je to hlavně o psychcký podpoře.. Jenže to je mi skoro jasný,že ho to mine,teď zrovna tvrdne v Německu:o( U nás bylo miminko hlavně na jeho popud,strašně ho chtěl, pořád o něm básnil,takže jsem si asi představovala trochu jinej přistup,ale tím samozřejmě neříkám, že nemá žádnej zájem.. Jen je pořád takovej laxní,což mě občas vyvádí z míry, když já mu něco vyprávím o mimísovi a on začne třeba o motorce..no to bych mu dala dělo mezi oči.. Pak si říkám-je to jen chlap :-D Hlavně jsem slyšela ten názor, že ty chlapi to těhotenství nějak extra nevnímají, že tím jak to necítí,tak to pro ně jakoby „není“.. pak prý se to narodí a oni jsou v sedmym nebi.. na to se strašně těším a jsem zvědavá, jestli to tak opravdu je.. Která maminka má podobnou zkušenost?

FARLLIN: já jsem na tom asi stejně co se týká té bolesti.. První chlap i když jsme spolu už nebyli,tak u porodu chtěl být a já mu to nedovolila.. Tak nějak si právě říkám, že nechci,aby mě tam viděl,jak se kroutím a fňukám.. Když mě teď něco bolí,vždyky odejdu a tam si to přebydu. Navíc můj manžel je abnormální citlivka, omdlel i u tetování..takže si to dovedete představit :lol: asi by mi moc podporou nebyl :-D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Original

  • (3.9) + 55 recenzí

Prsní vložky

  • (3.5) + 51 recenzí

Babylove Prsní vložky

  • (2.4) + 40 recenzí

PureLan 100

  • (4.9) + 36 recenzí

Poradna gynekologa

Ikona - Jiří Škultéty

MUDr. Jiří Škultéty