Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Já se omlouvám, jsem naštvana. Ten tvůj příběh mi připadá celý vymyšlený.
Prosím tě proč nenapíšeš před několika lety… Proč píšeš 12 let zpět? Vždyť je to trapný
@g.sandova nevím co je za problém jestli píšu před 12ti lety. Kdybych nenapsala před 12ti lety zas bych musela psát že holky mají 12 let. Myslím že takhle to taky dojde každému
@g.sandova píše:
Já se omlouvám, jsem naštvana. Ten tvůj příběh mi připadá celý vymyšlený.
Prosím tě proč nenapíšeš před několika lety… Proč píšeš 12 let zpět? Vždyť je to trapný
Každý kdo ma vyšší IQ než houpací koník pochopil, že to navrhovatelka napsala aby upozornila na věk dvojčat.
Jinak k tématu:
Myslím si, že ti nepomůže v podstatě nic. Já se svou sestrou sice nemám zas tak špatný vztah jako popisujete u holek. Ale myslím si, že i kdyby nás mamka snažila se sebevíc sblizit že by to asi opravdu nezabralo. Každá máme svůj svět, své zájmy a své kamarády. A to je moje sestra mladší jen o rok.
Já sice nemám dvojce, ale sestru, se kterou si od mala nerozumím. Nejhorší bylo takový holky tohle, holky tamto, jděte si hrát, domluvte se,…
jak asi, když to nešlo. Ber je individuálně, nesnaž se je sblizovat, spíš naopak přijmi, že je každá jiná. Co bych ovšem rázně utla je to ubližování a Vanesu bych přeřadila na jinou školu.
@jita22 to určitě ano. Mě nejde o to že by si spolu nehrály, jsou to přeci 2 osobnosti, každou baví něco jiného. Mě vadí jak si vzájemně dělají naschvaly, ublizuji si, ve škole si taky ublížuji, neustele se hádají, bijou se. Když za mnou přijde jedna jestli koukneme na film, zahrajeme nějakou hru, nebo cokoliv jiného tak ta druhá si strašně začne vymyslet, že nechápe učivo, že ji něco bolí. Jen abych se nevěnovala její sestře. Ovšem mě 8 strašně bolí slova, které si navzájem říkají a do jakých věci si nadávají.
@g.sandova píše:
Já se omlouvám, jsem naštvana. Ten tvůj příběh mi připadá celý vymyšlený.
Prosím tě proč nenapíšeš před několika lety… Proč píšeš 12 let zpět? Vždyť je to trapný
Mam z toho stejný pocity ![]()
Ale ja to mám asi u všech kde figurujou jména
jak pise vanesska a gabrielka, ja nevim proč ale pro mě to není uvěřitelny a už to ve mně evokuje smysleny příběh ![]()
(tim neříkám, ze je) ale mam pocit, jako kdybych tady tohle uz jednou četla ![]()
@Anonymní píše:
@jita22 to určitě ano. Mě nejde o to že by si spolu nehrály, jsou to přeci 2 osobnosti, každou baví něco jiného. Mě vadí jak si vzájemně dělají naschvaly, ublizuji si, ve škole si taky ublížuji, neustele se hádají, bijou se. Když za mnou přijde jedna jestli koukneme na film, zahrajeme nějakou hru, nebo cokoliv jiného tak ta druhá si strašně začne vymyslet, že nechápe učivo, že ji něco bolí. Jen abych se nevěnovala její sestře. Ovšem mě 8 strašně bolí slova, které si navzájem říkají a do jakých věci si nadávají.
Dej jim praci, proc jim delas program jak maly detem? A proc jim dovolis, aby te takto obehravaly? Nerozumis ucivu? Zatim premyslej sama, vecer se na to podivame..
Sourozenecka rivalita. Porad se a psycholozkou, kdyz sama nevis. Bojuji o tvou pozornost jak to jde.
@a12 píše:
Mam z toho stejný pocity
Ale ja to mám asi u všech kde figurujou jménajak pise vanesska a gabrielka, ja nevim proč ale pro mě to není uvěřitelny a už to ve mně evokuje smysleny příběh
(tim neříkám, ze je) ale mam pocit, jako kdybych tady tohle uz jednou četla
Co je na jménech tak zvláštního? Se mnou chodil na střední kluk jménem Matteo. Znám taky kluka jménem Timotei. Gabriel znám taky dost. Vanesu znám 1. Myslím že jsou dost divnejsi jména než Gabriela a Vanessa. Mě osobně se třeba jména líbí🤷♀️ s přítelem zvažujeme pro miminko Theodora, Matiase nebo Sebastiena. Pro holčičky zas Gabrielu, Miu, Valeriu a Zaru. Ne každý musí mít typicky českou Terezu nebo Honzíka
@g.sandova píše:
Já se omlouvám, jsem naštvana. Ten tvůj příběh mi připadá celý vymyšlený.
Prosím tě proč nenapíšeš před několika lety… Proč píšeš 12 let zpět? Vždyť je to trapný
Ty seš taky vymyšlená, vousatý baby existovaly jenom v cirkusech v předminulým století. ![]()
Jinak k navrhovatelce, jak ji tu někdo vtipně nazval, když druhé dvojče nemá kámošky, protože je sestra navádí proti ní, tak bych tu jednu dala na jinou školu - asi na šestiletý gympl, jestli to ještě stíhá a jestli se dobře učí. Tohle nemá cenu. Holky by si od sebe odpočaly a třeba by si k sobě našly cestu.
@Victoriaslezecka píše:
Co je na jménech tak zvláštního? Se mnou chodil na střední kluk jménem Matteo. Znám taky kluka jménem Timotei. Gabriel znám taky dost. Vanesu znám 1. Myslím že jsou dost divnejsi jména než Gabriela a Vanessa. Mě osobně se třeba jména líbí🤷♀️ s přítelem zvažujeme pro miminko Theodora, Matiase nebo Sebastiena. Pro holčičky zas Gabrielu, Miu, Valeriu a Zaru. Ne každý musí mít typicky českou Terezu nebo Honzíka
Ale mne vůbec nejde o to, jaký to jsou jména ![]()
Tady se moc casto jména v diskusích nezminujou, si vybavim asi jen diskuse o mixeru a Petrušce a mirabelce ![]()
Ze ty si zakladatelka ![]()
Já někde četla, že pomáhá děti stmelovat naštvanost k rodičům, křivda, co jim provedli, příště až se zase rafnou potrestej obě bez rozdílu vinny, když vymyslíš fakt drsný trest, třeba se proti tobě semknou
Jinak moje děti se taky rvou, ale jsou o dost menší (prostě se nudí) a mají i chvíle, kdy jsou schopni spolu vycházet dobře…ale my jim od malinka vštěpujeme, že rodina je jedna, ale kamoši se během života mění…
pokud má jedna s druhou ve škole problém, proč je nenecháš rozdělit do jiné třídy nebo školy?
@a12 píše:
Ale mne vůbec nejde o to, jaký to jsou jména
Tady se moc casto jména v diskusích nezminujou, si vybavim asi jen diskuse o mixeru a Petrušce a mirabelce
Ze ty si zakladatelka
Ano za tu navrhovatelku v minulém příspěvku se omlouvám🤦♀️ 😂 skutečně jsem chtěla napsat zakladatelka.
Ahoj holky, vždycky jsem měla za to, že dvojčata k sobě mají hodně blízko. Ovšem v naším případě vůbec.
Asi 13 let zpět jsem se svým bývalým přítelem otěhotněla, následně jsem však zjistila že ma ženu a 3 děti. Rozhodla jsem se proto ho odstranit ze svého života a vychovat své dítě sama. To jsem ještě netušila, že nebude 1 ale budou 2. Celé těhotenstvi probíhalo naštěstí v pořádku a 12 let zpět se mi narodily krasne holčičky - jednovajecna dvojčátka. Gabrielka a Vanesska. Vzhledově už od miminek byly skoro totožné. Jenže to taky celou dobu je to jediné, co je spojuje.
A po 12 letech opravdu začínám být bezradna. Od mala se bijou, hádají se, ublizuji si. Ani v těžkých chvílích nedrží spolu. Každá má jiné zájmy. Zatímco Vanesska ráda zpívá, kresli a tančí. Gabrielku nebaví skoro nic. Celé dny by nejraději strávila se svýma kamaradkama. Ovšem co mě nejvíce štve. Gabrielka od mala je hyperaktivní, víc komunikativní, daleko víc divoká než Vanesska. Proto má i více kamarádu (nedalo by se říct že Vanesska kamarády nemá) Vanesska je úplně jiná, tichá, stále jen čte, kresli, tanci a nebo zpívá. Ovšem už nezvládám jak vždycky přijde že školy s brekem, že ji holky (pod vedením naší Gabči) polely vodou, schovaly věci, smějí se ji, ublizuji ji. Holky nekomunikuji ani doma. Teď jsou už 2 týdny doma a už je toho fakt moc. Nezabírá nic. Výhrůžky, tresty, domlouvani- opravdu nic. Navíc ani nikam nemůžou jít. Takže celé dny se jen hádají a musí trávit ty dny spolu.
Zkosela jsem s nemá hrát i deskové hry. Buď nechcou aby hrála i ta druhá, nebo hrajou ale hra stejně skončí hadkou.
Neměla jste to nějaká maminka taky takhle? Co vám zabralo na děti které se vyloženě nemůžou vystát?