Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Přestaňte ho plácat, to zaprvé. Zadruhé, s přítelem nejsi „už“ půl roku, ale „teprve“ půl roku. Když se s přítelem rozejdete (což ti nepřeju), přivedeš hned dalšího „strejdu“, který bude mít ambice syna vychovávat a stát se okamžitě nedílnou součástí jeho života? Možná by nebylo od věci trochu zvolnit.
@Jana95 píše: … Když si má syn něco uklidit nebo si dojít pro nočník, tak přítele poslechne (samozřejmě se to někdy neobejde s brekem směrem ke mě a doufá, že já mu pomůžu aby zrovna toto dělat nemusel)............. Ovšem pokud pominu tuto činnost, tak syn při komunikaci s přítelem zavře oči, začne se mračit anebo když sedí v židličce tak odvrací hlavu a nechce se na něho dívat. Pokaždé když přítel přijede, tak syn se rozesmutní a není sám sebou a nechce si ani moc hrát.
… Nevím co mám s tou záští syna vůči příteli dělat
Příspěvek upraven 08.03.16 v 18:18Dáte mi někdo nějakou radu nad zlato?
Syn nema pritele rad, protoze se ho boji. Pritel s vami nebydli, ale snazi se ho vychovavat placanim. Nedivim se, ze ho nechce maly ani videt a je smutny z jeho navstev. Je hezke, ze ti chce pritel s vychovou pomoci, ale evidentne svou snahou zpusobil vic skody, nez uzitku. Tys maleho placala i driv, nebo az po vzoru pritele? Pritel si bude muset ziskat duveru maleho zpet, pokud to pujde. Ukazat mu, ze je kamarad a ne nekdo, kdo k vam prijede na vikend a tresta ho, kdyz se mu nepodari vykadit do nocniku.
@tronelka píše:
Syn nema pritele rad, protoze se ho boji. Pritel s vami nebydli, ale snazi se ho vychovavat placanim. Nedivim se, ze ho nechce maly ani videt a je smutny z jeho navstev. Je hezke, ze ti chce pritel s vychovou pomoci, ale evidentne svou snahou zpusobil vic skody, nez uzitku. Tys maleho placala i driv, nebo az po vzoru pritele? Pritel si bude muset ziskat duveru maleho zpet, pokud to pujde. Ukazat mu, ze je kamarad a ne nekdo, kdo k vam prijede na vikend a tresta ho, kdyz se mu nepodari vykadit do nocniku.
Musím se přiznat, že dřív jsem malého na nočník ani moc neučila a nevysazoval, takže ani plácání kvůli nočníků nebylo. Píšeš „Pritel si bude muset ziskat duveru maleho zpet, pokud to pujde“, myslíš, že může nastat i případ kdy nepůjde příteli získat důvěra dítěte zpátky?
@Jana95
no vypadá to, že malý si udělal spojení nočník - plácání - přítel, předtím nebyl přítel nebyl nočník nebylo plácání. Takže přítele nemá spojeného s ničím příjemným ale naopak něčím pro něj velmi nepříjemným. Jeho reakce je docela pochopitelná, dává zřetelně najevo, co chce a co potřebuje. Vzali jste to za hodně nešťastný konec. to že trestání při nácviku hygieny je úplně mimo je asi zbytečné psát. Učení novým věcem má být pro dítě bezpečné, každý se učíme z chyb a je otázka zda je synek na učení vůbec připravený, zda je zralý nebo jen vy na něj vytváříte nezdravý nátlak. achjo.
![]()
@Jana95 píše:
Musím se přiznat, že dřív jsem malého na nočník ani moc neučila a nevysazoval, takže ani plácání kvůli nočníků nebylo. Píšeš „Pritel si bude muset ziskat duveru maleho zpet, pokud to pujde“, myslíš, že může nastat i případ kdy nepůjde příteli získat důvěra dítěte zpátky?
Zalezi na mnoha faktorech a predevsim na povaze syna a na tom, za jaky konec to pritel vezme. Myslim, ze kdyz se pritel bude mene snazit vychovavat a vice byt pro syna kamaradem, udela nejlip. Tim nechci rict, ze by ujam mel kluk skakat po hlave, ale musite si uvedomit, ze je to pro nej stale „cizi“ strejda a toho bude mit rad umerne k tomu, jak se k nemu bude chovat. U tebe je to jine, ty jsi maminka a maly te miluje, nehlede na to, zda ho obcas placnes. Myslim, ze to pujde urcite napravit. Ale vychovu bych nechala na tobe. Nejdriv si k sobe ti dva musi najit cestu. ![]()
Ježíš chudák malý…na nočník má čas a místo pochvaly kdy to zvládne, dostane na zadek když ne…no nedivím se ze je smutný.
Tohle by mě nikdy nenapadlo nezlob se ale za to že je smutný a nemá ho rád si můžeš sama. Prestante ho plácat, až bude zralý na nočník si bude říkat sám
@Crystal87 píše:
Ježíš chudák malý…na nočník má čas a místo pochvaly kdy to zvládne, dostane na zadek když ne…no nedivím se ze je smutný.Tohle by mě nikdy nenapadlo nezlob se ale za to že je smutný a nemá ho rád si můžeš sama. Prestante ho plácat, až bude zralý na nočník si bude říkat sám
Ale samozřejmě, že když se mu to povede tak ho pochválím a říkám mu ať si zatleská a taky, že si zatleská
Nikde jsem nenapsala, že ho nepochválím za to když se mu to povede.
Zakladatelko - myslím že se to tu dost přehání, asi jako skoro všechno. Očekávala jsem reakce jací jste tyrani rodiče. Já si to nemyslím a rozumím Vašemu přístupu, jste přesvědčení, že chlapeček už chápe, že si má o nočník říci a když vidíte, že kadí do plíny a má z toho kolikrát ještě legraci, plácnete po zadečku s tím, že to je špatně kakat do kalhot a má si říct o nočníček. Tedy vyrostli tak desítky generací a dřív se to za týrání nepovažovalo, jako spousta jiných věcí a jde se holt z extrému do extrému. Dřív děti klečely na hráchu v komoře a měly modrá jelita na zádech, když zlobily a dnes pro změnu na dítě maminka nesmí udělat škaredý obličej, protože by z toho dítě mohlo mít nějakou hyperaktivitu, disfunkci, nebo psychickou poruchu. Všechno co je přehnané je špatně, to si myslím já.
K době kdy na nočník musím napsat, že generace nás současných rodičů, kdy byly pleny pouze látkové, rozhodně neměla pleny do dvou let, neznám nikoho takového. Všichni byli přeučení na nočník od roku, roku a půl. Dvouleté, natož tříleté dítě v plíně jste nepotkali - ptala jsem se na tohle mnoha dospělých kolem mě a věřím, že to je všude stejné (vyjímky se možná našli, ale celkově určitě chodili děti bez plín daleko dřív). Moje máma nás měla bez plín od roku i na noc (jsme tři děti). Když viděla, že má dcera plenky ještě v roce a půl (a to pouze na noc) dostala jsem pořádně vynadáno, co jsem to za neschopnou línou matku, že jsem ještě dítě nepřeučila na nočník. Prostě jiná doba, dnes se to tak nehrotí, protože dnes je to pohodlné. Dřív byly plenky spousta práce, ručního vyvařování, praní, máchání, sušení, žehlení po obouo stranách, dítě v mokrém, protože zdaleka tolik nesály a tak kdo by se s tím patlal schválně dlouho a ani děti nechtěly mít mokrý zadek. Dnes když se vyčůrají do papírové plíny tak o tom ani nevědí.
K plácání můj názor je, s tím souhlasím s ostatními, že to není dobrá volba proto, že se může stát, že si chlapeček zapamatuje souvislost mezi chozením na nočník a lupancem na zadek a celý proces tak pojme za nepříjemný a bude se učit na nočník dál o to hůř. Zvolila bych asi nějaký způsob napomenutí, my používáme obyčejné „ty ty ty“ a dcerka už honem zadržuje a ví že nesmí a šupem na nočník kde následuje veliká pochvala. Na bombóny moc neučit, pak se to špatně odvyká.
K příteli - zkus se zamyslet nad pohledem malého, jsi jeho maminka, on se o tebe „dělí“ s přítelem, tento přítel navíc jej okřikuje, plácne, pro dítě podle mě prostě od přítele převážila negativa a tak ho zkrátka nerado vidí. Myslím, že nebude tak těžké, aby od přítele naopak začal dostávat více pozitivních věcí a reakcí a výchovu (mírnější) měl teď více od tebe, od které to přijímá logicky lépe.
Z kritiky si nic nedělej, uprav si to podle potřeby, ale věz, že v mnoha rodinách je do dnes běžné že dítko dostane pleskanec, setkávám se s tím dost často a občas je mi doporučováno nadělit pleskanec mým dětem, protože já jsem spíš ten benevolentní rodič. Taky ale už dostaly někdy lupanec přes prcku, i když spíš symbolicky. Myslím si, že z toho žádné dítě trauma mít nebude.
Bití je úplně něco jiného. U Vás je ale klučík maličký, tak je to asi fakt zbytečné, nicméně žádný učený z nebe ještě nespadl a včechny ty maminky, co jsou tu někdy tak chytré, taky udělaly určitě nějakou chybu ve výchově, v péči o dítě, těmi chybami se učíme, nikdo to nemá všechno 100%ně podchycené od počátku a na některé chyby příjdeme až po letech (a na jejich následky). Člověk se učí celý život (i být dobrým rodičem). Tady bohužel si každý rád kopne, místo aby poradil a podal pomocnou ruku. Některé matky by nakopat zasloužily, ale myslím, že ty své dítě miluješ a potřebovala si jen radu. Ať se to vše spraví ![]()
Mě tedy přijde, že to bereš docela rychle. Já jsem dceru s přítelem seznamovala až po roce. Když jsme se vídali jen na víkendy, tak jí okřikl jen když mě neposlechla jako moje podpora. „vychovávat“ začal až teď co spolu žijeme, to se znali už dva roky.
Myslím, že jestli to chceš napravit, tak by jste se měli vrátit zpět. Kluci by spolu měli mít pozitivní zážitky. Vychovávat máš TY. Přítel by ho měl okřiknout jen jako tvoje podpora, když tě syn neposlechne. Co se týče fyzických trestů, tak ty by jsi měla dělat jen ty, když je ve výchově potřebuješ. Tvůj přítel má být jeho kamarád, ne rodič. (alespoň ze začátku)
No hlavně většina Husákových dětí šupajdila v roce do jeslí a tam plíny být nemohly. Mně třeba tchýně vykládala, jak bylo běžnou praxí dítě vázat k nočníku a postýlce, aby se prostě do nočníku vyprázdnit muselo. Děkuju nechci. Ani ona na to nevzpomínala ráda. S dětma jsem látkovala a nijak to jejich odplenkování neurychlilo. a dítě v roce bez plen nebylo o tom, že si říká a vědomě se vyprazdńuje na nočník, ale že matka ho nuceně vysazuje co 5minut a prostě to včas chytí. Můj táta byl taky dítě v roce bez plen, ale ještě v 9letech řešil noční pomočování a jezdil kvůli tomu do ozdravoven, kde jako léčebnou kůru dostávaly děti na noc chleba nahusto posolený, aby jako zadržely moč přes noc. Nemalovala bych si tu dobu látkových plen zas tak idylicky.
@truelly
moje generace na roce, aby se matky pěkně rychle vrátily do výrobního procesu, do továren-socialismus ![]()
Chlapeček o nového " přítele" asi nestojí. Ale vykládejte to některým ženský, co nemohou být bez…