Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Keyllah Díky, dcera je zase na druhou stranu strašný miláček, má neuvěřitelnou výdrž, zvídavá, nadšená do všeho. Neměnila bych ![]()
@Luisiana píše:
@Keyllah Díky, dcera je zase na druhou stranu strašný miláček, má neuvěřitelnou výdrž, zvídavá, nadšená do všeho. Neměnila bych
To věřím
držte se ![]()
@Keyllah synovi jsou 3 a měsíc. A víš co? Já jsem v konečném důsledku i ráda za to jaká to je dubová palice.
Aspoň se v životě neztratí a bude to mít nakonec jednodušší než děti co se o všem musí radit s maminkou. Prostě to není dítě, které někam posadíš a za hodinu ho tam najdeš.
@miella1 přesně tou dobou (24-25m) začal syn používat pár slabik/slov. Když šel ve 2 a 1/4 roce do školky, tak takových slov měl tak cca 10, víc nic. Ve školce se během roku výborně rozmluvil, má celkem širokou slovní zásobu, mluví ve větách. Jen je problém ta výslovnost, nemá „naskákáno“, vlastně zatím jen rok. Někdy je to o nervy, když něco sděluje a my nerozumíme. Než jsem se neučila, jak zní v jeho podání „Tyranosaurus Rex“ nebo „Buzz Rakeťák“, tak to bylo nějakého vztekání ![]()
Takže vše na dobré cestě, logopedie nás asi časem nemine, ale to tak bylo i se starším (a tomu stačil rok té logopedie, aby srovnal úplně všechno)
@Anonymní píše:
@miella1 rozumí? Podle toho bych se zařídila. Syn ve 2 letech nemluvil a ani pořádně nerozuměl. Neuroložka to bagatelizovala, že kluci nemusí a že když udělá jeden pokyn, tak rozumí všemu a jen se mu nechce… Má vývojovou dysfazii, ale v mírnější formě. Podle logopedky to zvládneme do školy napravit. Je mu 5 a mele pořád. Hodně sisla. Často nepoužívá hlásky, co izolovaně umí vyslovit. Někdo mu nerozumí.
Pohybové říkanky začal až kolem 2,5 roku.
Rekla bych, ze rozumi celkem dobre, pokud se mu teda zrovna chce. Zviratka ukazuje a na pozadani neco donese. Kdyz po nem chci neco, co se mu nechce, tak samozrejme dela, ze me vubec neslysi, a to je bohuzel docela casto. Od kdy jste to prosim zacali resit s logopedem?
@Luisiana píše:
@miella1 Ahoj, zkus si přečíst moje deníčky, třeba se v nich najdeš. Mám jednu „nemluvku“ doma, teď už 6 let a nastupuje do školy. Osobně jsem sama cítila, že je něco špatně a na okolí jsem nedala. Začala jsem vše řešit před třetím rokem, pak se ještě počkalo na nástup do školky zda se to nezlepší a pak už bylo jasno.Kdykoliv napiš a zeptej se co a jak. Každé dítě to má jinak, každé potřebuje jiný přístup. U nás je to těžší dysfazie. Ale vlastně v globálu o nic nejde, neumírá se na to, dá se to vypracovat a tak to všichni bereme.
Dekuju. Urcite si Tvoje denicky prectu. Ten spatny pocit z toho mam prave taky a cim dal vic..