Emoce při narození prvního miminka

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 28.09.18 20:09
Emoce při narození prvního miminka

Zajímalo by mne, jak jste emočně prozivaly narození prvního miminka. Zamerne nepíší sve emoce, ať nijak neovlivňuji.

Stránka:  1 2 3 Další »
Reakce:
Icestar
Závislačka 4219 příspěvků 1 inzerát 28.09.18 20:12

Nijak. Byla jsem oblblá, v okamžiku porodu navíc na chvíli black out, syna mi půjčili na půl minuty a odvezli do inkubátoru na pozorování. Bylo mi to šumák. Hlavně že jsem to martyrium měla za sebou.

mikes89
Zasloužilá kecalka 629 příspěvků 28.09.18 20:12

Popravde jinak nez jsem ocekavala,bylo to tezke,bolave,psycho…a­le dostali jsme se z toho :lol:

Kriss Tina
Kelišová 5954 příspěvků 28.09.18 20:16

U mě to byl ten nejúžasnější pocit, úplně to přebylo všechnu tu bolest, nastala naprostá euforie, když sem viděla toho drobečka už mi bylo jedno i kdyby mě měli řezat zaživa :mrgreen: nic silnějšího sem nikdy nezažila a tuším že ani nezažiju…

Aduš8
Ukecaná baba ;) 2250 příspěvků 28.09.18 20:17

Představovala jsem si to silnější… ale to přišlo až s odstupem pár dní. Docela jsem měla strach. Ale dneska ho bezmezně miluji.

Andymo
Kecalka 149 příspěvků 28.09.18 20:19

Totalni vybuch emoci, nadhera… u druheho (rok po prvnim) to diky rozjetemu vlaku s prvnim a asi i unave jaksi neprichazelo a dodnes me to mrzi.
Tipuju, ze se ptas proto, ze asi neutralni emoce, nebo zadna… jestli to tak je, neboj, vse prijde :)

zrcadlo
Kelišová 6956 příspěvků 28.09.18 20:19

Byla jsem překvapená, že je to kluk (nenechali jsme si to říct), hned po narození se mi klepaly ruce tak, že jsem se bála i přidržet ho na břiše, spíš než nějaký nával emocí jsem cítila úlevu, že se to povedlo (ale když jsem ho viděla u manžela v náručí, tak dojatá jsem samozřejmě byla, a pak když ležel u mě, tak jsem nechápala, jak to ta příroda zařídí, že se ten malý savec hned přisaje a ví, co má dělat.
Jak tolik žen říká, že šestinedělí probulí a všechno je dojme, tak u mě teda nic :think:

Luca82
Ukecaná baba ;) 1006 příspěvků 28.09.18 20:19

Popravde vubec nijak.....
Mela jsem docela tezky a dlouhy porod - 22 hodin.
Byla jsem priserne unavena, potrhana, bolava.....
Takze jsem byla proste jen rada, ze uz je konec a je to za mnou.......

ElucaK
Kecalka 232 příspěvků 28.09.18 20:21

Obrovsky pocit ulevy a stesti, ze je po vsem. Nez mi doslo, ze to dite je moje a porodem to nekonci :zed: tesila jsem se a pak jsem byla v soku, ze si to miminko nechci ani pochovat, ze ho vysilenim neudrzim. Dalsi sok bylo prilozeni k prsu. Nevim, co jsem si myslela, ale den prdous ma fakt silu 8o ta zamilovanost a pocit stesti prislo az nekdy pozvolna po sestinedeli :?

PapeJ
Ukecaná baba ;) 1994 příspěvků 28.09.18 20:25

Rodila jsem v půl pátý, pak se zeptali, jestli ji mají odvézt, nebo ji chci u sebe. Byla jsem tak ztrhaná, že jsem ji nechala přes noc pryč a bylo mi to celkem jedno. Pak se malá blbě přisávala, musela jsem vážit, dokrmovat UM. Byla jsem celý šestinedělí uřvaná, rozbrečela mě každá maličkost a to že mi nešlo kojení mě doráželo. Nechtěla se na kojení budit. Všechno jsem ořvala. Jinak jsem hned měla strach aby byla zdravá apod., probíhaly ty screeningy z krve z patičky apod. Jako milovala jsem ji asi od prvního okamžiku, ale chyběly mi ty pohyby v bříšku. Tedy první co mě napadlo, když mi jí ukázali po porodu bylo, že je strašně ošklivá a to přetrvávalo ještě asi dva dny, než jsem si na její vzhled zvykla. Ale říkala jsem si, že všechny mají tak hezká miminka a já ne :P Ale syn byl taky po porodu ošklivý, a ten se mi nelíbil ještě asi měsíc po porodu, měl novorozeneckou žloutenku a vyrážku z toho, no pak se z toho vylízal :mrgreen: Teď je to dvouletý fešák :srdce: a dcera šestiletá princezna :srdce:

nenivolnynick
Zasloužilá kecalka 522 příspěvků 1 inzerát 28.09.18 20:26

Hele popravde… nijak zvlast asi :mrgreen: porod v pohodě, potom taky, ale ze bych.mela pocit nekonecne euforie a vznasela se v oblacích.. nejak ne, prece jen jsem 9 mesicu vedela, ze to dite jednou vyleze a fakt tu bude s nami.. :nevim: no.. a dalsi 3 mesice prorval (prvni 4 tydny aspon jen večer :mrgreen: ), tak to uz vubec nebyla euforie :mrgreen:

Alušáček
Závislačka 3241 příspěvků 28.09.18 20:31

Mě u obou dcer trvalo asi 24 hodin než naskočila ta bezmezná láska a euforie. Porody jsem měla náročné, takže ty první hodiny jsem byla jak přejetá parniválcem, bez energie… Pamatuji si první chvíle po porodu první dcery jak mě najednou přepadl strach jestli to zvládnu se o ní starat, jak moc se mi chce spát a že se vlastně hrozně dlouho pořádně nevyspim… :D

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 28.09.18 20:31

Vlastně si to ani nepamatuju :D porod sem měla zfouknutý za 7 hodin :) ale žádný příval lásky se nekonal..starala sem se o ni ráda ale prostě to bylo jen dítě, které musím obstarat :nevim: :? Pravá láska přišla až tak půl roku po porodu :oops: :( ale měla sem ji ráda to ano, jen teď jak leze a je akční cítím že je to doopravdy :srdce:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 28.09.18 20:32
@Andymo píše:
Totalni vybuch emoci, nadhera… u druheho (rok po prvnim) to diky rozjetemu vlaku s prvnim a asi i unave jaksi neprichazelo a dodnes me to mrzi.
Tipuju, ze se ptas proto, ze asi neutralni emoce, nebo zadna… jestli to tak je, neboj, vse prijde :)

Ptám se proto, že mne překvapilo, jak silný, nádherný to byl zážitek. Moc jsem od toho neocekavala, spíše jsem si myslela, že vztah se bude budovat postupne, ale ta euforie, ten naval lásky, ktery se ve mne probudil hned, když jsem ji spatřila, to se nedá popsat. Milovala jsem ji hned. Ted už má skoro osm měsíců a ten pocit je stále stejne intenzivní. Můžu trávit hodiny tim, že sleduji jak si hraje s chrastítkem, jsem překvapena, jak moc mužu milovat. Od jejího narození mi připadá, že ziju v jakemsi oparu. Stači, když žehlim její overalek anebo vyvaruji její dudlíky a jsem prostě neskutečně stastna a naplněna. Deficit spánku je narocny ale stači jediny pohled na ni, jeden jejich úsměv a miminkovska vune a už se zase vznasim. Az mi někdy přijde, jestli to neprozivam az příliš intenzivne. Nemám to moc s kým probrat. Proto se ptám zde „siršího okolí “

Kostroma
Kecalka 142 příspěvků 28.09.18 20:35

Ulevilo se mi, že už to mám za sebou a žiju, a byla jsem zdesena, když jsem ho viděla, protože byl celej modrej. Pak jsem dostala strach z ty predstavy, co mě ceka dal. První dva dny jsem na něj porad koukala jak na mimozemšťana a říkala jsem si, jestli to byl vůbec dobrej nápad mít dite, nějakej ten nával emocí přišel asi až ten třetí den, a pak už prima :)

Stránka:  1 2 3 Další »
Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Nová kuchyň potěší celou rodinu

Rčení „láska prochází žaludkem“ platí i pro spokojený rodinný život. K tomu,... číst dále >

Velká fotosoutěž: Fisher-Price je u konce. Kdo se může těšit na výhru?

Milé maminky, od 24. 9. 2018 do 9. 12. 2018 jste mohly přidávat fotografie... číst dále >

Články z Expres.cz

Přísně střežený tajný pohřeb popravené pumpařky: Trval jen patnáct minut

Rodina a přátelé se rozloučili s pumpařkou Janou S., která byla minulé... číst dále >

Uma se fotí uprostřed pařížských masakrů: Jaký to má smysl? ptají se lidé

Horší období si nemohla vybrat! Hollywoodská diva Uma Thurman se fotí... číst dále >

Články z Ona Dnes

Pracny, košíčky a další skvělé cukroví, které pečeme v redakci

Také letos vám přinášíme osvědčené recepty na vánoční cukroví, které se peče... číst dále >

Svoje tělo mám čím dál radši, říká Alena Mihulová

Ve filmu Chvilky herečka Alena Mihulová na adresu svého dítěte často trousí... číst dále >