Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
fobie ?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
2.8.06 09:34
fobie ?
Mám takový dotaz, který se týká mé nevlastní 12-ti leté neteře. Včera u nás měla spát, protože jeli s mým manželem a našima holkama na výlet do Prahy a vlak jim jel ve 4 ráno. O tom, že má problém někde přespat vím už dýl, nikdy nikde nespí, nikdy se neúčastní žádných školních akcí přes noc. U nás je hodně zvyklá, takže to není cizí prostředí, mám ji tu skoro pořád, ale ráno ji dovezou a večer odvezou.
Co se dělo včera mě doslova vyděsilo. Od rána byla špatná, protože věděla, že u nás bude spát, na výlet se hrozně těšila, ale jak se blížil večer tak byla úplně mimo sebe. Prostě absolutní panika, byla vyděšená, vystresovaná a večer prohlásila, že se jí u nás spát nechce a volala švagrové ať pro ni přijede. Takže na výlet nejela.
Večer mi volal brácha, že už si s ní neví rady, že s nima spí každou noc v ložnici, že když on rozhodne, že bude spát ve svém pokoji ( a to jsou pokoje vedle sebe a dveře mají od sebe tak dva metry), tak začne hrozně brečet, leží na zemi a drží ho za nohu a prosí. Brácha je z toho špatný, není to jeho vlastní dítě a nerad by jí nějak ubližoval.
Ráno zase slíbí, že bude spát ve svém pokoji, ale večer začne ronit slzy a řekne, že to nezvládne. Švagrová tvrdí, že z toho vyroste, ale mě se to nezdá. Mám obavy, že má nějakou fobii a když přijde situace, že bude muset někde spát ( třeba nemocnice), tak se prostě složí 
Nemáte s tím někdo zkušenost? Není mezi vámi nějaký psycholog?
Budu vděčná za každou radu.
Nikka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
2.8.06 09:43
Že z toho vyroste bych si řekla u malého dítěte, ale ne u skoro puberťáka. Já bych teda asi kontaktovala nejdřív pediatra a promluvila s ním a pak event. psychologa, protože tohle s emi normální moc nezdá. Bylo to tak vždy? Pokud ano, možná se to mělo řešit již dřív…
G
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.06 09:45
Ahoj. Tak tenhle problém jsem měla já sama. 
Nevím, jestli to bylo až tak vystupňovaný, ale vím na sto pro, že ve dvanácti letech jsem spala s našima v ložnici a nechtěla jsem za živýho boha jinam.Vypěstovala si to naše máma. Táta je doktor, měl služby, tak jsem spávala s ní v posteli, aby ani jí nebylo smutno.Časem mě vystrnadili na vlastní postel, která ale musela být hned vedle jejich abych nehysterčila, ložnice byla veliká a tak naši postupně stěhovali postel dál a dál od jejich.A když jsem pak přišla do pubertálního věku, bylo mi vysvětleno, že jsem slečna a měla bych se podle toho chovat a vyšoupli mě do pokoje vedle jejich ložnice. A protože jsem chtěla být slečna, tak jsem tam chvíli trpěla, občas se i v noci přestěhovala, ale pak jsem si zvykla a v patnácti mě naši přestěhovali do jiného patra a už to bylo v pohodě.Myslím, že jinak se to řešit nedá.Ze dne na den je to děsně drastický.Asi budou muset vydržet ještě nějaký ten pátek.. Horší jsou ty školní výlety, ty mi nějak nevadili. Hele, to je na psychologa, já nevím, třeba je to ještě horší než se mnou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.06 09:50
Jestli to tak bylo vždy to nevím, brácha s nima je asi tři roky a po tu dobu to tak je. Je fakt, že když se švagrová rozvedla, tak si naučila Áju spát u sebe v posteli, tak možná to bude tím. Mě strašně vyděsila ta její panika. U nás by ani nespala sama, spaly by s ní naše holky.
Já kontaktovat nemůžu nikoh, není to moje dítě, ale je mi jí hrozně líto.
Vím, že se dokonce odhlásila z mažoretek, protože měli jet na tři dny na soustředění. Mám obavy, že už to nejsou jen obyčejné noční můry, proto sem taky píšu. Mám toho plnou hlavu, ani jsem nemohla v noci spát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.06 09:56
A mluvil s ní o tom brácha (chápu dobře, ež tvůj brácha si vzal paní s dítětem?)? Podle mě by se švagrovou měl brácha, nebo někdo, kdo evidentně o tom problému ví, promluvit a zjistit.
Je možné, že po rozvodu to malou naučila, možná to tak fungovalo dřív. Ale mi by to vadilo. Když nic jiného, tak si neumím představit svůj sexuální život i u mladšího dítěte, natož u 12leté slečny. A není to jen o tom ,ale obě strany potřebují soukromí.
Podle mýho to moc normální není.
Za normální osobně ani moc nepovažuju svojí švagrovou, která je rozvedená a má 3plus 1 a beztak spí s 8letým synovcem na manželské posteli. Taky si ráda s holkou pospím, ale jen výjimečně (nemocná, vánoce, když je manža pryč jen na jednu noc). Za prvé sma pak spí špatně a za druhé se bojím, aby si nezvykla.
G
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.06 09:58
Ještě není to způsob žárlení? Na švagra? Ale asi ne, když se to odehrává i jinde a zrušila mažoretky. Kdyby to bylo jen doma, tam bych klidně na žárlivost v:,–(ila. Bránění vlastního území.
Ale to je jiný případ
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.06 10:04
Jo brácha žije ( ještě se nezvali) s paní s dítětem, ale jestli o tom spolu nějak mluvili nevím, myslím si, že jo. Většinou jsou tu všichni a před Ájou to probírat nechci. Vždycky jsem to brala, že je maminčin mazánek, ale po včerejšku mám prostě dojem, že je to něco horšího. Vím, že spousta dětí spí s rodiči, o to mi ani tak nejde, ale lekla jsem se toho, v jakém byla stavu. Já měla jako dítě taky noční můry a někdy jsem se bála sama v pokoji ( ale to jsem byla určitě menší), jenže ona není schopná spát nikde, ani když tam není sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.06 10:30
ahojky NIKKO, tak ja teda nevim, ale vzdy kdyz ctu takoveto veci, napadaji me samozrejme ty nejhorsi situace-jako je zneuzivani.jak to bylo driv,ta pritelkyne mela manzela proc nejsou spolu,chtelo by to vazne zjistit, jestli tak spoavala vzdycky nebo az pozdeji najednou-jestli odjakziva tak si to nejspis zavinili sami, ze to dovolili,ale jestli treba najednou, tak by v tom mohlo byt neco vic a kdo vi ceho se boji.fakt myslim hned na nejhorsi.tak snad to nebude tak vazny.ale urcite to proberte.ve 12 se bat byt nekde pres noc je uz dost divny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.06 10:41
Fíha, to je rozhodně na psychologa. Čím dřív, tím líp, přesněji řečeno, už je dost pozdě. Asi to bude spíš hysterie než nějaký druh fobie, buď jak buď se to řešit musí. Jedna věc je, když trvá na tom, že doma bude spát s nimi, druhá, že kvůli tomu odmítne i věci, které ji baví.
Je možné, že z toho „vyroste“, ale je také možné a dost pravděpodobné, že místo spaní u rodičů se problém, který má, přetransformuje v něco jiného, v jiný druh nežádoucího chování nebo návyků.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.06 11:39
Nemám s tím žádné zkušenosti, ale žárlivost to být může. A to i v případě, že nechce spát jinde…důvod: nechce mamku nechat o samotě s tvým bratrem…třeba se bojí, že by jí tak mohla ztratit…ale to jsou jen laické domněnky…co my víme, co se děje v dětských hlavičkách
Určitě bych byla pro psychologa - dětského poradce
Vím ale jak je těžké říci rodičům, aby s dítětem k psychologovi zašli…
Bavila jsi se o tom s její mamkou?
Klára
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Radina
2.8.06 13:08
Řekla bych, že první krok je promluvit si o tom s ní. Navodit situaci, kdy bude ochotná se ti svěřit, jsi přece teta, blízká osoba. Zašla bych s ní sama do cukrárny, na kolotoče, nebo na koupák, přeptala se jí na kluky, spolužáky, na holčičí záležitosti, šminky, zpěváky…aby cítila důvěru a třeba se ti pak podaří stočit řeč i na její problém se spaním jinde než v ložnici s dospělými, nebo o tom začne mluvit ona sama od sebe. Neodvažuju se ani usuzovat co ji trápí, může to být cokoliv. Já měla fóbii z dinosaurů, pak že nám pod schody bydlí rodina strašidel a bez kouzelného zaklínadla bych se prostě nedostala přes schodiště do bytu!!! Mmch, ti dinosauři mne dokážou rozházet ještě teď po třiceti letech.
Usuzuju, že je to fobie, panický strach z čehokoliv, ale určitě bych to nenechávala „uležet“ ale řešila bych to, protože jí to narušuje závažně do života, viz to, že se odhlásila z mažoretek. Co pak třeba školní výlety? Lyžák? Rozhodně byste s tím měli něco dělat, přinejmenším dovést její rodiče k tomu, že to není normální situace.
Držím vám pěsti aby to bylo rychle vyřešeno a neteřinka si u vás užila hezké prázdniny.
- Citovat
- Upravit
2.8.06 13:39
Moje sestrenice mela neco podobneho, ale fakt jen vzdalene a proti vam to nebyl problem, ale prktina.
Teta mela dve starsi deti a pak po dlouhyh letech jeste Ladusku. No a kdyz jim to s manzelem prestalo klapat, spala teta v obyvaku a Laduska s tatinkem v loznici v posteli. Bacha, rozhodne neslo o zneuzivani. jen ji naucil spat s dospelym v posteli. Kdyz se rozvedli, spala s ni teta. A nebo ji hlidala babicka a s tou spala taky. Pamatuju si,ze jako miminko na chate se pokazde uplakala ke spanku, potoze tam s ni nespali.
No ale tak kolem 13ti let ji teta taky vysoupla. Byl to boj, ale zvladli to.
Tohle podle me bude problem hlavne svagrove. Ta ma duvod, proc to nechce resit nebo proc ji to prijde normalni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.06 14:03
Kamoška měla něco podobného, ale ta jejich malá tedy teď sedmiletá slečna má občas i noční děsy, řekli jim, že je to zaviněno prý i porodem a řeší to práškama a hypnozama u psychologa jednou za měsíc. Ta terapie trvá už skoro rok a o hodně se to zlepšilo, malá už nevyžaduje aby s ní někdo usínal a spal celou noc, spí konečně sama v pokoji a oni sami v ložnici - podotýkám, že si ji nemohl vzít na spaní ani tatínek ani babička s dědou bydlící o patro níž..........možná je to u vás něco jiného............Jitka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.8.06 14:38
Ahojka Nikko já bych rozhodně šla za psychologem. Protože když se bojí i u Vás (kde teda není švagr - abychom tohle vyloučily) a na soustředění (nebo kdekoliv jinde), tak může jít o fobii (spíš než o závislost na dopělém). Já měla a mám fobii ze sklepa takovou, že tam prostě nikdy v životě po setmění nepůjdu (naštěstí jsme ten dům prodali). Nikdy bych tam nešla, protož je to (nelogicky!) strašně nebezpečné. Pokud si s holčinou zajdou k psychologovi tak za A. nic za to nedají, za B. vyřeší to a za C. nebudou mít žádnou nálepku jak si leckdo myslí - hele ten chodí k psychologovi - ten není normální 
Já pracovala na psychiatrii (nebo pracuju dál - mateřská) a tenhle postup bych zvolila poté co by moje veškeré rozumové snahy zklamaly. Hodně štěstí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.8.06 17:33
Ahoj,
ja bych se chtela zeptat, zda ma Tvuj bracha s jeji mamkou jeste dite, nebo zda je holka jedinacek. A pokud dite je, kolik je mu a kde spi.
Jana
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
