Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak proč tam chodíš proboha, prostě to tak máš no, je na to snad nařízení? Já zase nevylezu na žádnou věž, kde nejsou plné schody (je skrz ně vidět).No tak prostě zážitek těch co se nad tím rozplývají nemám, mám třeba jiný, klepat se v nervech, že to někdo nechápe? ![]()
@alun-ka vsak tady rikam, ze uz tam nepujdu, ze mi to nedela dobre
o žádném nařízení tady nemluvím. o co vám jde? jen se ptám, zda nekdo neví, cim to může byt, kdyz mi to v dětství nevadilo a z niceho nic tedka ve velké míře ano
nebo jestli to nema podobne, tot vse ![]()
Možná s tim máš zkušenost z minulého života. A mimochodem na toboganech už byly i nějaké hodně ošklivé smrtelné nehody. Myslim, že je přirozené, že se bojíš. Já se na toboganech uplně extra nebojim, ale zase mám jiné strachy. Každej má něco.
Napsala jsem ti to, že to mám podobně byť s něčím jiným, taky nevím proč, nemám zlý zážitek nebo tak, prostě se člověk něčeho bojí a je to tak, i kdyby se tomu druzí udivili. Jo dá se třeba hecnout, překonat to, ale proč, sama píšeš co to s tebou dělá. Ale nejde mi o nic, myslela jsem to dobře.
Máš klaustrofobii. Já taky tobogany nesnáším a když tam jdu s dítětem, tak to vyloženě odtrpím.
@Anonymní píše: Více
Ja si do 24 let uzivala adrenalinove atrakce na pouti, uplne jsem se tetelila radosti, kdyz jsem z dalky videla ty ohromne blikajici atrakce. A najednou jsem ve 25 letech zjistila, ze jsem se zacala bat a ten strach mi uplne zkazil zazitek z „letani“ vzduchem, dnes se na takove atrakce divam z uctive dalky a trnu, ze na ne deti budou postupem casu chtit. Rikala jsem to v te dobe starsi kolegyni a dodala jsem, ze asi starnu. A ona mi rekla, ze to neni starnuti, ze jsem jenom zmoudrela. ![]()
Na toboganech jsou hlavne deti a mladi lide. Duchodce ve vetsim poctu tam nepotkas, ti lezi v horke virivce.
Asi drtiva vetsina dozraje k jakesi nechuti k adrenalinovym zazitkum, jen tobe se to stalo o neco drive.
Já bych řekla, že člověk se s věkem stává zodpovědnější a taky má víc zkušeností, i s tím špatným a je víc opatrnější, někdy i úzkostnější ![]()
Já to mám s tobogány dost podobně, jen už je mi o dost víc než tobě. Naposledy jsem viděla video obřího tobogánu na výletní lodi, jak se v jedné zákrutě paní zasekla a nemohla ani tam, ani zpátky a od té doby je mi hrozně jen na tobogán někde koukám ![]()
Naštěstí se bez něj člověk v životě obejde ![]()
Já mám to stejné s horskými dráhy. Teda v životě jsem na žádné nebyla
ale stačí mi vidět video, jak na tom lidé jedou… Ty sešupy zvrchu dolů… Je to jakoby padali. Fakt je mi z toho až úzko. Ale já mám i strach z vypadnutí z okna a často se mi o tom zdají sny.
Mě vadí jen, když je v tobogánu tma, že nevím, co bude, ale jinak to dávám
Jako malá jsem zbožňovala jízdu tunelem v autě. Líbilo se mi to. Od asi 13 let zavírám oči a je mi to strašně nepříjemné. Jinde problém nemám jako třeba výtahy nebo uzavřené prostory.
@Anonymní píše: Více
Jako mala jsem milovala lanovky, vyhledy ted se bojim fest, takze je to asi normalni.
Podle mě je to normální s věkem.
Zamlada jsem jezdila na koni, dneska už mám blbej pocit i v kroku ve westernu.
Do tobogánu bych nevlezla.
Nemeju ani okna v paneláku.
Do lanovky taky se sebezapřením.
Naštěstí nic z toho už nemusím
takže bych se tím ani netrápila.
Neboj, nejsi jedina
nez jsem mela deti, tak vsechno v pohode a ted taky uz vsechno nesnesu - lanovky, vystupy na veze… mam uz o sebe proste strach a o decka taky. Co se tyce tech toboganu, tak tam se bojim, ze se tam zaseknu a nekdo dalsi me sejme. Tezko se z toho vystupuje, ze.
Mně taky vaděj. Ten tubus je hodně nepříjemný. Přistupuju k tomu ale jinak a snažím se tyhle hloupé strachy překonat a odstranit. Celkově jsem bohužel úzkostná a nechci se tomu poddávat. Jednu z úzkostí jsem už tímto způsobem úspěšně odstranila a pracuju na další. Není to hned, ale jde to a ve finále je to docela sranda.
Ahoj lidi,
ma někdo z vás take strach/fobii z toboganu v bazénech a aqaparcich? ja jsem jako dítě (cca od 6ti do cca 15) s tim téměř žádný problém neměla. ale poslední dobou mam z toho úplný strach.. rok zpět jsme byli s kamarády a to uz jsem se cítila zvláštne.. ted naposledy, tri týdny zpět jsme byli s rodinou a mne se udělalo uplne úzko z toho, ze bych tam mela nastoupit.. nechtela jsem, ale cela rodina me přemluvila, at to teda aspon jednou zkusim.. a rikam vam, ze to bylo naposled!! jen jsem tam nasedla a rozjela se a takovou úzkost jsem v životě neměla.. bylo mi opravdu zle, chtělo se mi brecet, nehorázně úzko.. už na to nikdy nepůjdu
(chci ještě podotknout, že otevřeně “skluzavky” mi nějak extra nevadí, to je v pohodě..
mám zvláštní otázku
nevíte tedy, čím to může být? čím je to způsobeno? nyní mi je 20, jako malá jsem neměla problém