Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Mám doma to samé, včetně toho, že sám v pokoji se bojí. Ty jeho zvuky mi taky dost vadí. Ale teda u čtení ty zvuky nedělá, to je snad jediná činnost, u které je v klidu. Je ve 4.třídě a dosud to nepřešlo.
@milwinka píše:
Mám doma to samé, včetně toho, že sám v pokoji se bojí. Ty jeho zvuky mi taky dost vadí. Ale teda u čtení ty zvuky nedělá, to je snad jediná činnost, u které je v klidu. Je ve 4.třídě a dosud to nepřešlo.
On teď určitě nečte. Co dělá, nevím. Pokud mě uvidí, tak na mě začne mluvit. Od pěti do sedmi jsme měli čas pro sebe. Teď si má číst a já likviduju nepořádek v kuchyni.
@Anonymní píše:
On teď určitě nečte. Co dělá, nevím. Pokud mě uvidí, tak na mě začne mluvit. Od pěti do sedmi jsme měli čas pro sebe. Teď si má číst a já likviduju nepořádek v kuchyni.
A on je jedináček? U nás se to trochu rozprostře, hodně mluví na bratra, taky na tatínka, hodně času tráví venku, takže se to celkem dá… v opačném případě bych asi už skončila na psychiatrii…
@milwinka píše:
A on je jedináček? U nás se to trochu rozprostře, hodně mluví na bratra, taky na tatínka, hodně času tráví venku, takže se to celkem dá… v opačném případě bych asi už skončila na psychiatrii…
Mně nevadí mluvení. To přežiju. Mně vadí ty zvuky a ty vydává jen tak.
Má sourozence, co je v těžké pubertě, zalezlý v pokoji a odmítá se s ním vybavovat.
@Anonymní píše:
Mně nevadí mluvení. To přežiju. Mně vadí ty zvuky a ty vydává jen tak.
Má sourozence, co je v těžké pubertě, zalezlý v pokoji a odmítá se s ním vybavovat.
Mně hrozně vadí, když ten můj vydává ty zvuky zrovna když dělám s mladším dítětem úkoly… To nás samozřejmě ruší. Je to hrozný a do jiného pokoje taky nepůjde, protože se bojí. Ale už jsem přišla na to, že když mu dám knížku, ať si čte, tak pokud ho knížka fakt chytne, tak u toho vydrží v klidu, hezky potichu. Takže hodně půjčujeme knížky z knihovny. Ale ne každá ho zaujme. A taky si knížku nikdy nezačne číst sám od sebe, musím mu ji takto vnutit, abych měla klid na školní přípravu mladšího dítěte. Ale jinak přes den si většinou hrajou spolu a u toho už normálně mluví, např. si hrajou nějaké scénky s panáčky. Pak ještě někdy vydává zvuky, když už je unavenej, přetaženej.
Tak pokud nemá nějakou diagnozu, tak mu to fakt v jeho věku nestačí vysvětlit? Na druhou stranu nechápu, co tobě na tom vadí… každopádně kdyžtak zkus špunty do uší.
Jako zcela vážně ale
@Tosidelassrandu píše:
Tak pokud nemá nějakou diagnozu, tak mu to fakt v jeho věku nestačí vysvětlit? Na druhou stranu nechápu, co tobě na tom vadí… každopádně kdyžtak zkus špunty do uší.Jako zcela vážně ale
Několik let každý den několik hodin. Opravdu je to náročné.
Chlap má dny, kdy raději odjede, protože to taky nedává.
Vysvětlím, odkyve a za chvíli to je stejné. Pak brečí, protože mu je líto, že jsem naštvaná a zlobím se. Teď usina a u toho zase vrčí.
@milwinka u nás si už nehrají. Aktuálně spolu moc nemluví. Když byli takto malí, tak ano, ale jak je první v pubertě, tak už to nefunguje.
Tak ho vezmi k doktorovi na nějaké vyšetření. Tohle, co popisuješ, podle mého není normální chování dítěte. A pokud kvůli tomu chlap odjíždí, tak ať se taky nechá vyšetřit. Na děti jste dva.
@cukýnečka píše:
Tak ho vezmi k doktorovi na nějaké vyšetření. Tohle, co popisuješ, podle mého není normální chování dítěte. A pokud kvůli tomu chlap odjíždí, tak ať se taky nechá vyšetřit. Na děti jste dva.
Ano, podle tvého. Takže nemáš zkušenost. ![]()
Neodjíždí každý den, ale tak jednou do měsíce si jede odfrknout na celý den na chalupu, kde je klid. Většinou jezdíme všichni, ale občas toho má dost, tak nás nechá doma a jede sám.
Já zase jdu s kamarádkama na babinec ![]()
@Anonymní píše:
Ne.
A máš to potvrzené? Protože tohle opravdu není normální chování školáka.
@terien píše:
A máš to potvrzené? Protože tohle opravdu není normální chování školáka.
Mám to potvrzené.
To nevím, jak moc to není normální, v okolí máme několik podobných kluků.
Ale většina z nich se zvládá uklidit do svého pokoje a hlučet tam.
Myslíte, že se dá naučit velmi hlučné dítě, aby bylo aspoň chvíli ticho? Jak? Kdy to přešlo vaše děti? Myslím tím opravdu děti, co byly hlučné.
Od rána do noci vydává nějaké zvuky. O víkendu jsem to schválně počítala a v sobotu 8 hodin vydržel vydávat zvuky jako zbraně, výbuchy, zvukové efekty k pohybu a stroje. Kromě toho samozřejmě zpíval, mluvil, ptal se. Mluvení, zpívání neřeším a chápu, ale ostatní zvuky jsou pro mě neskutečně obtěžující.
Zavíráme ho do pokoje, ale vydrží sám 5 minut a je u nás, že se bojí. Chce minimálně otevřené dveře. Když se zavřu já, tak otevírá u mě. Vysvětlujeme, opakujeme… Mám pocit, že bych mu musela zaslepit pusu lepící páskou.
Nebo aspoň jak se hodit do klidu? Dneska jsem na něj už řvala, že půjde na víkend k babičce, abych měla chvíli klid. Když mě po čtení knížky mazlil, tak se mě ptal, co bych chtěla a jak jsem byla naštvaná, tak jsem jen odsekla, že půl hodiny klidu.
Teď je u sebe, teoreticky si má číst povinnou četbu, ale slyším zase zvuky.
U domácích úkolů vrčel, a pak mi řekl, že dělal cirkulárku