Hyperaktivní agresor

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
49159
29.9.15 16:57
@Msip píše:
Proboha neblázněte, nechci žádné střety, žádné potrefené husy, prosím vás, buďte objektivní a pište jen ty, co mají k danému tématu co říct. Fakt by mě zajímalo, jestli má někdo podobný problém nebo zkušenost a jak se to vyřešilo. Hlavně v té školce. Díky…

už jsem ti psala hned v prvním příspěvku… pokud se chceš ještě na něco zeptat, ptej se

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
11117
29.9.15 17:23
@Msip píše:
Simona 1235…Hm, my nemáme další děti, ani nemůžeme, ale nemyslím, že je to rozcapenec…Když je s námi, je i na návštěvách v pohodě. V ulici bohužel děti stejného věku nemáme, takže je hodně odkázaný na nás a právě na ty návštěvy. Každopádně jednou se mi v dětském koutku, takovém tom hlídacím, v nákupních centrech stalo, že ho vyhodili za agresi.

a sledovali jste ho nekdy z povzdali, jak se chova mezi detma, kdyz si mysli, ze tam nejste? umi navazat kontakt? umi si zacit hrat? co vyprovokuje tu agresi?
ono je asi treba prijit na to, jestli agresi resit problemy (nekdo mu veme hracku, predbehne ho atd.) - pak se musi naucit resit to jinak. nebo jestli treba neumi navazat kontakt a tak proste prijde a baci nekoho.
tech moznosti je hodne a je to uplny zaklad prijit na to v jake situaci a proc je agresivni.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
49159
29.9.15 17:29
@Ali-Ali píše:
a sledovali jste ho nekdy z povzdali, jak se chova mezi detma, kdyz si mysli, ze tam nejste? umi navazat kontakt? umi si zacit hrat? co vyprovokuje tu agresi?
ono je asi treba prijit na to, jestli agresi resit problemy (nekdo mu veme hracku, predbehne ho atd.) - pak se musi naucit resit to jinak. nebo jestli treba neumi navazat kontakt a tak proste prijde a baci nekoho.
tech moznosti je hodne a je to uplny zaklad prijit na to v jake situaci a proc je agresivni.

přesně tak… souhlasím do puntíku

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
brko
29.9.15 18:19

Dočetla jsem pouze k výprasku, pohrozeni dětskym domovem a odvozu do lesa. Na víc nemám sílu, bojím se, co bych se ještě dočetla. I kdyby moje dítě bylo sebevětší hajzlik, NIKDY bych ho neranila takovým způsobem jako vy. Hnus.

  • Citovat
  • Upravit
7009
29.9.15 19:13

A neni to tak, ze doma skacete, jak dite piska, dite nema duvod se chovat spatne a proto to vyleze jen kdyz by se melo prizpusobit v kolektivu? Rodice milujici sve dite opici laskou vetsinou nejsou schopni objektivne posoudit chovani sveho ditete ani to, jestli oni sami se chovaji normalne.

Ja osobne bych se snazila o nacvik vzorovych situaci. Stejne, jako se dite uci zdravit, dekovat, myt ruce po zachode, tak se muze naucit v typizovanych situacich reagovat podle spravneho vzoru, aniz by detailne chapalo, proc to dela. Zacala bych s temi uplne nejprimitivnejsimi, ruzne bych prohazovala role. Uznala bych to, ze muze citit vztek, zklamani a jine neprijemne emoce, ale zaroven bych upozornila, ze spousta lidi toto citi a respektuje urcita pravidla.
Pokud to delate, tak me vic nenapada, nejsem psycholog, jen abych nezustala jen u sveho sokovaneho vykriku.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1128
29.9.15 20:18

Mám sice menšího synka (4 roky) a ten zase ve školce svatej a doma poděs. Mladší sestru bil a dělal naschvály. Pomohlo dohlížet na jejich hry a interakce a korigovat je, ukázat mu, jak se to dělá správně. Nerikat, co nemá dělat, ale co ma dělat. Jako třeba místo kriceni „Neber ji tu hračku“ spis říct a ukázat „Bez za sestrou a hezky ji popros“ atd. A chvalit a chvalit. Popripade si promluvot, jak se to dalo vyresit jinak. Trvalo to dloooouuuho, ale začíná to nést ovoce. Držím palce, at najdete cestu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12072
29.9.15 23:07
@jdukolem píše:
ty seš fakt mimo… na to se nedá nijak normálně reagovat
hlavně že umíš soudit jak to mají matky agresívních dětí a nejlepší na agresi je další agrese, protože to bití je.. nesmíš bít jiné děti - flák mu ji.. řešení na světě..
to si fakt nemáme co říct a nezlob se dohadovat se s anonymem fakt nebudu, když se stydíš za to co píšeš- nepiš ;)jinak pokud umíš číst tak moje dítě k agresivitě nikdy neinklinovalo..ale má poruchu pozornosti a diagnostikovanou hyperaktivitu - tak jo to z něj vymlátím a bude 8)

Za pár příspěvků jsi mi už 2× napsala, že jsem fakt mimo a že sem nemám psát. Přijde ti, že umíš argumentovat a diskutovat? „ty seš fakt mimo… na to se nedá nijak normálně reagovat“ to ti přijde jako argument? Já jsem, jak se na to ptala zakladatelka v úvodním dotaze, ta z „druhé strany“. Jsem matka mláceného dítěte. Matka, co zažívá, že jí večer doma zoufalé dítě brečí, protože mu někdo ubližuje. Nikomu bych nepřála to zažít. Mám hrozné výčitky, že jsem tomu nedokázala (přes velkou snahu) zabránit. Můj manžel je na tom stejně. Tohle agresivní dítě to nedělá z nějaké bezmoci nebo neschopnosti komunikace, ono se tím prostě baví. Vyhlédlo si oběť a baví ho to víc, než jakákoliv jiná aktivita. Takže se „téhle činnosti“ věnuje kdykoliv se k našemu dítěti přiblíží. Jeho rodiče to neřeší. Je jim to tak nějak jedno. Asi ne úplně, ale ne zase až tak moc, aby to nějak důrazněji řešili. Proto je mi velmi sympatické, že zakladatelka se to nějak řešit snaží (opět zdůrazňuji, že to neznamená, že se všemi jejími metodami souhlasím). A chápu, že rodiče, kteří nejsou totální sobci, musí chování jejich dítěte dohánět k šílenství a jsou ochotni vyzkoušet témě cokoliv. Rodiče toho dítěte, co o něm píši, to vždycky okomentují něčím jako " ale broučku, to nemůžeš". :zed: :zed: :zed: Tohle dítě řídí celou jejich rodinu. Doma všichni skáčou, jak ono píská, jenom aby od něj měli pokoj. Není to žádný chudáček, co neví, co se sebou. Je to malý tyran. A já jenom nechci, aby tenhle tyran měl za oběť moje dítě. A ne, není to tak že se za své názory stydím. Je to pro Tebe asi těžko pochopitelné, ale je to pro naši rodinu dost bolavé téma.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
614
30.9.15 06:00

Anonymní" Mě by zajímalo, jak ten problém řešíte vy. Nevím jak steré máte dítě, ale pokud vbe školce, tak nejde trvat na vyloučení dítěte? Nesnesla bych, aby někdo ubližoval mému.
Pokud je už ve škole, tak bych si snad na něj někde počkala a seřezala bych ho sama.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
brko
30.9.15 07:42

@VitHan a pak by seřezala tebe jeho máma, jeho mámu asi tvůj manžel?,tvého manžela její manžel,…no super řešení.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
30.9.15 08:20

@VitHan 4 roky. Ve školce to bohužel není, to bychom trvali na vyloučení, pokud by nám nevyhověli, tak bychom radši dali dítě do jiné. Řešíme to tak, že se snažíme omezit kontakt na minimum (což úplně nejde) a pokud se tomu nedá vyhnout, tak se s mužem střídáme, kdo drží hlídku. Rodiče malého agresora nesledují, my musíme. Je to velmi vyčerpávající. Agresor to ví a neustále nás vyhledává očima. Většinou, když zjistí, že se díváme, tak toho nechá. Když ne, tak ho okřikneme. Snažili jsme se na to upotorňovat i jeho rodiče, ale nemělo to cenu. Jen je to obtěžovalo. :zed: Ale bojím se, že za 2 roky už mu to bude úplně jedno. Dost často se nám to uhlídat nepovede. Třeba si děti zalezly pod stůl a tam si hrály. Agresor okamžitě naše dítě chytil za vlasy a třiskl mu hlavou o dlaždice.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
30.9.15 08:24

@brko Super, tak to podle tebe není řešení, tak ale napiš, co by konkrétně v našem případě podle tebe pomohlo. Byla bych za nějaké řešení moc ráda. Já žádné nevidím. :,( Kdykoliv jsme s agresorem v kontaktu, tak jsme pak opravdu hodně psychicky unavení. A o našem dítěti ani nemluvím, to jen spí a spí. O zhoršení jeho chování ani nemluvím.

  • Citovat
  • Upravit
18
30.9.15 08:37

Zdravím, omlouvám se, včera jsem již vyčerpala přidělenou dávku komentářů pro Nováčka :)
brko: Asi byste se divila, kolik rodičů dojde až do takového extrému, protože už prostě nic nezabírá. Každou chvíli slyším kde koho, že jim rodiče vyhrožovali dětským domovem. Kamarádka, co hodně pracuje s lidmi mi zase říkala, že poslední dobou slyší poměrně často, že někdo odvezl dítě do lesa, protože zlobí…Ano, je to hnus, ale bezmoc je bezmoc. Na vaše děti zřejmě něco platilo, tak mi poraďte co, budu za tu radu ráda.
Ali-Ali, Jdukolem: Jo jo, občas jsem někam zalezla, aby mě neviděl, ale nic opravdu závažného jsem nikdy neviděla. On je většinou takový, že začne děti ponoukat k nějaké činnosti, je to za chvíli přestane bavit a jako s prudičem, si s ním přestanou hrát, samozřejmě ho to mrzí, ale není vzteklý, většinou se nějak snaží zapojit zpátky a už je to většinou špatně. Nebo chce něco půjčit, poprosí, samozřejmě mu nikdo nic nepůjčí a tak jim třeba vynadá, nebo do někoho strčí, ale nikdy ne nějak agresivně, ale děti prostě pláčou a je vymalováno. Jenže nedávno jsem ho načapala u kamarádky s ročním prckem, jak ho obchází a jako mimochodem ho chytí kolem krku - což mu v první třídě dělal jeden kluk, co vypadal, že ho má asi celkem rád a nakonec jsme zjistili, že ho moří…dělá to stejně :( Vypadá to jakože hezké, ale je to přitom lehce zákeřné :( A potom ještě jednou, odvezl ho na autíčku, zavřel se s ním v pokoji a když jsem nenápadně přišla, lehce mu šťouchal autíčkem do obličeje a malej couval a couval (fyzicky mu nijak neublížil, ale tohle se mi opravdu jako hra nelíbilo) v tom jsem zakročila, řekla, že takhle se s nikým nehraje, potom jsme to ještě rozebírali a náš tvrdil, že kamarádovi nechtěl ublížit. Jenže já mu moc nevěřím :( Jak si hraje ve skutečně velkém kolektivu, to opravdu nevím.
Nácvik vzorovek bychom zkusit mohli, jenže on moc dobře ví, co je dobré a co ne. Co se dělá a co se nedělá. Já se prostě bojím, že v něm je něco špatně :?
Bibi239: Nejsme opičí rodiče, nebo si to nemyslím, myslím, že jsme poměrně racionální a nesnažíme se mít klapky na očích. Nás opravdu poslouchá, neděláme všechno podle něj a nedostává cokoliv, co si zamane. Samy jsme nikdy nic jen tak nedostali, vyrůstali jsme oba jako samorosti a stejně tak nedáváme ani malému nic jen tak, kdy si pískne. Zrovna včera, přišla jsem pro něj do školky, zrovna se chystali ven. On seděl na zemi, ani tepláky si nesvlékl a dělal kočičku. Paní učitelka nad ním stála a hned :„No koukněte se maminko, co on tady dělá…“ Velcí kluci už byli oblečení, prckové samozřejmě vůbec. Takže jsem hned ve dveřích řekla: „Teda, to jsi ostuda, co to děláš? Vždyť se umíš oblékat, však nejsi mimino? Koukni se obléknout a přestaň se prosím předvádět.“ A do vteřinky byl oblečený. Ještě jsme pomohli pár prckům, aby věděl, že by jim měl také pomáhat a učit je a šli jsme domů. Ještě po cestě jsem mu říkala, že už je velký kluk a měl by být oblečený jako první, nebo aspoň hned po neustálém soupeři Jiříkovi, že to přece nevadí, že bude až druhý. Ale že se mi vůbec nelíbí, že tohle ve školce předvádí. A že by měl samozřejmě ukazovat menším dětem, jak se to dělá správně. Slíbil, že to tak dělat bude, ale upřímně, silně pochybuji. Prostě v té školce fungovat nebude :( A to je další, já si nemyslím, že je na asistenta, prostě potřebuje autoritu a tím to začíná a končí.
Co se kroužků týče, chodí na Capoeiru, kdo neví, než mě začne napadat, že je to bojový sport…Není, je to téměř bezkontaktní bojový spíš tanec, kdy spolu dva soupeří, ale nijak si nesmí ubližovat. Hrají přitom na různé hudební nástroje:). Aby pochopil, že ač v souboji, není třeba nikoho atakovat. Ještě přemýšlím o floorballu, tam jde zase o tým, ale nechci ho přetěžovat. V tomhle bych ho ráda nechala rozhodnout samotného.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
18
30.9.15 08:46

Anonymní: Tak to doufám, že ten náš snad až takový zákeřňák není. Ale i my měli takové příbuzné a dokud se nesklidnili, prostě jsme se s nimi nestýkali. Nám to nikdy nebylo jedno, hlídku vždy držíme my. Jenže potom nás zase všichni okřikují, ať malého neokřikujem, že to jsou děti, a že si to vyřídí. Další taková super rada: tak teď to neřeš, on z toho vyroste apod. Opravdu se snažíme i předcházet tomu, aby menší neučil žádné blbosti, ale samozřejmě ho nejvíc baví lezení po barelech, hopsání po kládách, házení kamínků…Jsou to klukoviny, ale ty děcka si můžou ublížit a zase to bude na nás a na naše nevychované dítě :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
30.9.15 09:09

@Msip Tak tu ruku kolem krku známe velmi dobře. Naše dítě škrtí pravidelně. :,( Napadá mě, co navrhuje tvůj muž? Chlapi si s takovýmhle druhem chování často umějí poradit lépe, než maminky. Oni jsou na agresivitu nějak lépe vybavení a řeší to svým chlapským způsobem. Moc dobří v tom bývají chlapi trenéři. A co na to řekla ta psycholožka?

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
30.9.15 09:13

@Msip A vážně si nemyslím, že jsme to my, kdo by se měl zklidnit. ;-) Chápu, že poslouchat furt ty samé hrozné věci o svém dítěti je nepříjemné, ale není to důvod, aby bylo naše dítě mlácené.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna pediatra

Ikona - Jiří Havránek

Mudr. Jiří Havránek