Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Hypersenzitivní/přecitlivělé dítě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
6.5.19 15:08
Neco se o tom pise v knize „Specifika smysloveho vnimani u autismu a Aspergerova syndromu“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
Anonymní
6.5.19 15:18
@luci.no díky. Autismus nikdo nevyloučil a ani nevyloučí. Podle pediatra je naprosto v pořádku a pokud si přečtu specifikaci autismu, to by ho měl každý. 
Autistů znám pár osobně a můj syn mluví v květnatých větách, nevyžaduje stereotypní činnost, je normálně kontaktní, má oční kontakt…proto ho přece nebudu nahánět k psychologům.
Anonymní - no, mě by to taky nenapadlo, ani to nejspíš řešit nějak markantně nebudu, jen jsem si říkala, že ta hypersenzitivita by na něj přesně seděla. Pravděpodobně je to prostě nějaký povahový rys - dneska už je diagnóza na všecko. 
- Citovat
- Upravit
6.5.19 15:30
Jeden můj syn je také velmi citlivý na dotek - např. nesnese vzít do dlaně namazaný chléb nebo koláč. Nesnese například lepkavé, pocukrované nebo mastné jídlo, kterého by se měl dotknout rukou. Musí na to mít ubrousek a pak se ještě myje.
Citlivý je na hluk, ale ne například na hudbu, tu má rád a nevadí mu ani její větší intenzita.
Oční kontakt nemá rád u lidí, které nemá rád nebo je dobře nezná. Mně se během své řeči celou dobu dívá do očí. Není navázán an žádnou jedinou hračku, se kterou by i spal, ani na žádnou jedinou činnost, nementoruje a neopakuje žádnou přímou řeč, takže podle mě je to normální dítě, které má své zvláštnosti.
Dětský psycholog neurčil u něj žádnou vadu, natož autismus nebo AS.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.19 16:39
Je k tomu literatura
https://www.kosmas.cz/…itivni-deti/
Pokud zvládáš číst v angličitně, tak toho je výrazně víc - tyhle patří k fakt slušným
https://read.amazon.com/kp/embed?…
https://read.amazon.com/kp/embed?…
https://read.amazon.com/kp/embed?…
V principu potřebuješ tlumit zdroje úzkosti a posilovat jemně odvahu, umožnit co nejvíce prožitků reálného úspěchu a zároveń ale držet hranice. A nebrat to jako vadu, ale jako něco co může přinést spoustu pozitivních věcí, jakkoliv to je život pro citlivé lidi složitý.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.5.19 17:11
Je to normální, prostě všechno hodně vnímá a ví, co mu vadí. Časem se s tím naučí pracovat, ale je potřeba to respektovat a nesnažit se to násilím potlačit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.5.19 15:28
Na hypersenzivitu tvořím kurz. Je pro ty, kteří jsou hypersenzitivní, nebo pro rodiče hypersenzitivního dítěte, aby ho lépe pochopili a pomohli mu hypersenzivitu rozvíjet. Třeba vás to bude zajímat. 
edit adminem - umazána reklama
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.3.23 14:44
Máte někdo doma starší hypersensitivní dítě? Kolem 9-10 let? Jak to s nimi vypadá?
U nás vadí vše možné. Musí nosit o 2 čísla větší oblečení, protože to jinak všude škrtí. Věčně nemá ponožky, protože jsou nepříjemné.
Hodně velký problém je hluk.
Na spaní musí mít klapky, protože vadí jakékoliv světlo.
Každý prožitek zpracovává delší dobu, budí se v noci, večer hůř usíná.
Existují nějaké knížky, kde jsou rady, jak s těmito dětmi pracovat?
Případně jsou nějaké terapie?
- Citovat
- Upravit
31.3.23 00:15
@Anonymní píše:
Nedávno jsem v nějaké diskuzi narazila na pojem hypersenzitivní dítě, nepodařilo se mi o tom moc dohledat, třeba mi tu někdo dokáže poradit. Jedná se o téměř tříleté dítě, u kterého pozoruji přecitlivělé smyslové vnímání. Přisuzovala jsem to období vzdoru a nějakému konzervatismu/povaze/bojácnosti. Ale pak mě napadlo, že to může být i ta zvýšená citlivost a třeba s tím půjde pracovat a nějak mu ty smysly „otupit“. Ano, bývá to jeden z projevů autismu, o autismus se ale u něj nejedná. A nejsem matka hysterka, nepotřebuji mu omlouvat psychologickými diagnózami jeho vrtochy, ale stylem „nechceš jíst - nejez“ s ním jednám do teď a sklízím nula úspěchů, tak to zkouším řešit jinak.
- Syn nesnese špinavé ruce, nechytne na plastelínu, hlínu…písek/kamínky v botách musí okamžitě vytřepávat.
- Hluk (sekačka, pila, vysavač, motorky) u něj vyvolá naprostou hysterii.
- Prakticky nic nejí - vysledovala jsem, že jí jenom „hrubé struktury“ - suché pečivo, ovesnou kaši, smažené v trojobalu, suché těstoviny.
Nejsem typ, co by rád běhal po doktorech, takže, nesetkali jste se tím někdo? Nemáte nějakou radu nebo důvěryhodný zdroj, kde se o tom dozvím víc?
Jakpak to s chlapečkem dopadlo? Jste můžu poprosit o soukromou zprávu.. mám stejný problém u 4leteho syna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.3.23 15:05
@Veri.sta píše:
Jakpak to s chlapečkem dopadlo? Jste můžu poprosit o soukromou zprávu.. mám stejný problém u 4leteho syna.
Ahoj, klidně to napíšu veřejně, syn je teď v první třídě. Nikde jsme ho nevyšetřovali. Tak nějak jsme se tím naučili žít. V jídle se chová jako autista, ji asi 5 jídel, já doma vařím, takže vím, že alespoň přílohu třeba sní. Zkoušeli jsme po dobrém, po zlém, aspoň ochutnat, odměny…nic, jakmile by měl něco sníst, udělá hystericky scénu a pozvrací se. Takže jsem si udělala takový nějaký systém, že netláská blbosti, ale holt většinu potravin do něj nedostanu - ji třeba jen bílý jogurt, pečivo jen s lucinou, z polévek jen 2…Ale utěšuji se tím, že to není fast food a sladkosti. Zatím jsme tedy nemuseli řešit pobytové akce typu tábor, škola v přírodě, tam to pak bohužel bude o spolupráci pedagogů a buď to dá (oni to přežijí) a nebo asi máme smůlu. Už je jinak úplně normální 6letý kluk, nebojí se hluku, ani žádných struktur. Ve škole je extrémně šikovný, je tvrdohlavý, má kamarády, sportuje…Spí teda při lampičce, ale ve svém pokoji, to nehrotím. Řekla bych, že ta přecitlivělost je prostě daň za myšlení, ve znalostech nebo v přemýšlení je dost napřed, má přehled, ale zase je mu ubráno tady v té oblasti. Co by tě třeba ještě zajímalo? 
- Citovat
- Upravit
31.3.23 16:55
@Anonymní píše:
Ahoj, klidně to napíšu veřejně, syn je teď v první třídě. Nikde jsme ho nevyšetřovali. Tak nějak jsme se tím naučili žít. V jídle se chová jako autista, ji asi 5 jídel, já doma vařím, takže vím, že alespoň přílohu třeba sní. Zkoušeli jsme po dobrém, po zlém, aspoň ochutnat, odměny…nic, jakmile by měl něco sníst, udělá hystericky scénu a pozvrací se. Takže jsem si udělala takový nějaký systém, že netláská blbosti, ale holt většinu potravin do něj nedostanu - ji třeba jen bílý jogurt, pečivo jen s lucinou, z polévek jen 2…Ale utěšuji se tím, že to není fast food a sladkosti. Zatím jsme tedy nemuseli řešit pobytové akce typu tábor, škola v přírodě, tam to pak bohužel bude o spolupráci pedagogů a buď to dá (oni to přežijí) a nebo asi máme smůlu. Už je jinak úplně normální 6letý kluk, nebojí se hluku, ani žádných struktur. Ve škole je extrémně šikovný, je tvrdohlavý, má kamarády, sportuje…Spí teda při lampičce, ale ve svém pokoji, to nehrotím. Řekla bych, že ta přecitlivělost je prostě daň za myšlení, ve znalostech nebo v přemýšlení je dost napřed, má přehled, ale zase je mu ubráno tady v té oblasti. Co by tě třeba ještě zajímalo?
No abych byla upřímná, vůbec nevím na co se chci zeptat.. spíš chci tak trochu utěšit, že nejsem jediná kdo má pobodne problémy.
Syn je tvrdohlavý, náladový, nechce zdravit, jeho nejoblíbenější odpověď na cokoliv je,, nevím,,.
S jídlem je to katastrofa. Dostanu do něj jen jogurty, rýži, párky, kečup, suchý rohlík a chleba, bramborová kaše, přesnídávky, ovoce a ovesné sušenky. Nastoupil letos do školky, tak jsme doufali že se to napraví když uvidí ostatní děti jíst, ale nic. Dokonce tam nechtěl ani pít. Teď už sni na svačinku suché pečivo a pije normálně. Záchod ve školce nepoužije.
Mytí vlasů, obličeje, stříhání vlasů a nehtů, tohle vše podstoupí pouze s desetiminutovou scénou.
Bojí se hraček- plyšáků a zvířátek které vydávají zvuky. Donedávna jsem nemohla ani zapnout mixér, fén a vysavač. Zvykl si až po používání velkých sluchatek.
Je moc šikovný kluk, chytrý, má velkou slovní zásobu na to že má jen 4 roky a mluvit začal před rokem.
Denně mi 10× řekne že jsem nejlepší maminka, že mě má rád a že jsme se dneska zapomeli potulit. Všimla jsem si že čím více se mazlime, objimame, tím má lepší náladu.
Zatím se nedokáže začlenit mezi ostatní děti, skupinové aktivity ve školce bojkotuje. Ale se svymi kamarádkami které zná odmalička si dokáže hrát a blbnout i celý den.
Ještě jsem vedle z toho, že částo začne plakat jen tak.. když po něm třeba něco chci, např abybse oblekl, přitom to umí. Nebo se naštve a lehne si na zem, vyplázne jazyk a dělá že je mrtvý. Přitom jde o prkotiny, zrovna dnes si chtěl malovat tak jsem ho jen poprosila ať si vytáhne z poličky papír… Já to zvládám s klidem, ale manžel je na prášky. Pro sprosté slovo a hrubé věty nejde daleko. Vždyť to dítě z něj bude mít trauma kruci. Někdy mi přijde že by snad chtěl aby ve 4 letech měl chování 18ti letého děcka. Nevim jak mu mám vysvětlit, že je to prostě dítě.. že je normální.. trošku citlivka.. no a co.
Na víc si teď nevzpomenu.. ale musím říct že se mi ulevilo. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.3.23 16:59
@Veri.sta my máme dvanáctiletého, co ma dodnes velký problém se stříháním vlasů, nehtů, smrkáním. Mytí hlavy problém. Sprcha mu vadí, protože bolí
První dva roky ve školce si hrál sám, nakreslil, necvičil.
Mladší měl zase období, kdy nejedl. Jako vubec nejedl. Pak jedl asi 3 jídla. Teď už jí asi 20 potravin.
Sluchátka má dodnes. Vadí mu i škola, že děti jsou hlučné.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Nedávno jsem v nějaké diskuzi narazila na pojem hypersenzitivní dítě, nepodařilo se mi o tom moc dohledat, třeba mi tu někdo dokáže poradit. Jedná se o téměř tříleté dítě, u kterého pozoruji přecitlivělé smyslové vnímání. Přisuzovala jsem to období vzdoru a nějakému konzervatismu/povaze/bojácnosti. Ale pak mě napadlo, že to může být i ta zvýšená citlivost a třeba s tím půjde pracovat a nějak mu ty smysly „otupit“. Ano, bývá to jeden z projevů autismu, o autismus se ale u něj nejedná. A nejsem matka hysterka, nepotřebuji mu omlouvat psychologickými diagnózami jeho vrtochy, ale stylem „nechceš jíst - nejez“ s ním jednám do teď a sklízím nula úspěchů, tak to zkouším řešit jinak.
Nejsem typ, co by rád běhal po doktorech, takže, nesetkali jste se tím někdo? Nemáte nějakou radu nebo důvěryhodný zdroj, kde se o tom dozvím víc?