Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
A co návštěvy lékaře? Preventivní prohlídky apod?
Za rok nás čeká 5letka.. a jestli to bude stejná hitparáda jako triletka, tak se hanbou propadnu.
Ještě mě napadá.. stahování předkožky. Nenechá si na něj ani sáhnout. Doktorka nás poslala na plastiku.. jenže zase doktor.. a to bez uspání nepůjde
@Veri.sta píše:
A co návštěvy lékaře? Preventivní prohlídky apod?
Za rok nás čeká 5letka.. a jestli to bude stejná hitparáda jako triletka, tak se hanbou propadnu.
Ještě mě napadá.. stahování předkožky. Nenechá si na něj ani sáhnout. Doktorka nás poslala na plastiku.. jenže zase doktor.. a to bez uspání nepůjde
Mladší do 6 let ječel jen při projití dveří. Starší zase nemluvil. Ještě pětiletku mlčel.
Postupně se to lepší.
@Veri.sta píše:
No abych byla upřímná, vůbec nevím na co se chci zeptat.. spíš chci tak trochu utěšit, že nejsem jediná kdo má pobodne problémy.
Syn je tvrdohlavý, náladový, nechce zdravit, jeho nejoblíbenější odpověď na cokoliv je,, nevím,,.
S jídlem je to katastrofa. Dostanu do něj jen jogurty, rýži, párky, kečup, suchý rohlík a chleba, bramborová kaše, přesnídávky, ovoce a ovesné sušenky. Nastoupil letos do školky, tak jsme doufali že se to napraví když uvidí ostatní děti jíst, ale nic. Dokonce tam nechtěl ani pít. Teď už sni na svačinku suché pečivo a pije normálně. Záchod ve školce nepoužije.
Mytí vlasů, obličeje, stříhání vlasů a nehtů, tohle vše podstoupí pouze s desetiminutovou scénou.
Bojí se hraček- plyšáků a zvířátek které vydávají zvuky. Donedávna jsem nemohla ani zapnout mixér, fén a vysavač. Zvykl si až po používání velkých sluchatek.
Je moc šikovný kluk, chytrý, má velkou slovní zásobu na to že má jen 4 roky a mluvit začal před rokem.
Denně mi 10× řekne že jsem nejlepší maminka, že mě má rád a že jsme se dneska zapomeli potulit. Všimla jsem si že čím více se mazlime, objimame, tím má lepší náladu.
Zatím se nedokáže začlenit mezi ostatní děti, skupinové aktivity ve školce bojkotuje. Ale se svymi kamarádkami které zná odmalička si dokáže hrát a blbnout i celý den.
Ještě jsem vedle z toho, že částo začne plakat jen tak.. když po něm třeba něco chci, např abybse oblekl, přitom to umí. Nebo se naštve a lehne si na zem, vyplázne jazyk a dělá že je mrtvý. Přitom jde o prkotiny, zrovna dnes si chtěl malovat tak jsem ho jen poprosila ať si vytáhne z poličky papír… Já to zvládám s klidem, ale manžel je na prášky. Pro sprosté slovo a hrubé věty nejde daleko. Vždyť to dítě z něj bude mít trauma kruci. Někdy mi přijde že by snad chtěl aby ve 4 letech měl chování 18ti letého děcka. Nevim jak mu mám vysvětlit, že je to prostě dítě.. že je normální.. trošku citlivka.. no a co.
Na víc si teď nevzpomenu.. ale musím říct že se mi ulevilo.
Jo, tak to měl/má syn velmi podobně. Dost z toho toho připisuji jen věku, třeba to stříhání, to mi teď dělá mladší syn a ten nijak precitlively není. Ale u stříhání vlasů řve, jakobych ho vraždila.
Starší teď už jen řekne ať si pohnu, ze to lechtá. Ohledně jídla - když byl náš přecitlivělý ve školce, nejedl vůbec nic, jen suché pečivo - asi 2× do roka nějaký oběd. dlouho nás učitelky každé odpoledne informovaly mezi dveřmi, jaká je to katastrofa, na konci školky mi se smíchem sdělily, ze náš syn udělal převrat ve stravování, ze do teď každé dítě aspoň přesvědčily ochutnat a u něho to prostě vzdaly.
Takže školka neměla vůbec žádný vliv na jídlo bohužel. Že vidí ostatní jist mu bylo vždycky jedno.
Co se týče kolektivu, tam problém neměl, semtam si stěžuje na bolest hlavy z hluku (ale kdo by si nestěžoval s 20 dětmi, že). Co se týče vztekání nebo řvaní, tak to je stejné, bez problému se rozeřve proto, že se mu nechce oblékat nebo něco ukončovat, ale to také patří k věku - tzv. předpuberta, všechno je neféér a nuudaa a vynucený pláč na celé kolo.
Z toho bych si nic nedělala.
@Anonymní píše:
Ahoj, klidně to napíšu veřejně, syn je teď v první třídě. Nikde jsme ho nevyšetřovali. Tak nějak jsme se tím naučili žít. V jídle se chová jako autista, ji asi 5 jídel, já doma vařím, takže vím, že alespoň přílohu třeba sní. Zkoušeli jsme po dobrém, po zlém, aspoň ochutnat, odměny…nic, jakmile by měl něco sníst, udělá hystericky scénu a pozvrací se. Takže jsem si udělala takový nějaký systém, že netláská blbosti, ale holt většinu potravin do něj nedostanu - ji třeba jen bílý jogurt, pečivo jen s lucinou, z polévek jen 2…Ale utěšuji se tím, že to není fast food a sladkosti. Zatím jsme tedy nemuseli řešit pobytové akce typu tábor, škola v přírodě, tam to pak bohužel bude o spolupráci pedagogů a buď to dá (oni to přežijí) a nebo asi máme smůlu. Už je jinak úplně normální 6letý kluk, nebojí se hluku, ani žádných struktur. Ve škole je extrémně šikovný, je tvrdohlavý, má kamarády, sportuje…Spí teda při lampičce, ale ve svém pokoji, to nehrotím. Řekla bych, že ta přecitlivělost je prostě daň za myšlení, ve znalostech nebo v přemýšlení je dost napřed, má přehled, ale zase je mu ubráno tady v té oblasti. Co by tě třeba ještě zajímalo?
Také máme něco podobného, i když trochu jiné "příznaky " je citlivý na dotyk a to opravdu hodně, je problém vyšetření u dětské, na ortopedii, fyzioterapii, bohužel od půl roku docházíme na fyzio…tak vždy trpí, na neurologii přímo paní doktorka říkala, že má hypersenzitivitu, nemá rád vysavač, mixér vždy dělá zvuky, abyto přehlučil, ale třeba hudba, mluvení do sluchátek mu nevadí, nemá rád tmu,,ale na druhou stranu je on sám ukřičenej, ale když křičí, vzteká se má pak třes těla a bušení srdíčka, má emoční nevyzrálost v jednu chvíli lítostivý, mazlivý, ubrečený a hned pak křik, řev, vztek, bouchání a slova proč za to můžu já, nikdo mě nemá rád apod. chodíme dlouhodobě k psycholožce, ale zatím se nám to nepodařilo úplně překonat, je ve druhé tř. občas i ve škole má slovní výstup, vykřikuje, hlasitě komentuje. Má rád hladění po rukách, vlasech, obličeji, několikrát denně mi řekne, že mě má rád, zajímavé, nikdy to snad neřekl někomu jinému v rodině
Jo to sem také nenapsala když je velký hluk v šatně školy, na besídce apod motá se mu hlava a hučí mu v uších na to máme zkoušet se napít, myslet na něco hezkého a když to jde jít pryč,,také se mu jednou stalo, když byli ve školce na nějaké skákací atrakci, že skákal a postupně viděl všechno zeleně a fialově nebo růžověto neuměl popsat a bušelo mu srdce tak šel z atrakce a povolilo to asi za čtvrt h