Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Inteligentní dítě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
26.3.22 17:25
@Anonymní píše:
@Hobitka s dětmi s MR se pracovat dá. Ale nevím, jak moc budou samostatné z běžné ZŠ. Třídy jsou plné a není na ně tolik času a prostoru. Potřebovaly by speciální pedagogy, malý kolektiv a hodně individuální přístup. Běžní učitelé toho mají už tak dost.
Chápu snahu o inkluzi, ale není to pro všechny. Sestřenice má holčičku, co chodila do běžné ZŠ. Holčička má LMP (lehké mentální postižení). V běžné škole vydržela do 3. třídy. Často jí bolelo bříško, byla zamlklá, ve škole neměla kamarádky. Neustále měla doučování, hodiny navíc… Učitelka se snažila, zkracovali práci, holčička měla AP. Do školy se netěšila. Nosila by často pětky, ale po domluvě byla hodnocená jen obrázky, aby z toho nebyla smutná.
Sestřenice nechtěla o speciální škole ani slyšet. Nakonec začínala mít holčička tiky, chodila co 10 minut na WC… Propadla dva roky po sobě. Šla do speciální školy. Holka úplně vykvetla. Směje se, má kamarádky, je veselá a najednou začala číst. Je 8 dětí ve třídě, mají tam učitelku a asistentku. Má úkoly dělané na míru, hodně se jim věnují, mají nejrůznější akce, snaží se je vést k soběstačnosti a samostatnosti. Tiky i nutkání na WC zmizely.
Tím, že se vzdělávají všechny děti dohromady se škodí dětem, které jsou na obou stranách křivky. Minimálně bych zavedla na každé větší škole třídu pro obě skupiny dětí, kam by mohly chodit a věnoval by se jim tam někdo podle jejich potřeb.
Sama mám i syna, co má problémy. Měsíc byl nemocný, hlídala ho učitelka v důchodu. Pod její péčí začal číst i psát, což byl do té doby problém. Doma jsme četli, ale odpoledne byl už unavený. Dopoledne se soustředí a zvládli toho spolu moc. Učitelka ve škole z něj byla příjemně překvapená, protože se bála, že po měsíční absenci to bude malér…@Pears206 u nás nejsou dostupné žádné třídy pro nadané děti. Dostupné = do 40 km. Nejbližší jsou 60 km a ty jsou beznadějně plné. Takže teď doufáme, že se dostane na gymnázium a nebude do té doby moc demotivovaný a poznamenaný šikanou.
Takových a podobných to dětí jsme měli (máme) ve škole už spoustu za léta mé praxe. A některé už bohužel přijdou tak pozdě (typicky proto, že na běžné ZŠ si už s nimi nevědí rady, co se týká chování, jakmile nastoupí ta nejtvrdší puberta - 7., 8. r., hlavně u kluků), že ani přechod na základní školu praktickou je nezachrání a oni si své právoplatné místo ve společnosti nikdy pořádně nenajdou (naprosto nulové znalosti, které se už nedoženou, žádné návyky, jen zničená a ušlápnutá/excentrická osobnost, která byla zvyklá, že je pořád ta nejhorší ze všech - nevyučili se, nepracují). Obecně mají lepší prognózu děti, kterým byl tento přechod umožněn dříve (ideálně už na 1. stupni). A bohužel dost často to také blokují rodiče, kteří nejsou schopni si připustit, že jejich dítě to mentální postižení prostě má a že se to nedá vyléčit. Já nemám nic proti inkluzi smyslově či tělesně postižených, klidně i některých autistů s intelektem v normě (či nadprůměrným). Ale myslím, že inkluze dětí s mentálním postižením je prostě málokdy úspěšná. A už vůbec si to nedovedu představit u žáků se střední a těžší mentální retardací (kteří patří do základní školy speciální), to se doufám ani neděje, aspoň ne v nějakém masovém měřítku. Tyto děti potřebují striktně individuální přístup, každý den je originál, co včera šlo, zítra může být nepřekonatelný problém, režim máme spíše jak ve školce, součástí vzdělávání je i sebeobsluha a hygiena, některé jejich projevy v chování jsou prostě zvláštní, tam na povel nefunguje vůbec nic. Vím to, učím ve speciálce přes dvacet let.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ludmilaadamkova
26.3.22 17:36
@lucad77 protože mentální postižení sebou holt nese snížený intelekt a je třeba s ti pracovat… prote takové dítě těžké.. to je jako dát podprůměrné dítě na náročné vyberove vicelete gymnázium. Taky by to tam nedávalo ( samozřejmě tady jsou přijímačky tak by se nedostalo) ale princip je stejný.
- Citovat
- Upravit
26.3.22 17:50
Me zas ale treba prijde skoda to nezkusit 
, rodice by meli mit rozum a netlacit na dochazku na beznou ZS za kazdou cenu, ale na druhou stranu mi prijde i skoda dat dite rovnou od prvni tridy do specialky . Tezko rict, tohle je slozite, aby to fungovalo, chce to hodne velke naszeni od vsech zucastnenych, coz je vetsinou utopie.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.22 17:58
@Hobitka píše:
Me zas ale treba prijde skoda to nezkusit
Jenom taková technická: ne do speciálky, ale do ZŠ praktické. Do ZŠ speciální se dávají žáci s IQ 49 a nižším (minimálně středně těžká mentální retardace). Nastupují většinou až po tzv. dvojím odkladu, tj. téměř v 8 letech a většinou už chodí ze speciálních školek (příp. domova), čili tam není co řešit. Ono to většinou na nich je i na první pohled vidět, že něco není v pořádku. Kolikrát ani nemluví, někdy mají pleny, mívají různá přidružená onemocnění (často epilepsii). Ty děti z praktické ano, ty mají LMR (IQ 69-50), tam to bývá běžné, že se to nejdřív zkouší v běžné ZŠ. Na mnoha z nich ani nepoznáte, že jim něco je. Proti tomu samozřejmě nic nemám. Ale jak říkám, nemělo by se to bez pozitivního výsledku zkoušet příliš dlouho, aby to to dítě nepoškodilo. Ony jsou totiž důležité i sociální interakce. A bohužel mezi těmi zdravými dětmi to dítě s retardací stojí většinou stranou (čest výjimkám) a málokdy zapadne plnohodnotně do kolektivu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.22 18:29
@lucad77 
Ja si z detstvi porad jeste pamatuju zvlastni skolu ZvS a prejmenovani jsem uz nedokazala zapracovat. To uz jsem byla dospela, kdyz k tomu doslo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.22 18:43
@Hobitka píše:
@lucad77
Jj, zvláštní škola = dnes základní škola praktická, pomocná škola = dnes základní škola speciální.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.22 19:34
@lucad77 píše:
Jenom taková technická: ne do speciálky, ale do ZŠ praktické. Do ZŠ speciální se dávají žáci s IQ 49 a nižším (minimálně středně těžká mentální retardace). Nastupují většinou až po tzv. dvojím odkladu, tj. téměř v 8 letech a většinou už chodí ze speciálních školek (příp. domova), čili tam není co řešit. Ono to většinou na nich je i na první pohled vidět, že něco není v pořádku. Kolikrát ani nemluví, někdy mají pleny, mívají různá přidružená onemocnění (často epilepsii). Ty děti z praktické ano, ty mají LMR (IQ 69-50), tam to bývá běžné, že se to nejdřív zkouší v běžné ZŠ. Na mnoha z nich ani nepoznáte, že jim něco je. Proti tomu samozřejmě nic nemám. Ale jak říkám, nemělo by se to bez pozitivního výsledku zkoušet příliš dlouho, aby to to dítě nepoškodilo. Ony jsou totiž důležité i sociální interakce. A bohužel mezi těmi zdravými dětmi to dítě s retardací stojí většinou stranou (čest výjimkám) a málokdy zapadne plnohodnotně do kolektivu.
Praktická škola je až následné vzdělávání. Jednoletá a dvouletá, po ukončení základního vzdělávání, které je 10 let s dvěma možnými propadnutími, které je většinou cílené. I pro rodiče je to často výhoda z hlediska příspěvků a dávek, když je dítě ještě v základním vzdělávání. My na specce máme třídy pro žáky s LMR, kde se jede na minimální výstupy(1.díl RVP pro speciální školy) a potom třídy pro děti od středně těžké MR níž, kde se jede podle 2. dílu RVP pro speciální školy. Na těch to jde někdy poznat na první pohled, ne vždy to ale platí. Každý rok se najdou žáci, kteří přechází z jedné do druhé. Není to striktně dáno nějakým číslem IQ nebo diagnózou, ale dopady do vzdělávání, co dítě zvládne a jak se posouvá.
Dřív to byly školy zvláštní(minimální výstupy) a pomocné (ti horší).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.22 19:39
@Anonymní píše:
@Hobitka s dětmi s MR se pracovat dá. Ale nevím, jak moc budou samostatné z běžné ZŠ. Třídy jsou plné a není na ně tolik času a prostoru. Potřebovaly by speciální pedagogy, malý kolektiv a hodně individuální přístup. Běžní učitelé toho mají už tak dost.
Chápu snahu o inkluzi, ale není to pro všechny. Sestřenice má holčičku, co chodila do běžné ZŠ. Holčička má LMP (lehké mentální postižení). V běžné škole vydržela do 3. třídy. Často jí bolelo bříško, byla zamlklá, ve škole neměla kamarádky. Neustále měla doučování, hodiny navíc… Učitelka se snažila, zkracovali práci, holčička měla AP. Do školy se netěšila. Nosila by často pětky, ale po domluvě byla hodnocená jen obrázky, aby z toho nebyla smutná.
Sestřenice nechtěla o speciální škole ani slyšet. Nakonec začínala mít holčička tiky, chodila co 10 minut na WC… Propadla dva roky po sobě. Šla do speciální školy. Holka úplně vykvetla. Směje se, má kamarádky, je veselá a najednou začala číst. Je 8 dětí ve třídě, mají tam učitelku a asistentku. Má úkoly dělané na míru, hodně se jim věnují, mají nejrůznější akce, snaží se je vést k soběstačnosti a samostatnosti. Tiky i nutkání na WC zmizely.
Tím, že se vzdělávají všechny děti dohromady se škodí dětem, které jsou na obou stranách křivky. Minimálně bych zavedla na každé větší škole třídu pro obě skupiny dětí, kam by mohly chodit a věnoval by se jim tam někdo podle jejich potřeb.
Sama mám i syna, co má problémy. Měsíc byl nemocný, hlídala ho učitelka v důchodu. Pod její péčí začal číst i psát, což byl do té doby problém. Doma jsme četli, ale odpoledne byl už unavený. Dopoledne se soustředí a zvládli toho spolu moc. Učitelka ve škole z něj byla příjemně překvapená, protože se bála, že po měsíční absenci to bude malér…@Pears206 u nás nejsou dostupné žádné třídy pro nadané děti. Dostupné = do 40 km. Nejbližší jsou 60 km a ty jsou beznadějně plné. Takže teď doufáme, že se dostane na gymnázium a nebude do té doby moc demotivovaný a poznamenaný šikanou.
Inkluze v dnešní podobě se mi nelíbí. Uvítala bych více paragrafových tříd v prostředí běžné školy, některé hodiny třeba společné. Jen děti s TP a smyslovým postižením.
Na specce se dětem daří dobře. Mají více odpočinku, využívají pravidelně relaxace, terapie, chodí se ven. Máme třídy pro děti s LMR, kde jedou na minimální výstupy, ostatní mají ŠVP podle 2.dílu pro základní školy speciální, kde je kladen důraz hlavně na sebeobsluhu a bazální základy všeho.
Zároveň bych uvítala více výběrových tříd pro nadané děti, na prvním i na druhém stupni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.22 19:48
@Pears206 píše:
Praktická škola je až následné vzdělávání. Jednoletá a dvouletá, po ukončení základního vzdělávání, které je 10 let s dvěma možnými propadnutími, které je většinou cílené. I pro rodiče je to často výhoda z hlediska příspěvků a dávek, když je dítě ještě v základním vzdělávání. My na specce máme třídy pro žáky s LMR, kde se jede na minimální výstupy(1.díl RVP pro speciální školy) a potom třídy pro děti od středně těžké MR níž, kde se jede podle 2. dílu RVP pro speciální školy. Na těch to jde někdy poznat na první pohled, ne vždy to ale platí. Každý rok se najdou žáci, kteří přechází z jedné do druhé. Není to striktně dáno nějakým číslem IQ nebo diagnózou, ale dopady do vzdělávání, co dítě zvládne a jak se posouvá.
Dřív to byly školy zvláštní(minimální výstupy) a pomocné (ti horší).
Ale to je až střední praktická škola, ne základní škola praktická. Základní škola praktická nahradila dříve zvláštní školu a jede se v ní podle RVP pro základní vzdělávání, tzv. minimální úrovně (nemáme druhý cizí jazyk, ale jinak jsou to předměty jako na běžné ZŠ, akorát s redukovaným učivem a někdy počtem hodin). My se třeba takto přímo jmenujeme (základní škola praktická) a máme třídy základní školy speciální (kde se jede podle RVP ZŠS díl 1. nebo díl 2., podle toho, zda má žák středně těžkou, či těžkou až hlubokou MR). Jiné školy zase mají název základní škola speciální a mají i třídy základní školy praktické, jak píšete vy (pro děti s LMR). Některé školy to praktická/speciální v názvu vůbec nemají a označují se jen jako základní škola + ulice, kde sídlí (což občas působí zmatečně, protože není na první pohled jasné, že je to škola pro postižené děti). Ale slyším teda prvně, že by se žáci s LMR mohli vzdělávat podle RVP pro speciální školy, to se mi moc nezdá (vždyť tam jsou jiné předměty než na běžné ZŠ, některé úplně chybí, zvlášť na 2. stupni) - vy píšete minimální výstupy, ale ty nejsou v RVP ZŠS díl 1., ty jsou v RVP ZV, možná jste myslela toto. RVP ZŠS díl 1. je určen dětem se středně těžkou MR, které ale jsou schopny se naučit alespoň částečně něco ze čtení, psaní, počtů, věcného učení… RVP ZŠS díl 2. je pak pro žáky s těžkým a hlubokým MP, tam je rozumová, smyslová výchova, ty děti většinou nemluví, mají ty pleny, učí se alternativní komunikace, sebeobsluha a tak, jak už jsem psala. Aspoň tak to máme u nás. A ano, děti mezi třídami ZŠP a ZŠS mohou přecházet. U nás tedy spíše přecházejí z praktické do speciálky, když nezvládají, naopak se to děje jen velice výjimečně. Děti bez mentálního postižení nemáme ve škole vůbec.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.3.22 22:00
@Anonymní píše:
Chtěla bych se zeptat.
Myslím si o synovi že má určité schopnosti, které ostatní děti v jeho věku nemají, alespoň to tak vnímám(možná přehnaně jako jeho matka )
Má skvělou paměť, fotogenickou paměť, je schopen mluvit v souvislých dlouhých větách bez takové té dětské hatlamatlatiky, vést delší konverzace. Ze všeho nejraději prohlíží knihy. Doma jsme nakoupili spoustu hraček od fisherprice ale nemají úspěch. V tomhle všem vyniká skvěle, ale problém nastává když se má vidět s ostatními dětmi. Hraje si sám, když někdo prijde, nemá zájem. Řešila jsem to s dcerou mého kamarada které je 20 a studuje psychologii, její názor je takový, že by to s vyšší inteligenci mohlo souviset, také to ale může souviset s nějakou ‘ poruchou ‘ jako je autismus. Někdy mě to dost děsí, kolikrát mám pocit že doma nemám dítě které mě potřebuje, vše si udělá sám. Něco jsem si o tom přečetla a nejsem z toho moudrà, některé články radí, dite nadále rozvíjet : nejednat jako s dítětem a podporovat jeho koníčky. Bylo to ale psané takovým stylem, jako bych ho měla do něčeho tlacit, a ze je Škoda nevyužít možný potenciál, který mu může do budoucna zařídit hezky život.. další článek psal zas o tom že by se mělo tlačit do socializace mezi dětma, protože to může mít za následek, problém ve škole v kolektivu.
Co si o tom myslíte? Měla bych to řešit? Synovi jsou 4 roky.
A pokud mužů poprosit o slušnou diskuzi, kolikrát to tu čtu a nerozumím tomu proč jsou na sebe cizi lidi zlý.
Ahoj. Já mám doma přibližně stejně staré nadané dítě. Ano, spousta nadaných dětí mívá problém se „sociálnem“ a emocemi. Syn teda nemá zase až takové problémy, ale mezi dětmi občas trochu vyčnívá. On má tedy děti rád, ale více si rozumí se staršími dětmi. Ale nikdo ti jen tak neřekne, zda je „jen“ nadaný (i to je někdy docela oříšek) nebo jestli je v tom i něco dalšího. S tím musíš za odborníkem. Mně moc pomohlo se přidat do skupiny rodičů s nadanými dětmi, protože jsem byla už taková unavená a smutná z toho, jak ostatní lidé někdy nechápou to, co se u nás doma děje. A já zase nechápu ty jejich problémy. Jsem ráda, když tam vidím rodiče, kteří mají ty děti v něčem podobné. Syna doma podporujeme v rozvoji. Ale tak nějak úplně stejně jako kdyby nadaný nebyl. Prostě ho bereme takového jaký je, podporujeme ho v tom, co ho baví. A nabízíme mu aktivity, které si myslíme, že ho zaujmou. Neřeším, kolik mu je let, ale jaký je, a podle toho se k němu chovám. Což v mnoha věcem znamená, že se k němu chovám jako k o něco staršímu dítěti (on sám to tak chce). A také to, že co se týče emoční stránky, tak tam to zase beru tak, že v ní musíme být trpěliví a hodně na ní pracovat, protože tam to zase pokulhává (nevím, jestli odpovídá jen věku nebo odpovídá mladšímu dítěti, ale je tam velký kontrast mezi tím co umí a chápe a tím, jak zvládá své emoce).
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
