Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@bigl píše: Více
To jo, já bych měla spis strach že spadnu, nebo mě někdo sejme. Stejně tak na lyžích. Nešla jsem ani na brusle na kterých umím fakt hooodne dobře. Na to jsem byla asi posera. Ale samozřejmě ať si každý dělá co uzná za vhodné.
@JancaS84 píše: Více
Tak na lyžích je to riziko pádu nebo toho, že tě někdo sejme, daleko větší. To kolo, když jezdíš po rovině a po cyklostezkách, tam to riziko není skoro žádné. Jezdím na kole fakt často a že bych jen tak spadla z kola, nebo mě někdo srazil, to se mi nikdy nestalo.
Na lyžích jo, tam často.
Milá zakladatelko, na potrat nechoď
já byla, a moc lituji
teď se snažíme znovu
byla jsem ale v jiné situaci. Měla jsem nestabilní vztah, moc jsme se ještě neznali, partner se pak se mnou rozešel na dálku a prostě jsem to nezvládla.
nech si to ještě projít hlavou
dej si čas
nespěchej
přečti si nějaké příběhy
Nech si čas
myslím, že to je jen prvotní šok. A neboj, žádný tvůj pocit nebo obava není nesmyslná ![]()
@Anonymní píše: Více
Tak jednou v prvé řadě žádní stres. Šla jsem dvakrát na interrupci, jednou na míní a jednou na klasickou. Věřím že nechápe každý proč jsem to udělala. Ale je to naše rozhodnuti
@Cullenova píše: Více
Nikdo nechce dát pryč dítě. Jde jediné o otázku jestli nechá odstranit embryo
Žádný relevantní důvod jít na interrupci u tebe nevidím, podle mě bys pak litovala. Spíš je to nějaký prvotní šok a strach jak se budeš věnovat dvěma dětem, ale spousta lidí má přece 2 nebo i více dětí a milují všechny stejně.
@Cullenova mysliš, ž je lepší pak aby nebylo tolik milováno, kolik by si zasloužilo? Mysliš, že je lepší ho nechat za každou cenu? Naštěstí mám na výběr. Chapu, že je to opravdu náročné téma a někdo ho prostě nepřekousne ale to si taková témata nečti nebo nekomentuj. Možná je to jen počáteční šok a strach ale ráda si počtu opravdové příběhy žen, které měli stejný pocit, ač tento pocit mít určitě nechtěli
@Anonymní píše: Více
Dceru si taky po porodu nemilovala? To je instinkt, někomu naskočí později, někomu hned
To dítě není z žádné nehody, je to cilene pocaty potomek. Mne prijde, ze jsi se uz rozhodla pro ten potrat. A jak proti nim nejsem, tak tady je to pro mne zcela bezdůvodné.
@Anonymní píše: Více
Pokud to uděláš, měla bys vstoupit do terapie, nejsi v pořádku. Nejdříve „vyrobíte“ dítě, a pak takové úvahy? Můj chlap je zlatej, ale kdybych tohle kvákla, asi by mu oči údivem vypadly z důlků s tím, jestli jsem nezešílela.
Proti potratům nejsem, ale tohle je šílenost. Doufám, že je to jen prvotní šok, který zažila kde která (i já, když jsme po 12 letech léčení neplodnosti zjistila, že jsem těhotná). Rozdýchala jsem to asi za týden, a pak se začala radovat.
Napíšu ti něco z pohledu dítěte. Jako malá jsem chtěla sourozence. Abych nebyla sama, měla si s kým hrát, i když jsem byla maminčin mazánek nezdravě závislý, sourozenec mi chyběl. A když po deseti letech sourozenec přibyl, tak už bylo pozdě, tam ten rozdíl je propastný. A až nyní, pár let, co je dospělý, jsme si k sobě našli cestu a máme se o čem bavit. Neumím si představit ho vůbec nemít, i když přišel pozdě. Takže se koukej na přínos pro tu čtyřletou holčičku. Přeje si sourozence? Alespoň nebude na tobě nezdravě fixovaný rozmazlený jedináček a do života bude mít parťáka, až vy tu jako rodiče nebudete. Musíš se koukat dál do budoucnosti. Teď tě to drobet zbrzdí a omezí, ale až dítko vyroste cca do dvou let, tak to bude paráda. Mám to teď doma s o půlku menším věkovým rozdílem a je to paráda!