Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
No, mně připadá zvláštní, že si někdo myslí, že dítěti ublíží tím, když mu dá sourozence. Přitom mít sourozence je z mého pohledu největší dar. Je to daleko víc, než opičí mateřská láska.
Snažíte se o dítě a pak ho dáš pryč?
Vždyť to není houska na krámě. S potraty by se opravdu nemělo zacházet takto bezhlavě. Ač proti potratům zpravidla nejsem, zde mi přijde jako opravdu nesmysl. To dítě tu už je. Rozmyslet se jsi měla času dost během snažení.
Navíc to taky není pro psychiku nějak jednoduchý zákrok. Věřím, že běžně to ženy neberou stejně jako když se rozhodnou dát si u kadeřnice mikádo. Podle mě jsi teď jen zaskočena, tak nějak popletena. Neumím si představit co by na to řekl ten muž. Nehledě třeba na to, že by jsi se za půl roku zase rozmyslela, že bys možná vlastně druhé chtěla. Až uvidíš někde rozkošné sourozence.
Tyjo holky, tolik ošklivého zakladatelce! Myslim, že by jste se každá nad sebou měla zamyslet. Posílat ji na terapie? Hrozit pomalu rozvodem? Komunita matek je někdy vážně šílená a rozhodně byste kdejaká potřebovali trochu probart! Zakladatelko drž se a jsi rozhodně skvělá matka a žena a ty ošklivé komentáře od zahořklých žen si neber osobně ![]()
@Katka012 píše: Více
Já si taky myslím, že snažit se o dítě a po otěhotnění jít na interupci, je na terapii. A zahořklá teda nejsem.
@Katka012 píše: Více
Prober se Ty, pokud si myslíš, že je normální se s manželem dohodnout na druhém potomkovi, vyrobit si ho, a pak jít na potrat. Absolutní bramboračka v hlavě a absence pokory ke zdraví a životu.
A jo, upřímně si myslím, že kdybych toto podstoupila, manžel by o rozvodu uvažoval nebo by to vztah mezi námi minimálně silně narušilo. Protože a jednoduše.. je tohle jednání naprosto šílené.
@Katka012 píše: Více
Ji, skvělá matka, co si druhé plánované dítě rozmysli uz jako těhotná a vyřeší to potratem. To snad nemyslíš vážně
@Tichošlápek píše: Více
Jo, a jedním z argumentů je to, že nebude moct nosit téměř pětileté dítě ![]()
Tam je slušně vymyškováno.
@Anonymní píše: Více
Myslím si, že si zaslouží být od tebe aspoň tak milováno, abys mu nebrala život.
Je to vaše konkrétní, zcela osobité a jedinečné miminko. Právě to k vám teď přišlo. I kdybyste se potom 15 let s manželem snažili o miminko, tohle konkrétní by už nikdy potom nepřišlo. Je teď a tady.
A píšu to jako máma neplánovaného třeťátka - jsme moc rádi, že ji máme… Rozčarované pocity i obavy znám… Ale nemohla bych zničit bezbranný život, který si k nám našel cestu
Takže to je jeden z těch opravdových příběhů. Já jsem měla akorát nastupovat do školy, měla jsem si dodělávat bakaláře. Tak dodělávám o rok později se 3 dětmi. Svět se nezbořil a dcera je naše milovaná princeznička ![]()
Mně přijde, že se nesnažíš rozhodnout mezi dvěma možnostmi, ale že hledáš důvody a oporu pro potrat. Připadá mi, že jsi rozhodnutá a teď si to potřebuješ nějak obhájit. Vždyť ty otáčíš výhody sourozenectví v nevýhody. Možná budu znít jako blázen, ale pokud k tomu takto přistupuješ a snažíš se najít všechny možné důvody, proč plánované dítě nakonec nemít, tak je tebou preferovaná interrupce možná rozumným řešením. Protože aby druhé dítě zažívalo pocit, že je přítěží, že krade pozornost staršímu, že komplikuje své matce život, tak to mi přijde strašný. Nechala bych si ho jenom pokud bych dokázala uznat, že opičí láska k první dceři není ideální a že je potřeba s touto svou tendencí pracovat a že se na druhé miminko těším. Ale ty zatím vymýšlíš jen to, proč by se narodit nemělo.
@utopia píše: Více
A přitom potratu rovnou podvázat, aby nedostala za čas zas bezva nápad.
@Barbucha3 píše: Více
Ja chápu plně, když někdo má nastavení že je proti potratům. ale jaký je rozdíl, když někdo jde ne interrupci, protože ještě studuje na jedné straně a na jiné straně žena, která dobře vydělává a těhotenství ukončí, protože chce na podzim bez starostí na tři týdny na Mauricius? Kde je rozdíl, jestli žena otěhotněla přes prášky nebo plánované otěhotněla a potom si to rozmyslela? Resultat je ve všech případech, že žena nechá embryo nebo fetus dat pryč.
@Caroli1234 56190305 [/citace
Možnost jít na potrat vnímám jako krajní řešení.
Asi tušíš, že dítě počaté v manželství, chtěné, úmyslné těhotenství.. krajní situace není. Zakladatelka se nechová příčetně, snad je to jen prvotní šok a panika.
@Anonymní píše: Více
Trochu mimo téma ale moc dekuju za tenhle komentář. Otěhotněla jsem neplánovaně, synovi je 7 měsíců a za rok jsem se taky chtěla vracet do školy. Myšlenky byly všelijaké, miminko jsme se rozhodli, že si necháme ale Teda ta emocionální horská dráha, to je síla i teď.
K zakladatelce - naprosto tyhle pocity chápu. Přeci jen je to obrovská změna a ty výčitky vůči prvnímu dítěti jsou a budou. Ale jako jedinacek musím napsat, že jsem si celý život nepřála nic jiného než sourozence. Ono máma je máma, ale to sourozenecke pouto je něco úplně jiného. Takže se neboj a jdi do toho 😊