Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
A proč jsi to zaplatila? Copak malé děcko bude rozhodovat, co kdo z vás zaplatí? Ty sladkosti bych ji vzala s tím, že je dám někomu, kdo z nich bude mít radost. Nebo kdo je hodný. No a to rvani, to je tatova věc. Ostatně, proč ji nic neřekl u toho parkování?
Příspěvek upraven 01.09.20 v 07:54
![]()
a to dnes začla škola… na e-mimi to však vypadá, že začly prázdniny
pokud je dotaz čistě náhodou míněn vážně, pak ti na netu cizí lidi fakt nepomohou, otevři pusu doma a komunikuj.
A to jako partner na tyhle situace nijak nereaguje?
Narovinu bych mu rekla, ze se za ne stydim a zeptala se ho, zda mu takove chovani prijde normalni.
@meduzka23 píše:Řekne, ale ne důrazně. Spíš mi to přijde, aby něco řekl, ale nemá to žádný efekt na ni.
On sám jí nic neřekne?
Proc poslouchas 6lete dite? Co na to jeji tata? Jinak jo, deti rvou, moje kdyz to zkousi, tak jim reknu, ze rozumim, ze chteli xy, ale ze ne, pripadne podam vysvetleni. Lidi neresim. Pokud sis nasla partnera s ditetem, tak holt se budes muset naucit, jak s tim ditetem fungovat. Podle toho, jak dlouho jste spoli a jaky mate vztah…v zacatcich bych se moc do vychovy nemichala, ale na veci vuci me bych reagovala. V klidu - Tak malo? Ano, tolik. A jde se dal.
@jednoslunicko píše:
A proč jsi to zaplatila? Copak malé děcko bude rozhodovat, co kdo z vás zaplatí? Ty sladkosti bych ji vzala s tím, že je dám někomu, kdo z nich bude mít radost. Nebo kdo je hodný. No a to rvani, to je tatova věc. Ostatně, proč ji nic neřekl u toho parkování?Příspěvek upraven 01.09.20 v 07:54
Nenapadlo mě ji sladkosti vzít, vidíš. Řekl ji: „ale to neříkej.“
Ano, ona rozhoduje. Řekne třeba. Tatínku, tuhle hračku mi koupíte s tetou napůl a to jsem se s ní viděla poprvé. No koupila jsem jí. ![]()
@Lucy75 píše:![]()
![]()
a to dnes začla škola… na e-mimi to však vypadá, že začly prázdninypokud je dotaz čistě náhodou míněn vážně, pak ti na netu cizí lidi fakt nepomohou, otevři pusu doma a komunikuj.
Už jsem to s ním probírala. Říkal, že bude jí chce ve všem vyhovět, protože má pocity viny, že opustil rodinu. Ne kvůli mě ale.
@Anonymní píše:
Už jsem to s ním probírala. Říkal, že bude jí chce ve všem vyhovět, protože má pocity viny, že opustil rodinu. Ne kvůli mě ale.
Jestli ji ve všem vyhoví, výchova z ní spratka. To mu nevadí?
@Jana525 píše:
A to jako partner na tyhle situace nijak nereaguje?
Narovinu bych mu rekla, ze se za ne stydim a zeptala se ho, zda mu takove chovani prijde normalni.
Příště mu to řeknu. Ale co to změní? Nic. Ne, já s ní nebudu jezdit. To je pokaždé, ale opravdu pokaždé něco.
Hele našla sis partnera se závazky, musíš se s tím naučit fungovat. Jeho dcera zkouší, co si může dovolit a ty ani partner jí nedáváte žádné mantinely. Domluv se s partnerem, jak si on představuje společné fungování. Nemáš právo se mu montovat do jeho výchovy, ale máš právo se slušně vymezit vůči jeho dceři. A nauč se ignorovat okolní lidí při vzteklé scéně. To ti hodně ulehčí život.
@jednoslunicko píše:
Jestli ji ve všem vyhoví, výchova z ní spratka. To mu nevadí?
Ne, nevadí.
@Anonymní píše:
Nenapadlo mě ji sladkosti vzít, vidíš. Řekl ji: „ale to neříkej.“
Ano, ona rozhoduje. Řekne třeba. Tatínku, tuhle hračku mi koupíte s tetou napůl a to jsem se s ní viděla poprvé. No koupila jsem jí.
Mno, tak pak samozrejme bude ocekavat, ze budete skakat, jak ona piska…to neni zdrave. Jenze nejezdit s ni nikam taky nic neresi, aspon z dlouhodobeho hlediska, jak si chces udrzet vztah s pritelem? On si kompenzuje pocit viny, ale ve finale tim diteti skodi. Ty se k nemu pridavas
Poslala bych ti nejake odkazy o respektujici vychove, ale mam jen anglicke ![]()
@Anonymní píše:
Už jsem to s ním probírala. Říkal, že bude jí chce ve všem vyhovět, protože má pocity viny, že opustil rodinu. Ne kvůli mě ale.
Tohle bývá bohužel dost častý model, který je cestou do pekla. Ale pokud mu jeho dcera diktuje, co má dělat, proč si to necháš líbit i ty? Viz ta hračka koupená napůl. Já teda nechápu i partnera, že se tě nezastane.
Jak byste reagovali na tuto situaci? Jeli jsme s partnerem na výlet i s jeho šestiletou dcerou. Při vjezdu na placené parkoviště dcera říká otci: „Tatínku, ty nebudeš platit parkovné, ale teta.“ No zaplatila jsem, ale nezmohla jsem se na slovo.
Nedávno jsem byla pracovně mimo republiku a přivezla jsem jeho dceři sladkosti. A ona říká: „Tak málo?“
Není mi to příjemné. Nevím, jak to mám řešit.
Byli jsme v Dinoparku a dcera něco chtěla, nebylo ji vyhověno, tak začala řvát přes celý areál několik minut. Dělala jsem, že k nim nepatřím. Všichni se otáčeli.
Nechci s ní nikde jezdit. Mám to říct příteli?