Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak docílit, aby se starší sourozenec necítil odstrčen
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
30.1.18 16:45
@Borůvka1990 píše:
A jídlo dostávají stejně v pravidelnou dobu, neexistuje aby mi jedno dítě řeklo že nemá hlad a nešlo ke stolu. Oba odmala jedí spolu, my všichni.
To je ale něco úplně jiného, to posouváš úplně do jiné roviny. Co popisuješ, to je běžný režim dne resp. určitá rodinná zásada slušného chování (stolujeme všichni společně, jako rodina).
Když ale jedno dítě řekne, že má ještě hlad a přidalo by si… bude jeho sourozenec také muset sníst další porci, jenom aby náhodou nebyl zkrácen a bylo to „spravedlivé“? Asi těžko, že…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.1.18 16:59
@BohunkaP píše:
To je ale něco úplně jiného, to posouváš úplně do jiné roviny. Co popisuješ, to je běžný režim dne resp. určitá rodinná zásada slušného chování (stolujeme všichni společně, jako rodina).Když ale jedno dítě řekne, že má ještě hlad a přidalo by si… bude jeho sourozenec také muset sníst další porci, jenom aby náhodou nebyl zkrácen a bylo to „spravedlivé“? Asi těžko, že…
To co Ty popisuješ je nesmyslné 
A i ta hodinová metoda se dá neextrémně praktikovat, pochopitelně může rodič odběhnout jednomu vytřít zadek nebo nakrmit. Jde tu o čas věnovaný převážně spravedlivě, né do extrému 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.1.18 17:40
@Borůvka1990 píše:
To co Ty popisuješ je nesmyslné
A to je přesně ono - přesně tím a v tu chvíli to ztrácí ten smysl. Pokud to má být čas věnovaný výhradně jednomu sourozenci, tak maminka nemůže odbíhat ke druhému. Pokud svou plnou pozornost dítěti nemůže zajistit, neměla by mu ji ani slibovat - protože pak se z toho stanou plané řeči, na které jsou děti dost citlivé.
Praktikovat u malých dětí, aby nežárlily, způsob „teď si hodinu hrajeme spolu a pak s Kačenkou, to je spravedlivé“ je totiž v podstatě nereálné… protože v praxi to pak vypadá zhruba „teď máme hodinu spolu, stavíme komín - počkej, teď stav sám, já přebalím Kačenku - ukaž, co jsi postavil, pomůžu Ti - Kačenka pláče, chvilku vydrž - ale neboj, pořád je to Tvoje hodina - zase jsi kousek přistavěl? To je hezké - počkej, jenom utřu Kačence pusu - potom ji budu uspávat, to bude zase ta její hodina a Ty si budeš kreslit, ano? Tak je to přece spravedlivé, teď jsem s Tebou přece hodinu stavěla komín…“ Výsledek o ničem, který vede leda tak ke stresu všech zúčastněných - a zejména staršího dítěte, které se (právem) cítí šizené a odbývané.
Toto má efekt u větších dětí - něco ve smyslu rodinného rozdělení „v sobotu si holky udělají nákupní odpoledne a kluci půjdou bruslit“ apod… Případně večer při nějaké společné uspávací půlhodince, kdy se rodiče prostřídají a dítě si bezvýhradně užije jednoho rodiče samo pro sebe. Ale v běžném dni mámy se dvěma malinkými dětmi je potřeba naučit děti fungovat společně a respektovat potřeby ostatních - jak sourozence, tak mámy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.1.18 17:58
Podle mě se starší sourozenec musí vždycky cítit odstrčený když se maminka (celá rodina) stará o miminko
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.1.18 18:13
@BohunkaP píše:
A to je přesně ono - přesně tím a v tu chvíli to ztrácí ten smysl. Pokud to má být čas věnovaný výhradně jednomu sourozenci, tak maminka nemůže odbíhat ke druhému. Pokud svou plnou pozornost dítěti nemůže zajistit, neměla by mu ji ani slibovat - protože pak se z toho stanou plané řeči, na které jsou děti dost citlivé.Praktikovat u malých dětí, aby nežárlily, způsob „teď si hodinu hrajeme spolu a pak s Kačenkou, to je spravedlivé“ je totiž v podstatě nereálné… protože v praxi to pak vypadá zhruba „teď máme hodinu spolu, stavíme komín - počkej, teď stav sám, já přebalím Kačenku - ukaž, co jsi postavil, pomůžu Ti - Kačenka pláče, chvilku vydrž - ale neboj, pořád je to Tvoje hodina - zase jsi kousek přistavěl? To je hezké - počkej, jenom utřu Kačence pusu - potom ji budu uspávat, to bude zase ta její hodina a Ty si budeš kreslit, ano? Tak je to přece spravedlivé, teď jsem s Tebou přece hodinu stavěla komín…“ Výsledek o ničem, který vede leda tak ke stresu všech zúčastněných - a zejména staršího dítěte, které se (právem) cítí šizené a odbývané.
Toto má efekt u větších dětí - něco ve smyslu rodinného rozdělení „v sobotu si holky udělají nákupní odpoledne a kluci půjdou bruslit“ apod… Případně večer při nějaké společné uspávací půlhodince, kdy se rodiče prostřídají a dítě si bezvýhradně užije jednoho rodiče samo pro sebe. Ale v běžném dni mámy se dvěma malinkými dětmi je potřeba naučit děti fungovat společně a respektovat potřeby ostatních - jak sourozence, tak mámy.
Ty to vidíš celé extrémně a já mluvím z vlastní zkušenosti. Ne, neodbíhala jsem desetkrát, jednou či dvakrát, když bylo třeba. Ale to nemá cenu, Ty to vidíš jako teorii která zkrátka nemůže fungovat 
Jak jsem psala, u nás se to osvědčilo a neznamená, že to tak mají jiní 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.1.18 21:26
Zakladatelko, dle mě máš problem hlavně Ty, ne dcerka Musíš si to srovnat v hlavě.
Moje zkusenost je taková, ze maličké miminko od mámy oddelit nejde, zvlášť, když je kojene. Pri trose štěstí nekdy nekdo chvilku povozi kocarek, ale ne vzdy jsou na to podmínky.
Běžne hraji se starsimi detmi hru, ctu knizku a u toho chovam nebo kojim mimco. Nekdy zase musim odbehnout k batoleti, chvilku se to nezblazni, je to otazka, co je aktualne nalehavejsi. V zasade se ale snazime cinnosti dokoncit, tzn. ze si s detmi nenaplanuji hru na tri hodiny, kdyz vím, ze na to nemam čas. K tomu mají tatínka 
Starsi dítě se musí smířit s tím, ze v prvních týdnech a měsících se máma věnuje výhradně miminku. Toto obdobi trva pár měsíců, potom je to postupně uz jen lepší.
Je fajn, pokud se může tatinek více věnovat tomu staršímu nebo pokud vypomuze babicka, nez křečovitě a na sílu predavat nekomu mimino, jen aby starsi dítě melo ohranicenou hodinku POUZE pro sebe 
Tříleté dítě mám taky, doma, do skolky nechodí, běžne spolu hrajeme pri kojeni pexeso, dobble kids nebo sedi vedle mě a maluje, skládá puzzle. Kdyz je potreba cinnost na chvilku přerušit, tak počká a neprijde mi, ze by trpěla. S petiletou jsme takto dnes zvladly sjet cely brainbox. Tříletá si malovala vedle nás. A kdyz mezitím tříleté např. dojde šťáva a poprosi, ze by chtěla druhou, polozim mimino, necham hry a půjdu jí to udělat, je to otazka půl minuty
Dcerka zakladatelky se s tím musí sžít a sestricku přijmout jako součást rodiny. Neprijde mi ale, ze by s tím měla problém
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.1.18 21:50
@Neeya Nemáš nejakou blízkou kamaradku s podobne starým ditetem, která, která by Ti vzala tu starší někdy ven nebo k nim na navstevu? Nebo naopak vy pozvat k vám? My si tak s kamaradkami vypomahame Nemyslim si totiz, ze je uplne dobře, aby tříleté dite bylo hermeticky uzavreno jen s Tebou a mimcem, to ještě umocňuje vycitky. U nás tříletá chodí jednou týdně dopoledne do krouzku, nekdy ke kamarádce se stejně starou holcickou a ta malá chodí casto k nám. Kamaradka pracuje na půl uvazku, vse jde, kdyz se chce 
Az budou větší, tak budou partacky. Holky 5,5 a 3 roky si spolu dokáží vyhrát. A kdyz nekdo přijde, je to ještě lepší.
Uznávám, ze ten prechod od jednoho dítěte na dvě je náročnější. Pokud budes mít nekdy třetí, toto uz resit nebudeš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
