Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@jdukolem píše:
jak víš že to rozbila vědomě…?
JJ, vedome
Jedna se o takovy ten prenosny DVD prehravac, ktery ma do auta, kdyz jezdime delsi vzdalenosti. Kdyz jsme se dnes vratili domu, polozila jsem ho na stul do obyvaku. Chtela pustit jeste jednu pohadku, v cemz ji manzel vyhovel. Kdyz pohadka skoncila, tak se zacala vztekat, ze chce dalsi. Manzel ji vysvetlil, ze budeme veceret, takze dalsi pohadka uz nebude. Do prehravace bouchla - chtela dalsi pohadku. Manzel opet vysvetlil, ze budeme veceret a at do nej neboucha, ze stejne dalsi pohadka nebude. Odesli jsme do kuchyne a ona vzala ten prehravac a vylila na nej sklanici vody. Opravdu to nebyla nahoda. Bezduvodne bych ji netrestala. Prici se mi dat ji na zadek. Prici se mi jakekoliv tresty a vyhruzky, ale jsem si jista, ze v takovehle situaci vysvetlovani nestaci. Teda alespon u meho ditete.
@mončís píše:
Take me to napadlo.takovy trest mi prijde zvlastni.
taky se mi tento trest nelíbí…to už mi přijde hodně přes čáru, to už radši dát fakt jednu přes zadek
Jo a nemluvit s dětma není asi taky úplně dobrý, já občas vysvětluju, že jsem ještě naštvaná a proč jsem naštvaná a že potřebuji čas, abych se přestala zlobit
Plus hodně používáme, že děti můžou svou chybu napravit a dávám příklady jak, co pomůže abych se přestala rychleji zlobit apod.
@zorkaV píše:
Ajajaj. Zkouší kam až může. Nevím, jestli je to tak dobře, ale pamatuju si, že ségra za trest přestala mluvit. Pokud děti něco provedly, tak mluvila a smála se na všechny a všemu, ale jak promluvil „hříšník“, byla ticho a koukala ven z okna. Chtěl jí vzít za ruku a ona se jak lekla ryba vysmekla a šla pryč z místnosti. Pak už to prostě děti nevydržely a přišly, že už to neudělají.
A když šlo o vztekani, tak jim dělala zrcadlo. Opakovala po nich pazvuky a řev se slovy, když můžeš ty, tak já taky. A byl klid.
Tak jestli ti to nějak pomůže…
tohle bych nedělala..dětí nemám, ale beru to podle sebe jak by to na mě zafungovala…mě by to jak holky psali psychicky ničilo v tu chvíli myšlenky malého dítěte..mamka mě nemá ráda, mamka mě tady nechce a bala bych jsem se že cokoliv provedu i rozbit věc neumyslně že se semnou nebude bavit že jsem zlá a že mě nemá rádaatd..
Potrestala se sama, pokud mad pripravena dvd k vanocum, tak rozhodne bych je nedavala a zrusila bych na nejakou dobu i pohadky v tv. A do ruky by uz zadnou elektroniku necostala, zadne chytre telefony, tablety.
Pres zadek bych asi dala v tom afektu, ale jinak mi nrijde, ze by to necemu pomohlo, dite to bude mit vejpraskem odbyte a bude se akorat divit, ze se v tom dalsi dny stale rejpes.
@Evelina31 Zákaz všeho, co má ráda - u nás pohádky, sladkosti, schovala bych ji oblíbené šatky, co ráda nosí… atd. Na dlouho, min. týden. A další přehrávač bych si sakra rozmyslela, jeslti koupím.
@Evelina31 píše:
Kdyz zlobi, tak nekdy take delam, ze neexistuje, ale asi nejsem tak dusledna jako tvoje segra. Budu to po jejim vzoru trenovat. To by na me dite mohlo zabrat
Prosím tě, to radši netrénuj. To je horší trest, než kdybys jí nařezala vařechou. Psychický teror první třídy, fuj.
@šílenámáma Já jsem myslela, že budu řezat víc, než jaká je skutečnost
Ony ty psychické tresty zabírají víc - zákazy, odkázaní do vedlejší místnosti.
Jinak věta „hračky, co neuklidíš, vyhodím“ na ni taky platí. Zasloužil se o to teda z veliké části chlap.
Ale dostane, to jo.
(ale sama si pamatuju, že bych kolikrát radši dostala, než takové ty psycho domlouvačky a zákazy
)
@Evelina31 píše:
JJ, vedomeJedna se o takovy ten prenosny DVD prehravac, ktery ma do auta, kdyz jezdime delsi vzdalenosti. Kdyz jsme se dnes vratili domu, polozila jsem ho na stul do obyvaku. Chtela pustit jeste jednu pohadku, v cemz ji manzel vyhovel. Kdyz pohadka skoncila, tak se zacala vztekat, ze chce dalsi. Manzel ji vysvetlil, ze budeme veceret, takze dalsi pohadka uz nebude. Do prehravace bouchla - chtela dalsi pohadku. Manzel opet vysvetlil, ze budeme veceret a at do nej neboucha, ze stejne dalsi pohadka nebude. Odesli jsme do kuchyne a ona vzala ten prehravac a vylila na nej sklanici vody. Opravdu to nebyla nahoda. Bezduvodne bych ji netrestala. Prici se mi dat ji na zadek. Prici se mi jakekoliv tresty a vyhruzky, ale jsem si jista, ze v takovehle situaci vysvetlovani nestaci. Teda alespon u meho ditete.
A nebyla to tak trochu nehoda? Jasně, vztekala se a dělala náschvály, ale nějak nemůžu uvěřit tomu, že by si tříleté dítě uvědomilo: vyliju do toho vodu a tím to zničím. To by mě zajímalo, co se jí honilo v hlavince ![]()
Jinak, jak se píše, vyhrožovat tím, co jsi schopná splnit. NEsnáším známou, která je schopná děckám venku 10× vyhrožovat, že půjdou domů a NIKDY to nesplnila. Děcka ji mají na háku ![]()
@opinka píše:
Prosím tě, to radši netrénuj. To je horší trest, než kdybys jí nařezala vařechou. Psychický teror první třídy, fuj.
jj vybavuje se mi jak jsme see s kamoši bavili a jak říkali že vždy jak něco provedli tak čekali radší na výprask (dostanou vyprask a budou potrestaní) ale nesnašeli jak na ně rodiče nemluvili ( jak si přali aby na ně promluvili popř. za němi chodili a chtěli at s nimi mluví..
Já mám tež zkušenost s tímhle i když to nebylo za trest jako dítě, ale byl v tom hlubší problém a nesnašela jsem to
Myslím že na zadek, plus žádné pohádky, minimálně do konce roku, je ažaž, žádný další tresty bych už nevymýšlela ![]()
Ach jo, jak to tak čtu a vidím ty různé názory na výchovu, trestání… něco jsem na rodičích nesnášela a je pár věcí, které mi leží v žaludku do teď… snad se mi bude dařit to v životě nedělat…
![]()
@Aries6 píše:
Ach jo, jak to tak čtu a vidím ty různé názory na výchovu, trestání… něco jsem na rodičích nesnášela a je pár věcí, které mi leží v žaludku do teď… snad se mi bude dařit to v životě nedělat…![]()
![]()
Držím ti palec, ale obávám se, že částečně k výchově svých rodičů sklouzne každý. Já jsem měla TOLIK předsevzetí, že tohle a tohle a tohle dělat určitě nebudu, a najednou se vidím, jak k těm nenáviděným metodám mých rodičů dost často ujíždím
. A děsím se toho, že moje děti budou jednou dělat stejné chyby, jaké teď dělám já ![]()
@opinka píše:
Držím ti palec, ale obávám se, že částečně k výchově svých rodičů sklouzne každý. Já jsem měla TOLIK předsevzetí, že tohle a tohle a tohle dělat určitě nebudu, a najednou se vidím, jak k těm nenáviděným metodám mých rodičů dost často ujíždím. A děsím se toho, že moje děti budou jednou dělat stejné chyby, jaké teď dělám já
Právě… a když se to rozjede, zlobí obě naráz… a to jsou prťata. Ony ty pravé starosti a výchovné metody teprve přijdou… ![]()
Ale snad je aspoň minimální plus to, že si to uvědomuju…