Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak potrestat 33měsíční dceru
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
19.12.14 21:24
@Lynette píše:
@Michelangelo No já jsem ho poprosila jestli mi nepomůže a on mi řekl, že nechce. Jeho mámě jsem řekla, že takhle ho ale nemůžu ani pochválit a ona mu řekla ať mi kouká jít pomoct, že si s ním furt hraju a že mu ruce neupadnou. Tak šel, dala jsem mu jednoduchý úkol - sesbírat nějaké nějaké věci a odnést je na místo A. On to odkýval a šel na věc. Pak zavolal, že to má hotové. Ptala sem se ho, jestli to dal na místo A a on že všechno tam je. Tak jsem ho chválila jakej je šikovnej a jak mi tím strašně pomohl a chválila jsem ho i před mámou a ta mu za to dala čokoládu. No a pak jsem zjistila že mi do očí lhal a odnesl to všechno úplně jinam - no cítila jsem se jako k*áva, když jsem to pak vše musela nosit do místa A sama. Prostě se vchová jak malej hajzlík a fakt není za co chválit.
Ach jo, chudák kluk.
Kdyby mě někdo takhle nevybíravě vyzval k pomoci, tak se taky nepřetrhnu.
On cítí, že je nemilovaný a nechtěný (=nikdo se mu nechce věnovat, naslouchat mu, rozumět mu) a proto je takový.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.12.14 21:45
@Emilie No to není moje dítě! Můj kluk je zlato - ťuk ťuk ťuk. Můj syn (2 roky) pomáhá sám od sebe a furt - toho chválím od rána do večera a taky je moc šikovnej. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.12.14 21:57
@Lucie_Sx No když dvouleťákovi takhle říct o pomoc stačí, tak proč šestiletému ne? Pro něj je práce sprosté slovo. 
Je fakt že kdyby se to podalo nějakou zábavnou formou tak by do toho asi šel, ale nevydržel by u toho sám dýl jak pět minut - furt by mu musel někdo asistovat. Máš pravdu, že se mu nikdo nechce doma věnovat, ale je to i tím, že ho nic nebaví au ničeho nevydrží Já se s ním snažila něco dělat a vždy jsme začali a on po chvíli utekl, takže jsem to už dělala sama. Jeho nic nebaví a nic ho nezajímá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 08:59
@Lynette píše:
@Emilie No to není moje dítě! Můj kluk je zlato - ťuk ťuk ťuk. Můj syn (2 roky) pomáhá sám od sebe a furt - toho chválím od rána do večera a taky je moc šikovnej.
Omluva, to mi uniklo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 12:28
@Lynette píše:
@Lucie_Sx No když dvouleťákovi takhle říct o pomoc stačí, tak proč šestiletému ne? Pro něj je práce sprosté slovo.
nemá diagnostikovanou nějakou poruchu pozornosti? proč s ním rodiče někam nejdou - k psychologovi? To že nevydrží je jedna ze známek, že by tam nějaká porucha být mohla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 12:37
@jdukolem Oni s ním byli v nějaké pedagogicko psychologické poradně, aby zjistili zda je zralý na první třídu. Tam byl roztěkaný, koukal kde co lítá, ale vnímal a dokázal i správně odpovídat. On pozornost udrží dlouho když ho to baví - televize, playstation apod. Ale problém je ten, že ho skoro nic nebaví. U spousty věcí se to musí člověk nejdřív naučit a pak ho to teprve začne bavit - jízda na kole, lyže apod. On ale u ničeho nevydrží, takže ani nic pořádně neumí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 12:37
@Lynette píše:
@jdukolem No s tímhle máš pravdu - tohle vlastně funguje.Bohužel je klukovi už šest, chodí do školy a není jedináček, takže na tohle nikdo nemá čas ani nervy.
bohužel, se to nepodchytilo včas.. 
asi..ale v šesti letech se dá udělat mnohé,
tted to dá o to víc práce, ale ono to zato stojí, bude zvládnutelný v pubertě - výchova jje o tom připravit dítě na život, ne aby byl pro ted klid a pohodlí, jasně - rodiče bezproblémových dětí to mají mnohem pohodlnější a snazší - nepopírám, ale toto je zase výzva 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 12:42
@Lynette píše:
@jdukolem Oni s ním byli v nějaké pedagogicko psychologické poradně, aby zjistili zda je zralý na první třídu. Tam byl roztěkaný, koukal kde co lítá, ale vnímal a dokázal i správně odpovídat. On pozornost udrží dlouho když ho to baví - televize, playstation apod. Ale problém je ten, že ho skoro nic nebaví. U spousty věcí se to musí člověk nejdřív naučit a pak ho to teprve začne bavit - jízda na kole, lyže apod. On ale u ničeho nevydrží, takže ani nic pořádně neumí.
protože to dá námahu nejspíš? playstation a tv nevyžadují žádnou energii.. tam bych začala… přísně vymezený čas.. pozitivně motivovat k jiné práci a činnosti.. jo bude to dřina, ale podle toho co píšeš to nebude nezvládnutelné..
jinak ještě k té větě - není jedináček - no to byla volba rodičů - ne jeho,.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 13:10
@jdukolem To jo no. Jeho rodiče se mu moc nevěnují. Máma je strhaná, bez energie, nemá chuť na nic a je ráda když je on celý den zalezlej v pokojíčku a tam si hraje nebo kouká na pohádky. A táta ten jen celý den v práci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 13:40
@Emilie píše:
Mně normálně naskočilo moje dětsví.
To by bylo na knihu, a le zkrátím to. Otec mě dosud láskyplně nazývá paličatým parchantem. Ničila jsem vědomě věci, neposlouchala, jakýkoli trest nefungoval. Když mě zřezal do ruda, neuronila jsme slzu, jen měla pohled plný pohrdání. Když jsem dostala zaracha, řekla jsem si jupí, konečně mi dají svatej pokoj. Což pochopitelně mého otce rozčilovalo ještě víc.Všimni si prosím, že když lovím z paměti, mluvím o otci a o matce.
Je to proto, že zalovím-li do raného dětsví, nemám pocit té dostatečné rodičovské lásky. A moje chování, to prostě byla reakce. Vy mi taky můžete víte co. Bavilo mě to. Jo, bavilo. Měla jsem nad nima moc. Jo, právě tím, že jsem nikdy neposlechla. Neměli můj respekt, moji lásku, neuchopili ji. Já to byla, kdo určoval, co oni budou dělat. (A to si nepřej vědět, co já dělala v pubertě.)
Nevím ti, ale prostě chování vaší dcerky může být touto zprávou. Mám pocit, že mě nemáte rádi. Takže mi taky můžete…
Takže za sebe, zamyslela bych se a místo trestu bych se snažila zjistit, jak najít u své dcery lásku a respekt. Neříkám rozmazlovat, neradím opičí lásku. Radím najít respekt, protože ten sám o sobě značí, že ten dotyčný bude respektovat… bez strachu z trestu. Minimálně se to teda v tomto věku bude učit, že to funguje.
Drsný, ale pravdivý.
Mně často přijde, že čím tvrdší výchova plná trestů, hubování, výčitek, tím větší vzdor a boj s rodiči. Nejzlobivější a nejproblémovější děti tady ve škole a školce jsou ty vychovávaný autoritativně a přesně tak, jak tady některé radí. A nebo pak volně a naprosto bez hranic, ale takové tady neznám.
A ono to začíná už v takhle raném věku, udělal jsi tohle, dostaneš na zadek (tím nemyslím zakladatelku, to je obecně). Žádná snaha o pochopení toho, proč to dítě dělá, nebo i se snažit se najít i chybu an své straně, třeba změnit přístup, předcházet problémovým situacím.
A pro zakladatelku. Jo někdy děti prostě udělají schválnost, neumí zvládnout emoce, vztekají se, no jsou to děti. Přestav si, že tě něco strašně baví, chceš vidět nějaký film a někdo ti direktivně řekne, ne, teď bude jídlo a budeš jíst. Taky budeš v tu chvíli naštvaná a bude ti to třeba chvíli trvat, než se přes to přeneeseš. Tím neříkám to chování dcery omlouvat, ale pochopit aspoň trochu její pohled na věc. A je fakt, že období vzdoru je o nervy. ale kolik dospělých umí 100% ovládnout svůj vztek a třeba nebýt alespoň sprostý, někteří i občas něco rozbijí.
Za tohle bych dítě taky nepochválila, zvýšila bych hlas, řekla že se zlobím a vysvětlila, co to pro ni znamená. Nejlepší je totiž přirozený důsledek, nebudou pohádky v autě a ani doma. Nový přehrávač bych nekupovala, nebo až za delší dobu.
A příště ybch drahou věc odklidila z dosahu, použila empatický přístup a třeba by to dopadlo celé líp
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 14:34
@Lynette píše:Čekala jsem, kdy tohle napíšeš. V té rodině skutečně nefungují dospělí. Děti, kterým se rodiče nevěnují - neudělají si na ně čas, se často titulují, jako nudící se a problémové. Nechci ti tu fakt dělat přednášky o výchově
@jdukolem To jo no. Jeho rodiče se mu moc nevěnují. Máma je strhaná, bez energie, nemá chuť na nic a je ráda když je on celý den zalezlej v pokojíčku a tam si hraje nebo kouká na pohádky. A táta ten jen celý den v práci.
, ale samozřejmě ve svém věku a s dospělými dětmi, mám plno zkušeností a dětí u nás bylo na prázdninách vždycky plno, nejenom z rodiny, ale i kamarádi našich dětí a nemysli si, že ty děti si sami neuvědomovaly ten rozdíl v přístupu rodičů k nim. Pro naše děti to naopak bylo uvědomění si, že mají něco, co není takovou samozřejmostí. Měli jsme s mm dohodu, že NIKDY naše děti od nás neuslyší „teď nemám čas“ a věř mi, že jsme to dodrželi, i když za námi přišli v jedenáct večer a my koukali na film. Vrátilo se nám to v tom, že děti k nám mají důvěru a nemají problém svěřit se, nebo si přijít pro radu. Nevyžádané nedáváme. Respektujeme jejich osobnost od malička a pouze je usměrňujeme, aby si neublížili a vyrostli z nich slušní a poctiví lidé. Dětství velmi rychle uteče a zpětně vidím, že je jenom pár let na to, kdy máme šanci něco dětem předat a časová investice do dětí se vážně vyplatí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 15:37
@Michelangelo Asi to chce zlatou střední cestu. Já kdybych se měla malému věnovat kdykoliv si řekne tak nedělám nic jiného - někdo ale musí taky vyprat, uklidit, uvařit, nakoupit, vydělávat peníze apod. Prostě není možné si s ním hrát celý den. Doufám, že se to nějak nezvrtne a nebude z něj línej a neposlušnej kluk - to bych nepřežila. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 15:41
@Lynette píše:To co píšeš je jednoduchý důsledek tohoto:
@Lucie_Sx No když dvouleťákovi takhle říct o pomoc stačí, tak proč šestiletému ne? Pro něj je práce sprosté slovo.
@Lynette píše:
@jdukolem To jo no. Jeho rodiče se mu moc nevěnují. Máma je strhaná, bez energie, nemá chuť na nic a je ráda když je on celý den zalezlej v pokojíčku a tam si hraje nebo kouká na pohádky. A táta ten jen celý den v práci.
Tohle musí změnit sami rodiče, jinak to bohužel nemá žádné řešení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 15:58
@Lynette píše:
@Michelangelo Asi to chce zlatou střední cestu. Já kdybych se měla malému věnovat kdykoliv si řekne tak nedělám nic jiného - někdo ale musí taky vyprat, uklidit, uvařit, nakoupit, vydělávat peníze apod.
Myslíš si, že my jsme nechodili do práce, nevařilo se u nás, nepralo a nenakupovalo? 
Jste na to 2. My byli jenom o víkendu a jsou maminky, které nemají ani to. Nepsala jsem přece, že jsme si s dětmi hráli od rána do večera. To nešlo ani u nás. Můžeš hledat způsoby, jak to vyřešit, nebo důvody, proč to nejde. Co máš pořád s tou leností?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.14 16:03
@Lynette píše:
@jdukolem To jo no. Jeho rodiče se mu moc nevěnují.Máma je strhaná, bez energie, nemá chuť na nic a je ráda když je on celý den zalezlej v pokojíčku a tam si hraje nebo kouká na pohádky. A táta ten jen celý den v práci.
ach jo.. a pak se diví že kluk „zlobí“ aby měl pozornost.. ono je to spojená nádoba, čím víc se dětem věnuješ, tím méně tě paradoxně potřebují a vynucují si..
já vidím systémovou chybu - v podstatě klučíka co „volá o pomoc“ a to tak jak umí.. maminka je strhaná a bez energie? Měla by něco změnit, bez legrace…to ty děti zajímat nemusí.. to je její věc aby se něco stalo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
