Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Konkrétní rady pro vzdor 25m
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
10.12.14 13:22
Konkrétní rady pro vzdor 25m
Maminky, prosím vás, potřebuju konkrétní rady jak na tu moji čertici (25m). Zhruba před měsícem přišlo období vzdoru, ani před tím to s ní nebylo lehké, ale teď už melu z posledního. Většinou si nechá domluvit, ale opakují se mi situace, které prostě nedáváme a mě už došla fantazie jak je vyřešit.
Dcera je hodně temperamentní, tvrdohlavá, ale taky hodně citlivá a prý nadprůměrně inteligentní. Žádné plácání po zadku nebo přes ruce mi, prosím, neraďte, nemá to efektu a snažím se tomu vyhnout, i když mě to poslední dobou napadá tak 100× za hodinu.
1. Volám jí a ona dělá že neslyší. Zavolám ještě parkrát, pak pro ní jdu. Začne utíkat. Takže jí dostihnu, řeknu jí, že potřebuju, aby šla tam a tam. Nakonec se zeptám, jestli půjde sama nebo chce odnést (tady tak z 60% zareaguje a jde sama). V ostatních případech to skončí řevem, nevybere si. Oznamuju, že když se nemůže rozhodnout, odnesu jí. Zas řev, ale je odnešená. Nějaké jiné řešení, které by zabralo bez řevu neznáte?
2. Když jí říkám něco, co se jí nehodí, dělá, že neslyší, navíc se otočí zády a uculuje se jak měsíček na hnoji. Obejdu jí, dřepnu k ní (dřív jsem ještě chytla za obě ruce a dívala se do očí, teď stihne zdrhnout). Nechce to slyšet uteče mi po bytě, směje se. Dostihnu znovu. Zopakuju. Nakonec opět skončí řevem a válením se po zemi. Takže když se tak po půl hodině uklidní, tak jdu a činnost provedu s ní (většinou uklízení něčeho…).
Našla bych miliardu dalších (nechci ven, nechci domů, chci pohádku, tuhle ne, jinou), ale na to jsem už asi přivykla.
Když to teď po sobě čtu, tak prostě potřebuju zlepšit její sluch, fakt jsem občas vytočená hodně. Poslední týden už na ní hodně zvyšuju hlas, řekla bych, že už jsem i 3× řvala a to stejně k ničemu nevede.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
10.12.14 13:29
Nám je 27 m a je to to samé…nic jiného, než to vydržet asi není…je to kolikrát dost vysilující, ale na druhou stranu jsou i chvilky, kdy pomůže, aniž bych to čekala, kdy mi ukáže novou věc, řekne souvětí nebo něco udělá pro brášku a toho si cením daleko víc. Holt ten vzdor beru jako období, kdy tím musí projít (taky si uvědomuje sama sebe a chce se to ukázat, že si to uvědomuje), tak já vždy vyčkám, až se zklidní a pak s ní povídám, nebo se snažím jí pozornost okamžitě strhnout jinam - většinou to pomáhá (př. Jééé Gábi, podívej, maminka si špatně navlékla boty, pomůžeš mi??? a řeknu to s vykulenýma očima, jakoby pološeptem a pokaždé si vymyslím něco jiného…to pomáhá k jejímu uklidnění, k tomu, aby přišla, kam potřebuju a tak…)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.14 13:31
- Nehonila bych jí, donuť jí na to zavolání přijít, udělej z toho něco dobrého pro ní, např. tak jo, tak když nechceš, tak já tady ten banánek sním sama (např.) doplň sama
- Opět za ní nechoď, řekni, že když si to neuklidí, tak ty hračky odneseš a že dokud nebude poslouchat tak nepřijdou. Věř, že jak je začneš odnášet, tak přijde a uklidí si je sama.
Já mám 28 měsíční a má období totálního odmlouvání, takže jdu spíš cestou opaku. Když chci, aby se třeba oblékla, tak řeknu, néééé, to (její jméno) neumí a ona hned jde a ukáže mi jak to umí.
Důležitá je důslednost, nech ji ať pozná důsledky svých činů. Nechce se oblékat - zůstanete doma, nechce jíst - bude hlady.
Ale jinak, nejsi v tom sama, já jsem z ní také hotová. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.14 13:31
Tak co funguje u nás… z tvého popisu je vidět, že se snažíš rešit, ale nepadnou tam žádné důsledky… Já se synovi snažím vysvětlovat proč po něm to či ono chci (ano někdy je to ubíjející ale časem to zabere) když neslyší tak chytnu a mluvím na něj (on moc dobře slyší)aby něco nedělal jen protože mu to přikazuju ale aby věděl proč to má udělat. když nereaguje tak mám zatím dvě věci které většinou fungujou - počítání do 3 - když napočítám do tří a nejde, tak ho čapnu a odnesu, vemu hračku apod. (nelze aplikovat na vše), ale teď už většinou řeknu tři (on se mnou 
) a zareaguje. když se začne vztekat a i po mém nabízeném výběru nereaguje a vzteká se, tak odvádím do pokoje se uklidnit. Většinou přijde za 5 vteřin a na můj dotaz jestli už je to dobrý, řekne že jo a jde udělat to co má. U obojího chce vydržet, vracet a opravdu být důsledný a vydržet. TAky občas polevím ale ta důslednost v tomto věku je důležitá a pak se ti to za rok dva vrátí.
Funguje u nás i výběr jestli uklidí sám nebo mu mám pomoct apod. A prostě když dělá něco co nemá a nevidí, neslyší tak odstraním buď jeho nebo to čím dělá to co nemá. Např. jezdí autem po zdi a bouchá do skříně, zopakuju 3× a pak vemu auto. Když jezdí na motorce a naráží do dveří, čapnu ho a z motorky sundám. Začne řvát, jde se uklidnit, vysvětlím, zeptám se jestli už nebude narážet, teď už většinou řekne že ne a dostane motorku zpět. A fakt se to pomalu zlepšuje.
Na starší to fungovalo parádně, mladší paličák je horší, ale jde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.14 13:48
Holky, díky za rady. Už jsem vyzkoušela:
- odvádění pozornosti, zabavování něčeho, čemu bylo ubližováno - výsledek je takový, že je jí to putna. Najde si něco jinýho, s čím může dělat naschvál.
Nalákat na něco nefunguje, prostě má postavenou hlavu a konec.
Teď už jen vyhrožuju, což je taky blbě, prostě mě nic nenapadá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.14 13:59
Kdyz si neuklidi hracky tak vezmu koste a zametam je na hromadu a davam do pytle. Zavazu pytel a odnasim ke dverim (tak jako kos). A na ty mensi mi jednou zafungovalo ze jsem mela zrovna fungl novy pytlik ve vysavaci a on si nechtel uklizet lego. Tak rikam: „Jestli si ho neuklidis tak ti ho vysaju“ no tak sem zhruba pulku vysala a od te doby staci pohrozit vysavacem, kdyz ne tak vysavac pustim a priblizuju se
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.14 14:01
Nečetla jsem ostatní reakce, ale já bych jí to vše xkrát neopakovala, to se akorát naučí, že se máma zas tak moc poslouchat nemusí, protože to stejně ještě xkrát zopakuje a pak třeba i rezignuje, tak proč poslechnout, že? Maximálně 2× nebo 3×, ale pak bych jí fyzicky donutila udělat to, co potřebuji - odnesla bych jí směrem kam potřebuji, odnesla bych jí třeba od předmětu na kterej nesmí sahat, apod.. U nás to sice taky vyvolá řev, ale to je mi jedno a beru to jako projev úměrný věku. Jinak se snažím předcházet „konfliktním situacím“, protože když má blbej den, tak pak dokáže řvát s přestávkama třeba 2 hodiny, kvůli každý prkotině - prostě vše už je pak špatně, nic nepomáhá, je vidět, že už pak ani neví, proč řve, prostě to s ním tříská.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.14 14:15
Ona tě ignoruje a ty jí nepotrestáš - chyba. Zavolám jednou. Dělá že neslyší, tak k ní přiběhnu a řeknu jí důrazně aby okamžitě šla - když neposlechně tak musí následovat trest. Já bych jí plácla - ty říkáš že jí nevadí když jí bolí zadek - tak jí třeba zavři do koupelny, nebo na ní zařvi. Musíš mít na ní nějakou páku - bez toho nemáš šanci jí vychovat. Respekt máš u ní 0 když tě takhle ignoruje.
Řve a válí se po zemi - to prostě neexistuje. Můj to zkusil jednou - chytla jsem ho za ruku, vytáhla jsem ho do stoje, plácla ho po zadku a šlo se. Řval, tak jsem mu řekla že jestli okamžitě nepřestane tak dostane ještě jednou - vtáhnul slzy a šlo se domů.
Ty jsi na ní slabý soupeř. Ona si slečna usmyslí, že tě bude ignrovat a ty jí jak slepička obíháš a klekáš si k ní a trapně to opakuješ. Ty jsi její máma a ona tvé malé dítě! Ty jsi ten kdo udává směr aco řekneš to platí tečka. Takže když se k tobě otočí zády, tak jí prostě čapni a otoč jí k sobě. Když tě ignoruje tak s ní trochu zatřes a řekni jí to pomalu důrazně a nahlas a koukej se jí přitom do očí. Můsíš být na ní trochu tvrdší. To, co popisuješ není vzdor - malé děcko tě má na háku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.14 14:21
@jarka712 jako přes kopírák. každé ráno chodíme se psem. Nechce se jí, neposlouchá, nechce se oblékat. Počítání do 3 už dávno nepomáhá. Takže k ní jdu a vysvětlím jí proč musíme jít se psem, a že až jí vyvenčíme, budeme dělat to a to, což je pro ní příjemnější (hra, výlet td.)a většinou jde. Takže já taky nemlátím, pořád vysvětluji, domlouvám, věřím, že to období přejde!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.14 14:24
@Lynette tak to bych podle tebe na to dítě od rána do večera jen řvala…a třásla s ním. Je rozdíl se takto bavit a jednat s 2 letým a 4 letým dítětem. fyzický trest nic neřeší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.14 14:26
@Lynette píše:
Ona tě ignoruje a ty jí nepotrestáš - chyba. Zavolám jednou. Dělá že neslyší, tak k ní přiběhnu a řeknu jí důrazně aby okamžitě šla - když neposlechně tak musí následovat trest. Já bych jí plácla - ty říkáš že jí nevadí když jí bolí zadek - tak jí třeba zavři do koupelny, nebo na ní zařvi. Musíš mít na ní nějakou páku - bez toho nemáš šanci jí vychovat. Respekt máš u ní 0 když tě takhle ignoruje.A co když fakt plácnutí nepomáhá? U nás je jí to putna, nemrkne ani brvou. Řev nepomáhá taky. Tohle přesně oboje dělal tatínek a měla ho na háku ještě víc než mě. Jí je to jedno. Co uděláš pak? A zavírat jí nikde nemůžu, jí stačí, když se k ní na posteli otočím zády a má z toho hysterák a v noci se budí a řve.
Co bys dělala teď?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.14 14:27
@Teeeri Jestliže ignoruješ to, že tvé dítě tě neposlouchá, pak ho nevychováváš. Pokud tě dítě ignoruje tak moc, že bys na něj musela řvát celý den, tak je to fakt hodně špatné a pokud nechceš aby tě v pubertě poslalo tam, kde slunce nesvítí, měla bys s tím začít něco dělat. Čtyřleté dítě by už mělo umět poslouchat, ale pokud ho to rodiče nenaučí tak tě může ignorovat i v šesti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.12.14 14:30
@jarka712 Ani když jí plácneš víc? Jí nevadí že jí to bolí?? Protože jestli jí to nevadí zašla bych pro radu k dětskému psychologovi. Jako manuál k dítěti nemá nikdo. Každé dítě je jiné. Zajít si pro radu není ostuda - rozhodně je to lepší než prostě rezignovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
