Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak mám přestat myslet na svého ex
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.10.24 08:14
Rád bych poradil, zakladatelko, ale tohle je prostě něco, na co neexistuje moc návod… Zvlášť pokud tě to drží takhle čtyři roky a drží tě to, i když máš jiného partnera, tak vážně neumím poradit. Něčím jiným se zaměstnat jsi zřejmě zkoušela. V životě jsou věci, které prostě z hlavy nevytěsníme, i kdybychom chtěli. A musíme se naučit s tím pracovat a žít. Jediné, co si snad můžeš opakovat, měj rozum, buď ráda, že ses takového tyrana zbavila. Žádné štěstí by ti nepřinesl. Jo, jak je vidět, odrovnal tě dost… Prostě to přijmi, že ho z hlavy nedostaneš a zkus nějak víc zapracovat na svém současném vztahu. Ono to vypadá, že toho svého současného partnera až zas tak nemiluješ. Zkus se víc zaměřit na současnost a budoucnost, něco se v tvém životě musí zásadně změnit, jinak to takhle půjde dál. Víc bohužel neporadím, jen přeju hodně štěstí! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.10.24 12:36
Já takhle myslela 5 let na svého ex který mi hodně ublížil. Opustil mě v těhotenství a dceru nechce vídat..Opustilo mě to minulý rok když jsem poznala jednoho hezkýho chlapa…Evidentně nejsi z tvého partnera kteří máš teď tak odvarena a proto tě to pořád táhne za minulostí…Já celých 5 let nebyla schopná ani s nikým spát jak jsem pořád myslela na svého ex…Až přijde fakt ten který tě opravdu hodně moc zaujme, tak na ex zapomeneš jak nic.
- Citovat
- Upravit
19.10.24 23:09
Prostě jste jen doopravdy nepřijala, co se stalo. Vnitřně proti tomu bojujete. Musíte k sobě být radikálně upřímná. Na začátku stačí rozhodnutí, že to přijmete tak, jak to je. Postupně přidejte možnost, že to tak nejspíš muselo být, abyste mohla zažít něco skvělého, co teprve přijde… Přijmout věci znamená je konečně propustit. Někdy je časem přijmeme tak nějak sami, aniž bychom si všimli. Prostě nás to jednoho dne přestane trápit. A někdy - když to trvá takhle dlouho - je třeba udělat rozhodnutí. Rozhodnutí, že tahle cesta v mém životě je uzavřená a už po ní nikdy znovu nechci jít, protože se raději vydám jinou a budu se těšit na to, jaká překvapení mě na ní čekají…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj. Už nevím co mám dělat. Nemam si s kým o tom ani popovídat. Doufám, že mi tu někdo pořadí, jsem z toho už nešťastná.
třeba si všimnete něčeho v textu co já proste nevidím.. Dekuju.
Jedna se o mého ex přítele. Chodili jsme spolu cca 6 let. Mě bylo tehdy 17, jemu 15. S čistým srdcem muzu říct, že jsem byla zamilovaná, jen do nej. Šílené pouto mezi námi. První dva roky byli krásné, neuměla jsem na nej říct špatne slovo, ani jen u sebe v hlavě. Potom se ke mě začal chovat ne moc dobře. Psychicky mě odrovnaval. Bohužel fyzicky taky. Vždy to ale nějak uhrál, omluvil se a šli jsme dal. I přes to vše jsem si neuměla život bez nej představit. Po 6 letech se naše cesty rozešli, ze dne na den. Já to špatně nesla a řekla jsem si, že už to bylo opravdu zlé, musím odcestovat abych se k němu už nikdy nevrátila a už nezazivala hlavně ten psychicky teror. Odletěla jsem z ČR. Po nějaké době se mi ozval, odmítla jsem, ignorovala. Za nějaký čas zase. Ignorovala jsem ho. Po roce jsem se vrátila do ČR, kde mě opět pokoušel kontaktovat (od doby co jsme byli od sebe měl vztah s holkou se kterou mě podváděl). Odmítla jsem veškerý kontakt. Sháněl mě i přes jeho kamarády. Také ksem odmítala s nim mluvit. Až pak jednou mi volal, že mě potřebuje vidět a já tedy jela za nim. Vykládali jsme si ale nic víc nic min. Od te doby jsme se neviděli ani spolu nemluvili. Já si našla druhého partnera po návratu do ČR a jsme spolu do teď.
No ale k jádru věci. Neustále mám v hlavě svého ex, já bych potřebovala snad ranu do hlavy abych na nej přestala myslet.. zda se mi o něm, furt na nej myslím jen co vstanu. Nevím proč, není to jen teď v tento moment. Jsou to 4 roky co spolu nejsme a já na nej myslím celou tu dobu. Myslím na nej ze bych ho rada obejmula, chce se mi z toho plakat. Můžete mi prosím říct jestli je něco co by mi pomohlo nebo co mám dělat