Jak mi bude po antidepresivech?

Anonymní
22.1.21 21:30

Jak mi bude po antidepresivech?

Mám doporučeno od psycholožky zvážit antidepresiva. Nemám deprese, ale jsem dost citlivá a mám špatnou životní situaci. Konkrétnější být nechci, snad jen ve zkratce špatný vztah, málo přátel, izolovanost vlivem mateřské i momentální situace. Antidepresivům se nebráním i když 2 roky zpět bych řekla jasné ne. Zajímá mě však jak se pp nich budu cítit. Mám dceru a mám strach, že budu vypnutá, bez energie, bez prožitku radosti, když jsem s ní. Zároveň ale potřebuju zmírnit to neustálé vnitřní sevření a neštěstí z mé situace. Den co den se trápím. Bude mi to po prášcích jedno? Nebo jen víc jedno? Neumím si zo představit a tak se toho (možná zbytečně) bojím.

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
22.1.21 21:48

Jak se po nich budeš cítit konkrétně ty, to ti asi nikdo nepoví…
Já osobně je brala pro generalizovanou úzkostnou poruchu. Spoustu energie před léčbou mi braly neustále starosti, takže mě to pak léky trošku nakoply do života a naopak mi pomohly radost víc prožívat. Rozhodně jsem nebyla chodící zombie bez energie, spíš naopak :).

  • Citovat
  • Upravit
Ou
24138
22.1.21 21:52

Po dobře zvolených antidepresivech v dobrém dávkování se budeš cítit normálně. Prostě tak jako dřív, nezaplavená úzkostmi, s normálním spánkem.

Tlumí sedativa typu neurol.

Těžké věci ti nebudou jedno, ale nebude tě to paralyzovat a budeš mít víc energie to řešit.

Je možné že nějakou dobu bude trvat než se ti srovnají hladiny léků v mozku - ale to vydržíš.

a nech si to nasat od psychiatra - ne od praktika. Má širší škálu léků ze kterých může vybírat a především jaksi má daleko větší zkušenosti co komu zabírá.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9166
22.1.21 21:52

Uspořádej si život a na AD radši zapomeň…Už to slovo ANTI-DEPRESIVA…jak říkáš, nemáš deprese, jen jsi životem zklamaná…Jaro přijde za chvíli, bude pěkné počasí, naplánuj si s dcerou aktivity, ikdyž ehm, v téhle době kvůli opatření to není lehké…
V příbalových letácích je psáno, na co jsou…ale určitě tam nenajdeš, že AD léčí špatné vztahy, nacházejí přátele, odizolují na mateřské…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9995
22.1.21 21:53
@Anonymní píše:
Jak se po nich budeš cítit konkrétně ty, to ti asi nikdo nepoví…
Já osobně je brala pro generalizovanou úzkostnou poruchu. Spoustu energie před léčbou mi braly neustále starosti, takže mě to pak léky trošku nakoply do života a naopak mi pomohly radost víc prožívat. Rozhodně jsem nebyla chodící zombie bez energie, spíš naopak :).

Mám to úplně stejně :pankac:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
22.1.21 21:56

Já je beru a moc mi pomohly. Ale nevim jakou diagnozu máš ty. Pokud máš špatnou situaci asi bys primárně měla řešit to. Neznamená to, že když je budeš brát bude ti vše jedno. Antidepresiva se berou hlavně, když má člověk diagnozu, nemoc

  • Citovat
  • Upravit
340
22.1.21 21:56

Já jsem je musela začít brát v těhotenství. Špatně jsem reagovala na stresové situace až mě to vedlo k sebevražedným myšlenkám. Měla jsem 2 druhy antidepresiv. Jedny které jsem brala pravidelně každý den, které mi pomohly zvládat stres. Bylo mi více jedno co se děje, neprožívala jsem to tak těžce jen jsem nad tím jakoby mávla rukou. Pak jsem měla předepsané ještě jedny, které jsem si měla brát jen ve chvíli kdy se dostanu do hodně velkého stresu a měla pocit, že si chci zase něco udělat. Tento prášek mě utlumil a většinou jsem do hodiny usla a ten stres zaspala.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
23.1.21 20:38
@Anonymní píše:
Mám doporučeno od psycholožky zvážit antidepresiva. Nemám deprese, ale jsem dost citlivá a mám špatnou životní situaci. Konkrétnější být nechci, snad jen ve zkratce špatný vztah, málo přátel, izolovanost vlivem mateřské i momentální situace. Antidepresivům se nebráním i když 2 roky zpět bych řekla jasné ne. Zajímá mě však jak se pp nich budu cítit. Mám dceru a mám strach, že budu vypnutá, bez energie, bez prožitku radosti, když jsem s ní. Zároveň ale potřebuju zmírnit to neustálé vnitřní sevření a neštěstí z mé situace. Den co den se trápím. Bude mi to po prášcích jedno? Nebo jen víc jedno? Neumím si zo představit a tak se toho (možná zbytečně) bojím.

Ahoj, já sama s něma nemám zkušenosti, ale moje maminka brala antidepresiva několikrát.. To co si pamatuju bylo v mých asi 10 a po 3 letech v mých 13.. A pro mě jako dceru to bylo hrozné, mamka prospala celý den, když byla vzhůru nebyla schopná normálně fungovat a i když se mi za to několikrát omlouvala já si přála jen ať je v pořádku.. Pletla si moje jméno, celá se třesla, neměla stabilitu.. Vždy to tak bylo asi 3týdny, pak se stav začal zlepšovat až se vrátila zase do normálu.. Každopádně já to vždy obrečela, vidět mamku takhle. Ona si sice přála abych to období jezdila k otcovi, byla smutná, že ji takhale vidím, ale to bohužel nešlo kvůli škole.. To je pouze moje zkušenost, většina žen to má v klidu a AD má na ně vliv spíše, že mají více energie a lépe se soustředí na řešení problému..

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Krém

  • (4) + 140 recenzí

Dětská mast

  • (4) + 115 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Poradna očního lékaře

Ikona - Vladimír Korda

MUDr. Vladimír Korda Ph.D.