Jak na nevlastní dcerku?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
419
15.7.23 09:22

Totální omyl. Pardon…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
15.7.23 12:32

Dnes ji bereme k sobě, tak sem dám pak vědět jak to probíhá :palec: :palec:

  • Citovat
  • Upravit
4400
17.7.23 16:47

@Takyjedna věřím, že ti to s dětmi funguje, že to s nimi umíš ;) Ale ohledně svých dětí a jejich (z pohledu zakladatelky) bezpečnosti (špinavý dudlík, otevřené okno) bych byla nekompromisní. Naštěstí tohle řešit nemusím, i vlastní, i nevlastní sourozenci, chápou, že pravidla u miminek a batolat určujeme my, rodiče.

@mokkk píše:
Neznám dvanáctiletou holčičku, která by byla ráda, že se jí narodil sourozenec. Zato znám asi tři, které to zasáhlo tak, že se rozhodly nikdy nemít děti. A dodržely to. Mimino a puberťák znamená slušnou krizi i v rodině, která je jinak úplně normální. Podle mě jste nezaplacením toho tábora provedli kolosální blbost a slečna vám to dá pěkně sežrat.

Tak to si nemyslím, že je nějaké pravidlo. Moje dcera miluje své malinké sourozence a i ta nevlastní s nimi nemá žádný problém. Všechny naše starší děti (2. stupeň ZŠ) jsou a vždycky s tím byly v pohodě.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4400
17.7.23 16:50

@anupati
Ještě nemám dočteno. Ale tady ti chci napsat… I učitelky ve školce, později škole, družině…v kroužcích…všichni ti dospělí vyžadují při práci dodržování pravidel tak, aby vše mohlo fungovat. Nic víc, nic míň. Já jsem bouchala kolikrát, kolikrát jsme se zasmáli…chovám se prostě u sebe doma „normálně“, i když ano, u vlastních js. mnohem důslednější, důraznější. Ale já jsem tam dospělý. Jako nevychovávám…např. když si letos domluvili rodiče, že povolí dětem akci, na kterou já bych osobně vlastní dítě ještě nepustila, tak si řeknu, nejsem rodič, v cajku…a dál neřeším. Nenech to dojít až do bodu, kdy fakt bouchneš, pak budeš teprve za tu „zlou“. Jinak s dětmi jsme začali když jim bylocitace necelé 3 a teď je jim 15, a pořád dobrý
.

Přesně tak. Svoje vychovávám, jsem na ně přísnější a důsledná. Nevlastní usmernim jen, když to zasahuje do mého „prostoru“ (nebo jiného člena domácnosti).

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4400
17.7.23 18:49
@anupati píše:
Tak to rozhodně. Ale můj point je, že zakladatelka má pocit, že jakožto ne bio rodič nemůže u sebe doma vyžadovat dodržování nějakých základních pravidel. A já se snažím poukázat na to, že vyžadovat dodržování pravidel na nějakém „území“ nijak nesouvisí s tím, že by člověk musel nutné být pouze vlastní rodič. Jestli je to takto srozumitelné? Jinak ano, to ani nemusíme diskutovat jak děti fungují jinde než s mámou, to naprostý souhlas.

Základní pravidla vyžaduje člověk i od kamarádů dětí, bratranců, sestřenic, spolužáků, jiných dětí z rodiny a od přátel. Nevlastní děti nemůžou být výjimkou, jsou v té domácnosti často a musí být nastavená pravidla.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4400
17.7.23 18:57
@Takyjedna píše:
Jaký hranice, hranice jsou rodiče, co žijou spolu. To vytváří ty hranice, pocit, ze tak je to správně, pocit samozřejmosti. Když už spolu rodiče nejsou, tak ty pevné, jasné hranice padnou. Pak je dobrý, aby si ty hranice určovalo i to dítě- rodiče už nejsou s to posoudit, jak je to dobře - je to pak moc složitý systém s těmi všemi novými rodinnými příslušníky. Když dítě vy. írá, dupou mu na jeho osobní hranice.

Každá domácnost má svá pravidla. Děti si zvyknout, že u mámy si snídani můžou vzít do postele a u táty zase můžou být déle na PC.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4400
17.7.23 18:59

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4400
17.7.23 19:02
@Takyjedna píše:
To druhý je vyústění prvního. Úplně vědomě to dělají otravní dospěláci, tohle je dítě. "Zlobení " dětí je volání o pozornost, je třeba tomu věnovat pozornost, aby z ní právě ta otravná manipulátorka nevyrostla. Jako vezmi si to logicky- copak může vyrůst manipulátor z někoho, kdo si může říct, co mu v rodině/společnosti chybí, vadí? Manipulátoři vyrůstají z podhoubí ignorování jejich potřeb, právě proto nejednají na férovku, ale snaží se podstrkovat svoje pravidla pokoutně - chytřejší vlichocováním, blbější dupání nožičkou…

Může. Ne každý vrah měl špatné dětství.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.8.23 11:54

Edit:
Tak všechno probíhá naprosto v pořádku. Pomáhá, sice to má nějaký mouchy ale je to lepší než to bývalo. Jenže nemáme s manželem absolutně žádný soukromí. Musíme ji chodit uspávat a když jdeme spát tak musíme nechávat otevřené dveře do ložnice. Dvakrát se v noci vzbudila a šla k nám. Musíme ji nechávat rozsvíceno :zed: konfrontovala jsem s tím manžela, párkrát jí řekl že to nejde abychom toto dělali a že je už velká ale žádný pokrok to teda nemá :zed:
Do toho teď přijeli jeho rodiče na 2 týdny, takže to už absolutně nemáme čas pro nás dva, říkám mu furt že potřebuju abychom aspoň chvíli byli sami dva ale stejně nic…

  • Citovat
  • Upravit
81500
6.8.23 12:33
@Anonymní píše:
Edit:
Tak všechno probíhá naprosto v pořádku. Pomáhá, sice to má nějaký mouchy ale je to lepší než to bývalo. Jenže nemáme s manželem absolutně žádný soukromí. Musíme ji chodit uspávat a když jdeme spát tak musíme nechávat otevřené dveře do ložnice. Dvakrát se v noci vzbudila a šla k nám. Musíme ji nechávat rozsvíceno :zed: konfrontovala jsem s tím manžela, párkrát jí řekl že to nejde abychom toto dělali a že je už velká ale žádný pokrok to teda nemá :zed:
Do toho teď přijeli jeho rodiče na 2 týdny, takže to už absolutně nemáme čas pro nás dva, říkám mu furt že potřebuju abychom aspoň chvíli byli sami dva ale stejně nic…

Tak se na to vy.ser. :nevim:
Mě to přijde všechno víceméně normální. Ale to zjistíš až s vlastníma. Naše nextka taky byla div živ z toho, že naše děti v pěti spali s tátou v posteli. A ted tam má nakýblovanou vlastní prvňačku denně. :mrgreen:
Ale i tak chápu, že každý jsme jiný, máme jiné priority a děti si vychováváme dle svých představ.( nikoli podle představ nextky). To je výhoda vlastních dětí - vychováš si je podle svého. U nevlastních dětí je zas výhoda, že si je můžeš vybrat a případně se jich zbavit. Jsou součástí balení s jejich otcem. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.8.23 12:56
@Lama Lama píše:
Tak se na to vy.ser. :nevim:
Mě to přijde všechno víceméně normální. Ale to zjistíš až s vlastníma. Naše nextka taky byla div živ z toho, že naše děti v pěti spali s tátou v posteli. A ted tam má nakýblovanou vlastní prvňačku denně. :mrgreen:
Ale i tak chápu, že každý jsme jiný, máme jiné priority a děti si vychováváme dle svých představ.( nikoli podle představ nextky). To je výhoda vlastních dětí - vychováš si je podle svého. U nevlastních dětí je zas výhoda, že si je můžeš vybrat a případně se jich zbavit. Jsou součástí balení s jejich otcem. :nevim:

Jenže ji je 12 let, ne 5 let. Není to už malá holčička, je blíž k pubertě než k té male holčičce. Ale jako čekala jsem to horší, ne že ne :D teď je mi líto že ji bude dneska odevzdávat, ta mi pomáhá abych se zas nezbláznila z jeho rodičů :D :D

  • Citovat
  • Upravit
6460
6.8.23 13:08

Jen ji nech, už je jí 12, tak to máš max na dva roky a už k vám do postele nepáchne :D My taky nemáme žádné soukromí, dítě nám moc nespí. A když jsou tu všichni, straší do noci, a pak nemůžu spát zase já, nejsem v klidu, když jsou vzhůru a jsou v obýváku sami, i když u TV. No a nakonec si stejně necháváme otevřené všechny dveře, abychom je slyšeli.

Je to dočasně, však vyrostou a už z pokoje nevylezou, myslím hned, jak přestanou mít limit na mobilu :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
81500
6.8.23 13:22
@Anonymní píše:
Jenže ji je 12 let, ne 5 let.

nic to němění na tom, že vlastní děti si vychováváš podle svých potřeb, ostatní lidi ve svám životě si vybíráš podle svých potřeb.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
26.11.23 22:01

Oživuju téma

Asi sem to přehnala, ale už toho je na mě moc. Žiju s přítelem ve smíšené rodině. Já mám dítě a on taky. Včera byl v práci a já měla na starost celou domácnost+ sem si něco chystala do práce. Celý den sem běhala kolem dětí, uklízela atd. Pak sem šla do pokoje k dětem - mají společný jak to sami chtěly.
Odejdu a něco dělám v předsíni a slyším jak o mě říká jeho malá dcera že sem kráva a ještě pár peprných slov.
Neměla sem ani čas zareagovat protože mi zvonil mobil a ouvej přítel. Ptal se jak to jde atd..tak sem mu to řekla a on mě sjel že ho otravuju kravinama a že on je v práci narozdíl ode mě.
Pak ještě něco říkal a to už sem po celém dni viděla rudě a řekla sem mu že mi vadí že je mu to jedno a že celý den lítám a uklízím, vařím atd a nemám energii ještě tohle poslouchat od cizího dítěte.
Ano vím je to hnusné a nikdy sem to neřekla, ale on sám ve mě toto živí. Když se mě nikdy nezastane, když ona může vše atd. Stydím se za to a mám špatné svědomí. Ona jakoby se nic nestalo a jedeme dál.

  • Citovat
  • Upravit
21311
26.11.23 22:08

Kolik jí je? Já toto nepochopím, co je to za partnera? Trvala bych na tom, aby to vysvětlila ona jemu - proč tě tak tituluje, co udělat pro změnu apod.

Rovněž bych promluvila s partnerem o pravidlech chování dětí a trestů za jejich porušení. Než se to vymkne

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová