Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak na vzteklé a agresivní dítě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
8.2.17 08:43
@Anonymní píše:
@skoromamuška syn to dělá už 2 roky a dělá to jen ve chvílích, kdy si neví rady sám se sebou. Není to dítě, co by mě nebo kohokoliv napadalo jen tak pro svou radost. Dokonce to neudělá denně. 10× danou situaci zvládne, pak se něco stane a je konec - stačí naprostá drobnost, např. mu spadne kamínek do kanálu a to odstartuje celý kolotoč. Většinou je pak celý den zbytek dne k ničemu. Je to jen, když je opravdu nešťatný a zoufalý.
Věř tomu, že dostal na zadek už mockrát, ale výsledný efekt je ten, že to agresi spíš zhoršilo. Co byste udělali, kdyby po takovém „vyplacení“ šel a vrhnul se hlavou proti skleněným dveřím? Už si rozmlátil hlavu, že mu tekla krev z nosu. Co byste udělali, kdyby po nasekání šel a vrátil to? Zbili byste ho podruhé? Potřetí? Kolik výprasků za den je ještě výchovné?
Jasně, je to výchovný problém, ale do jaké míry? On poslouchá, ale neumí se ovládnout a ukočírovat. U něj si myslím, že to je v povaze a asi i částečně o neporozumění a nepochopení, protože nemluví. Pokud by to bylo výchovným selháním, tak nebude poslouchat a bude to dělat pokaždé.
on nemluví? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.2.17 08:56
@siamka7 ne. Komunikuje, ale používá asi 15 slov a 25 citoslovcí a znaků. Takže ve většině případů se domluvíme.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.2.17 09:26
@kdochcekam to nejde. Jak se k němu v takové situaci přiblížím, tak útočí. Kouše, mlátí, kope… On si neví rady sám se sebou a ostatní lidi to spíš zhoršují.
Když na něj v dané situaci kdokoliv mluví, tak situaci zhoršuje. To teď předvedla tchyně. Chtěla mi ukázat, jak jsem v podobné situaci neschopná, tak mu začala povídat a vysvětlovat a díky její intervenci se záchvat protáhl skoro na 2 hodiny - 105 minut ječel a zbytek jsem se ho snažila uklidnit, aby se přestal klepat. To ji musel dokonce chlap vyhodit z místnosti, jinak by se asi neuklidnil ještě déle.
@siamka7 píše:
on nemluví?
A je to tak hrozné, že nemluví? Jasně, je v tom pomalejší, ale v okolí není zdaleka jediné dítě, co v tomto věku nepovídá.
Komunikuje a to je podle doktorky nejdůležitější. Nemluvení do 3 let věku se bere ještě jako normální stav a prý u kluků klidně ještě déle 
- Citovat
- Upravit
8.2.17 12:05
Vztekání je v tomhle věku přirozené. Dítě má jen ty emoce, rozum ještě ne, mozek se bouřlivě vyvíjí, „předělává“ různé spoje - a dítě si s tím návalem emocí neví rady. Rodič je ten maják, který by měl dítěti v bouři emocí pomoci najít směr a vše ustát. Potlačování (ať už slovní, trestání, vyhrožování, nebo hůř nějaký fyzický trest) to všechno jen zhorší a do budoucna hrozí vznikem nějakých bloků a psychických i zdravotních problémů. Jasně je velmi těžké to s nervy ustát, ale po čase to jde. Prostě jen potvrďte, co v tu chvíli dítě cítí. Např. „Ano, jsi strašně rozlobený. Chceš si s brankou hrát sám, ale holčička to chce zkusit taky.“ A dejte mu pár minut času. Nijak to nedramatizujte, nenabízejte řešení, poradí si sám. Jasně, bude chvíli bulet a vztekat se, ale potom to z něj spadne a půjde dál načisto. Překvapilo by vás, jak to pomáhá. Pokud někoho bije, chytit ruku, nedovolit žádnou agresi, nabídnout, že rukou může třeba pohladit.
Můj syn byl od malinka tzv. „náročné dítě“, bylo to celkem psycho. To mě přivedlo ke studiu spousty literatury - a našla jsem způsob, jak spolu většinou dobře vycházet, aniž by si on odnášel nějaké šrámy na duši a já výčitky, že jsem špatná matka 
Taky došlo na selhání, kdy už jsem vypěnila a lískla mu, ale učíme se to spolu a je to čím dál lepší… Hlavní je se neužírat nějakými výčitkami, ale prostě jít dál - znovu a lépe
Zkuste si najít např. Naomi Aldortová: Vychováváme děti a rosteme s nimi, existuje i jako audiokniha. Dobré je také „Zkoušeli jsme všechno“ - kombinuje psychologii s tím, jak přesně se ve kterém období vyvíjí dětský mozek. Objasňuje, že spousta situací, které rodiče vytáčí, jsou vlastně jen nedorozumění, protože dítě v tu chvíli prostě chápe jinak..
Držím pěsti!
PS: Takový trik, který funguje v období kolem 12-15 měsíců: Na něco se dítěte zeptejte. Naprosto vážně, žádné rutinní dotázky. Pokud musí dítě zapojit uvažování - frontální lalok, nemůže v tu dobu nechat fungovat tu část mozku, která „řídí“ to vztekání. Já začala s obyčejným: „Péťo, kde máš pupíka?!“ A pomáhalo to! Vztek ustal, nasadil výraz hlubokého přemýšlení, a vítězoslavně ukázal pod triko na pupík. Po čase samozřejmě na tuhle otázku už tak dobře nereagoval a musela jsem víc zapojovat fantazii, ale u nás tohle pomohlo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.2.17 14:06
@Anonymní píše:
@siamka7 ne. Komunikuje, ale používá asi 15 slov a 25 citoslovcí a znaků. Takže ve většině případů se domluvíme.
aháá 
no tak to já neznám. malá mluví dobře už od asi 2 let a něco, česky a anglicky/to se naučila sama, my ji neučili 
dívá se na pohádky v angličtině/.a mluví dobře, vše umí pojmenovat. např. mi řekne: maminko, ty věšíš záclony na garnýž že? nebo maminka si maluje obočí, půjdeš pryč, že 
a umí jako že i věci pěkně pojmenovat.nebo jsem nazdobila stůl a dala i svíčky a malá říká,,maminko, to je krásné a svíčka voní 
tak proto jsem se ptala, že nemluví
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.2.17 22:07
@siamka7 je hezké, že se tu chlubíte, ale pokud máte zdravé dítě, které nemá problém, tak máte kliku a takové štěstí není univrzální.
A je to tak hrozné, že nemluví? Jasně, je v tom pomalejší, ale v okolí není zdaleka jediné dítě, co v tomto věku nepovídá.
Komunikuje a to je podle doktorky nejdůležitější. Nemluvení do 3 let věku se bere ještě jako normální stav a prý u kluků klidně ještě déle
Zkuste se porozhlédnout ve svém okolí, jestli nenajdete klinického logopeda (hledejte přímo tento termín, tj. logoped vystudovaný na lékařské fakultě, ne pedagog) a domluvte si u něj vyšetření. Může se totiž jednat i o opožděný vývoj řeči, který právě může způsobovat ty frustrace a záchvaty vzteku vašeho syna. Mému staršímu jsou 3 a půl, od podzimu chodíme na logopedii a změna i v chování je veliká. Opožděný vývoj řeči nijak nesouvisí s inteligencí a dítě je prostě frustrované, že neumí sdělit to, co by chtělo, nebo naopak nechtělo, proto jde do vzteku a v krajních případech do agrese. Chce to kopec trpělivosti, zjistit, kde je problém (opravdu to řešte s odborníky) a házet za hlavu blbý rady tchýně apod. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.2.17 07:24
@krakatice já se tu nechválím! jen píšu jak to mám já. ano, jsem ráda že moje dítě je zdravé a chytré
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
9.2.17 08:11
@siamka7 děkuji za posouzení. Opravdu jsem si potřebovala přečíst, že mám nemocné a hloupé dítě 
@krakatice díky. Zkusím se poptat.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
9.2.17 08:24
@kdochcekam píše:
A co jako?
Ja ji chápu. Má určitě první dítě. Výjimečnou holcicku. Takovou má kamarádka. Ve 2,5 letech holka nesisla a mluví jak dítě o několik let starší. Jednou se jim vztekla, tak ji vysvětlili, jak u toho byla šeredna a od té doby mají klid.
Náš první byl taky jiný. Taky mě zkusil napadnout. Vysvětlila jsem mu to tak 2× a od té doby to neudělal. Ve 3 letech měl neuvěřitelnou slovní zásobu. Vsechno s ním šlo snadno.
Prostě ne u všech dětí je to tak snadné. Jsou děti, u kterých je veškeré učení náročné a nic nejde samo.
- Citovat
- Upravit
9.2.17 08:38
@Anonymní píše:
@siamka7 děkuji za posouzení. Opravdu jsem si potřebovala přečíst, že mám nemocné a hloupé dítě
@krakatice díky. Zkusím se poptat.
to si napsala ty. nemyslela jsem to zle prostě když má někdo jiné dítě a napíše to, tak to neznamená, že se někomu chválím nebo posmívám 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.2.17 08:46
@kdochcekam píše:
Todle teda nepobírám. Pro každého rodiče je jeho dítě výjimečné. Kvůli tomu nepotřebuju na ostatní vyvalovat oči jenom proto, že je moje dítě výjimečné v jiných věcech než jejich. A přesně kvůli takovým matkám jsem nikdy nechtěla sedávat na pískovištích. Z těch keců o jejich jedinečných dětech jsem měla osypky. každý má svých dětí plnou hlavu a koho zajímá jak ona vidí své dítě výjimečné a úžasné. Promiň, ale todle fakt ne. Tomu jsem se vždycky snažila vyhnout. Naštěstí jsem měla v okolí i normální maminy, se kterýma se dalo mluvit o filmu, knihách nebo aspoň žrádle
nemluv kraviny když mě neznáš!!!tohle zase nesnáším já! nikde jsem nepsala že mám vyjímečné dítě. takže když někdo napíše že jeho dítě mluví a nevzteká se 10× denně, tak je to špatně? joooo, jsem ráda že malá taková není, protože by mě odvezli do blázince. a lituju zakladatelku, že má takový problém. opravdu není co závidět. a než začneš dělat o někom soudy, tak by si ho měla nejprve toho člověka poznat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
9.2.17 08:51
@kdochcekam pro mě jsou samozřejmě výjimeční oba a nikomu na potkani to necpu ale neřeším to a spíš z toho mám odvrací. Ale chápu, proč proč to psala. Když jsem měla první dítě, přišlo mi nejlepší a nejúžasnější. Všechno s ním šlo samo a myslela jsem si, jaké v tom nemám zásluhy. Neměla jsem, právě protože to šlo samo a taky jsem jednu dobu měla tendence se „chlubit“, ale jen po rodině. My s kamarádkou, co má taky nemluviciho kluka tomu říkáme syndrom „vyjimecne holčičky“. Na hřišti jsou poznat na 100%. Nejvíc komentují nemluvici vztekaci kluky.
- Citovat
- Upravit
9.2.17 08:55
@Anonymní píše:
Jinak ještě upřesním, že se nevzteká ani tak kvůli výchovným věcem, ale spíš kvůli věcem, co nemůže ovlivnit a z nějakého důvodu se mu nelíbí. Např. jdeme ráno se starším do školky 4× je vše v pořádku, pátý den se vztekne, že se nebude obouvat, nechce si vzít čepici, snídani hodí do kouta… Všechno nakonec udělá, ale je to celá jedna velká scéna.
A ani nijak neprotestuje, když mu řeknu, že když odejde od stolu, už nebude jíst. Vztekne se, ale nedohaduje se, protože ví, že se mnou nehne.
Nebo další případ - večer pustíme pohádku, upozorním ho, že to je jedna jediná a další nebude. Pak jdu a vypnu ji, vztekne se, ale nesnaží se televizi znovu zapnout. Klidně i tu TV vypne sám, ale stejně se pak vztekne.
Takže myslím, že nemáme ani problém s výchovou jako s jeho záchvaty vzteku. Klidně se vztekne v obchodě, na ulici… Občas jdeme 100 metrů hodinu, protože co 3 kroky, tak se válí - upadne mu kamínek, co si sebral, zakopne, šlápne do kaluže a má mokrou nohu, nedovolím mu šlápnout do kaluže…
Asi se Ti nebude líbit, co napíšu, ale ten kluk v Tobě prostě nevidí autoritu. Hodit pod sprchu nebo dát na zadek tady nepomůže, to instinktivně bude brát jako že nevíš kudy kam a v podstatě Tě k tomu bude provokovat dál, jen aby si dokázal svou převahu (vzhledem k tomu, že si ubližuje i sám, může mít také snížený práh bolesti). U nás je to v daleko menším měřítku, ale je. Taky s tím bojuju a paradoxně mi pomáhá, že se chodím někam vypovídat k psychologovi já a řeším svoje nejistoty, když jsem si sama sebou jistá já, tak mě i poslouchají kluci. Jinak nefandím trestům typu „dát na pr*el“ nebo „hodit pod sprchu“, přijde mi to primitivní a jak jsi psala Ty, viděla jsem následky ve svém okolí.
Nejvíc se mi opravdu osvědčilo poradit se s odborníkem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.2.17 09:02
@siamka7 píše:
aháá
Až od 2 let? To můj první od roka
@Anonymní píše:
@siamka7 děkuji za posouzení. Opravdu jsem si potřebovala přečíst, že mám nemocné a hloupé dítě
@krakatice díky. Zkusím se poptat.
Je to na palici, ale z té knihy Jak mluvit s dětmi, aby poslouchaly, nepomohlo by trochu víc ho zapojit do volby? Je to časově náročnejěší, ale dětem to posiluje vědomí vlastního já. U nás jsou vzteky u druhého syna taky přesně v momentech, kdy je s ním „manipulováno“, když k snídani nabídnu volbu a nepostavím před něj rovnou něc, tak se z 99,9% nevztekne, když před něj něco hodím, automaticky to nechce, jen aby mi ukázal, že je velký jako brácha a umí si říct - popisuju to kostrbatě, ale podle svého syna jen popisuju, co se děje u nás a co zabírá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
9.2.17 09:25
@Almatka kdyby ve mně neviděl autoritu, tak mě nebude poslouchat. On poslechne. Tam problém není. Problém je v tom, že se neumí ovládat a nezvlada emoce. Starší to dělal taky, ale kolem 1,5 roku a trvalo to chvíli. Agresi ale obracel jen proti sobě. A problém je v tom, že asi nerozumí. Teď o tom premyslim a asi bude problém v porozumění. Pokud na něj specham a není čas na vysvětlení, tak to je nejhorší.
Pokud mu dám volbu, tak se vztekne ještě mnohem vic. On nechápe možnost volby. Když mu ukážu dvě věci, tak bude chce obě nebo ani jednu a končí to rozkopanou kuchyni a jídlem až na stropě.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
