Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Almatka píše:
Je to na palici, ale z té knihy Jak mluvit s dětmi, aby poslouchaly, nepomohlo by trochu víc ho zapojit do volby? Je to časově náročnejěší, ale dětem to posiluje vědomí vlastního já. U nás jsou vzteky u druhého syna taky přesně v momentech, kdy je s ním „manipulováno“, když k snídani nabídnu volbu a nepostavím před něj rovnou něc, tak se z 99,9% nevztekne, když před něj něco hodím, automaticky to nechce, jen aby mi ukázal, že je velký jako brácha a umí si říct - popisuju to kostrbatě, ale podle svého syna jen popisuju, co se děje u nás a co zabírá.
i anglicky?
![]()
@kdochcekam píše:
Můžu si dělat soudy jak chci. Zakladatelka tu píše o svém problému a ty jí popíšeš svoje děcko v neobjektivních superlativech. Můžeš mi říct k čemu tady ty informace cos napsala jsou komukoliv užitečné? Někdo taky mohl napsat, že jeho dítě dělá ve dvou letech na bruslích čtvertý Flip. A koho to jako má zajímat?![]()
![]()
aby jsi se z toho nepo…la ![]()
@siamka7 píše:
i anglicky?![]()
![]()
![]()
Anglicky, německy a polsky, španělsky a čínsky mluvím jen já, takže to nemá kde odposlouchat:-)
@Almatka píše:
Anglicky, německy a polsky, španělsky a čínsky mluvím jen já, takže to nemá kde odposlouchat:-)
@Anonymní píše:
@Almatka kdyby ve mně neviděl autoritu, tak mě nebude poslouchat. On poslechne. Tam problém není. Problém je v tom, že se neumí ovládat a nezvlada emoce. Starší to dělal taky, ale kolem 1,5 roku a trvalo to chvíli. Agresi ale obracel jen proti sobě. A problém je v tom, že asi nerozumí. Teď o tom premyslim a asi bude problém v porozumění. Pokud na něj specham a není čas na vysvětlení, tak to je nejhorší.
Pokud mu dám volbu, tak se vztekne ještě mnohem vic. On nechápe možnost volby. Když mu ukážu dvě věci, tak bude chce obě nebo ani jednu a končí to rozkopanou kuchyni a jídlem až na stropě.
Jak si to tak čtu, tak mi něco říká, že je toho na Tebe moc. Tenhle pocit, že žádné řešení nepomůže znám. Chápu to, byla jsem tak nějak taky nastavená a často k tomu sklouzávám.
Podle toho, co píšeš, to celé to může mít ale jinou příčinu, známá má stejně starého chlapečka jako je můj starší (4,5) a u něj je problém s dysfázií, motoricky je napřed, ale nemluví a má problém porozumět, u nich hodně pomohlo, když se dostal do kolektivu stejně starých dětí. Kamarádka má pak podobně stará dvojčátka (5 let) a tam je také dysfázie, motoricky OK, ale nemluví, porozumění lepší. V obou případech se bezradnost dětí z neporozumění požadavků rodičů projevuje agresivním chováním, s věkem se to zlepšuje. Nejedná se o nemoc, „jen“ o nestandardní vývoj. U těch dvojčat i měřili inteligenci a žádný problém, lehce nadprůměrné IQ vzhledem k věku.
@Almatka přesně tam jsem mířila také, že by to mohla být dysfázie - ale určitě to chce odborníky (psycholog, neurolog a klinický logoped, popř. foniatr) a s těmi na základě vyšetření stanovit další postup. Všeobecně se říká, že pomáhá kolektiv, že se dítě rozmluví, u nás to naopak klinická psycholožka jednoznačně nedoporučila, že by ho to naopak mohlo demotivovat, takže žádná rada takhle od boku nemůže být univerzální.
@Almatka ono něco pomůže, při nejhorším čas. To co píšeš o vybírání a další jsem zvyklá používat od staršího. U malého to nepomáhá. Teď si vybral snídani, po 4 soustech ji rozmetal po celé kuchyni, protože se rozhodl, že chce to druhé. Nechávám rozmetat, řeknu mu, že chápu, že se zlobí a nez to rozmeta, nabidnu mu to jako variantu ke svačině. Nakonec to musel uklidit. Dělá to už automaticky.
@Anonymní píše:
@Almatka ono něco pomůže, při nejhorším čas. To co píšeš o vybírání a další jsem zvyklá používat od staršího. U malého to nepomáhá. Teď si vybral snídani, po 4 soustech ji rozmetal po celé kuchyni, protože se rozhodl, že chce to druhé. Nechávám rozmetat, řeknu mu, že chápu, že se zlobí a nez to rozmeta, nabidnu mu to jako variantu ke svačině. Nakonec to musel uklidit. Dělá to už automaticky.
Tak to já mám tendenci narvat mu, co si představuju, že by měl jíst:-D Takže pro mě je to docela boj se sebou, abych mu dala na výběr.
A nabídnout mu věci, na kterých může vyjádřit/vybít agresi? Mačkání letáků, malování, bouchání do sedačky/polštáře, to by nefungovalo?
@Almatka tak já dávám vybrat ze 2 věci, či schvaluju. Např. jogurt z borůvkami a s jahodami a stejně to je problém.
Alternativní vybíjení agrese funguje a velkého. Na malého ne, asi nechápe, proč do polštáře ano, ale do brachy ne. Proč mi nevadí, že zruší leták z Tesca, ale zlobim se, když zničí omalovánky.
@krakatice píše:
@siamka7 je hezké, že se tu chlubíte, ale pokud máte zdravé dítě, které nemá problém, tak máte kliku a takové štěstí není univrzální.Zkuste se porozhlédnout ve svém okolí, jestli nenajdete klinického logopeda (hledejte přímo tento termín, tj. logoped vystudovaný na lékařské fakultě, ne pedagog) a domluvte si u něj vyšetření. Může se totiž jednat i o opožděný vývoj řeči, který právě může způsobovat ty frustrace a záchvaty vzteku vašeho syna. Mému staršímu jsou 3 a půl, od podzimu chodíme na logopedii a změna i v chování je veliká. Opožděný vývoj řeči nijak nesouvisí s inteligencí a dítě je prostě frustrované, že neumí sdělit to, co by chtělo, nebo naopak nechtělo, proto jde do vzteku a v krajních případech do agrese. Chce to kopec trpělivosti, zjistit, kde je problém (opravdu to řešte s odborníky) a házet za hlavu blbý rady tchýně apod.
Musím souhlasit. Můj syn také do 3 let téměř nemluvil. Ve školce agresivita, doma také. Neříkám že něco vyloženě nesnesitelného. Ale on byl frustrovaný jak uvádíte z toho že mu nešlo mluvit a já z toho že mu nerozumím. Podle mě jsme to pak na sebe navíc přenášeli. A ve školce učitelka říkala, že to není tím, že nemluví, že je prostě zlý. A já to poslouchala pořád, se strachem chodila do školky co se zase dozvím. Navíc se mnou učitelka mluvila stylem, „ty jsi blbá neschopná matka“ a neumíš ho vychovat. Užila jsem si svoje. A nikomu to nepřeju. Začali jsme chodit ke klinickému logopedovi a diagnoza opožděný vývoj řeči. Také jsme byli u psychologa. A to kvůli té agresivitě. Tam zjištěno, že trošku příznaky ADHD a porucha pozornosti. Syn je náročný, na pozornost, vynucuje si ji. Vzteká se pořád když není po jeho, ale lepší se to. A už ho chváli i jiná paní učitelka. Naštěstí u té prvně jmenované již není. Je v logo třídě a snažím se. Každá maminka nedostane dokonalé dítě. Zase je zdravý a čiperný kluk, navíc si myslím, že chytrý. Takže bojujte, ono to půjde.
@Anonymní píše:
Musím souhlasit. Můj syn také do 3 let téměř nemluvil. Ve školce agresivita, doma také. Neříkám že něco vyloženě nesnesitelného. Ale on byl frustrovaný jak uvádíte z toho že mu nešlo mluvit a já z toho že mu nerozumím. Podle mě jsme to pak na sebe navíc přenášeli. A ve školce učitelka říkala, že to není tím, že nemluví, že je prostě zlý. A já to poslouchala pořád, se strachem chodila do školky co se zase dozvím. Navíc se mnou učitelka mluvila stylem, „ty jsi blbá neschopná matka“ a neumíš ho vychovat. Užila jsem si svoje. A nikomu to nepřeju. Začali jsme chodit ke klinickému logopedovi a diagnoza opožděný vývoj řeči. Také jsme byli u psychologa. A to kvůli té agresivitě. Tam zjištěno, že trošku příznaky ADHD a porucha pozornosti. Syn je náročný, na pozornost, vynucuje si ji. Vzteká se pořád když není po jeho, ale lepší se to. A už ho chváli i jiná paní učitelka. Naštěstí u té prvně jmenované již není. Je v logo třídě a snažím se. Každá maminka nedostane dokonalé dítě. Zase je zdravý a čiperný kluk, navíc si myslím, že chytrý. Takže bojujte, ono to půjde.
To asi nepíše zakladatelka, že?
Tyhle chytré paní učitelky jsou super…
@kdochcekam jedna věc je, když Ti někdo profesionálně řekne, že je Tvoje dítě agresivní a je třeba to řešit s odborníky, protože standardní postupy nefungují a druhá věc je, když Ti někdo neprofesionálně a čistě subjektivně sdělí, že je Tvoje dítě zlé. To je to, na co jsem reagovala. Mám obdobnou zkušenost.
@kdochcekam @Almatka ono to je s agresí v dětském kolektivu složité. Netýká se to jen dětí s vadami, ale často právě rozcapenců. Je to blbé, ale školka neví, jaké které dítě je a zbavit se přijatého dítěte je dost náročné.
Učitelka má násilí aktivně řešit a předcházet mu. Říct matce, že má zlé dítě a neumí ho vychovat, není řešení.
@krakatice píše:
@siamka7 je hezké, že se tu chlubíte, ale pokud máte zdravé dítě, které nemá problém, tak máte kliku a takové štěstí není univrzální.Zkuste se porozhlédnout ve svém okolí, jestli nenajdete klinického logopeda (hledejte přímo tento termín, tj. logoped vystudovaný na lékařské fakultě, ne pedagog) a domluvte si u něj vyšetření. Může se totiž jednat i o opožděný vývoj řeči, který právě může způsobovat ty frustrace a záchvaty vzteku vašeho syna. Mému staršímu jsou 3 a půl, od podzimu chodíme na logopedii a změna i v chování je veliká. Opožděný vývoj řeči nijak nesouvisí s inteligencí a dítě je prostě frustrované, že neumí sdělit to, co by chtělo, nebo naopak nechtělo, proto jde do vzteku a v krajních případech do agrese. Chce to kopec trpělivosti, zjistit, kde je problém (opravdu to řešte s odborníky) a házet za hlavu blbý rady tchýně apod.
Neco na tom rozhodne je, nas malej ( 3 roky) sice hodne mluvi, ale taky hodne,,mele" a nekdy at se snazime s pritelem sebevice, tak mu proste nerozumime, i kdyz nam to na pozadani zopakuje ( i nekolikrat), pote naleduje jeho vztek, az treba hazeni hrackama a nakonec zoufaly plac, chudina, tak se snazi, nam rict, co chce… ![]()
Jinak ten dialog dělám. Tak vychováváme staršího. Na malého to nefunguje. Pokud má příkaz víc než 3 slova, tak nereaguje. Ani nemůžu používat 3× se sklouzni a jdeme domů. Jak to řeknu, tak se vztekne, protože to nechápe, že se ještě může klouzat.