Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Mně by zajímalo, čemu pomůžou hodinky/cokoliv s GPS. Je to jen uklidnění pro rodiče na úkor ztráty soukromí dítěte a ničemu to nezabrání, spíše naopak (při riziku odhalení dochází často ke smrti uneseného).
Lidi mějte rozum, a pamatujte, že únos cizí osobou je na hranici statistické chyby (jeden případ za 1-3 roky). Daleko pravděpodobněji ublíží dítěti někdo koho důvěrně znáte (desítky případů ročně)
@Patejl1 Soukromí??? Ono dítě před pubertou potřebuje nějaké soukromí? A na co proboha??
@Lynette píše:
@Patejl1 Soukromí??? Ono dítě před pubertou potřebuje nějaké soukromí? A na co proboha??
Tak to by chtělo zarámovat. Opravdu si myslíš, že když bude mít i tak malé jako 6ti leté dítě pocit, že mu neustále někdo stojí za zády a hlídá každý krok nezanechá následky ne jeho psychice. Že i to nejmenší dítě nepotřebuje svoje bezvýznamná tajemství.
Dej mu do pokoje kamaru, na čelo raději taky a GPS pod kůži - zaručeně z něj vyroste psychicky naprosto vyrovnaný jedinec.
U dcery ve školce si hrají na různé nebezpečné situace (např. dítě láká někdo cizí pryč), přehrávají si to jako divadlo, vymýšlí, jak to řešit a tak. Dle mě nejlepší metoda, ale samotný rodič to s dítětem asi neudělá.
Do GPS bych nešla, nelíbí se mi narušení soukromí. Ale sama mám děti zatím mladší, takže to zatím nemusím řešit.
@Pipi 00 píše:
U dcery ve školce si hrají na různé nebezpečné situace (např. dítě láká někdo cizí pryč), přehrávají si to jako divadlo, vymýšlí, jak to řešit a tak. Dle mě nejlepší metoda, ale samotný rodič to s dítětem asi neudělá.
Do GPS bych nešla, nelíbí se mi narušení soukromí. Ale sama mám děti zatím mladší, takže to zatím nemusím řešit.
Ano scénka je dobré řešení. Protože jak se říká, šedivá je teorie a zelený strom života.
Otrlejší děti, lze varovat „reálným“ zážitkem s figurantem, ale je to hodně na zvážení, aby to nebyl traumatický zážitek.
Hlavně varovat před klasickým triky (posílá mně maminka, mamince se něco stalo, můžeš mi pomoc najít pejska) - protože to jsou situace, které dítě často nevyhodnotí jako rizikové.
Na všechny tyto situace existují postupy, aby je i dítě bylo schopno vyhodnotit.
@Patejl1 No mně by teda ani dnes nevadilo kdyby naši sledovali můj pohyb pomocí GPSky. To, že ví kde jsem mi přijde jako minimální nabourání soukromí - neví s kým jsem a co s ním dělám ![]()
@Lynette píše:
@Patejl1 No mně by teda ani dnes nevadilo kdyby naši sledovali můj pohyb pomocí GPSky. To, že ví kde jsem mi přijde jako minimální nabourání soukromí - neví s kým jsem a co s ním dělám
Nevím jestli dohlížíš celý důsledek.
Přijdeš za rodiči teď jako dospělá a oni řeknou - a hele co si dělala na poliklinice/kávarně/u té známé apod.
A jako dítě - jaktože si nešla/nešel hned domů tou trasou, ale šel si tady tudy?
Hlavně by mně opravdu zajímalo ten hlavní přínos, protože v bezpečnosti ho rozhodně nevidím.
My třeba doma GPS tracker máme, dostával ho starší (cca v 12let) jen za trest, pokud měl pozdní příchod ve škole jen na velmi omezenou dobu - fungovalo to dokonale.
@Patejl1 Na jejich otázky bych jim buď odpověděla pravdivě nebo nepravdivě podle toho jak bych uznala za vhodné. Přínos je v tom, že když mi někdo unese dítě tak to budu vědět hned. A osobně bych tomu dítěti vůbec neříkala že má něco takového u sebe.
@Lynette píše:
@Patejl1 Na jejich otázky bych jim buď odpověděla pravdivě nebo nepravdivě podle toho jak bych uznala za vhodné. Přínos je v tom, že když mi někdo unese dítě tak to budu vědět hned. A osobně bych tomu dítěti vůbec neříkala že má něco takového u sebe.
Zase fakta, buď je únosce vysoce organizovaný pachatel, a GPS sledovaní se zbaví hned (ať už rušičkou nebo fyzicky), nebo je to úchyl co zatáhne dítě do křoví a stejně bude reakce pomalá.
Druhá věc je, že neříct to 6ti letému asi ok, neříct to 9-10ti letému nebo i možná o něco mladšímu, nezakládá dlouhodobě dobrý vztah.
Obecně situace kdy člověk musí lhát, nebo je ke lži tlačen jsou daleko horší, než tajemství která nejsou zjevena.
Kdybych to měl vztáhnout na sebe, jako děti jsme měli zakázáno chodit do místních skal, chápu proč to tak rodiče chtěli, občas jsme tam byly. Představa, že bych pak byl doma lustrován proč jsem tam šel a že jsem tam šel je děsivá.
@Patejl1 Kdybych to měla vztáhnout na sebe, tak na základce jsem o půlnoci opustila byt a šla na rande s klukem do kterého jsem byla zamilovaná - vrátila jsem se ve čtyři ráno. Na gymnáziu u mě máma našla tabák a místo u kamarádky jsem spala u svého učitele. Lustrována proč a kde jsem byla a co u mě dělá tabák jsem byla ale bylo to spíš úsměvné než děsivé ![]()
@Lynette píše:
@Patejl1 Kdybych to měla vztáhnout na sebe, tak na základce jsem o půlnoci opustila byt a šla na rande s klukem do kterého jsem byla zamilovaná - vrátila jsem se ve čtyři ráno. Na gymnáziu u mě máma našla tabák a místo u kamarádky jsem spala u svého učitele. Lustrována proč a kde jsem byla a co u mě dělá tabák jsem byla ale bylo to spíš úsměvné než děsivé
Ano, ale právě ta lustrace byly za věci, které byly hmatatelná a nešli přehlédnout.
Ale teď si vem, že by máma veděla o každém přiblížení k tomu klukovi co si byly zabouchlá, nebo by si musela paraoidně vybírat místa, která nevzbudí podzření (např. daleko od jeho byliště) i odpoledne po škole apod.
I naše výlety do skal se nakonec provalili, ale nemusel jsem žít s jistou, že každá odchylka od cesty a předpokládaného chovaní bude předmět analýzi rodičů.
@Patejl1 Já bych to tak dramaticky neviděla. Já rodičům v drtivé většině nelhala a kdykoliv jsem někoho měla tak on jezdil za mnou a ne já za ním - takže jsem byla buď ve škole, nebo v hospodě nebo doma. ![]()
@Lynette píše:
@Patejl1 Já bych to tak dramaticky neviděla. Já rodičům v drtivé většině nelhala a kdykoliv jsem někoho měla tak on jezdil za mnou a ne já za ním - takže jsem byla buď ve škole, nebo v hospodě nebo doma.
Dramaticky asi ne.
Spíš to vidím jak jsem psal na začátku - přínos minimální (vyjma uklidnění rodiče), riziko vlivu jak na vztah dítě x rodič tak na vnímání nějaké osobní svobody a prostoru zásádní
@Patejl1 musí se totiž najít zlatá střední cesta!!! Nemám v plánu kontrolovat každý krok, ale raději kuknu, když bude mít hodinu zpoždění.. Než abych pak měla někde v lesíku mrtvé děcko
Děcko do cca 13ti let stejně nesmí nikam, kam to rodič nepovolí (alespoň u más to tak bylo a fungovalo to). Já mám v plánu dceři vysvětlit, že ty hodinky musí mít pro její bezpečí. Ono jde i o to, že se může dítku udělat špatně, může ho srazit auto..cokoliv.. To ho raděj nechám někdo trpět, kvůli tomu aby mělo 100% soukromí? No asi jsem nevyjádřila přesné pocity, ale mě to jako omezování nepřijde. Náhodou já bych třeba byla ráda, kdybych měla pro sichr někde u sebe GPS lokátor a mohli si mě rodiče zkontrolovat, kdyvy měli podezření. Vím jistě, že by to nezneužívali.
@Nikolllet píše:
@Patejl1 musí se totiž najít zlatá střední cesta!!! Nemám v plánu kontrolovat každý krok, ale raději kuknu, když bude mít hodinu zpoždění.. Než abych pak měla někde v lesíku mrtvé děckoDěcko do cca 13ti let stejně nesmí nikam, kam to rodič nepovolí (alespoň u más to tak bylo a fungovalo to). Já mám v plánu dceři vysvětlit, že ty hodinky musí mít pro její bezpečí. Ono jde i o to, že se může dítku udělat špatně, může ho srazit auto..cokoliv.. To ho raděj nechám někdo trpět, kvůli tomu aby mělo 100% soukromí? No asi jsem nevyjádřila přesné pocity, ale mě to jako omezování nepřijde. Náhodou já bych třeba byla ráda, kdybych měla pro sichr někde u sebe GPS lokátor a mohli si mě rodiče zkontrolovat, kdyvy měli podezření. Vím jistě, že by to nezneužívali.
Opakoval bych stejné argument stále dokola.
Riziko to sníží naprosto minimálně, spíše vůbec.
Ztrátu důvěry/soukromí/volnosti to způsobí zato zcela určitě.
V lesíku najdeš akorát rychleji tu mrtvolku, nic víc. Je to zlé, smutné, ale statistický fakt. Při náhodném únosu je do 2 hodin mrtvých 80% obětí.
A já tam prostě nevidím tu využitelnost pro BEZPEČÍ, vidím tam jen využitelnost pro to, aby mohl kontrolovat, že je všechno tak jak chci.
Špatně řeší mobil, sražené auto řeší mobil nebo kontaktní karta. Pasivní sledování nepředchází rizikové situaci, neřeší rizikovou situaci, neochraňuje před rizikovou situací.
Jediný efekt který by mohl fungovat jako ochrana je, že budu dítko kontroloval tak, že raději neudělá ani krok stranou z naplánované trasy, ani vteřinové zpoždění, a s nástupem puberty zahodí lokátor a nikdy vám už nic neřekne.
Dítě podle lokátoru nedorazí na kroužek, je 200 metrů od místa konání, zpoždění 15 min - co udělám? Hned tam pojedu zjistit co se stalo? Z alarmuji policii? Budu mu volat kde je?