Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj. Trošku jsem zadrbala to, že jsem mimčo už od narození měla v kolébce. Večer jsem vždy „uhojdala“ a pak ji zasekla, ať se případně nehýbe v noci, jak malý spí. Malému budou 4 měsíce a kolébka mu je už téměř malá. Přes den ho učím spát v postýlce, to mu ani tak nevadí, že ho nehojdám, ale jak má jít spát večer, tak neustále řve, hysterčí a dokud ho nedám do kolébky, tak s pláčem nepřestane. V kolébce okamžitě usne, jak jej tam položím. Zkouším to tak už přes týden a je to horor. Naučí se to? Nechci ho nechat vyplakat. Jednou jsem totiž nechala plakat dlouho, jak jsem mu dělala mlíčko a on se „zadrhnul“ a nemohl se nadechnout, takže nějaké vyplakání riskovat moc nechci
A už nevím, jak ho v postýlce donutit hajat. Kolébka mu za měsíc bude 100% malá ![]()
Ještě jsem i zkoušela nechat usnout v kolébce a potom přendat do postýlky. Vydržel 10 min, než se probudil a řval ![]()
A co nejaky kolotoc nebo nocni svetylko s hudbou? neco, co ho zaujme, co driv nemel. jak se jednou zklidni, tak je napul vyhrano.
nas maly je zvykly usinat bud v kosiku nebo v naruci. do postylky ho pokladam v 99% pripadu uz spiciho. nejak je to zatim jednodussi pro nej i pro me
boj se samostatnym usinanim nas teprve ceka - je mu 5 mesicu a zatim to nehrotim. nekdy usne u flasky, nekdy pri popojizdeni kosikem (taky se tam uz skoro nevejde), nekdy ho musim „unosit“.
kdyz ho dam do postylky tak sice hysterak nechyta, ale taky tam ani neusne
takze si pockam na rady…
Tak ho zkus položit do postýlky a ty stůj u postýlky a hlaď ho buď od čela po nose a znovu a nebo na spánku děti to uspává.
Možná by pomohlo, ale nevím jestli je to šťastné řešení ho uspat v kočáru a pak přenést do postele
.
Já bych ho po jídle položila do postýlky a jak píšu ho držela za ruku nebo hladila, když to nejde jinak, ale taky si na to navykne, starší tak byla od mala, že jsme ji hladili u postýlky a pak vyžadovala škrabkání dlouho někdy i dneska ještě.
Mladší jsme od narození učili po jídle do postýlky a sama usínala bez uspávání na rukách prostě položit do postýlky a odešla jsem aby mě neviděla a tak je naučená, že chce být sama v místnosti mít svůj klid a sama bez asistence usnout, výjma zubů a nemocí, tak jsme ji dali do houpátka nebo do naší postele a pak přenesli a má ráda puštěné rádio s příjemnou hudbou nebo pohádky na cd.
Možná nějaká hudba by u vás pomohla taky nebo ten usínáček nějaký
.
A taky estvil by možná zabral ![]()
Já bych zkusila v postýlce co nejvíc napodobit prostředí kolíbky-nějak ohraničit ten najednou velikej prostor kolem něj, dát mu tam peřinky nebo cokoli co měl v kolíbce, aby moc nepoznal rozdíl.
@Ang_BK
Jo, souhlas. Pri prechodu z kosiku nebo kolibky do postylky si mozna prijdou v tom ‚velkem‘ prostoru ztraceni, chybi ta utulnost. Taky je dobre dat postylku na stejne misto, kde byla kolibka - stejne svetlo, stejne okoli. Zamezit pruvanu, dat neco kolem hlavicky - treba kojici polstar, at nema strach z volneho prostoru. Po usnuti samo zase odstranit pro jistotu.
Tak dnes opět neúspěch. ![]()
Dala jsem ho tam ve spánku, měl tam kolem mantinel z kolébky, dokonce jsem mu tam dala i podložku z kolébky, zbytek postýlky jsem „vycpala“ peřinou, hudbu jsem mu pustila tu samou, co měl vždy na usínání, světlo taktéž, přirazila jsem si postýlku k posteli, hladila, div mu nevydřela kůži na hlavě a on se zmítal jak ďáblem posedlý
Takže opět skončil v kolébce
po hodině..
to neníííí dobré…
Tohle téma si tu založila jako na zavolanou. Já mám půlročního prcka a jeho uspávání byl vždy zážitek. První dva měsíce na ruce a pak položit do kolíbky. Pak rovnou do kolíbky, sedět u něj a držet dudlíček
Pak se přestěhoval na měsíc ke mně do postele a teď je zase v kolíbce. Ale jak říkáš, už je mu docela malá, tak chci dnes taky zprovoznit postýlku, ale nevím, jak bude reagovat. Kolíbku mám přiraženou u postele a mantinel je tam daný tak, aby tam měl okýnko a na mě viděl.
Maculinko, doufám, že se malý brzy zklidní, já jsem taky kdysi zkoušela vyřvání a bylo to děsný, nemám na to nervy…
Bože můj, nechat vyřvávat tak malý miminka
já nevím, kam na to všichni chodíte ![]()
Nepředstavuj si to tak, že jsem ho nechala v posteli ječet až k zalknutí. Každých pět minut jsem k němu chodila, pohladila ho a zase šla. No a když se do půl hodiny neuklidnil, vzdala jsem to. Sama moje Dr. mi o tom říkala a já jí věřím, sama je máma a ujistila mě, že žádnou psychickou újmu mít nebude. Já na to prostě nervy nemám, ale nikoho neodsuzuju, když to zvládne. Ono když je člověk zoufalý, vyzkouší všechno.
Já mám asi zlatý dítě, protože na všem, co jsem po něm chtěla, jsme se ZATÍM dokázali domluvit
první měsíce jsem uspávala na rukách nebo u kojení a nebála jsem se jak ostatní, že ho rozmazlím-prostě to potřeboval…pak kolem 3. měsíce najednou u kojení neusnul, tak jsem ho zkusila dát do postýlky-chvíli si brblal a pak zabral, od té doby usínal sám…dokud jsem nedostala „bezva“ nápad pořídit jinou postýlku a dát ji na jiné místo-rázem byl problém, mrňous tam nedokázal usnout, mlátil sebou a nakonec to zkončilo tak, že jsem ho musela uspat u prsa…trvalo to tak týden, možná dva a pak pochopil, že tahle postýlka je taky bezpečné místo na spaní a zase krásně usíná sám. Každému asi zafunguje něco jiného, ale hlavní je, aby mímo pochopilo, co se po něm chce…trpělivost růže přináší
@PetrušeKl já netvrdím, že ta metoda nefunguje, jen mě strašně mrzí, jak skoro v každé diskuzi čtu, že všichni chtějí nechávat vyřvávat miminka snad hned po příchodu z porodnice
bohužel pro některý maminy je to nejpohodlnější způsob ![]()
@Ang_BK píše:
@PetrušeKl já netvrdím, že ta metoda nefunguje, jen mě strašně mrzí, jak skoro v každé diskuzi čtu, že všichni chtějí nechávat vyřvávat miminka snad hned po příchodu z porodnicebohužel pro některý maminy je to nejpohodlnější způsob
na to bych neměla srdce.. ![]()
Já jsem taky uspávala na ruce první dva měsíce a neřešila jsem to. Pak byl v kolíbce a já u něj seděla, hladila, podávala dudlík a tak. Pak ale přestalo tohle fungovat. Plakal tam, i když jsem tam byla, plakal i na ruce. Zkrátka nějaký blbý období. Tak jsme zkusili Estvilla, ale jak říkám, nemám na to nervy, takže jsme to období nějak přetrpěli a už zase je relativně v pohodě. Teď ho položím, zazpívám a on si tam hraje s rukama, s plínkou, pak si začne šmudlat dudlík a usne. Včera byl prvně v postýlce a moc mu usnout nešlo. Nakonec se povedlo, ale po ranním kojení ne a ne zabrat. Musela jsem ho uspat na ruce. No snad si na to časem zvykne…