Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
ahojky
prosím o radu maminky,které se potýkaly se stejným problémem a úspěšně to zvládli.Můj syn do 9 měsíců usínal v postýlce sám,bez problémů.Potom přišel růst zubů najednou po více zubech a on hrozně v postýlce plakal.Usnul pouze na rukou,měsíc jsem to vydržela,zpočátku usnul okamžitě pak se to postupně prodlužovalo až na hodinu uspávání na rukou
což jsem už nevydržela a zatrhla to.Vyzkoušela jsem na něm Estivilla,ale od řevu se mi cel poblil a já už neměla srdce to zkoušet znovu.Tak jsem si sedla k postýlce dala mu ruku a usínal většinou max. do té půl hodiny.Teď už má svůj pokojíček a svou velkou postel a stále probíhá uspávání tak,že v půl 8 jdem oba do jeho postele,lehnem,já mu dám ruku a čekám až usne.Vždy do půl hodiny usíná.Až do teď mi to nijak extra nevadilo tu půlhodinu jsem mu večer obětovala,ale v listopadu čekáme miminko a jelikož manžel mívá noční tak budu někdy na usínání uplně sama a trochu se toho bojím.Chtěla bych ho naučit usínat samotného,ale vůbec netuším jak se učí takhle velké děti.Teď zpětně si to vyčítám,že jsem měla vydržet
Ještě dodám,že přes den už nespí od 2 let,ráno vstává kolem 7-8 večer usíná v 8.Od září nastupuje do školky a tam by měl po obědě spát a to fakt netuším co se stane s uspáváním večer.Stačí mu když usne v autě na 10 min. a večer usíná nejdřív v 9
Jsme na tom podobně, mám holčičku 3 roky teď, už mě to taky vyčerpávalo celý večer strávit uspáváním, tak jsme přešli na pohádky, nejdříve na dvd koukala a přitom usnula, poslední týden jsme přešli jen na pohádky pouštěná na CD, to nemusí na nic koukat, jenom poslouchá a dřív usne. Když pohádky čteme, tak jí jedna nestačí musela bych číst třeba i dvě hodiny než u toho prostě usne a stejně jí zajímá pak knížka, obrázky… a to jí rozptyluje ve spaní. Takže teď nejrychleji usne u pohádky na CD. Vím že to asi neni nejideálnější, ale už jsme zkoušeli všechno možný, ale takhle mám aspoň chviličku večer pro sebe. Včera usnula do 10ti minut po zapnutí.
Ahoj,
urcite pustit pohadku na CD. Zezacatku bych mu asi pohadky cetla osobne a postupne prechazela na CD.
S.
Tracy - jako bys psala o nás. Uspávali jsme Emičku od narození různými způsoby. Poslední způsob byl ležení s ní. To jsme ale vždycky usli a večer jsme měli na nic. Pak jsem otěhotněla a bylo mi jasné, že po narození miminka nemůžu Emi jen tak vyšoupnout na druhou kolej stylem - teď spi sama. Tak jsme začali trénovat. Seděli jsme u postýlky a drželi za ručičku. Časem se mi s velkým bříškem tak hrozně blbě sedělo, že jsem si řekla, že je čas na samostatné usínání. Vysvětlila jsem to Emičce úplně podrobně - že mám v bříšku miminko, že se mi špatně sedí a že když pak bude miminko plakat, tak já budu muset kojit atd atd. Přečetli jsme pohádku, popovídali si, co jsme za den zažili, dali pusinku a šli. Emička přišla 567× (čurat, kakat, najíst, napít, vyčistit již vyčištěné zuby, potulit, zapomněla dát pusinku mamince/tatínkovi, zapomněla nám říct, že…
)a my jsme ji vždy odvedli zpátky do postele, pohladili, chvilinku poseděli a šli. Zezačátku to bylo na nervy, ale opravdu to zabralo. Ne hned, ale časem ano. Emička si na to opravdu zvykla. Teď nás kolikrát i vyhazuje. My ještě chceme popovídat, co jsme za den zažili a Emi říká:„Už ne mami, já už teď budu spinkat.“ Taky ji baví, když čteme pohádku nebo vidí pohádku, ve které zvířátko/hlavní hrdina spí sám. To ji hrozně ujišťuje v tom, že je to tak normální. Zkuste třeba i tuhle fintu.
Pak vřele doporučuju večerníček o Kanafáskovi - je o klukovi, co neumí usínat ![]()
To jsem teda sepsala román! Ale zkuste to tak. Nenásilně, hezky, s láskou!
Držím palce!
Ahoj tak podobný problém řeším taky a nevím si stím rady. Malé jsou 2 roky a 7 měsíců a za měsíc se nám má narodit miminko. Malá spí s náma v ložnici máme velké letiště ze tří postelí - takže jsem u sebe ona spí vedle mě. - před ní bude postýlka s miminkem. Sama neusne zkoušeli jsme všechno možné - a prostě tam vydrží si 2 hodiny brumlat a neusne. Pohádky jí čtu každý večer před spaním , odpoledne po obědět taky a pak tam musím sní ležet a dělat že spím a pak usne do půl hodky ale jak tam nejsem tak neusne prostě. Takže nevím jak to pak budeme dělat a jak jí naučit usínat sama , prostě tonejde nijak a dvd jípustit nemůžu ani by nato nekoukala stejně jíto nezajímá tv nebo pohádky v tv prsotě jíto nebere, ráda čte knížky. A v ložnici dvd ani tv nemáme jen v obýváku. Prostě nevíme no - do pokojíčku jí dávat nechceme aby si nepřipadla odstrčená a stejně by tam nebyla v noci se vzbudí a potřebuju mojí ruku a je klid a hned usne. Prostě se budeme muset po porodu nějak sžít no. Ale teda nedokážu si představit jak to bude.
Tady je každá rada drahá. A rady že jsme měly začít dřív je sice hezké a pravdivé ale my jsme to zkoušely průběžně furt něco ale nic prostě nepomáhá ![]()
No, já mám tříletou holčinu a s takovými dětmi už se dá hodně slušně domluvit… Takže u nás se prostě nastaví pravidlo (které malá pochopí) a pak se důsledně dodržuje…
Myslím, že u takto starého dítěte nic než důslednost nepomůže - žádné triky, fígle, metody… v tomto věku už velmi dobře vědí, co se od nich chce, co se řekne, slíbí a co se opravdu udělá… případně, zda maminka povolí nebo ne.
dagmar10 píše:
Tracy - jako bys psala o nás. Uspávali jsme Emičku od narození různými způsoby. Poslední způsob byl ležení s ní. To jsme ale vždycky usli a večer jsme měli na nic. Pak jsem otěhotněla a bylo mi jasné, že po narození miminka nemůžu Emi jen tak vyšoupnout na druhou kolej stylem - teď spi sama. Tak jsme začali trénovat. Seděli jsme u postýlky a drželi za ručičku. Časem se mi s velkým bříškem tak hrozně blbě sedělo, že jsem si řekla, že je čas na samostatné usínání. Vysvětlila jsem to Emičce úplně podrobně - že mám v bříšku miminko, že se mi špatně sedí a že když pak bude miminko plakat, tak já budu muset kojit atd atd. Přečetli jsme pohádku, popovídali si, co jsme za den zažili, dali pusinku a šli. Emička přišla 567× (čurat, kakat, najíst, napít, vyčistit již vyčištěné zuby, potulit, zapomněla dát pusinku mamince/tatínkovi, zapomněla nám říct, že…)a my jsme ji vždy odvedli zpátky do postele, pohladili, chvilinku poseděli a šli. Zezačátku to bylo na nervy, ale opravdu to zabralo. Ne hned, ale časem ano. Emička si na to opravdu zvykla. Teď nás kolikrát i vyhazuje. My ještě chceme popovídat, co jsme za den zažili a Emi říká:„Už ne mami, já už teď budu spinkat.“ Taky ji baví, když čteme pohádku nebo vidí pohádku, ve které zvířátko/hlavní hrdina spí sám. To ji hrozně ujišťuje v tom, že je to tak normální. Zkuste třeba i tuhle fintu.
Pak vřele doporučuju večerníček o Kanafáskovi - je o klukovi, co neumí usínat
To jsem teda sepsala román! Ale zkuste to tak. Nenásilně, hezky, s láskou!
Držím palce!
Jéééé krásný , závidím, přesně tohle jsem zkoušela a zkouším stále , Malá je chápavá tak vysvětluju a vše jí prostě vyprávím a vysvětluju co a jak bude atd. Ale ona tam fatk třeba 2 hodiny leží povídá si a prostě neusne.
Sama ne ,když tam přijdu a lehnu kní do 5 minut je tuhá.
Achjo. No musíme to zkoušet no. uvidíme. ![]()
ahoj, já bych to důkladně vysvětlila a za odměnu třeba pustila na chvíli před spaním pohádku, nebo mu ji přečetla s tím, že ale pak usne sám jako velký kluk, u nás hodně funguje domluva a když mu řeknu něco v tom smyslu že bude jak velký tak je úplně nadšený
at to brzy zvládnete ![]()
díky holky za rady to cd mě už napadlo,ovšem nemáme radio na cd tak se musí nejprve nějaké koupit a koupit i ty pohádky
.Knížky mu čtu,ale pak prostě musím lehnout vedle a jak už tu některá z vás psala,dělat že spím a on usne taky.Jednou jsem to zkusila,že jsem mu to vysvětlovala,odvedla ho tam a že sedím vedle.Samo že okamžitě co jsem si sedla do obýváku už byl u mě.A řev a řev a řev.U postele má i tlumené světýlko,to taky mu nepomáhá,on prostě pořád omílá,že s maminkou
Asi budu muset být teda na to důraznější a neoblomná jinak fakt nevím.Nechci ať mi tu řve jak na lesi do noci,vyčerpaný,nemám až tak dobré nervy ![]()
ahoj tak my měli taky takový problém. Natálka usínala ve své posteli ale držela mě za prstýnek, náramek nebo ruku. jednou jsem se naštvala a koupila jí v ikei světýlko na stěnu a tím si svítí v poledne i večer. další krok byl že na chodně máme pc tak jsem jí řekla že tam budu sedět a dveře jí nechám otevřené. vždycky se ujistí že tam sedím a usne v klidu. Malá má 2 roky a 9 měsíců. Když jezdí k babičce na noc tak si taky zvykla že si lehne a babička sedí jako v druhé místnosti. ona zavolá jestli tam někdo je a odpoví jí a pak je spokojená a usne. tak snad jsem poradila.
renča ![]()
Tříletý dítě už není tak malý. Normálně bych vysvětlila, že se naučí usínat sám. Přečetla bych pohádku (jen jednu), pusu a odchod. Možná nechat otevřené dveře, nebo svítit malou lampičku, aby se nebál. Pokud bude vylízat, tak vracet. Pokud by to bylo neúnosné a stále by vylízal, dát na vybranou - buď v posteli nebo v kuchyni v koutě… A rozhodně bych se to snažila vyřešit co nejdřív, aby si to nespojoval s mimčem. A pak až se mimino narodí a bude mít třeba koliky a bude každej večer hodiny brečet, budeš ráda, že aspoň jedno dítě dokáže samo usnout ![]()
ach jo holky,ono to asi bude těžší než jsem si myslela.Dneska jsem si sedla k němu na postel,že jako zkusím být čím dále od něj.Tak to se mu zprve nelíbilo,ale dobrý,pak jsem zkusila sedět na zemi tak pořád vystrkoval hlavu a že si mám jít sednout k němu že na mě chce vidět.Vysvětlovat jsem mu mohla cokoliv pořád si mlel svou,že musí na maminku vidět.Dala jsem mu i na vybranou buď budu já sedět na zemi a on ležet sám v posteli nebo půjdu pryč uplně,zase vykukoval tak jsem se sebrala a šla.za pár sekund už byl u mě.Když jsem ho poslala do pokoje-řev.No nakonec to dopadlo tak,že jsem seděle u něj v posteli u noh a on na mě spokojeně viděl a do pár minut usnul.On si fakt nenechá vůbec nic vysvětlit,mele si neustále tu svou a jinak řve ![]()
Tracy píše:
Dala jsem mu i na vybranou buď budu já sedět na zemi a on ležet sám v posteli nebo půjdu pryč uplně,zase vykukoval tak jsem se sebrala a šla.za pár sekund už byl u mě.Když jsem ho poslala do pokoje-řev.No nakonec to dopadlo tak,že jsem seděle u něj v posteli u noh a on na mě spokojeně viděl a do pár minut usnul.
A přesně o tom to je… buď vydržíš nebo nevydržíš…
Ty bohužel povolíš… víš to Ty, ví to on… začarovaný kruh. Tohle poznají i mladší děti, natož tříleťák.
Za sebe můžu říct jediné - dokud se opravdu nerozhodneš, že bude spát sám (i za cenu řevu a stopadesáti vracení do postele), tak nezačínej. Tímhle si jenom podkopáváš autoritu.
asi to tak bude,hold teď v těhu nemám na to takové nervy,hned by mě to rozbulelo,tak asi to necháme na později,zkoušet budem ale jak to nepůjde normálně tak počkáme.Ještě zkusím to cd s pohádkama.Já bych fakt raději toho docílila nějakou lehkou formou než ustavičným řevem,vyčerpáním a tak.Mě to ničí ho slyšet tak řvát a prosit ![]()
Tracy, je to samozřejmě na Tobě, ale pokud to začneš řešit až po porodu, až „přestaneš být unavená“ (což nepřestaneš, budeš jen „jinak unavená“ a věř mi, že mnohem víc), tak si zaděláš na mnohem větší problém. Malý si to spojí s miminkem, bude se cítit odstrčený a všechno to bude mnohem horší, může Ti začít vzdorovat, počurávat se, pokakávat, cokoli… Takovéhle změny v režimu musejí u dětí nastat v klidu, ne s příchodem sourozence…
Moje holčička měla a má pravidla nastavená, problém s nimi nemá, vždycky byla pohodářka - a s příchodem miminka se rozhodila naprosto neuvěřitelně… takže radím opravdu z vlastní zkušenosti. Pokud ho chceš naučit usínat samotného (nebo naučit cokoli jiného), nečekej a přemoz se teď… jinak to můžeš řešit ještě za další rok… Ale třeba Ti to nevadí ![]()