Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak neusnout při uspávání
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
24.9.25 00:31
Ja přečtu pohádku, popovídáme si a zavelim ke spánku, ze si teď čtu já. Ležím s nimi posteli a čtu si ebook na telefonu. Jak tam nejsou obrázky tak je to neláká tam koukat a spí. Jinak bych usnula taky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.25 01:09
@Anonymní píše: Více
Hmm, tak to sis holka na sebe upletla bič, jak se tak říká… 
Proč ho uspávat zrovna v pozici, kde ležíš vedle něj? 
Uložila bych ho do postýlky a u ní bych mu na něčem v sedě, přečetla pohádku a klidně i dvě. 
No jak sis ho naučila, tak takovýho ho máš. A ve třech letech?
Ale snad se ti ještě podaří, aby si zvykl usínat sám. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.25 05:28
Uspávám pohádkou šestiletou dceru. Natáhnu si vždycky budík, schrupnu si tak půl hodinky a jdu za partnerem. Když jsem hodně unavená, spím až do rána.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.25 05:30
@Černá Madonna píše: Více
Proč bič? Tyhle večerní chvilky jsou třeba pro mě moc fajn, povídáme si, tulíme se. Věčně to trvat nebude. I náš skoro puberťák se večer a ráno při buzení rád potulí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.25 06:02
Usínáme s detmi a naučila jsem se vstávat brzy ráno, takze ten klid místo večera mam ráno. Manžel taky vstava ráno kvuli praci, takze tam neni problem. Jsme tak vsichni spokojenější Je to tak hrozně fajn, zalezt si večer do postele, povídat si, pak čteme…usínat osamote u nas nema rád nikdo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.25 07:01
My se s manželem střídáme v uspávání. Já si většinou pak čtu, on často usne, protože vstává brzo. No a já ho jdu vzbudit, když dlouho nejde, jsme tak domluvení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.25 07:29
Souhlasím s @Černá Madonna, tohle půjde těžko změnit.
Moje dítko je od roku ve svém pokojíčku, od dvou má dětskou postel. Uspávám tak, že sedím vedle postele, přečtu dvě pohádky, pak zhasneme a posloucháme písničky. Někdy chce hladit, někdy můžu odejít a usne samo. Ležet s ní, tak spím hned 
Proti společnému spaní (v jedné posteli, v jednom pokoji) asi nic nemám. Moje občas taky nad ránem přijde ke mě do postele a tam spolu dospáváme. Ale když Ti to vadí (což vzhledem k tomu že zakládáš diskuzi tak vadí), je potřeba si nastavit jiná pravidla.
Přesunout ho do vlastního, oddělit postele, přečíst a nechat ho ať usne sám. Ale když už se tak rozhodneš, musíš si za tím stát. Ne že to bude jeden den „Přečteme dvě pohádky, já pak půjdu a ty budeš spát sám“ a druhý den „Tak dneska budeme ještě spinkat spolu“.
Jo, ty večerní rituály mám taky ráda. Ale od toho máme celý den abychom se mohli mazlit, mazlíme se i večer. Ale spát každá ve svém.
Zakladatelko jak to pak bude mít ve školce?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.9.25 07:40
@Černá Madonna mně to přijde úplně normální, většinou uspáváme i skoro šestiletou, čteme pohádku a zůstáváme než usne, teď teprve začíná zkoušet, že by spala u sebe v pokoji, jinak spí každé dítko s jedním rodičem nebo obě se mnou v druhém dětském pokoji…malé jsou jen jednou, dvouletou kojím ve dne, večer, i v noci…a za rok uvidíme, jak to holky budou chtít, jestli třeba budou chtít spát spolu v pokoji nebo jestli starší sama a mladší dál se mnou nebo se přidá i manžel…nehrotíme to, doma nám to funguje, na sex čas a prostor máme a večer už většinou nechci nic dělat, vše je hotové než si jdeme lehnout…
- Citovat
- Upravit
24.9.25 07:58
Tak přečíst pohádku, potulit a už učit usínat samotného.. ty ho uklidníš, potulíš se s ním… a pak odcházet… Můžete pomalu zkoušet o víkendu. Bojíš se toho, ale možná to nakonec bude uplně v pohodě… Já neuspávala nikdy…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.25 08:02
Mám stejný problém, ale za ty roku uspávání jsem si už zvykla 
Zkoušela jsem jen sedět, ale jakmile začnu číst, tak se mi začne strašně chtít spát. Dokonce se mi často státá, že usnu dřív, než dítě, případně když pohádku vyprávím z paměti, tak usínám uprostřed věty.
Už jsem se s tím smířila, ráda spím. Jinak si ale nastavuju budík, cca na půl hodiny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.9.25 08:03
Už vidím, jak mě tu všichni rozcupujou…
Moje dítě bylo od malá nespavec, už jako kojenymu miminku mu stačilo stěží devět hodin spánku v noci. Do práce jsem se vracela, když mu byly dva..Nechat ho usnout samotného nehrozilo, byl schopný " vydržet" i do půlnoci, čím později usnul, tím dřív ráno vstával.
Do pokoje dostal dvoulůžko a buď já nebo manžel přečetl pohádku a šlo se spát přímo pokojíku v posteli.
Sice to trvalo pár let ( kolem devíti), kdy už usne v pokoji sám. Žádné scény, nevyspane dítě nebo rodiče.
Prostě potřeboval čas. Já se odmítala x krát stěhovat, usínal po deváté večer, vstával v šest a já ten spánek potřebovala taky. Manžel jak lehne, tak usne.
Za mě je jednodušší se přizpůsobit potřebám dítěte, než to lámat přes hůl.
Opravdu ne všechny děti usnou lehce a k usínání potřebují delší čas..
- Citovat
- Upravit
24.9.25 08:12
@Anonymní píše: Více
noo a já si neumím představit uspávát 5-6-7-8mi leté dítě… ale každý jaké si to udělá tak to má a hlavně že to každému vyhovuje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.9.25 08:15
My usínáme s dětmi, manžel uspava v pokojíčku tříletého, já v ložnici miminko. Vždycky si říkáme, že se potkáme v obýváku, ale stane se tak skutečně třeba jednou za měsíc 😂
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Zdravím, dlouhodobě u nás uspávání syna (3r) probíhá tak, že si jdeme lehnout spolu (klasické jednolůžko přidělané k dětské postýlce), přečteme pohádku a pak zavřu oči a dělám, že spím. A syn časem usne taky. Jenže co jsem před půl rokem nastoupila do práce, tak už jen nepředstírám, že spím, ale usnu taky. Někdy se třeba po dvou hodinách proberu a vzpomenu si, že jsem chtěla ještě něco udělat. Tak vstanu a udělám to. No a pak čumím a nemůžu usnout jako dneska. Nebo spím až do rána, ale hodinu dvě před budíkem už se převaluju, že jsem vyspalá, ale nechce se mi vstávat.
Hlavně se okrádám o takový ten večerní klid, který bych mohla trávit s manželem. Jen prostě nevím jak neusnout. Asi by bylo řešení, aby syn usínal sám, ale to si nedovedu představit. Jen když se v noci vzbudí a já jsem zrovna výjimečně v ložnici u manžela, tak brečí dokud za ním nepřijdu.
Omlouvám se, že je z toho taková slohovka. Máte nějaký tip/radu?