Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nemáte radu, jak odnaučit uspávání malé (13 měsíců) na rukách? Bohužel neusíná sama, to nehrozí, k usnutí potřebuje, abysme ji měli na rukách a nejlépe s ní přitom chodili a houpali. To už ale v jejím věku a při její váze není ideální. Bohužel jsem zatím nepřišla na to, jak to změnit. Nechat ji vyřvat v postýlce do padnutí to fakt nechci…
Ja ti neporadim, tak velky decko bych proste vyrvat nechala. Nemusis odchazet a nechat ji tam rvat, treba lehni k ni a vysvetluj, mluv…uz je velka na to, aby chapala, co ji rikas…
Dala bych plyšáka, nebo nějakého usínáčka, ještě pár dní to vydržet a pak šup do postýlky. Můj prcek vydrží fakt dlouho řvát, když něco chce. Ale přece nebudu pořád ustupovat.
Odnaučíš ji to jedině tak, že to přestaneš dělat… Chvíli bude kravál, ale nakonec si svykne, tak jako si zvykla na to, že ji někdo uspává ![]()
Cim dyl budes cekat, tim vic se ti bude vztekat a rvat. Nechci videt naseho 1,5 leteho, jak ho az ted neco odnaucuju, to by sousedi zavolali socialku.
@Manel píše:
Nemáte radu, jak odnaučit uspávání malé (13 měsíců) na rukách? Bohužel neusíná sama, to nehrozí, k usnutí potřebuje, abysme ji měli na rukách a nejlépe s ní přitom chodili a houpali. To už ale v jejím věku a při její váze není ideální. Bohužel jsem zatím nepřišla na to, jak to změnit. Nechat ji vyřvat v postýlce do padnutí to fakt nechci…
to máš pravdu, že to není ideální, ale když už jste to nechali dojít tak daleko, musíte se s tím poprat. Nechat v postýlce poplakat, určitě si zvykne. Řeknu ti, že si to ani nedovedu představit, ještě že moje děti od malička usínaly samy v postýlce. Moje švagrová to dělala tak, že položila syna do postýlky, hladila ho, potichunku zpívala. Kluk si za chvíli zvykl. Teď už usíná sám. a taky s ním museli pochodovat kolem stolu, i když byl trochu mladší.
No jsem rada, ze jsem toto malou nenaucila, od miminka usinala zezacatku semnou v posteli a od osmi mesicu jsem rekla dost a nechala ji vykricet v postylce. trvalo to tri dny a dneska jsem opravdu rada za to, ze malou polozim do postylky a ona sama usne. vylozene radu nemam, ale myslim, ze ti asi stejne nic jineho nezbyde nez proste nechat vyrvat a ona to pochopi.
Nechala jsi to zajít příliš daleko. Ted už Ti holt nic jiného nezbývá. Polož jí do postýlky, sedni si vedle postýlky na židli a chyt jí za ruku. Tak postupně odbourávej ten dotyk při usínání. Houpání už zaručeně nepotřebuje
Nechala si to zajít dost daleko takže bez breku to asi nepůjde. Já si zavařila podobně ale vyřešili to už v sedmi měsících Estivilem. Pořádně si přečti jak na to, není to zavřít dítě do ložnice a nechat řvát do padnutí. Chodíš tam v intervalech, u nás to zabralo hodně rychle, první den spinkala za půl hoďky, druhý do pěti minut a třetí spala hned. Zároveň se přestala budit i v noci. Samozřejmně každé dítě je jiné takže bych to zkusila a uvidíte jestli to půjde nebo ne. Já kdyby neusnula tak rychle a brečela přes hodinu tak bych to asi vzdala. Nebo můžeš u postýlky sedět rovnou, zkusit číst pohádku, držet za ručičku a uvidíš, každopádně bez breku to asi nebude.
No, já kdybych usínala celý život někomu v náručí a dotyčný se rozhodl, že najednou finýto, taky bych se asi bránila. Jen holt dítě to zatím neumí jinak než brekem.
Zdůrazňuju, to co tu holky už napsaly - je rozdíl nechat brečet a nechat vyřvat. Jakože chodit k postýlce, mluvit, hladit, zase odcházet je něco jiného než uložit do postýlky, zamknout se do jiného pokoje a dát si na hodinu na uši klapky.
Tak nemusi to byt az takovy drama…my uspavali zasadne na rukach houpanim na balonu a pak jsme zkusili dat do postylky a v klidu to prijala. Bylo ji tak sedm mesicu..
@jjaneck píše:
Tak nemusi to byt az takovy drama…my uspavali zasadne na rukach houpanim na balonu a pak jsme zkusili dat do postylky a v klidu to prijala. Bylo ji tak sedm mesicu..
U nas to samy, ale sam si rekl, resp. ukazal na ni a od toho vecera konec s uspavaanim na rukou. Kdo vi, kam bysmeto nechali zajit my, kdyby si nerekl sam.
@Emilie píše:
No, já kdybych usínala celý život někomu v náručí a dotyčný se rozhodl, že najednou finýto, taky bych se asi bránila. Jen holt dítě to zatím neumí jinak než brekem.Zdůrazňuju, to co tu holky už napsaly - je rozdíl nechat brečet a nechat vyřvat. Jakože chodit k postýlce, mluvit, hladit, zase odcházet je něco jiného než uložit do postýlky, zamknout se do jiného pokoje a dát si na hodinu na uši klapky.
Souhlasím. My takhle naučili obě děti usínat samy. Položit, dudlík, plyšák, zakrýt, popřát dobrou noc a odejít. Když plakaly jen tak, že si stěžovaly, tak jsme tam nešli, protože při odchodu řvali o to víc. Teprve až když pláč nabral na intenzitě, šli jsme, zase položili, dali dudlík, plyšáka, zakryli a šli pryč. Nechat vyřvat do „bezvědomí“ je opravdu rozdíl ![]()
Ze začátku jsme tam chodili často, ale trvalo to jen pár dní a teď je to úplně v pohodě. Děti mají necelý rok a necelé dva roky, my je večer položíme do postýlek a oni usnou. Sem tam se vzbudí mladší kvůli vypadenému dudlíku, tak mu ho vrátíme a on zase spí. Je ale fakt, že ode mě se děti nechají uložit líp než od manžela, já mám větší autoritu a cítí ze mě jistotu a pevné rozhodnutí. Manžel se už dopředu bojí, jestli děti usnou a oni to z něj jakoby vycítí. Ale dvakrát týdně, abych si šla zacvičit, to zvládnou všichni, musí si zvykat ![]()
@Krakatice88 muzu dotaz mimo tema? Uz dlouho me to zajima
na fotce ses ty?
My jsme Estevilla zavedli v 7 měsících. První den sunul do 15 minut, druhý den do tčiceti a třetí den ani nevím, ale už nebrečel. Od té doby usíná sám. Teď v 21 měsících mu řeknu, ať si vezme pejska, že jde spinkat, on si hi vezme a běží k postýlce. Dá mi pusu, já dám dudlík, on si tam zaleze, já zašprušluju, přukryju, phladím jeho, on mě, uděláme pápá a hotovka.
Takhle to funguje doma i kdekoliv jinde, klidně na hotelu, kde to vůbec nezná.