Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj maminky, dnešek pro mě byl horor. Už dlouho si chci koupit šaty, abych měla něco na sebe a pořád se mi to nějak nedařilo časově vsunout do dní kdy má manžel volno, abych si je šla koupit sama bez našeho 15 měs. prcka. Tak jsem to zkusila dneska s ním a už nikdy víc! V obchodě pořád stoupal v kočárku a brečel. Když jsem ho vyndala ven a vzala ho k sobě do kabinky tak z ní utíkal ven. Prodavačky říkaly, že ho pohlídají, ale on jim skoro utekl ven na ulici kde jezdila auta. Vybrala jsem šaty a v rychlosti je zaplatila, ale potřebovala jsem k nim ještě černou podprsenku, kterou jsem neměla. Celé se to opakovalo na novo, stoupal zas v kočárku a vybral si chvíli kdy jsem byla nahá a nemohla jsem ho posadil. Orosil mě studený pot když jsem si představila, že spadne, ale nemohla jsem z kabiny. No v rychlosti blesku jsem se musela zas oblíknout a rychle ho sundat.Ale vyzkoušet si ji už jsem nemohla, protože se to s ním nedalo. Vztekal se jak blázen a nenechal se nijak utěšit (jídlo, pití, hračky). Potřebovala jsem ještě boty asi si to umíte představit co bylo, ale nakonec jsem zase nějaké koupila. Potom jsem musela jít nakoupit ještě jídlo. Dala jsem mu v obchodě do ručičky tvarohovou buchtičku a když jsme vyšli ven všimla jsem si, že tvaroh je po celém kočárku rozpatlanej jen není v jeho pusince. Už jsem byla vážně vyřízená. Nemám tu nikoho na hlídání a manžel je pořád v práci jen jednou za 14 dní volný víkend. Nevím co dělám špatně, asi jsem hrozná máma. Dítě mi pořád pláče a vzteká se. Ani si nemůžu jít nic koupit a dělá to i když s ním jdu nakoupit jídlo, neposedí v kočárku, chce běhat po obchodě a rozhazovat věci. Nosit se nenechá, to se kroutí a rozčiluje. Přišla jsem domů, on usnul a já jsem se rozbrečela a sesypala. Připadá mi, že nemůžu nic. Poradíte mi někdo? Díky K.
@Kobetka Mě sice v té době nechodil syn sám, ale taky nechtěl být v kočárku pořád, takže jsem nejprv vyřádila dítě na písku nebo někde venku, stačilo mu aspoň půl třičtvrtě hodinky, pak dostal něco do ručičky a mohla jsem vyřizovat. Dnes už má dva roky a sice má trošku víc rozumu, ale taky nechce jen sedět, takže se to snažím střídat, zabavit ho a pak mít tu chvíli pro to své.
@Kobetka bud v klidu to je ten vek. Objevil behani tak prece nebude sedet jak pecka, mas temperamentni ditko. Doporucuju lip vybirat obchod. Me treba takhle pani majitelka zamkla dvere aby mi maly neutekl ven a pak se ho snazila vsemozne zabavit.
Jsi ta nejlepsi matka pro sve ditko nic jineho si ani nepripoustej. A neboj bude hur. Vyssi level je nakupovani s vice detma…ale ono vsechno prichszi postupne tak si i pekne postupne zvyknes ![]()
Tak já s malým (20M) nakupuju max potraviny. Celou dobu mi vystupuje z vozíku. Tak jen vždy popadnu to základní a rychle pryč. Oblečení i boty si kupuju přes internet, doma vyzkouším a případně vrátím. Syn je hodně aktivní a radši jena hřišti než v obchodě.
Nase mala take v kocarku neposedi hlidani zadne, kocar jsme nevytahli ven dva m obleceni kupuju od oka, ale v kosiku sedet musí! proste ji nevyndam.Zkus petibody pas a
Jinak nepolevit vrati se ti to v dobrem.Saty bych sla koupit s kamaradkou nebo bych ji vyjimecne dala poo spat do kocarku a vyrazila s kocarem
Nákupy s dcerkou absolvuji celkem pravidelně a s věkem se to lepší
Nesmím ji tedy nikam brát hned ráno, spíše až kolem 11. hodiny, to už bývá unavenější. Pokud jdu pro oblečení, většinou vybíráme i něco pro ni, takže jí to dám hned ro ruky a hraje si třeba s ramínkem, cedulkou… Pokud jdeme pro jídlo, většinou jde vedle košíku a vybere si třeba bublifuk, tak si ho hrdě nese k pokladně a je spokojená… V obuvi ji to ovšem baví nejvíc, ona je typická ženská
Takže radím - jít s ne úplně čerstvě vyspalým prckem a půjčit něco neobvyklého na hraní, capat bych ho asi nenechala, pokud takhle zdrhá…
Asi v klidu nejste jediná…do obchodu zásadně s malou nechodím…není na to klid takže jen když vím, že mám hlídání,,,to stejné bylo období, kdy neuměla chodit vůbec a to si stoupala vůbec jsem se nikam nedostala kolem 1,5 roku alespoň vydrží sedět, když se jede jakmile se zastaví konec a chce lítat…do města jedem jen pro rychlý nákup, co není na dlouho…takže se hoďte do klidu taky jsme to zažily a opravdu si zajistěte hlídání a vyražte sama ![]()
Neboj nejsi samotná
moje 19 m certice ma taky svy dny, kdy takhle vyvádí. Já teda nákupy SNI už vzdala a chodim jen když přítel hlídá a ji to samý s jejim oblečením kupují zásadně sama a klidné vetší velikosti dopředu. Jinak dcera už taky moc nevydrží v kočáře, ale hodné cestujem, tak musí vydržet aspoň chvilku než dojedem někam MHD a pak ji vytahnu a je spokojena a když potřebují, tak pak nerve kdyz musí zpátky do kočáru. Co se tyče potravin, tak já chodim většinou bez kočáru a sedí ve vozíku a dlabe rohlík a když ne podávám ji věci a ona je dává do vozíku a to se ji moc líbí. A když ma svůj den, tak všechny v krame zdraví a rikaj ajoj ![]()
Když byl kluk v tomhle věku, tak byl v obchodu v kočárku přikurtovaný těmi popruhy, takže zdrhat nemohl (jinde jsem je nepoužívala). A pak obchod byl jediný másto, kde vté době mohl sladkosti, takže dostal misku s pár gumovými medvídky a byl spokojený. Když už jsem chodila bez kočárku (kolem 2 let) a on si ještě nedal věci pořádně vysvětlit, tak to byl horor.
A na nákupy potravin jsou super takový ty vozíky „autíčka“, v tom kluk vydržel a poříd vydrží děsně dlouho, nebo ho vyndat do košíku a vrazit mu do ruky rohlík.
Příspěvek upraven 15.07.14 v 14:40
Já s malou nenakupuju sama dodnes - je jí 3 a půl
schiovává se mi do v욨áků a já pak hysterčím, že se ztratilaa vždycky se mi mqlá odněkud tlemí ![]()
Ale neboj, bude to lepší a lepší
až povysroste, dá si říct ![]()
Myslím si, že určitě nejsi špatná matka, buď v klidu
To je prostě takové období, s naší malou jsem si užila podobně. V kočárku vydržela sedět v klidu jen když se jelo, jakmile jsem někde stavila, hned byl problém, stoupala si, vztekala se, nepomáhalo ani jídlo, nic. Z nákupního vozíku mi lezla ven, jednou málem vypadla, nebýt ségry, ani nechci vidět, jak by dopadla…od té doby jsem na ni měla kšíry, jak v kočáru, tak v nákupním vozíku, někdy lidi koukali divně ale to mi bylo ukradené. Teď má 2 a čtvrt roku a je to o něco lepší, tedy co se týče např. nákupu jídla, kde ji posadím do vozíku, dám do ruky rohlík a většinou tu půlhodinku vydrží v klidu. Když potřebuju nakoupit pro sebe oblečení, jen s ní nechodím, buď se mnou jde ségra, která jí chvilku ohlídá a nebo ji nechám doma když spí, ale mám tu výhodu, že přítel pracuje doma, takže ji přes chůvu slyší a kdyžtak se postará.
Pokud nemáš možnost hlídání, holt popros vždycky nějakou kamarádku nebo svou maminku, zda by prcka nepohlídala, než si oblečení zkusíš…tyto problémy za čas odezní ale přijdou jiné a vím jak je to o nervy, taky jsem kolikrát na pokraji zhroucení ale co se dá dělat, musíme to vydržet. V pubertě bude hůř ![]()
@Kobetka znám až moc dobře. Nejdřív zkus dítě aspoň trochu utahat venku, pak se obrň veeelkou trpělivostí, dítě v kočárku PŘIPOUTEJ a v klidu nakup. V záloze měj nějakou hračku, jídlo, abys ho utišila v případě, kdyby moc řval (a řvát a vztekat se asi bude) ![]()
Pro mě s nákupy nastalo to pravé peklo, až když byl prcek bez kočárku a ještě nedejbože na kole. To jezdil po celém obchodě, narážel do regálů… Prostě nebýt to moje dítě, tak obrátím oči v sloup a myslím si něco o rozmazlených spratcích a matkách, co nezvládají výchovu ![]()
Všem moc děkuji za příspěvky, ulevilo se mi, že v tom nejsem sama. Do popruhů ho vždycky poutám, ale asi máme nějaké špatné, protože se mi z nich vždycky vyvleče…Vyzkouším co bude v mých silách a budu se snažit být co nejvíc v klidu a nepanikařit ![]()