Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak oznámit školákovi špatnou zprávu?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
20.1.21 05:21
No tak já bych toho psa rozhodně nerušila, a pokud trvá na tom, že psa nechce, ať to řekne synovi on.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.1.21 05:37
Jednou rekl, chystal boudu, tak at ted dodrzi slovo. Takovyhle vyvrtky nesnasim.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.1.21 05:40
Nerušila bych to. Kvůli tomu, že chlap střídá názory, jak počasí v dubnu,, tak ty zničíš sen vlastního dítěte? Tak to gratuluju. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.1.21 05:41
A máte byt/ dům? Pes je malý/ velký? Jak moc se dokáže syn taky postarat - venčení? Tohle bych mu tedy neudělala. Vždyť to manžel mohl říct, že rozhodně ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.1.21 05:44
@Anonymní píše:
Ahoj, prosím o anonym.
Syn 9 let odmalička touží po pejskovi. Já také. Manželovi to bylo zprvu celkem jedno, pak jsem zorganizovala pár výletů se svými známými se psy a měla jsem pocit, že se taky docela nadchnul. Na štěňátko vysněného plemene z dobré stanice jsme čekali téměř 2 roky. V prosinci jsme se konečně dočkali a chovatelům se narodila vysněná štěňata. Chovatele dlouho známe, ihned jsme u nich rezervovali pejska a už měsíc nám téměř denně posílájí fotky a videa našeho štěněte, které si syn pouští pořád dokola. Je naprosto nadšený, o ničem jiném nemluví, je to středobod jeho vesmíru. Minulý týden jsme se jen tak bavili s mužem, co ještě chybí pro pejska zařídit a muž mi řekl, že psa vlastně vůbec nechce a že „smradlavého čokla“ hodlá trpět jen pro klid v rodině a že ho nemám vůbec zatěžovat radami a pomocí kolem něj. Byla jsem v šoku, fakt jsem žila v mylném přesvědčení, že se těší taky, kolikrát to rozebíral s kamarády, se mnou, sám pak organizoval i některé psí akce, vyráběl boudu. No a teď řekl, že by bylo nejlepší, kdyby pes nebyl. Čekala jsem pár dní, jestli to nebyl nějaký afekt, jestli to neřekl ve špatné náladě, ale bohužel s blížícím se termínem odběru se to stupňuje a tak jsem se rozhodla, že za těchto podmínek psa mít opravdu nemůžeme. Dnes chci volat chovatelům, abych zrušila rezervaci (je mi fakt stydno, páč nám tak věřili, že ani nechtěli zálohu). A ještě před tím to chci říct synovi. Vůbec nevím, jak mu to podat. Za pár týdnů se mu měl splnit sen a místo toho nic nebude. Prosím prosím poradíte mi? Manžel říkal, že mu koupíme nový tablet, ale já moc dobře vím, že to je hodně chabá záplata. Mám z toho těžkou hlavu a trhá mi to srdce.
Jako vážně chceš tohle synovi udělat, kvůli tomu, že se chlap chová jako dement? O tom bych teda nepřemýšlaela ani minutu. Když se chlap nedokázal jasně vyjádřit včas měl by prostě smůlu, psa bych pořídila a mohl by se třeba potentočkovat.
Vůči synovi je zrušení psa za těchto okolností pěkně sprostý a zlý a fakt nechápu tohle ustupování dementnímu chování dospělýho člověka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.1.21 05:51
@jita22 Pes je střední velikosti, máme dům se zahradou, pes měl být částečně i uvnitř, čistě psa do boudy jsem nikdy nechtěla a toto plemeno být trvale venku ani nemůže. Bojím se, že pes bude velkým zdrojem konfliktů v rodině. Syn určitě zvedne základní starost - krmení, česání, venčení na zahradě taky. Ale na nás rodičích je samozřejmě vždy těžiště péče, jinak to nejde.
- Citovat
- Upravit
20.1.21 05:52
Ja bych to klukum neudelala. Proto jim taky slibuju jen to co muzu splnit. A tuhle muzskou ocuravaci techniku, slibit aby byl klid, pak vycouvat a delat dusno, dokud to nevzda i okoli, tu nemam rada a neberu.
Ja treba psa nechci a detem jsem to rekla na rovinu. Ale slibit, vybrat stene, nechat ho se tesit a pak nic, to je hrozne nefer.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.1.21 05:55
@Anonymní píše:
@jita22 Pes je střední velikosti, máme dům se zahradou, pes měl být částečně i uvnitř, čistě psa do boudy jsem nikdy nechtěla a toto plemeno být trvale venku ani nemůže. Bojím se, že pes bude velkým zdrojem konfliktů v rodině. Syn určitě zvedne základní starost - krmení, česání, venčení na zahradě taky. Ale na nás rodičích je samozřejmě vždy těžiště péče, jinak to nejde.
Tak to jsi snad věděla už, když jste si psa rezervovali, ne? Tohle fakt nepochopím. Je to nechutnej podraz na dítě od někoho, kdo si říká maminka a tatínek. Ale zruš to, ať vyhovíš vrtochům manžela, co je ti do snů vlastního dítěte, že jo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.1.21 05:58
Chlap se mel vyjadrit driv, nic bych nerusila.
Pripomina mi to ten vtip.
„Koupila jsem si kocourka, manzel je alergicky, takze ho daruji. Ma 180cm, 90kg, je celkem nenarocny a daruji ho za odvoz s veskerou vybavou. Specha!“ 😂
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.1.21 05:59
Tak taktiku tvůj chlap zvolil dobrou, očividně na tebe funguje. U mě Smolík 
Radši nas. at chlapa než zlomit srdce natěšenýmu dítěti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.1.21 06:01
Jsi normalni? Psa bych nerušila, manžel se měl vyjádřit dřív. To je jako kdyby si pro tebe nepřijel do porodnice, protože by se rozmyslel, že vlastně žádné dítě nechce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.1.21 06:06
Mám pocit že spíš jej Ty nechceš…
Pokud jste v rodině tři a dva jsou pro a jeden proti, je výsledek jasný…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.1.21 06:13
Nechala bych tatínka ať si to nejen zruší, ale taky ať si to vysvětlí synovi sám. Nejsi žádná tisková mluvčí a pokud ho ty i syn chcete a byla taková dohoda, tak proč má mít on poslední slovo?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.1.21 06:14
Já bych tedy psa nikdy nezrušila, ani bych o tom nepremyslela. Syn ti to nikdy nezapomene, nechápu jak mu to můžeš udělat. Vsaď se, že tuhle zradu si ponese celý život. Psa bych pořídila, když manžel předtím souhlasil. A vůbec tedy nesnáším tyto typy, kteří mění názor a neberou ohledy na ostatní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Ahoj, prosím o anonym.
Syn 9 let odmalička touží po pejskovi. Já také. Manželovi to bylo zprvu celkem jedno, pak jsem zorganizovala pár výletů se svými známými se psy a měla jsem pocit, že se taky docela nadchnul. Na štěňátko vysněného plemene z dobré stanice jsme čekali téměř 2 roky. V prosinci jsme se konečně dočkali a chovatelům se narodila vysněná štěňata. Chovatele dlouho známe, ihned jsme u nich rezervovali pejska a už měsíc nám téměř denně posílájí fotky a videa našeho štěněte, které si syn pouští pořád dokola. Je naprosto nadšený, o ničem jiném nemluví, je to středobod jeho vesmíru. Minulý týden jsme se jen tak bavili s mužem, co ještě chybí pro pejska zařídit a muž mi řekl, že psa vlastně vůbec nechce a že „smradlavého čokla“ hodlá trpět jen pro klid v rodině a že ho nemám vůbec zatěžovat radami a pomocí kolem něj. Byla jsem v šoku, fakt jsem žila v mylném přesvědčení, že se těší taky, kolikrát to rozebíral s kamarády, se mnou, sám pak organizoval i některé psí akce, vyráběl boudu. No a teď řekl, že by bylo nejlepší, kdyby pes nebyl. Čekala jsem pár dní, jestli to nebyl nějaký afekt, jestli to neřekl ve špatné náladě, ale bohužel s blížícím se termínem odběru se to stupňuje a tak jsem se rozhodla, že za těchto podmínek psa mít opravdu nemůžeme. Dnes chci volat chovatelům, abych zrušila rezervaci (je mi fakt stydno, páč nám tak věřili, že ani nechtěli zálohu). A ještě před tím to chci říct synovi. Vůbec nevím, jak mu to podat. Za pár týdnů se mu měl splnit sen a místo toho nic nebude. Prosím prosím poradíte mi? Manžel říkal, že mu koupíme nový tablet, ale já moc dobře vím, že to je hodně chabá záplata. Mám z toho těžkou hlavu a trhá mi to srdce.