Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak pomoci temperamentní matce s temperamentním děckem?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
6.10.14 20:58
@bobr123 neco jako na hambu, jak delali nasi rodice. Ale ja tomu hamba rikat nechci, protoze to je takove zostuzujici.. proste se jednou diteti rekne, aby prestal, podruhe se rekne, ze pokud neprestane, pujde si sednou (misto na to vyhrazene, v nasem pripade presunu detske kresilko vedle dveri). Potreti se da posledni varovani (ja varuji jen 2×, nikoli 3×, nemam na to trpelivost). Pak se dite vezme, posadi se na misto urcene a vysvetli se mu, proc ho tam posazujes. Nastavis si minutovnik na tolik minut, kolik je diteti let. Po uplynulem case si opet sednes k diteti a vysvetlis mu, proc muselo sedet a pozadas o omluvu. Pak mu reknes, ze ho mas rada, obejmete se a muze si jit hrat.
Kdyz se to dela poprve, dite ma tendenci z mista zdrtah a tak to chce trpelivost, vzdy ho privest zpatky a restartovat minutovnik. Takto to poprve muze trvat treba i hodinu, ale nesmi se povolit.. Po kazdem dalsim pokusu se bude cas zkracovat az dite pochopi, ze si proste musi cas odsedet. Ale chce to tu trpelivost, protoze pokud dite je jiz zdivocele, bude par dni trvat, nez pochopi, ze maminka neustoupi a ze si cas musi odsedet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.14 21:01
Dítě v případě zlobení posílám do jeho pokoje. Má tam všechny hračky, trestem pro něj je, že není s námi. Po chvíli za ním dojdu a domluvíme se
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.14 22:37
@trpaslinka tato metoda je supr. My to používali u dětí ve školce, když děti zlobily, tak si šly „popřemýšlet“, což znamenalo, že si šly sednout třeba ke stolečku a samy si určily, kdy si půjdou znovu hrát. U dcery (2,5let) to začínám taky praktikovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.14 22:39
Já když pošlu starší do pokoje, řve..když jí tam odnesu, válí se po zemi, popřípadě bouchne dveřma, na židličku bych jí musela přikovat.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.14 22:50
Zakladatelko, dělá to dítko i když nejsi na návštěvě? Stěžuje si sestra, že je taková i v soukromí? Nemůže se před tebou třeba jen předvádět?
Já mám doma malou aktivistku, pořád má potřebu někde viset, skákat, tělo samá modřina, kolikrát si říkám, jestli nemá něco zlomeného, ale ona ani nezabrečí. Čím je starší, tím víc se takto předvádí před návštěvou a dělá, že neslyší 
Není to teda tak hrozné jak u tvojí sestry, křičet na ni nemusím, ale když na ni není někdo zvyklý, tak je z toho vedle.
U nás je nejlepší ji zapojovat do činností, aby neměla šanci vymýšlet lotroviny. Když přijde návštěva, tak aby šla pomoct udělat chlebíčky, něco odnesla… když zrovna dělám něco, do čeho ji nemohu zapojit, tak dostane za úkol poskládat puzzle, něco uvařit v její kuchyňce… Někdy to nefunguje, když je moc rozjetá, ale snažím se tomu předcházet.
A hlavně nekřičet. Taky jsem měla období, kdy už jsem měla pocit, že pořád jenom křičím, ale pak jsem si přečetla o období, které mé dítě prožívá, jak se cítí, snažila jsem se ji lépe pochopit, pochopit sebe, co mě rozčiluje a tím, že jsem se uklidnila já, uklidnila se i malá. Je to o důslednosti. Dítě neposlechne hned, trvá to i měsíc, než něco pochopí, je to dřina, ale přinese své ovoce. Křik, hrubost, hysterie, to vše vede akorát k začarovanému kruhu, ze kterého se těžce dostává ven.
Jinak nám hodně pomohlo zavedení režimu, pravidelné činnosti, pravidelný spánek. A pak strava, nemusí jít nutně jen o vynechání cukrů, ale celkově o vyváženosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.10.14 08:15
Zajímalo by mě, jak teda podle vás ta disciplína a důslednost vypadá.. jak by jste to konkrétně řešily vy..prej začít vychovávat, ale jak, když to dítě si prostě třeba dělá co chce i přes všemožný zákazy atd…? Sama mám docela temperamentní dceru, sice ne tolik jako tu píše zakladatelka, ale někdy jí je taky až nad hlavu a zkoušela sem všelijaký metody.. ale když chce zlobit tak postě bude zlobit i kdybych se na hlavu stavěla a ono věčný řvaní a ječení na ní není k ničemu, akorát bych přišla o nervy.. ještě že má jen takový chvilky, že jí to popadne…mít to celý dny v kuse tak zešílim 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.10.14 14:01
Zakladatelka
Presne, prijde mi, ze segru vubec nevnima, kdyz ji neco rekne a dceri se nechce tak s ni nic nehne. Jinak jak uz jsem psala, na navsteve prave, ze ani skoro nepipne, ale kdyz jsme spolu byli na vikend na chate, tak uz se otrkala a to byly sceny. Proste neslysi, neposloucha. Na hanbu jako tu stolicku, taky zdrha. Tak se nedivim, ze segre rupaj nervy a po nekolikatem upozorneni nebo pozadani co ma udelat a ona nic tak rve. A stejne nic. Pak zacne i mala a je to peklo. Mala je celkove hlucna. Miluje zpev, takze muze zpivat cely den. Jenze to fakt krici, asi ze skolky rikaj aby zpivala nahlas, aby byla slyset mezi detma, ale jako na navsteve po pul hodine jejiho krikozpevu sem taky hotova. Tak nevim co ji poradi
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
