Jak přežít samostatnost?

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu

NiKina

4705

749

4.4.06 09:08

načítám...

Jak přežít samostatnost?

Potřebuju poradit… nebo spíš povzbudit.
Snad díky únavě se těžko smiřuju..jak to nazvat…samostatností?

Mám 10 měsíční dítě, dost aktivní. O prvních měsících ani nevím, protože mi splýval den i noc. Únavu bych mohla prodávat a byla bych děsně bohatá :twisted: Do toho jsem začala malinko pracovat zdomova, ale je to práce, u které je potřeba trošku klidu, soustředění a přepnutí se na jiný režim. Snad i díky tomu jsem nad vodou. Ale na druhou stranu mě to všechno nesmírně vyčerpává.
Teď už je to se spánkem lepší, ale bolí mě celé tělo, klouby (díky za diskuzi o bolavých kloubech), beru proenzi, tak snad.....nechci přestat kojit, protože představa matlání UM mě děsí.
Manžel chodí domů relativně brzy, kolem 4 hodiny, ale v tu dobu (a hlavně v pátek) jsem už dokonale vycucaná. Nemám energii někdy ani na vaření, střídavě žiju na čokoládě, chipsech a rychlovkách. Kdybych aspoń neměla chuť k jídlu, bylo by to mnohem lepší…ale takhle cítím, že jsem přeplácaná, únavu zaháním jídlem a mám výčitky.
Sice mě manžel večer v péči prostřídává, ale stejně to není stopr klid. Občas vylítnout ze dřezu a tahat dítku papír z pusy, nebo přemlouvat manžela, ať ho pokakanýho sakra přebalí…to je lepší, když si to dělám sama.
Jsem hrozně unavená, potřebovala bych náhradní tělo.

Ale co mě občas dost kouše…
Nemáme nikoho na hlídání. Babičky jsou maximálně „kafíčkářky“, o vzetí na procházku ani nemluvím, a my pořád lítáme jak hadry na holi sem a tam o víkendu, abysme je uspokojili, oni potahaly malýho a ve výsledku přijdu v sobotu domů a tam bordel jak v tanku. Takže neděle nakupovací, uklízecí a vařící - pokud se teda chceme aspoň jednou pořádně najíst. Chybí mi čas sama na sebe a hlavně čas na manžela.
Snad díky tomu nebo díky kojení nemám chuť na sex. Naposledy jsme se milovali rychlovkou někdy po vánocích. Je to děsný, ale mě to ani v podstatě nevadí. Nemám chuť to lámat přes koleno, na pěstování milostného vztahu potřebuju trošku volna, trošku času, výlet do přírody nebo já nevím co. Prostě KLID.
Manželovi to samozřejmě vadí, ale popravdě - i on přijde unavený z práce, pak se střídáme o rošťáčka a pak padneme do postele jak uťatý…

A čas od času vidím jiné rodinné uspořádání. Babičky a dědečkové vozí kočárky, hlídají a mladí mají chvilku pro sebe nebo na úklid.
Někdy dokonce hlídají celý večer. Netoužím po tom jít do kina, ale třeba se jenom jednou jedinkrát v noci vyspat!!!!!
Vím, že s našimi rodinnými vztahy tohle prostě není možné. TEdy není bez výčitek. Oni by sice na požádání hlídali, ale následně bysme jim byly zavázáni a měli to věčně na talíři.

Jsem na jednu stranu nesmírně šťastná, že jsme samostatní, že se bez nich obejdeme, že nemají právo nám do ničeho příliš mluvit. Je to z tohoto hlediska naprosto ideální.
Připadám si jako nedospělá - nechci pomoc, ale jsem už příliš unavená.
Závidím dobré rodinné vztahy jinde, závidím mladým maminkám, že mají čas jít na plavčo, zaběhat si, poklidit domácnost, jít se dát ostříhat…protože doma ráda a šťastná hlídá babička, která za to nechce ani puntík.

Omlouvám se za tak sáhodlouhý příspěvěk, ale ráda bych oslovila další „samostatné rodiny“, aby mi napsali a povzbudili mě. Mě i mého muže - já vím, je to velká výhoda být samostatní, ale skončí někdy ta únava… :?: Chvílemi jsem už protivná i sama sobě…
Jak to řešíte vy?
Díky moc
NiKi

načítám...
Citovat
Zmínit

Stránka: 1 2 Další

Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:

ka-tka

22315

4.4.06 09:22

načítám...

Nikino,

plne te chapu

Jedna babicka je 850Km daleko, druha jenom 400metru,

Ale ta bliz s kocarkem jeste nebyla......ta daleko by jezdila rada a kazdy den......

Co se tyce unavy.. jsem porad, ale je to lepsi, uz nekojim, patlam UM jenom 2× denne, malej uz nastesti spi celou noc, jen nekdy chce dudlik, nebo caj

Ale pozitivum je, ze jsem se odhodlala davat maleho babicce na odpoledne, nebo dopoledne a delam si sve…, uz tam dokonce i spal, a bylo to skvele…ted v sobotu jde podruhe

Manza chodi z prace pozde kolem 18-19 hod.....takze maleho moc neuzije, zato kdyz prijede driv, rozdovadi s nim, a Honzik pak nechce jit spat:-)

sex......ja bych mohla furt, ale jsem unavena…takze nic moc…

Poradim to jedine.....zkus babicky zapojit vic.......vim ze se to lehce rika…ale kdyz maji cas na kaficko, tak by meli mit cas i na vnoucatko, pokym jsou zdrave

Hezky den
Katka

načítám...
Citovat
Zmínit

NiKina

4705

749

4.4.06 09:27

načítám...

Káťo, zapojila bych hrozně ráda. Kdyby následně nenásledovaly výčitky typu " my vám jezdíme s kočárem a vy nepřijedete ani vohrabat seno…" atd.....
Nechci to rozebírat, je to na obou stranách nemlich to samý, až budu na dně, zaplatím si nějakou studentku zdrávky… :twisted:
Ale peněz není nazbyt.
Je mi spíš smutno z toho, jak někteří poměřují „já tohle, ty musíš tohle“ toť vše.
TObě přeju, ať vám to klape bez jakýhkoliv závazků, to je strašně fajn a moc si toho važ.
A taky přeju to druhý mimčo…ostatně gratuluju, že se na to vůbec cítíš… :wink:
NiKi

načítám...
Citovat
Zmínit

Rozeta

515

4.4.06 09:43

načítám...

Ahoj,

my sme tiež prevažne samostatní :-) , naši síce v prípade potreby povarujú, ale ja to nejak nevyhľadávam :-) , väčšinou len keď už musím ísť k lekárovi. Staršia dcérka zatiaľ spala u babičky len raz, keď mala asi 3,5 roka. Naši totiž stále pracujú, takže to beriem tak, že tiež majú právo cez víkend si oddýchnuť. Obidve decká sú pritom veľmi komunikatívne, ku všetkému potrebujú moju spoločnosť :-) . Manžel chodí domov okolo siedmej-ôsmej. Kupodivu to celkom dokážem prežiť :-) , základ je asi v tom, aj doma si dopriať nejaký oddych.

Takže napr. po večeroch väčšinou nevarím, neupratujem… ale sedím na internete :-) . Doobeda si pustím v telke detektívku, trvá hodinu a popritom malému čítam alebo sa hráme, dávam veci prať… Asi mám menšie požiadavky na domácnosť, ale v špine nežijeme aj teplé jedlo máme :-) . Podstané ale je, že nepracujem - to si neviem predstaviť, máš môj obdiv!
Malý je supercicavec, v noci niekoľkorát pije, takže spím s ním a celkom dobre sa vyspím. Presúvam sa k nemu ale až v noci, predtým sa snažím aspoň časť noci venovať aj manželovi :-) .
Ozaj, manžel - cez týždeň síce nestíha pomáhať (ukladá ale dcérku), cez víkend však porobí všetko, čo treba.

Samozrejme x krát denne vypením, nervačím… nič nie je dokonalé. Najviac mi pomáha, keď od seba nič neočakávam,nič si neplánujem … - potom,keď niečo zvládnem, čo som na ten deň neplánovala, mám dobrý pocit. Večer si vždy zhrniem, čo som stihla :-) .

Hlavný dôvod, prečo Ti ale píšem, je ten, že po prečítaní množstva diskusií za posledných pár rokov, som si všimla, že pre väčšinu mamičiek je najúnavnejší práve deviaty- desiaty mesiac po pôrode. Veľa detí v tomto období začne zle spať, sú veľmi aktívne, ešte ich treba väčšinou nosiť, hoci sú už ťažké… je to také krízové obdobie. Ono to ale prejde a s tým malým človekom začne byť čoraz väčšia sranda :-) . A ozaj, s dvomi deťmi je to tuším v tomto smere ľahšie :-) .

Drž sa!

(Utekám… začína detektívka :-)) .

Rozeta - dcérka skoro 5r., syn skoro rok a trištvrte

načítám...
Citovat
Zmínit

ka-tka

22315

4.4.06 09:56

načítám...

Nikino,

mas pravdu, kdyz chteji neco za neco.......
To nastesti tchyne nechce.......ale nekdy ji pomuzeme jen tak.....

No a nekdy nas i pozve na obed a pak my je.
No nejhorsi je, ze kdyz se tam sejde cela rodina, tak je hadka.. a to ja nemam rada.......takze radeji se velkych oslav stranim…sme tam chvilku a padame pryc. :-)

No a prace, mas nejaky relax… ja nemam, chtela jsem nastoupit na 1/4 uvazku, ale rekli mi, ze jedine na cely…takze radeji planujeme druhe mimo, abych byla zamestnana.....

Katka

načítám...
Citovat
Zmínit

Irias

17718

4.4.06 09:57

načítám...

ahoj,

já taky nejsem na mateřské extra moc spokojená :lol: . ale spíš mi vadí ta izolovanost a totální nesvoboda .

unavená se necítím, protože se snažím dělat vše na pohodu- vařím a uklízím jen když opravdu MUSÍM ( doma není velký bordel a hlady taky neumíráme . přes den se dívám na tv nebo jsem na netu. Samozřejmě si hraji se synem a chodíme na procházky,ale to beru jako samozřejmost !!! Beru taky jako samozřejmost, že se manžel dle svých časových možností 100% podílí jak na péči o dítě, tak o chod domácnosti.

ad babičky- s mojí mamkou jsme si ujasnily,jak bych si představovala hlídání a pak to bylo OK. Bohužel, už nemůže ted moc hlídat, tak nyní to beru jako svátek a pak doma uklízím a žehlím :cry: , protože se synem tohle nelze !
s tchýní je to jiné. SAMA se nenabídne, že pohlídá, ač je sama a v důchodu. Ale právě manžel jí řekne, že potřebujeme hlídat a ona si pak syna vezme i na celý den.

takže moje rada zní- víc si užívej dne a nezabývej se moc uklízením a vařením … stejně to nikdo neocení a za chvíli je po pořádku a jídlo je snězeno ,ale sedni si v klídku, dej kávičku a koukej na tv. dítko se může kolem batolit :lol: a s babičkama se pokus domluvit, že by jsi někdy to hlídání na pár hodinek opravdu potřebovala.

držím pěsti Irias + štěpán 13,5 m

načítám...
Citovat
Zmínit

Evulka

804

4.4.06 10:09

načítám...

Niki,
hodně mi připomínáš naši domácnost před cca 3 lety, kdy jsme měli první Žvíže. Babičky daleko, manžel chodil z práce mezi 7 - 8 večer. Celý den jsem byla s tím šíleně náročným malým tvorem doma sama. Jak píšeš - strava katastrofa, žila jsem z čokolády, jogurtů, chleba se sýrem a nebýt Gravimilku, tak asi umřu .
Byla jsem šííííleně znavená, permanentně utahaná a jak se na to dívám zpětně, tak to jídlo tam asi hrálo velkou roli. Pak jsem začala s malou jíst ta zdravá jídla, co jsem jí vařila, jáhlové, ovesné kaše, pohanku, zeleninu - a mám pocit, že mně to postavilo na nohy. A taky opatrovat např. 13-ti měsíčního prcka je daleko větší sranda než uřvané 5-ti měsíční miminko.

Teď mám dvě děcka a když pominu šestinedělí (to byl zase horor), málokdy jsem unavená. Zdravě vařím (pro starší dceru) a jím, a vůbec je to relativní pohodička, že už plánuju, jak si k těm dvěma prckům přiberu práci z domu :lol: .

Niki, buď hrdá na to, jak to všechno zvládáš bez babiček. Není to sranda s malým miminkem, zvlášť ta první bývají náročná. Uvidíš, že to bude čím dál lepší. Hlavně se nezanedbávej, dobře jez, zkus se věnovat sama sobě a manželovi i na úkor děťátka (ono to přežije a nejspíš mu to i prospěje). Čím bude větší, tím lepší parťák pro vás prcek bude. A vylezlo sluníčko, je jaro, drž se a jez, ať jsi fit na to podzimní nové mimi :wink: :lol: :wink: :lol: !!!

načítám...
Citovat
Zmínit

Reklama

Nenicka

287

4.4.06 10:18

načítám...

ahoj.. uplně jsem se viděla…

byla jsem už protivná sama sobě. řeknu ti jednu věc, která tě možná nepotěší, ale rozhodně by ti pomohla - u mě to zabralo.
Kapitulovala jsem. Hrdost stranou. Prostě potřebuju čas sama na sebe, vyskočit na chvíli z kolotoče. Takže jsem jednoho krásného dne zvedla telefon a říkám: Babičko, mám na tebe prosbu. mohla bych ti v sobotu přivést malou a odvézt si ji až k večeru?… " A hotovo. Taky to nejde vždycky, mám jednu babičku hodně aktivní, chytající druhou mízu a druhou babičku 150 km, ale pokud se nějak předem dohodneme, tak to jde.

Taky jsem chtěla jet sama na sebe, jsem velká, dospělá, samostatná… Jsem! Ale potřebuju si taky odpočinout, ulevit a pokud babičky nejsou nemohoucí, tak jsou tu od toho.

Zkus to, mně je od té doby opravdu líp a babičky mají taky hned s Terezkou jiný vztah - jsou si blíž.

Držím palce
ahoj Nenicka

načítám...
Citovat
Zmínit

2159

4.4.06 10:29

načítám...

Klub maminek

tvůj stav naprosto znám, taky jsem nebyla na mateřské, ale v noci mezi kojením pracovala, přes den potácivě pofackovávala domácnost ve chvilkách, kdy malá zkusila na patnáct minut zdřímnout, nakupovala, no když nepočítám občasné mikrospánky třeba i ve stoje, tak slušný výkon byl pět hodin spánku denně v různých dávkách
Jedna babi daleko, vídáme se jen jednou ročně, druhá babi nemocná a teď zemřela. Takže jsem byla taky bez hlídání.
Ale posílám ti světélko, ono se to časem zlepší, hlavně až bude i dítko samostatnější a nebudeš mu muset u všeho asistovat.
Co se týká uvedení se do pohody a klídku, mít chvíli čas na sebe a své koníčky nebo svou údržbu, nebo i na vínko s manželem jak za svobodna, tak na to radu mám. Najdi kámošky a zorganizujte se - stačí dvě holky s podobně velkými dítky, neměly by být moc střelené a jejich dítka by neměla být moc velcí raubíři - musíš trošku myslet na zadní kolečka, abys to zvládala. No a po prvních pár seznámeních už se můžete domluvit na jednou týdně střídavém hlídání na celé odpoledne, když vám to zafunguje, tak i na střídavém hlídání večer třeba jednou do měsíce - kdo totiž zvládá péči o jedno dítko, zvládne na krátký čas klidně i děti tři. Prostě systém - jedna hlídá, dvě se bavěj a to formou kolotoče. A to, jestli tři čtyři hodinky strávíš doma žehlením, spaním nebo u holiče, to už pak bude jen tvá věc - dodržuje se jediná podmínka - být v dosahu telefonu. A dětem kamarádi taky prospívaj, i těmto mimčobatolatům.
Kdysi jsem tenhle systém použila, když jsem byla sama se synkem a dva roky to fungovalo, pak holky nastoupily do práce, já ještě ne, takže jsem byla chvíli zneužívána, ale obě hlídané slečny byly tak fajn, že to byly krásné večery a nevadilo.
Vřele doporučuju, je to lepší, než se vázat na babičky, zvlášť když je to vlastně nadluh, tenhle systém je sice taky o oplátkách, ale bez výčitek a bez zneužívání.
ahoj
Romana

načítám...
Citovat
Zmínit

2159

4.4.06 10:30

načítám...

Klub maminek

načítám...
Citovat
Zmínit

Irias

17718

4.4.06 10:36

načítám...

ještě jednou jsem si, Niki, přečetla tvůj příspěk a musím ještě reagovat

píšeš, že závidíš mladým maminkám, že mohou si jít zaběhat, ke kadeřnici apod…
ale to TY můžeš taky. Víš,jak já tobě závidím,že se ti manžel vrací denně z práce už ve čtyři . ted je pěkně, není přece problém,aby si vzal dítko na vycházku, aspon 3/4 hodinky a ty si SAMA odpočineš, v klidu navečeříš apod. Ke kadeřnici taky můžeš přece jít třeba v sobotu dopoledne, manžel určitě rád pohlídá, pokud by OPRAVDU babičky zase nechtěly :cry:

dřív jsem to řešila tak, že když manžel došel z práce, vzal si syna do kuchyně a já se najedla v pokoji př itv SAMA a CELÝCH 15 min

Pak jsem také překonala svoji lenost a večerní unavu a šla si zacvičit. nic extra s velkou zátěží, stačil Pillátes ,ale ta psychická a fyz. vzpruha za to stála.

hlavu vzhůru, bude to už jen lepší a dítka samostatnější :lol:

irias

načítám...
Citovat
Zmínit

gothic

1376

4.4.06 10:57

načítám...

Ahoj Nikina :-)
Tak polovica veci co si napisala, akoby som napisala ja :-))
Ja mam naopak pocit, ze s malym je to cim dalej narocnejsie, je extremne zivy a bez pudu sebazachovy, non stop niekam vyleza najnovsie je IN nadrzka od WC pri predstave padu z metra na kachlicky je mi zle :-(
Do toho sa nudi, idu mu zuby, stale nejake sopliky, odsavanie, do toho ho chyta obdobie vzdoru a samostatnosti, na ktore este nema, no je toho HODNE.
nastastie muz pomaha a chodi domov okolo 16,00-17,00.
Co pomohlo mne:
Nezehlime.
Vari obcas muz, obcas nieco rychle spravim sebe a malemu.
Muz ma v praci obedy. Obcas donesie nejaku hotovku a maly ma predsnidavku.
Upratujem obvykle s nim.
Nase manzelstvo bolo na tom dost zle, obaja unaveny, pretazeny, vikendy sme travili furt na navstevach, co ma vystavovalo hlavne psychicky (hlavne teda svokrovci :-( )
Vyvrcholilo to jednou hadkou, kedy lietali crepy a horcica po stenach a muz odisiel. Az vtedy som si uvedomila, ake robim chyby a myslim, ze nieco si uvedomil az on.
Az ked som si realne predstavila, co to je ostat na dieta sama, tak som sa pozbierala.
Prestala som stale fnukat a stazovat sa, ale snazim sa to vidiet aj z muzovho pohladu. Takze ked pride domov, snazim sa, aby mal aspon hodinku klud sa najest, prezliect, ist na WC Potom prebera starostlivost o maleho. Ja sa zase snazim, aby ked pride domov, mal doma upravenu zenu a poriadok. A fakt to hodne funguje. Taktiez mu nic nevycitam, snazim sa problemy riesit s kludom, nestazujem sa mu stale, co maly, co ja, ake mam problemy. A on sa uz zacina pytat sam. Je to narocne, ale zatial to celkom funguje.
Poriadok udrziavam tak, ze vsetko nahadzem kam patri pred prichodom muza domov. Obcas nieco upratujem pred nim, ale inak sa snazim, aby som to mala hotove pred vikendom a ten sme mohli odpocivat a travit ako rodina. Snazim sa oddialovat navstevy co najviac, ono to viac vycerpava ako pomaha. Ale je fakt, ze vekom sa to zlepsuje a maly sa u svokrovcov uz aj dost vyhra s o 4m mladsim bratrancom. Aj oni uz postupne chapu, ze urcite veci (ako sediet pri obede vsetci pri stole) je s malymi detmi nerealne. Verim tomu, ze casom dospejeme k tomu, ze tam muz bude chodit sam s malym, a ja budem mat cas pre seba.
Zatial sa bojim, nazory na stravu su odlisne.
Oni by aj varovali, ale maly na nich moc nie je navyknuty a ja to lamat cez koleno nechcem.
Nasi pracuju, takze ti toho casu zase moc nemaju :-( Ale moj otec uz maleho strazil 2h a maly ani raz nezaplakal :-)
Uplne uzasne je poslat muza s malym na nakup. Oni si to uziju, muz pride nadseny, ako na neho kukali pariky (hlavne zeny) a obdivovali mu syna , ja si zatial v klude upracem a potom mame cas na seba.
Ale je fakt, ze sa neviem rozhybat, niekam chodit, kamosky mam daleko, byvame teraz na dedine, kde nie ja kam chodit :-((
Tiez stale zeriem sladkosti a to najcastejsie vecer, kedy mam konecne klud na jedlo :-(( to je vec co ma fakt vytaca, ale nedokazem odolat.
Kojim este tiez a asi aj dlho budem, maly je zavislacik :-)
V noci uz nastastie lepsie spava, takze som aspon vyspata.
najhrosia je kombinacia unavy s hladom, to mi idu nervy na plne obratky. Takze sa snazim byt nejedena a oddychnuta (v ramci moznosti) :-)
A fakt je najlepsie nic neocakavat. Neocakavat, ze maly zaspi vtedy a vtedy, ze bude pekne papat, ze si muz nieco sam vsimne a pomoze, alebo pochvali, pripadne polutuje.
Ked nieco potrebujem, tak ho poprosim (aj on mna) a potom nalezite ocenim. A fakt to funguje :-)
Nikina pisem to v chaose ako mi idu myslienky, ale ver, ze ta chapem. Mas moj obdiv, ze este aj robis, to by som ja uz nezvladala urcite.
Drz sa a ver, ze bude lepsie.
Tvoj maly ma najlepsiu mamu, pretoze je jeho :-)

načítám...
Citovat
Zmínit

Zdenik1

1652

4.4.06 13:08

načítám...

ahojky Nikino,

tu únavu znám…ale taky ti napíšu pohled ode mě: jako správný závistivák ti neuvěřitelně závidím, že tvůj manžel chodí tak brzo domů, vždyť vy máte celý půl den pro sebe! a jestli je doma i o víkendu tak se tu závistí vážně ukoušu a na tvém místě bych byla jak v ráji a co bych všechno zvládala v klidu…zlehčuju to, ale myslím, že tohle je přímo výzva..jen toho využít, tady můžeš jít cvičit, ke kadeřníkovi, plavat…a zahodit přístup: je lepší si to udělat sama..není to lepší..jak je vidět..tvůj manžel jistě zvládne vaše dítko dvě hodinky pohlídat..a časem.....;-) časem to bude zase lepší.. pro příklad. já v rámci zachování svého zdraví ;-) chodím cvičit na 7.00 nebo pozdě večer..den pak trvá dýl, neb co nacvičím to manžel nadpracuje. ale ta únava je daleko krásnější ;-)

k hlídání a samostatnosti…určitě hodně mrzí, že pomoc od rodičů není tak nějak sama od sebe, a když už, tak je provázena připomínkami…jestli si opravdu potřebuješ pořádně odpočinout odhoď „hrdost“, řekni si o pomoc..třebas na oplátku…tím samostatnost netratí..

hodně síly

Zdenik a M+J

načítám...
Citovat
Zmínit

minonka01

551

4.4.06 13:22

načítám...

Čau holky,

skoro všechny si chválíte, jak je to s větším dítkem lepší!! Já mám opačnou zkušenost. Sice je pravda, že kolem 8 - 9 měsíce, jsem měla taky krizovku, pocity nevyspání, totálního vyčerpání.

Ale naše dítě tak akční, že si s ní nevím rady. Sama si nepohraje ani chviličku, velmi ráda každým jídlem maluje kuchyň a na veřejnosti je příšerná!! Vzteká se, pořád mi někam utíká, za ruku chodit nechce a když to chci já, tak dělá mrtvolu a pověsí se mi na ruku, povolí nohy a já si připadnu jako naprosto neschopná matka :evil:

Naštěstí obě babičky jsou hlídací a stačí jim říct a ony kdykoliv rády pohlídají a ještě vrkají, jak je malá úžasná!! :?:

NiKIno- musíš si asi trošku zorganizovat čas a využít každou volnou chvilku k odpočinku - když malý spinká. A jak přijde manžel z práce alou do kadeřnictví, to jsem udělala včera já, a je to paráda

Drž se

minonka

načítám...
Citovat
Zmínit

NiKina

4705

749

4.4.06 13:58

načítám...

Holky mocinky vám děkuju za slova důvěry a povzbuzení. Přesně to jsem potřebovala…

Vidím, že musím kapitulovat na titul „dokonalá". Protože bych se musela rozdvojit…
Takže bude všude zas kolem tuna prachu, ale šťastné dítě.

Víte, co je zajímavé? Že někdy mi ta nestíhačka vůbec nevadí, jsem úplně flegmatická i k uschlým listům na kytkám a jindy mě vytočí smítko prachu nebo chlup z kočky k nepříčetnosti.

Romana - velmi zajímavý systém, rozhodně stojí za pouvažování.

Irias - máš děvče pravdu, tyhle chvilky urvávám, to je fakt. Třeba deset minut večeřím na balkoně, protože jinak by mi do talíře lezlo dítko . Přicházet manžel domů v osm, tak už jsem v blázinci, takže to zase smekám já před vámi, které to zvládáte. Mě stačí, když dva tři dny přesčasuje a jsem z toho na prášky.
Kadeřnictví jsem stihla zatím dvakrát - v obchoďáku, ostříhací rychlovku, zatímco chlapy šli nakoupit.
Ale chybí mi takový to nějaký odpoutání se od dítěte, jakože za sebou zavřít dveře na tři hodiny a jít se uvolnit. Měla jsem v lednu zamluvenou kineziologii, pak jsem to odřekla, protože půlroční kojenec by ještě tři hodinky nevydržel.
Teď to plánuju hned, jak si manža vezme nějakou dovolenou.

Gothic - mě taky strašlivým způsobem vysilují ty návštěvy. Jenže vyber si, buď sedí nakvačený u nás, nebo my trávíme čas tam. Jsem z toho agresivní jako pes, jen doufám, že až z toho klučina bude opravdu něco mít (polítání na venkově) tak už mě tohle přejde… Odpočívat nemůžeš, protože mám nervy jak struny, protože ať si budeme namlouvat co chceme, MOJE dítě momentálně obírají CIZÍ lidi…Ještě nemám natolik otupělý mateřský cit, abych to uměla přejít. Moc ti děkuju za krásná slova a malé rady.

Zdeniku, když já už bývám v 7 večer zralá na postel, to je ten problém. A ty dvě hodinky, kdy ještě v rámci možností funguju uběhnou jako voda, zvlášť když chci pofackovat práci. Chci chodit běhat, ale kamarádce ne a ne se uráčit…a sama jít nechci.

Nicméně holky, vidím, že i přes ten opar únavy a skleslosti mám ještě spoustu výhod. Díky za ujištění, že s věkem se to lepší. Pravda, teď už konečně můžu chodit na záchod, kdy se mi chce. Dítko za pár vteřin přileze a mává dveřmi od wc…Takže neleží a neřve, jako dřív.
Taky je fakt, že občas se i sám na pět minut zabaví přebíráním čehosi, takže si udělám pití nebo mrknu na telku.....

Add zdravá strava - to je dobrá poznámka, věřím tomu, že to je jádro pudla. Jámám však problém, že vyloženě MÁM CHUTĚ NA NEZDRAVÉ. A to jsem dřív byla skoro vegetariánka. Čím víc tuku a cukru…klobásy, špeky, cukroví… Nad ovesnou kaší se mi skoro zvedá kufr, ač si ji občas s dítětem dám.
Snad to vyrovnávají trošičku snídaně - musli a ovoce. A snad se chutě vrátí do normálu, až přestanu kojit. A snad začne zase trošku svítit sluníčko na ten náš svět a třeba mě to chytne znova a já budu chtít dalšího sviště…uf. :wink:
Děkuju vám!
NiKi